chování zvířat

Studie na 24 mladých axolotlech ukázala, že tito obojživelníci při pohybu mezi částmi nádrže výrazně častěji volili větší ze dvou průchodů. Do vyhodnocení se dostalo 22 dostatečně aktivních jedinců a každý z nich dával většímu otvoru statisticky významnou přednost. Volba přetrvala i ve tmě, přestože zvířata byla v noci méně aktivní. Výsledek naznačuje schopnost rozlišovat prostorové rozdíly, nikoli nutně počítat. Vědci předpokládají, že axolotlům může pomáhat postranní čára vnímající pohyby vody a změny tlaku. Poznatky mohou přispět k lepšímu chovu i ochraně tohoto kriticky ohroženého druhu.

Parazit Toxoplasma gondii je spojován s vyšší ochotou nakažených zvířat riskovat a s menším strachem z kočkovitých šelem. Nový komentář ale upozorňuje, že pozorované souvislosti nemusí dokazovat, že změny chování vyvolává právě parazit. Odvážnější, více toulavá či dominantní zvířata mohou být k nákaze náchylnější už proto, že častěji přicházejí do kontaktu s prostředím a predátory, kde se toxoplazma vyskytuje. Laboratorní pokusy nicméně nadále přesvědčivě ukazují specificky změněné reakce nakažených hlodavců na pach koček. Autoři doporučují dlouhodobě sledovat stejné jedince před nákazou i po ní a využívat například GPS data, aby bylo možné lépe rozlišit příčinu a následek.

Vědci poprvé natočili delfíny indo-pacifické u Hervey Bay na východě Austrálie při vzácné lovecké technice zvané „shelling“. Delfíni nahánějí malé ryby do prázdných ulit mořských plžů, ulitu zvednou nad hladinu a snaží se kořist spolknout. Tento způsob lovu byl dříve vědecky potvrzen jen v oblasti Shark Bay na západním pobřeží Austrálie. Záběry z roku 2025 zachytily samici a její mládě, které krátce po matce manipulovalo se stejnou ulitou. Podle badatelů to může být první doklad, že se mláďata techniku učí také od matek, nejen od ostatních členů skupiny.