Malá klinická studie v Bostonu zkoumala, zda transplantace fekální mikrobioty může pomoci dospělým s alergií na arašídy. Po podání kapslí s bakteriemi od zdravých dárců zvýšilo šest z patnácti účastníků toleranci arašídového proteinu, přičemž lepší výsledky měli lidé po krátké léčbě antibiotiky. Účinek přetrval nejméně čtyři měsíce a léčba nezpůsobila závažné nežádoucí účinky. Pokusy na myších naznačují, že ochranu mohou zprostředkovat některé bakterie rodu Bacteroides ovlivňující regulační imunitní buňky. Výsledky jsou předběžné, protože studie byla malá, bez placeba i zaslepení, a vyžadují potvrzení ve větších kontrolovaných výzkumech.

Analýza více než stovky kovových předmětů z řecké doby bronzové naznačuje, že část elitních šperků vznikla z železa pocházejícího z meteoritů. Vědci našli nikl, typický znak meteoritického původu, ve 13 předmětech, vesměs zdobných prstenech se zlatem či stříbrem. Mnohé pocházely z bohatých hrobů minojských a mykénských elit, takže mohly sloužit jako symboly postavení a moci. Meteoritické železo patrně přicházelo dovozem z Egypta, kde se kosmické horniny lépe zachovávají. Studie zároveň uvádí, že tavné železo se v Řecku objevovalo nejpozději kolem roku 1400 př. n. l., jeho širší využití však bylo opožděné.

Vědci ze Stanfordovy univerzity vytvořili pomocí genomového jazykového modelu 16 funkčních bakteriofágů, tedy virů napadajících bakterie. Směs těchto uměle navržených virů dokázala infikovat kmeny bakterie E. coli odolné vůči přirozenému viru, podle něhož byly navrženy. Model vycházel z rozsáhlých databází genomů, avšak z 285 syntetizovatelných kandidátů se funkčními ukázalo jen 16. Navržené genomy byly převážně podobné známému fágovi ΦX174, přesto některé vykazovaly nové kombinace genů a odlišné vlastnosti. Technologie by mohla podpořit vývoj cílených fágových terapií proti bakteriím odolným k antibiotikům, zároveň ale posiluje obavy ze zneužití generativní biologie k tvorbě nebezpečných agens.

Rover Perseverance objevil ve třech volně ležících horninách na okraji kráteru Jezero stopy korundu s příměsí chromu. Jde o první identifikaci tohoto minerálu na Marsu; na Zemi korund tvoří mimo jiné rubíny a safíry. Signály naměřené laserovým přístrojem SuperCam odpovídaly drobným zrnům chromového korundu uvnitř hornin bohatých na plagioklas, nikoli viditelným drahokamům. Nález vědce překvapil, protože vznik korundu obvykle vyžaduje chemické složení bohaté na hliník a chudé na křemík. Za možný původ považují extrémní tlak a teplo při dávném dopadu, který vytvořil kráter Jezero, případně působení horkých tekutin. Definitivní vysvětlení by mohly přinést až vzorky dopravené z Marsu na Zemi.

Studie sledující více než 400 tisíc účastníků britské databáze UK Biobank zjistila souvislost mezi množstvím zeleně v okolí domova a nižším rizikem diabetu 2. typu. Lidé s větším podílem soukromých zahrad do 100 metrů od bydliště měli o 6,8 % nižší pravděpodobnost rozvoje nemoci než skupina s nejmenším podílem zahrad. V oblastech se čtyřmi a více parky bylo riziko nižší o 5,7 %. Jde o observační výzkum, který nedokazuje příčinu; roli mohou hrát pohyb, strava, příjmy, dostupnost zdravotní péče i další faktory. Autoři proto doporučují, aby se při výstavbě hustě zastavěných čtvrtí více zohledňovala kvalitní veřejná i soukromá zeleň.

Inženýři z Kalifornské univerzity v Los Angeles představili prototyp pasivního optického prvku, který dokáže převádět obraz odráženého předmětu na jiný, předem určený motiv. Jeho povrch tvoří drobné struktury upravující fázi světla; jejich uspořádání navrhla metoda hlubokého učení. V simulacích zařízení měnilo například ručně psané číslice na osmičku a kresby na pandí tvář, experimentální verze fungovala pro červené, zelené i modré světlo. Technologie zatím vyžaduje přesně řízené laboratorní podmínky a koherentní osvětlení, takže k běžnému použití má daleko. Do budoucna by mohla sloužit například k maskování citlivého vybavení, v bezpečnosti, obraně nebo zábavě.

Studie zahrnující více než milion lidí odhalila vzácné varianty genu FNIP1 spojené s výrazně nižším rizikem kardiometabolických onemocnění. Jejich nositelé měli podle analýzy asi o 60 procent nižší pravděpodobnost diabetu 2. typu, srdečních chorob a souvisejících potíží. Částečné narušení genu zřejmě uvolňuje mechanismus, který běžně tlumí výdej energie, takže tělo více spaluje tuk a méně jej ukládá v játrech a krvi. Laboratorní pokusy v lidských jaterních buňkách i na myších tento mechanismus podpořily. FNIP1 by se mohl stát cílem budoucích léků, vědci však upozorňují, že úplné vypnutí této dráhy může mít vážné následky a bezpečnost léčby není ověřena.

Klinická studie s 830 dětmi ve věku do šesti let ukázala, že jednorázové nanesení fluoridu stříbrného diaminu (SDF) dokázalo během šesti měsíců zastavit kaz u 54 procent ošetřených mléčných zubů. Ve skupině s placebem se kaz zastavil u 22,5 procenta případů. Tekutina se aplikuje přibližně deset sekund, ničí bakterie a zpevňuje zbývající zubní tkáň, nevyžaduje vrtání ani anestezii. Nevýhodou je trvalé tmavé zabarvení postiženého místa. Výsledky podporují možné schválení metody pro malé děti v USA a její využití i v primární péči, zejména tam, kde je hůře dostupný zubař.

Brazílie dosud oznámila veřejné investice do kvantových technologií zhruba 14 milionů dolarů a v příštích šesti letech chce získat či investovat až miliardu dolarů. Výzkumník Américo Cunha doporučuje, aby země neusilovala o vývoj špičkových univerzálních kvantových procesorů, který vyžaduje mimořádně drahou infrastrukturu. Větší přínos podle něj může přinést kvantový software, algoritmy, komunikace, senzory a oborové aplikace, zatímco výkonné procesory lze využívat přes cloud. Za slibnou cestu považuje propojení kvantových emulátorů s klasickými superpočítači například pro návrh metamateriálů. Prioritou by mohly být také atomové hodiny, kvantová metrologie a senzory, kde Brazílie má odborné zázemí, ale stále závisí na dovozu zařízení.

Experiment s nástrojem JudgeGPT v pákistánských soudních řízeních zvýšil počet vyřešených případů o 6,3 % bez zjevného zhoršení kvality rozhodnutí. Systém propojuje model GPT-4 s databází téměř 130 tisíc soudních rozhodnutí a 943 zákonů, aby soudcům pomáhal s vyhledáváním judikatury a přípravou textů. Klíčové se ukázalo školení: proškolení soudci nástroj používali výrazně častěji a efekt rostl s jejich podílem v daném okrese. Mírně klesla také četnost odvolání, přesto odborníci upozorňují, že rychlejší vyřizování věcí samo o sobě nemusí znamenat vyšší kvalitu spravedlnosti. Rizikem zůstává nadměrné přenechávání právního uvažování AI, i když školení tento jev omezilo.

Archeologové v jeskyni Suder Vagnhus na ostrově Lilla Karlsö objevili ostatky mladé ženy a plodu, který byl podle kostí ve 32. až 34. týdnu vývoje. Nález může být starý přibližně 8 000 až 9 500 let a patřit mezi vzácné prehistorické pohřby, v nichž plod zůstal v těle matky. Ženě bylo pravděpodobně 14 až 19 let a zřejmě byla pohřbena schoulená na boku, což odpovídá tehdejším zvyklostem. V jeskyni se našly i úlomky kostí nejméně jednoho dítěte, takže místo mohlo sloužit k pohřbívání. Přesnější stáří mají určit radiokarbonové testy, analýza DNA by pak mohla potvrdit příbuznost ženy a plodu.

Vědci poprvé natočili delfíny indo-pacifické u Hervey Bay na východě Austrálie při vzácné lovecké technice zvané „shelling“. Delfíni nahánějí malé ryby do prázdných ulit mořských plžů, ulitu zvednou nad hladinu a snaží se kořist spolknout. Tento způsob lovu byl dříve vědecky potvrzen jen v oblasti Shark Bay na západním pobřeží Austrálie. Záběry z roku 2025 zachytily samici a její mládě, které krátce po matce manipulovalo se stejnou ulitou. Podle badatelů to může být první doklad, že se mláďata techniku učí také od matek, nejen od ostatních členů skupiny.

Výzkumníci z Washingtonské univerzity zjistili, že generativní jazykové modely v příbězích o mluvících zvířatech výrazně posilují genderovou nerovnost. V téměř 23 800 výstupech se ženské postavy objevily jen ve 2 procentech příběhů, zatímco mužské ve 41 procentech; zbytek modely ponechaly bez určení rodu. Test zahrnul šest předních modelů a stejné zadání s různými zvířaty a prostředími. Nejvyšší podíl mužských postav vykázaly Gemini a GPT-5.1, zatímco Claude měl nejvíce ženských postav, avšak jen 4 procenta. Autoři upozorňují, že snaha o jazykovou neutralitu často nevede k rovnosti, ale k vytěsnění všech nemužských identit.

Mezinárodní tým popsal dosud neznámé uspořádání amyloidu beta spojené se vzácnou vlámskou mutací genu APP. Pomocí kryoelektronové mikroskopie zkoumal posmrtné vzorky mozku dvou pacientů z postižených rodin. Mutace vytváří vlákna ve tvaru písmene Z, která odhalují část proteinu zřejmě podporující vazbu na stěny mozkových cév. Amyloid se proto hromadí kolem cév, vyvolává mozkovou amyloidovou angiopatii, krvácení a časnou smrt. Poznatky mohou přispět k cílené léčbě této dědičné formy demence i k lepšímu pochopení dalších typů Alzheimerovy nemoci.

Vědci popsali efekt, při němž interference přímé a odražené vlny posune vrchol přijaté energie dříve, než by dorazil samotný přímý signál. V simulaci zvuku pod vodou tak energetický vrchol vykazoval zdánlivou rychlost až téměř dvojnásobnou oproti rychlosti zvuku. Podobný jev by teoreticky mohl nastat i u elektromagnetických vln ve vakuu. Neznamená to však porušení relativity: nová informace se podle modelu nemůže k příjemci dostat rychleji než světlo. Autoři chtějí efekt ověřit experimentálně se zvukem nebo světlem.

Vědci popsali mechanismus, kterým gliomy včetně agresivního glioblastomu využívají signály aktivních neuronů k množení. Protein neuroligin-3 se váže na receptor CSPG4 na povrchu nádorových buněk, zvyšuje napětí jejich membrány a aktivuje iontový kanál PIEZO1. Následné buněčné signály podporují růst nádoru; buňky gliomu bez PIEZO1 se v mozku myší množily výrazně méně. Stejná dráha přirozeně funguje i u zdravých prekurzorů oligodendrocytů, kde pomáhá udržovat jejich zásobu. Zjištění nabízí možný směr léčby, avšak zásah by musel šetřit zdravé mozkové buňky.

Nová analýza 309 domů v asi 4 000 let starém městě Mohenžodaro v dnešním Pákistánu naznačuje, že majetkové rozdíly se tam s růstem prosperity zmenšovaly. Archeologové použili velikost obydlí jako ukazatel bohatství a vypočetli Giniho koeficient 0,44, výrazně nižší než u srovnatelných měst starověkého Řecka či Mayů. V pozdějším období se rozdíl mezi největšími a nejmenšími domy přiblížil úrovni raných zemědělských vesnic. Město postrádalo okázalé paláce a hrobky, zato mělo rozvinutou kanalizaci, plánované ulice a široce dostupné veřejné vybavení. Studie zpochybňuje představu, že hospodářský rozvoj nutně vyžaduje soustředění moci a bohatství do rukou malé elity.

Americká firma Eden GeoPower testuje u Bostonu metodu, při níž vysokonapěťové impulzy rozrušují hlubinné horniny a vytvářejí v nich síť jemných trhlin. Do hornin bohatých na železo by pak mohla proudit voda; při reakci s minerály se železo oxiduje a jako vedlejší produkt vzniká vodík. Takzvaný stimulovaný geologický vodík by na rozdíl od hledání přirozených ložisek umožnil plyn vytvářet přímo v podzemí. Technologie je zatím v rané fázi a není jisté, zda dokáže dosáhnout komerčně využitelných objemů. Zastánci očekávají nižší ekologická rizika a lepší kontrolu než u hydraulického štěpení, zároveň by postup mohl sloužit i geotermii, těžbě či ukládání oxidu uhličitého. Americká agentura ARPA-E v roce 2024 podpořila výzkum podobných přístupů dotací pro 16 týmů.

Malá observační studie zveřejněná v časopise Communications Biology sledovala 20 účastníků sedmidenního meditačního pobytu. Po programu zahrnujícím vedené meditace, dechová cvičení, přednášky a skupinové rituály zaznamenali vědci změny v mozkové aktivitě i krevních ukazatelích. Skeny fMRI ukázaly nižší aktivitu sítí spojených se sebereferenčním myšlením a vyhodnocováním podnětů, zatímco laboratorní testy naznačily změny související s neuroplasticitou, imunitou a metabolismem. Účastníci také častěji popisovali mystické prožitky, aniž by užili psychedelika. Výsledky však nedokazují příčinnou souvislost: studie byla malá, bez kontrolní skupiny a jeden z jejích autorů vede společnost pořádající zkoumané pobyty.

Souhrnná analýza čtyř vyšetřování amerického úřadu FDA z let 2018 až 2024 odhalila bakterie v 35,4 procenta z 259 neotevřených balení inkoustů pro tetování a permanentní make-up. Mezi 94 zjištěnými druhy bylo 34 potenciálních lidských patogenů, včetně bakterií rodu Pseudomonas, Bacillus a Staphylococcus. Označení „sterilní“ nepředstavovalo spolehlivou záruku: bakterie se našly téměř u třetiny takto označených výrobků. Studie neprokazuje, že každý kontaminovaný inkoust vyvolá infekci, upozorňuje však na nedostatky ve výrobní kontrole a nutnost lepší sterilizace i testování. Riziko mohou snížit hygienické postupy v tetovacím studiu, neporušené balení a sledování svolávacích akcí.