sluch

Vědci zjistili, že tělo olihní pokrývají smyslové buňky s jemnými vlasovitými výběžky, které zachycují pohyb vody. Struktury připomínají vlasové buňky ve vnitřním uchu člověka, jež převádějí vibrace na nervové signály. U olihní jsou tyto buňky rozmístěny v rozmanitých liniích a polích po povrchu těla a jejich různá délka patrně umožňuje rozlišovat specifické podněty, například pohyb kořisti či proudění. Výzkum na druhu Doryteuthis pealeii by mohl přispět také k lepšímu poznání mechanismů lidského sluchu a poškození vedoucího ke ztrátě sluchu.

Rakouská společnost MED-EL uvedla TICI UNICO, první komerčně dostupný kochleární implantát, jehož všechny součásti včetně mikrofonu jsou ukryty pod kůží. Zařízení získalo evropské schválení a první čtyři komerční implantace proběhly při jeho představení; v USA zatím dostupné není. Implantát váží 20 gramů, využívá dobíjecí lithium-iontovou baterii a na jedno nabití má fungovat až 40 hodin. Nabíjí se magneticky přes pokožku externí jednotkou a výrobce očekává nejméně 24 hodin provozu na nabití po dobu 15 let. Dosavadní studie naznačují srovnatelný sluchový výkon s běžnými implantáty, přičemž uživatelům přináší možnost slyšet i při spánku, plavání či dalších aktivitách bez vnějšího procesoru.

Studie britských vědců naznačuje, že lidé s těžkou hluchotou od raného dětství vyčleňují více mozkových zdrojů na okraje zorného pole. Změny se projevily už v laterálním kolínkatém tělese thalamu, které přeposílá zrakové informace ze sítnice, i v primární zrakové kůře. Celkový objem těchto oblastí se mezi neslyšícími a slyšícími účastníky nelišil, lišilo se však rozložení jejich aktivity a povrchové reprezentace. Výsledek může souviset s tím, že zrak u neslyšících častěji funguje jako včasné varování před děním na periferii. Neznamená to však lepší vidění ve všech situacích: větší zastoupení periferie může být vykoupeno menší reprezentací centrálního zorného pole.

Nová studie paleontologů z University of Chicago ukazuje, že schopnosti sluchu savců začaly vznikat téměř o 50 milionů let dříve, než se dosud předpokládalo. Tým zkoumal fosilii předka savců Thrinaxodona liorhina pomocí počítačové tomografie a vytvořil 3D modely jeho lebky a čelisti. Výzkum naznačuje, že Thrinaxodon mohl být přechodným článkem v evoluci savčího sluchu, jelikož jeho ušní bubínek fungoval bez oddělených středoušních kostí. To by mohlo značit přechod od vedení zvuku kostmi k tympanickému sluchu. Výsledky studie byly publikovány v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.