živočichové

Studie ze španělského mokřadu El Hondo ukazuje, že obratloví mrchožrouti častěji požírají mršiny druhů, které jsou jim evolučně vzdálenější. Vědci rozmístili téměř 200 těl ryb, ptáků a drobných savců a jejich využití sledovali kamerovými pastmi. Vyhýbání se příbuzným druhům může snižovat riziko přenosu společných patogenů i náklady na imunitní reakci. Tento vzorec byl výraznější u savců než u ptáků, přesto se objevily výjimky, například ťuhýk iberský požíral jen ptačí mršiny. Autoři upozorňují, že zdravá společenstva mrchožroutů jsou důležitá pro koloběh živin i omezení rizik zoonóz.

Vědci zjistili, že drobný vířník Adineta vaga dokáže přežít extrémní radiační poškození DNA a rozmnožovat se ještě před úplnou opravou chromozomů. Jejich úlomky přitom předává potomkům, kteří v opravě postupně pokračují po několik generací. Pomáhá mu zvláštní stavba chromozomů a využití nepoškozeného homologního chromozomu jako předlohy pro obnovu chybějících úseků. Schopnost pravděpodobně vznikla jako adaptace na vysychání mechů a lišejníků, které DNA poškozuje podobně jako ionizující záření. Objev může přispět k výzkumu následků katastrofického rozpadu chromozomů, například u nádorových buněk.