Nový výzkum odhalil gen GRIN2A jako první známý gen, který samostatně způsobuje duševní onemocnění, včetně rané schizofrenie. Změny v tomto genu jsou spojeny s psychiatrickými symptomy, které se mohou projevovat již v dětství či adolescenci. Studie, zahrnující 121 jedinců s pravděpodobně patogenními variantami GRIN2A, zjistila, že 25 z nich mělo diagnostikovanou duševní poruchu. Výsledky naznačují, že genetické testování by mělo být zvažováno pro zlepšení diagnostiky a umožnění personalizované léčby. Přestože studie zahrnuje malý vzorek, naznačuje, že některé psychiatrické poruchy mohou být léčitelné cíleně na základě genetických odlišností.

Používání gest, která vizuálně reprezentují obsah hovoru, zvyšuje jeho srozumitelnost, kompetentnost a přesvědčivost. Nový výzkum analyzoval tisíce TED Talks a dokazoval, že tzv. ilustrativní gesta pomáhají posluchačům lépe chápat abstraktní pojmy a vytvářet mentální obrazy. Zlepšují tak schopnost zpracování informací a zvyšují vnímání řečníka jako kompetentního. Na druhou stranu, nevhodná či nesouvisející gesta mohou odvádět pozornost. Studie rovněž poukazuje na možnost zlepšení gestikulace skrze trénink.

Na jihovýchodě Turecka byly objeveny nové archeologické nálezy, které odhalují život před 11 000 lety. Mezi objevy patří kamenná figurína se zašitými rty a vyřezávané tváře, které naznačují neolitické víry a rituály. Archeolog Necmi Karul vysvětluje, že rostoucí počet lidských plastik je výsledkem usazování komunit a přesunu jejich pozornosti k lidské zkušenosti. Projekt 'Kamenné kopce', jehož je Karahan Tepe součástí, nabízí náhled na organizovanou společnost s vyspělou symbolikou. Tyto objevy mění pohled na neolitickou dobu a naznačují, jak se v čase rozvíjely společenské dynamiky.

Očkovací program proti pásovému oparu, zahájený v roce 2013 ve Walesu, přinesl nové poznatky o ochraně proti demenci. Výzkum ukázal, že vakcína nejen snižuje riziko mírné kognitivní poruchy, ale také zpomaluje postup demence u již diagnostikovaných pacientů. Další studie zjistila, že očkování je spojeno s nižší úmrtností na demenci. Vakcína má významné veřejnězdravotnické důsledky díky své dostupnosti a bezpečnosti. Přestože je zapotřebí dalšího výzkumu pro pochopení ochranného účinku vakcíny, tato zjištění nabízejí naději pro léčbu a prevenci demence.

Je všeobecně známo, že kvalitní spánek začíná v mozku, ale ve skutečnosti má významný vliv i střevní mikrobiom. Ten reguluje kvalitu spánku, náladu a celkovou pohodu. Střevo produkuje klíčové látky jako serotonin a melatonin, které ovlivňují spánkové cykly. Nerovnováha střevního mikrobiomu může vést k nespavosti a úzkostem. Zánět, vyvolaný špatnou dietou, také interferuje s regulací spánku. Podpora zdravého střevního prostředí, například konzumací fermentovaných potravin a snížením cukru, může výrazně zlepšit kvalitu spánku.

Inženýři z Cornellovy univerzity vytvořili dosud nejtmavší látku, která absorbuje 99,87 % světla. Tento ultratměsí efekt byl dosažen úpravou struktury materiálu pomocí syntetického melaninu a nanovláken. Inspirací pro tuto technologii byly ultratměvé peří samečků riflepata z Nové Guiney. Nová tkanina je snadno vyrobitelná a levnější než předchozí extrémně tmavé materiály jako Vantablack. Studie popisující tento proces byla publikována v časopise Nature Communications.

V nedávné epizodě show 'The Kardashians' byl prezentován mozkový sken Kim Kardashian, který měl ukazovat 'díry' spojené s nízkou aktivitou mozku. Specialisté však poukazují na nedostatečnou vědeckou podporu pro diagnostické použití SPECT skenů, které jsou v těchto případech používány. Problémem je i komerční využití těchto nabídek, které nejsou podloženy dostatečným výzkumem. Skeny mohou zaznamenat změny v krevním toku, ale jejich interpretace jako diagnostického nástroje pro jednotlivé osoby není vědecky opodstatněná. Navíc takové skeny často stojí tisíce dolarů, což vede ke zneužívání zdravotních obav jednotlivců.

Nová studie naznačuje, že rozsáhlá vulkanická erupce mohla být klíčovým faktorem pro šíření Černé smrti v Evropě v 1340. letech. Vědci zkoumali vzorky ledu z Antarktidy a Grónska a údaje z letokruhů stromů, aby prokázali ochlazení klimatu následkem výbuchu v roce 1345. Následné neúrody vedly k hladomoru, který ovlivnil obchod s obilím, jež bylo infikováno bakteriemi moru. Šíření moru bylo zaznamenáno především ve středomořských přístavech a postupně se rozšířilo po Evropě, což vedlo k jedné z nejhorších pandemií v dějinách. Tato událost zdůrazňuje, jak přírodní katastrofy mohou ovlivnit dějinné události a šíření nemocí.

V USA byla objevena nová nemoc přenášená klíšťaty, která způsobila úmrtí několika psů a může být rizikem pro lidské zdraví. Toto onemocnění je způsobeno bakteriemi Rickettsia finnyi, které patří do skupiny patogenů způsobujících skvrnitou horečku. Výzkumníci z North Carolina State University úspěšně izolovali infekci z nemocného psa, ukázali, že je novým druhem a mohly by ji přenášet klíště Amblyomma americanum. Ve studii bylo analyzováno 17 psů, přičemž dva z nich zemřeli. Odborníci zdůrazňují nutnost důkladného sledování kvůli možnému přenosu na člověka.

Kimchi, tradiční korejský fermentovaný pokrm, má potenciál pozitivně ovlivnit imunitní systém. Studie zaměřená na 13 dospělých prokázala, že kimchi zvyšuje aktivitu antigen-prezentujících buněk a genů, které pomáhají signálům k T buňkám. Změny se týkaly hlavně pomocných T buněk, aniž by se aktivoval celý imunitní systém, což je klíčové pro vyhnutí se nadměrnému zánětu. Výsledky naznačují, že kimchi by mohlo zlepšit reakci na virové infekce a vakcíny, třebaže další výzkum je potřebný. Studie poukazuje na to, že fermentované potraviny mohou mít strategické výhody pro regulaci imunity.

Výzkum z Washingtonské univerzity ukazuje, že změny v řidičských zvycích mohou být raným příznakem kognitivního úpadku. Starší lidé s mírným kognitivním poškozením jezdí méně často a volí jednodušší trasy, což může signalizovat potřebu intervence. Data z GPS v kombinaci s věkem a výsledky paměťových testů pomohla odhalit kognitivní problémy s 87% přesností. Studie sledující řidičské vzory ukázala, že i bez dalších faktorů lze tímto způsobem identifikovat kognitivní pokles s 82% přesností. Výzkumníci plánují testovat hypotézu na širší a rozmanitější skupině účastníků.

Před 4,5 miliony lety prošly dvě hvězdy poblíž naší Sluneční soustavy, což mohlo mít vliv na ionizaci okolních mezihvězdných mraků. Tyto hvězdy, nyní část souhvězdí Velký pes, byly tehdy mnohem jasnější než Sirius. Intenzivní záření z hvězd mohlo ionizovat plyn obklopující Sluneční soustavu, což vzbuzovalo otázky vědců. Studie identifikovala několik zdrojů radiace, včetně lokálních bílých trpaslíků a horké plazmy. Předpokládá se, že Sluneční soustava opustí ochranné mraky během 2 000 let, což může zvýšit expozici radiace na Zemi.

Nová vlna výzkumu propojuje lidskou mozkovou tkáň s počítačovými systémy. Tyto 'biopočítače' využívají mozkové buňky jako hardware a zatím se zaměřují na jednoduché úkoly, jako hraní her nebo rozpoznávání řeči. Metody využívající mozkové organoidy se rychle rozvíjejí, avšak etické otázky jejich použití zůstávají nedořešeny. I když současné systémy nejsou schopny vyšší inteligence, výzkum v této oblasti přináší nové příležitosti i výzvy. Pokud se vývoj urychlí, může vést k potřebě nových regulačních rámců a redefinici toho, co považujeme za inteligenci.

Tým astronomů objevil obrovské vlákno galaxií, které se točí jako kosmické tornádo. Tato struktura, dlouhá nejméně 49 milionů světelných let, je nejdelším rotujícím filamentem v známém vesmíru. Galaxie v něm se točí jako hrnky na kolotoči, přičemž celá struktura rotuje také. Tento objev poskytuje jedinečné poznatky o tom, jak galaxie získávají svůj spin prostřednictvím větších struktur, ve kterých se nacházejí. Rádio dalekohled MEERKat a data z průzkumů Sloan Digital Sky Survey a DESI pomohly identifikovat 297 galaxií uspořádaných do tenké linie. Filament tak nabízí vhled do vývoje vesmírných struktur od Velkého třesku.

Světlo z mnoha satelitů plánovaných na vypuštění do oběžné dráhy Země by mohlo narušit téměř všechny snímky pořízené vesmírnými teleskopy, varovala NASA. Od roku 2019 se počet satelitů na nízké oběžné dráze zvýšil ze zhruba 2,000 na 15,000, přičemž většina patří do Starlink konstelace Elona Muska. Do konce 30. let by mohlo kolem Země obíhat až 560,000 satelitů, což představuje vážné ohrožení pro vesmírné teleskopy. Vědci simulovali, jak by takové množství satelitů ovlivnilo čtyři vesmírné teleskopy, a zjistili, že světlo odražené od satelitů by znečistilo 96 % všech snímků. Problém lze řešit nižším umístěním satelitů nebo jejich omezením, to by však mohlo narážet na konkurenční tlak mezi satelitními internetovými společnostmi.

V bolivijském národním parku Torotoro bylo objeveno největší naleziště dinosauřích stop na světě s téměř 18 000 stopami. Tyto stopy se datují do doby před 70 miliony let a patří theropodům, což zahrnuje masožravé dinosaury i moderní ptáky. Lokalita byla kdysi břehem mělkého jezera, což vytvářelo ideální podmínky pro zachování stop. Paleontologové zaznamenali 16 600 tříprstých stop a 1 378 stop po plavání. Carreras Pampa je nyní považována za jedno z nejvýznamnějších nalezišť dinosauřích stop na světě díky jejich hojnosti a zachování.

Nová studie ukazuje, že vlastnictví telefonu ve věku 12 let může zvyšovat riziko deprese, obezity a nedostatečného spánku u dětí. Výzkum zahrnoval data od více než 10 tisíc mladistvých a zjistil, že děti s telefony čelily častěji zdravotním problémům než jejich vrstevníci bez těchto zařízení. Přestože telefony mohou poskytovat přínosy, jako je podpora sociálních vazeb a učení, vědci varují před jejich potenciálními negativními dopady na zdraví dětí. Další studie by měly zkoumat vliv času stráveného na obrazovkách a typů aplikací na tyto zdraví ovlivňující výsledky. Je důležité, aby mladí lidé měli čas na fyzické aktivity, které mohou chránit před zdravotními riziky.

Vědci zjistili, že mraky nad Antarktidou postrádají dostatečné množství částic potřebných k tvorbě ledových krystalů. Tyto částice, známé jako ledotvorné částice, jsou v regionu vzácné, což může být způsobeno nedostatkem biologických zdrojů. Mraky v jižní polokouli tak mohou odrážet více slunečního světla, což ovlivňuje regionální klima. Oteplování může zvýšit koncentraci těchto částic, což by mohlo narušit jejich obranný účinek proti klimatickým změnám. Výzkum nabízí nový pohled na roli antarktických mraků v globálním oteplování.

Konzumace cukru vede k okamžité reakci ústní mikroflóry, která začíná využívat cukry k růstu a tvorbě kyselin. Tyto kyseliny mohou rozpouštět zubní sklovinu během několika minut. Naštěstí slina pomáhá neutralizovat kyseliny a odstraňovat přebytečné cukry. Chronické přejídání sladkostmi může přetížit slinnou obranu a umožnit bakteriím vytvářet pevný biofilm, který ztěžuje čištění zubů. Aby se snížilo riziko vzniku kazů, je doporučeno omezit příjem cukru, konzumovat sladkosti během jídel a pravidelně čistit zuby.

Nová genomová studie odhalila, že první lidé dorazili na pevninskou masu dnes zvanou Austrálie před 60,000 lety dvěma různými trasami. Analýza mitochondrialní DNA z téměř 2,500 vzorků ukázala, že tito lidé pocházeli z regionu Sunda. Jedna skupina se dostala na jih přes Malajsii, Jávu a Timor, zatímco druhá skrze Filipíny až na severní Queensland. Studie podporuje delší časovou osu osídlení, které začalo přibližně před 60,000 lety. Zatímco přibližně 36 % populace dorazilo severní trasou, větších 64 % zamířilo jižní cestou.