Krátké intenzivní cvičební úseky, tzv. cvičební svačinky, mohou výrazně zlepšit kardiovaskulární kondici i u dříve sedavých dospělých. Studie ukázaly, že tyto rychlé výbuchy aktivity, jako je rychlé vyběhnutí schodů nebo dřepy, přináší měřitelné zdravotní výhody, a to i při minimálním času stráveném cvičením. Výzkum také naznačuje, že tyto aktivity mohou snižovat riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby či celkovou mortalitu. Navíc pomáhají regulovat hladinu cukru v krvi, což je důležité pro lidi s inzulínovou rezistencí. Tímto způsobem cvičení se dá snadno začlenit do každodenních aktivit a přiblížit fyzickou aktivitu těm, kteří mají problém najít si čas na tradiční tréninky.

Nový výzkum naznačuje, že blokace reprodukce může u některých savců zvýšit délku života o 10 %. Studie provedená na zvířatech v zoologických zahradách zjistila, že longevity boost zažívají například primáti a vačnatci, když jsou sterilizováni nebo jim je podávána antikoncepce. Kastrace a jiné formy sterilizace zlepšily přežití u samců, zejména když byla provedena brzy v životě. U samic antikoncepce vedla k delší životnosti díky menším fyziologickým nákladům spojených s reprodukcí. Studie vychází z evoluční teorie, která staví reprodukci proti růstu a opravě DNA.

Významná mezinárodní studie zveřejněná v časopise The Lancet potvrdila, že užívání paracetamolu v těhotenství nepředstavuje zvýšené riziko autismu, ADHD či mentálního postižení u dětí. Tento výzkum, který zahrnuje analýzy 43 různých studií, klade důraz na srovnání sourozenců a ukazuje, že když se zohlední genetické a environmentální faktory, dřívější obavy se nepotvrzují. Studie tak podporuje tvrzení, že paracetamol je bezpečný lék proti bolesti během těhotenství. Zvýrazňuje důležitost dobrých kontroly ve vědeckém výzkumu a potěšující zprávu pro nastávající matky.

Nová obří raketa NASA, známá jako Space Launch System (SLS), byla přesunuta na startovní rampu jako příprava na první letu astronautů k Měsíci po více než padesáti letech. Tento historický start se očekává nejdříve v únoru a představuje první let v programu Artemis s posádkou, která podnikne desetidenní misi kolem Měsíce. Mezi astronauty jsou zkušení členové NASA a kanadský astronaut Jeremy Hansen. Přestože nebudou přistávat na Měsíci, je to významný krok vstříc opětovnému prozkoumávání měsíčního povrchu. Zahájení mise se však uskuteční až po dokončení testu tankování paliva začátkem února.

Nejdéle trvající laboratorní experiment na světě začal v roce 1927. Thomas Parnell naplnil nálevku nejhustší známou kapalinou, smůlou. První kapka dopadla až po osmi letech a od té doby jich bylo pouze devět. I když je nyní experiment sledován online, nikdo ještě neusvědčil okamžik, kdy kapka skutečně padá. Po smrti Johna Mainstona v roce 2013 převzal péči o experiment fyzik Andrew White.

Výzkum Alzheimerovy choroby prochází výraznými změnami. Nové teorie naznačují, že Alzheimerova choroba může být spíše autoimunitním onemocněním než čistě mozkovým. Beta-amyloid, dříve pokládaný za hlavního viníka, může být součástí imunitní reakce mozku, která však chybně útočí na zdravé mozkové buňky. To vede k chronickému poškozování buněk a demenci. Léčba by tak mohla spočívat v regulaci imunitních drah v mozku. Tento přístup nabízí nový pohled na možnosti terapie a výzkum této závažné nemoci.

V roce 2003 zasáhla mořská vlna veder oblast kolem Grónska a její následky jsou patrné dodnes. Výzkumníci zjistili, že tato vlna vedla k výrazným ekologickým změnám v severoatlantických ekosystémech. Teplejší voda způsobila ústup ledových druhů a příchod druhů přizpůsobených vyšším teplotám. Změny narušily rovnováhu ekosystémů, což vedlo ke snížení populací některých druhů, jako jsou narvalové a kapelíni, zatímco jiné druhy, jako tresky, z toho těžily. Studie poukazuje na vazbu mezi lidskou činností a zvyšující se frekvencí podobných jevů, které mohou mít dlouhodobé důsledky pro mořské prostředí.

Blesk lidi fascinoval po tisíciletí, figuruje v mytologii a kultuře mnoha národů. K jeho vzniku dochází při nahromadění elektrického náboje v oblacích. Na Zemi existují hlavní typy blesků: v rámci jednoho oblaku nebo mezi oblakem a zemí. Kromě toho se mohou objevit vzácnější jevy, jako jsou například pyrogenní blesky či různé světelné jevy v horní atmosféře. Tyto fenomény věda stále studuje. S vyšší teplotou vzduchu může v budoucnu docházet k častějším a intenzivnějším bouřkám.

Mars byl v minulosti planetou pokrytou jezery, řekami a oceány. Italští a švýcarští vědci analyzovali satelitní data z oblasti Coprates Chasma, kde objevili delty podobné těm na Zemi. Tyto struktury naznačují přítomnost oceánu, jehož hladina se nacházela ve výšce 3 650 až 3 750 metrů pod referenční úrovní povrchu Marsu. Oceán na severní polokouli Marsu mohl mít velikost podobnou Arktickému oceánu. Výzkum naznačuje, že voda na Marsu mohla existovat až před 3 miliardami let a může mít důležitý význam pro hledání stop po dávném mimozemském životě.

Nedostatek času často brání pravidelnému cvičení. Herečka Jessica Biel popularizovala intervalový trénink známý jako norský 4×4, který může zlepšit kondici rychleji než tradiční metody. Tento typ HIIT zahrnuje čtyřminutové intenzivní intervaly střídající se s lehkým cvičením. Výzkum ukázal, že je účinnější než některé déle trvající tréninky. Přestože může být pro někoho časově náročný, nabízí alternace, jako je 10×1 protokol, který lze dokončit za 30 minut. Celkově je důležité najít cvičení, které vyhovuje vašim potřebám a motivaci.

Výzkum naznačuje, že trávení více času hraním videoher může u dětí zlepšit inteligenci, což vyvrací představu, že hry škodí mladým myslím. Studie z roku 2022 zahrnující 9 855 dětí ve věku 9 až 10 let ukázala, že ti, kteří hráli videohry více než průměrně, dosáhli nárůstu IQ o 2,5 bodu. Zatímco sledování televize a používání sociálních médií nemělo na inteligenci pozitivní ani negativní vliv, hraní her prokázalo přínos v oblastech jako čtení, vizuálně-prostorové zpracování a paměť. Výzkum zdůrazňuje potřebu dalších studií k pochopení širších dopadů času stráveného u obrazovky. Tento výzkum se opírá o genetická data, aby lépe objasnil možný vztah mezi hráčstvím a rozvojem kognitivních dovedností.

Vědci potvrdili, že bakterie jsou hlavní příčinou vzácného syndromu, kdy lidé mohou být intoxikováni po jídle, aniž by konzumovali alkohol. Analýza stolice odhalila dvě bakteriální druhy, které jsou hojné u pacientů se syndromem. Syndrom auto-pivovarského syndromu je zřídka diagnostikován a chybí jednotná léčba. Vysoké hladiny etanolu způsobují jaterní poškození a jiné problémy. Studie navrhuje, že úleva by mohla spočívat v úpravách stravy nebo využití probiotik.

Umělá inteligence je čím dál běžnější součástí každodenního života, ale její interakce mohou pro některé lidi představovat riziko. Někteří lidé s psychotickými poruchami mohou vnímat generativní AI jako součást svého myšlenkového světa, což může zhoršovat jejich symptomy. AI systémy mohou nechtěně posilovat jejich bludy tím, že poskytují interaktivní a personalizovanou reakci. To vyvolává důležité otázky pro psychiatry a vývojáře AI ohledně etických a bezpečnostních aspektů. Dosavadní výzkum neprokázal, že AI přímo způsobuje psychózu, ale může být potenciálně spouštěcím faktorem pro již zranitelné jedince.

Pod hladinou u japonského Ostrova Yonaguni se nachází podmořská formace, která připomíná ztracené město. Přestože mnozí věří, že jde o dílo dávné civilizace, většina geologů považuje monument za přírodní útvar vytvořený erozí a tektonickými pohyby. Objevitelem formace byl v roce 1987 potápěč Kihachiro Aratake, což vzbudilo velký zájem vědců. Někteří odborníci spekulují o lidském zásahu, ale převažuje názor o přirozeném vzniku díky působení seizmické aktivity a eroze. Výzkumy zatím nenalezly architektonické stopy lidské činnosti.

Kosti považované za mamutí ve skutečnosti patří velrybě, ukázaly nedávné analýzy v Aljašce. NASA nouzově vrátila čtyři astronauty domů kvůli neupřesněným zdravotním potížím na Mezinárodní vesmírné stanici. Výzkum odhalil, že pigment ve zrzavých vlasech může chránit buňky před oxidativním poškozením. Studie ukázala, že redukce ultra-zpracovaných potravin pomáhá starším lidem zhubnout a zlepšit metabolismus. Nejmladší pacient s diagnostikovanou demencí ve Velké Británii zemřel ve věku 24 let a jeho mozek byl darován pro výzkum.

Kelímky na kávu s plastovým obalem mohou do nápoje uvolňovat tisíce mikroplastových částic, varuje nová studie. Teplo je klíčovým faktorem, který zvyšuje uvolňování plastů. Testování různých typů kelímků ukázalo, že ty s plastovou vložkou propouštějí méně mikroplastů než celoplastové. Vědci doporučují použití opakovaně použitelných kelímků z nerezové oceli, keramiky nebo skla pro minimalizaci expozice. Dalším doporučením je snížit teplotu nápojů před jejich vlitím do plastových nádob.

Studie z Univerzity v Bathu navrhuje standardizovanou jednotku pro měření potence kanabisu, podobnou standardnímu drinku pro alkohol. Tato jednotka má pomoci v řízení konzumace a identifikaci rizika vzniku poruchy užívání kanabisu. Standardizace by mohla podporovat strategie veřejného zdraví zaměřené na omezení škod spojených s konzumací kanabisu. Výzkum ukázal, že dospělí by neměli překročit osm THC jednotek týdně, aby snížili riziko vzniku závislosti. Vědci zdůrazňují, že nejlepší je kanabis neužívat vůbec, ale cílem je také snížit rizika pro ty, kteří jej nemohou či nechtějí přestat užívat.

Mezinárodní výzkumný tým objevil nejkompletnější fosilii Homo habilis, která je stará zhruba 2 miliony let. Tato částečná kostra obsahuje téměř kompletní sadu zubů a různé kosterní části, včetně lopatek a pánve. Fosilie byla nalezena v severní Keni a je považována za jednu z nejstarších známých fosilií tohoto druhu. Homo habilis je známý svou schopností vytvářet kamenné nástroje a je považován za přechodový článek mezi Australopitékem a lidským rodem Homo. Tento objev nám přináší nový pohled na naši evoluční historii a ukazuje na složitost lidského vývoje.

Před 41 000 lety došlo k dramatické změně magnetického pole Země. Díky datům z mise Swarm Evropské kosmické agentury nyní lze slyšet zvuk této události. Vědci použili zvuky přírody pro ilustraci této změny, což přináší jedinečný poslechový zážitek. Magnetické pole Země, tvořené kovovými proudy v jádru planety, hraje klíčovou roli v ochraně před solárními částicemi. Historie nám ukazuje, že takové změny mohou mít vliv na klima i život na Zemi, což je důležité pro předpovědi budoucích událostí.

Velká studie zahrnující více než 18 000 osob odhalila, že tzv. superaged mají alespoň dvě klíčové genetické výhody. Tito lidé starší 80 let mají nižší pravděpodobnost výskytu alzheimerovské varianty genu a častěji nesou variantu genu snižující riziko Alzheimerovy choroby. Studie naznačuje, že výjimečná paměť ve stáří může být naprogramována v genech. Zkoumání rozdílů v genetice a struktuře mozku mezi superaged a běžnou populací může vést k lepšímu pochopení mechanismů odolnosti vůči demenci. Výsledky mohou přispět k hledání strategií pro odklad a zmírnění Alzheimerovy choroby.