ADHD

ADHD je běžná neurovývojová porucha, která postihuje různé etnické a socioekonomické skupiny. Výzkumy ukazují, že ženy bývají diagnostikovány asi o pět let později než muži, což může vést k vážnějším příznakům a komplikacím. Rozdíly v příznacích mezi pohlavími zvyšují poptávku po diagnóze a podpoře pro ženy. Geografické bariéry však komplikují přístup k péči, zejména v oblastech s omezenými specialisty. Nedostatečná dostupnost zdravotní péče má nejen osobní, ale i ekonomické dopady, přičemž ztráty spojené s ADHD se v Kanadě odhadují na miliardy dolarů ročně.

Malá studie ze Slovenska naznačuje, že děti s autismem, ADHD a anorexií mají podobně narušené střevní mikrobiomy, které se v některých aspektech více podobají sobě navzájem než zdravým dětem. Výzkum zkoumal vzorky stolice od 117 dětí a zjistil, že poměr mikrobů Bacteroidetes k Firmicutes je vyšší u dětí s těmito poruchami. U dětí s autismem a ADHD byla nižší druhová rozmanitost mikrobiomu. Zjištění naznačují, že mikrobiální složení může ovlivňovat chování u duševních poruch. Autoři studie upozorňují na omezení v důsledku pandemie COVID-19 a malé velikosti vzorku.

Studie zveřejněná v British Medical Journal odhaluje, že léky na ADHD, jako je methylfenidát, mohou významně snížit riziko impulsivního chování u nově diagnostikovaných pacientů. Výzkum vedený Karolinska Institutem sledoval 148 581 pacientů s ADHD a ukázal, že léčba snižuje rizika související s dopravními nehodami, zneužíváním látek a kriminálními činy. Užívání medikace navíc také snižuje riziko sebevražedného chování. Léky zvyšují hladiny neurotransmiterů, čímž zlepšují pozornost a kontrolu impulzů. Toto nové poznání poskytuje další důkazy o jejich rozsáhlých přínosech pro pacienty s ADHD.