Vědci z univerzit v Sheffieldu a Yorku poprvé přímo zobrazili dvě dvojšroubovice DNA, jejichž hlavní a vedlejší žlábky se vzájemně zarovnávají podobně jako zuby zipu. Pozorování pomocí mikroskopie atomárních sil potvrzuje model navržený před více než dvaceti lety. Simulace ukázaly, že záporně nabité molekuly mohou spojovat dvojmocné kladné ionty, například niklu, hořčíku či vápníku. Stabilitu těchto vazeb ovlivňuje také konkrétní sekvence DNA, která může vytvářet místa náchylná k párování. Výsledky mohou přispět k objasnění balení DNA a genetické rekombinace, jejich význam v živých buňkách však zatím nebyl prokázán.

Demografická studie označila sardinskou horskou obec Bolotana za možné nové centrum výjimečné dlouhověkosti. Ženy ve věku 70 let zde podle dat z let 2021–2025 mohly očekávat dalších 20,85 roku života a jejich odhadovaná šance dožít se sta let činila 13,83 procenta. To je výrazně více než v okolní provincii, na Sardinii i v celé Itálii; muži také vycházejí nadprůměrně, avšak méně výrazně. Autoři upozorňují, že kvůli malé populaci obce jsou výsledky citlivé na zvolené období a starší data ukazovala podstatně nižší odhad. Příčiny zatím nejsou jasné, zkoumat se mají genetické vlivy, strava, pohyb, soudržnost komunity, rodinná podpora i místní prostředí.

Studie téměř 9 000 amerických dospívajících zjistila souvislost mezi vlastnictvím smartphonu ve 12 letech a častějším výskytem příznaků poruch příjmu potravy. U tehdejších uživatelů telefonu byla o 36 % vyšší pravděpodobnost nahlášení alespoň jednoho příznaku a častější bylo i záchvatovité přejídání. Ve 14 letech měli ti, kteří smartphone vlastnili už ve 12 letech, o 49 % vyšší riziko jakéhokoli sledovaného příznaku a častěji spojovali vlastní hodnotu s tělesnou hmotností. Výzkum neprokazuje, že telefony potíže způsobují, upozorňuje však na možný vliv nehlídaného přístupu k sociálním sítím a idealizovanému obsahu v citlivém období puberty. Autoři doporučují, aby rodiče i lékaři věnovali používání telefonů a sociálních sítí při prevenci těchto potíží pozornost.

V genomu viru molluscum contagiosum, který způsobuje kožní léze, vědci objevili dvě sekvence odvozené od lidského genu BC200. Nejde o celý funkční gen ani o důkaz, že virus získal vlastnosti mozkových buněk, ale o fragmenty mobilního genetického prvku. BC200 vytváří RNA hojně zastoupenou v neuronech, zároveň se však v nízké míře projevuje i v kůži. Analýza naznačuje, že se tyto fragmenty do virového genomu dostaly při dvou samostatných přenosech, pravděpodobně s pomocí jiného „skákajícího genu“ LINE-1. Studie také ukazuje, že BC200 si během evoluce primátů zachoval schopnost přesouvat se na nová místa v DNA, přestože získal buněčnou funkci. Úloha těchto sekvencí ve viru a případný přínos pro jeho fungování zatím nejsou známy.

Mezinárodní skupina odborníků zveřejnila první výraznější aktualizaci definice dyslexie od roku 2002. Nově se při diagnostice nemá vyžadovat rozdíl nejméně 15 bodů mezi výsledkem čtenářského testu a IQ, který dříve mohl některým dětem bránit v získání podpory. Posuzování má více vycházet z přetrvávajících obtíží ve čtení a pravopisu i z reakce na výuku. Definice také vedle neurobiologických souvislostí zohledňuje genetické a environmentální vlivy a poznatky z jazyků mimo angličtinu. Autoři zdůrazňují včasné rozpoznání potíží a rychlé zahájení cílené pomoci.

Článek upozorňuje, že změna kariéry je obtížná bez ohledu na to, zda lidé do softwarového inženýrství vstupují, nebo z něj odcházejí. Trh pro začínající vývojáře se kvůli proměnám spojeným s umělou inteligencí zhoršuje, zatímco dosavadní znalosti mohou rychle ztrácet výlučnost. Autor radí hledat lidi, kteří již vytouženou profesní změnou prošli, a čerpat z odborných komunit i osobních kontaktů. Důležitější než formální vzdělání může být konkrétní ukázka práce, kterou lze získat i levnou či neplacenou zakázkou. Podle autora není dlouhodobá stabilita práce realistickým cílem; klíčové je budovat základní dovednosti a průběžně se přizpůsobovat novým nástrojům a požadavkům.

Japonská studie naznačuje, že už dvacetiminutová svižnější chůze může krátce po skončení zvýšit aktivitu střev. U 21 zdravých dospělých vědci po chůzi zaznamenali po dobu jedné až dvou minut silnější a častější střevní zvuky, které nepřímo ukazují na pohyblivost trávicího traktu. Možným vysvětlením je aktivace nervového systému a mechanické otřesy těla při chůzi, jež mohou podpořit peristaltiku. Výsledky podporují doporučení lehkého pohybu při zácpě, studie však nezahrnovala osoby se zácpou a samotné střevní zvuky nejsou dokonalým ukazatelem činnosti střev.

Americké ministerstvo obchodu schválilo až miliardu dolarů pro Anderon, kvantovou slévárnu založenou IBM v Albany ve státě New York. IBM přidá další miliardu dolarů v hotovosti a poskytne technologické know-how, majetek i odborníky. Podnik využívá linku pro 300milimetrové wafery a chce vyrábět čipy nejen pro IBM, ale i pro externí vývojáře bez vlastních továren. Automatizace má zrychlit vývoj, zvýšit složitost obvodů a omezit výrobní odchylky, které snižují výtěžnost supravodivých qubitů. O služby jedná například Rigetti, jež očekává především stabilnější výrobní proces. Anderon plánuje první dodávky externím zákazníkům do konce roku, jeho úspěch však bude záviset na prokázané kvalitě čipů a dlouhodobé poptávce.

Bakterie Shigella, dříve spojovaná hlavně s kontaminovanou vodou, potravinami a dětskými kolektivy, se v USA stále častěji šíří také při sexuálním kontaktu. Zvláště v komunitách mužů majících sex s muži narůstá výskyt kmenů odolných vůči více antibiotikům. Podíl rozsáhle rezistentních izolátů vzrostl z nuly v roce 2011 na 8,5 procenta v roce 2023. Závažné případy mohou vyžadovat hospitalizaci a často se vyskytují spolu s dalšími rizikovými faktory včetně HIV. Podobný trend hlásí i Británie, kde jsou některé sexuálně šířené kmeny velmi často rezistentní. Odborníci doporučují cílenější testování, zjišťování sexuální anamnézy a používání bariérové ochrany i důslednou hygienu.

Malá studie s 25 lidmi ve věku 45 až 70 let s nadváhou či obezitou ukázala, že třicetiminutová koupel ve vodě o teplotě 40 °C výrazně podpořila prokrvení drobných cév v kůži. Ve srovnání s půlhodinou středně intenzivní jízdy na rotopedu vedla také k většímu poklesu systolického i diastolického krevního tlaku. Horká voda rozšiřuje cévy a zvyšuje průtok krve, přičemž účinek souvisí i s větším tepelným zatížením organismu. Autoři neoznačují koupel za náhradu cvičení, ale za možný doplněk či alternativu pro lidi, kteří se nemohou pravidelně hýbat.

Satelitní radarová měření naznačují, že se hlavní magmatický rezervoár pod nikaragujskou sopkou Masaya od poloviny roku 2022 opět plní. V předchozích letech se povrch nad ním propadal, což vědci spojují s úbytkem magmatu. Současně se po celé období 2018 až 2024 propadala oblast kolem aktivního kráteru Santiago, patrně kvůli změnám v druhém, mělčím rezervoáru. Výsledky ukazují složitější systém proudění magmatu, než se dosud předpokládalo. Studie neupozorňuje na bezprostřední hrozbu erupce, ale zdůrazňuje nutnost dlouhodobého sledování, protože v okolí žijí asi dva miliony lidí a sopka vypouští škodlivý oxid siřičitý.

Úmrtí pracovnice Irkutského protimorového výzkumného ústavu vedlo ke spekulacím o laboratorní nehodě s bakterií způsobující mor. Ruské úřady uvedly, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu, a odmítly souvislost s patogeny z pracoviště; mezi jejími kontakty nebyl zaznamenán mor. Odborníci zdůrazňují, že prasklá zkumavka ve vysoce zabezpečené laboratoři sama o sobě nemusí znamenat nákazu, protože ochranu tvoří několik vrstev bariér a postupů. Rozhodující by bylo potvrdit původce nemoci a geneticky jej porovnat s kmeny uchovávanými v laboratoři. Sledování zhruba 200 kontaktů je preventivní opatření, nikoli důkaz šíření nákazy.

Analýza zdravotních záznamů naznačuje, že pacienti se solidními nádory, kteří při imunoterapii užívali antidepresiva typu SSRI, měli během dvou let nižší úmrtnost než srovnatelná skupina užívající benzodiazepiny. Zemřelo 23,5 procenta uživatelů SSRI oproti 34,4 procenta druhé skupiny; relativní riziko úmrtí bylo nižší přibližně o 37 procent. Možným vysvětlením je vliv SSRI na serotoninový transportér, který může tlumit protinádorovou aktivitu T-lymfocytů. Studie je však observační a nemůže prokázat, že antidepresiva skutečně prodlužují život, protože výsledky mohly ovlivnit rozdíly ve zdravotním stavu či péči o pacienty. Autoři proto požadují randomizované klinické zkoušky a nedoporučují zahajovat či vysazovat léčbu bez konzultace s lékařem.

Nové hodnocení dosavadních studií upozorňuje na závažné metodické nedostatky výzkumu kolagenových doplňků pro zdraví a vzhled pleti. Autoři po přezkoumání dvou metaanalýz našli mimo jiné chybně vyložené statistické výsledky; po opravě dat se neprokázala souvislost mezi dávkou kolagenu a lepší hydratací či elasticitou kůže. Mnoho sledovaných studií financoval průmysl nebo se na nich podíleli autoři s obchodními vazbami, přičemž pokusy bývaly malé a výrazně se lišily dávkováním, délkou i složením přípravků. Často navíc obsahovaly další účinné látky, takže nelze připsat případný efekt samotnému kolagenu. Vědci proto považují propagaci kolagenu jako ověřeného prostředku proti stárnutí za předčasnou a žádají kvalitnější nezávislé klinické studie.

Výzkum floridských vědců ukázal, že žraloci černocípí dokážou reagovat na nízkofrekvenční zvuky ze vzdálenosti až 74 metrů. Vnímají i zvuky ve vzdáleném akustickém poli, kde se šíří hlavně tlakové vlny a pohyb částic vody je velmi jemný. Při pokusech u jihovýchodního pobřeží Floridy reagovali na testovací zvuky v 71 až 87 procentech případů, zatímco kontrolní zvuk ignorovali. Jejich prudké odvrácení od zdroje naznačuje, že umějí určit, odkud zvuk přichází. Vědci předpokládají, že žraloci bez plynového měchýře zachycují pohyb částic vody jiným dosud neobjasněným mechanismem.

Nová studie naznačuje, že úbytek vody v Mrtvém moři sám přispívá k oteplování jezera. S rostoucí slaností slábne ochlazování odpařováním, takže zbývající voda se může více zahřívat a podporovat další odpar. Mezi lety 1979 a 2019 klesla hladina asi o 34 metrů, zatímco hlubší voda se oteplila o 2,8 °C. Model přisuzuje významnou část tohoto oteplení poklesu hladiny, vedle růstu teploty vzduchu. Při pokračujícím trendu by hladina mohla do roku 2100 klesnout zhruba o 85 metrů a voda se oteplit o 5 až 8 °C. Zjištění může pomoci vysvětlit vznik rozsáhlých ložisek soli v dávných mořích i bez mimořádně horkého a suchého klimatu.

Evropský projekt Circuit4EU propojuje 21 partnerů z devíti zemí a testuje deset technologií pro opětovné využití a recyklaci surovin ze staré elektroniky. Má přispět k cíli EU získávat do roku 2030 čtvrtinu potřebných kritických surovin recyklací. Piloty zahrnují umělou inteligenci pro posuzování hodnoty součástek, robotickou demontáž notebooků a myček, odpájení komponent i chemické zpracování materiálů. Projekt ověřuje postupy na noteboocích, Wi-Fi zařízeních, elektrokoloběžkách a myčkách s cílem nasadit alespoň část řešení v průmyslovém prostředí. Rozvoj podporují také evropská pravidla, která mají posílit sledování kovů a materiálů v dodavatelských řetězcích i recyklaci permanentních magnetů.

Vědci z Univerzity ve Warwicku a Evropského synchrotronového zařízení zjistili, že měďnatý supravodič LESCO nemá uvnitř jednotnou krystalovou stavbu, jak se dosud předpokládalo. Pomocí trojrozměrné rentgenové difrakce odhalili mozaiku dvou různých atomových uspořádání oddělených neobvykle širokými rozhraními. Tato rozhraní mohou narušovat pohyb a párování elektronů, a tím oslabovat supravodivost. Závěr může změnit výklad některých dřívějších měření i podobu teoretických modelů pro cuprátové supravodiče. Výzkumníci chtějí stejnou metodou prozkoumat další materiály, aby ověřili, zda je podobná vnitřní složitost rozšířená.

Výzkumníci z University College London popsali síť mikroskopických kanálků podél cév a nervů, která by mohla pomáhat odvádět z mozku amyloid beta a bílkovinu tau. U myší se fluorescenčně označené bílkoviny těmito strukturami přesouvaly směrem k povrchu mozku a podobné útvary vědci nalezli i ve vzorcích lidské tkáně odebrané při operacích. Kanálky široké zhruba dva mikrometry pravděpodobně vytvářejí buňky příbuzné strukturám zajišťujícím transport tekutin v mízních uzlinách. Studie naznačuje možný článek mezi dříve předpokládanými cestami odvodu látek podél tepen a žil. Výsledky jsou zatím zveřejněny jako preprint bez odborného recenzního řízení a funkce této sítě u živých lidí ani její význam pro léčbu Alzheimerovy nemoci nejsou potvrzeny.

Britská nemocnice Royal Papworth v Cambridge spojila 40 případů infekce bakterií Mycobacterium abscessus s vodovodním systémem své nové budovy v letech 2019 až 2025. Nákaza přispěla k úmrtí dvou žen po dvojité transplantaci plic; ohroženi byli zejména pacienti s oslabenou imunitou, cystickou fibrózou či nemocemi dýchacích cest. Bakterie je odolná vůči více druhům antibiotik a v nemocničním rozvodu se šířila i přes rozsáhlá opatření. Filtry na kohoutcích se ukázaly jako účinné, riziko však přetrvávalo například v odpadech a na toaletách. Po zavedení dalších postupů klesl počet případů z 12,8 na 2,2 ročně a od června 2025 nebyl zaznamenán nový případ.