kočky

Kočky, které se volně pohybují venku, mohou nést více patogenů než domestikované kočky. Studie zjistila, že venkovní kočky mají vyšší pravděpodobnost přenosu zoonotických patogenů, které mohou infikovat lidi, podobně jako divoké kočky. Mezi běžné patogeny patří vzteklina, Toxoplasma gondii a salmonely. Pro minimalizaci rizik se doporučuje omezit volný pohyb koček a poskytnout jim zabezpečený výběh. Péče o veterinární zdravotní návyky, jako je očkování a ošetření proti parazitům, je důležitá i pro vnitřní kočky. Zabránění volnému pohybu může chránit veřejné zdraví i přírodu.

Nová studie odhalila, že kočky, které přestanou jíst, mohou být spíše znuděné než nasycené. Tento jev je podobný olfaktorickému saturačnímu pocitu u lidí, který ovlivňuje chuť k jídlu díky vůním. Výzkum na 12 kočkách ukázal, že při opakovaném podávání stejného jídla jejich zájem klesal, zatímco nová vůně jejich chuť obnovila. Toto poznání by mohlo pomoci při řešení problémů s nadváhou či nedostatkem chuti k jídlu u koček. Studie byla publikována v časopise Physiology & Behavior.

Výzkum vedený Yasuo Higurashi z Yamaguchi University odhalil, že kočky mají schopnost dopadnout na nohy díky různým vlastnostem flexibilních částí jejich páteře. Studie zjistila, že kočky rotují ve vzduchu tak, že nejdříve se otáčí přední část těla díky flexibilní hrudní páteři, zatímco ztuhlá bederní část následuje. Výzkum zahrnoval testování na páteřích z kočičích kadaverů a potvrdil rozdíly v pohyblivosti mezi hrudními a bederními úseky. Výsledky naznačují, že tato flexibilita je klíčová nejen pro pád, ale i pro pohyb jako je běh a rychlé otáčení. Další výzkum by mohl objasnit, jak tyto rozdíly ovlivňují pohyblivost savců obecně.

Vědci zjistili, že pomalé mrkání na kočky zlepšuje interakci mezi nimi a lidmi. Tento jednoduchý gest umožňuje kočkám více komunikovat s lidmi, a to jak s těmi, které znají, tak i s neznámými osobami. V experimentu, kdy lidé na kočky pomalu mrkali, byly kočky ochotnější přistoupit k lidské ruce a reagovat. Výzkum naznačuje, že pomalé mrkání může být pro kočky signálem přátelskosti a může posílit jejich vazby s lidmi. Tímto způsobem se může posílit nejen soužití s kočkami doma, ale také může zlepšit jejich welfare v různých prostředích.

Archeologové objevili v Číně kosti koček staré 5 400 let a zjistili, že tyto kočky nebyly domácí, ale patřily k druhu leopardí kočka. Tento kočičí druh žil v čínských zemědělsko-obchodních společenstvích tisíce let před příchodem domácích koček v 7. století n. l. Výzkum odhalil, že leopardí kočky nebyly předky domácích koček a neexistují mezi nimi genetické stopy. Dobové umění a texty naznačují, že leopardí kočky mohly být částečně domestikované, ale existovaly paralelně vedle původních koček. Domácí kočky se do Číny dostaly pravděpodobně po Hedvábné stezce a následně nahradily leopardí kočky v jejich ekologické roli.

Podle nového výzkumu mňoukají kočky více na muže než na ženy. Studie, vedená týmem z Ankarské univerzity, analyzovala videozáznamy 31 majitelů koček, kteří nahráli reakce svých mazlíčků po příchodu domů. Výsledky ukázaly, že mužští majitelé získali v průměru 4,3 zvukových projevů během prvních 100 sekund, zatímco ženy získaly pouze 1,8. Výzkum naznačuje, že muži vyžadují více explicitní vokalizace, aby si všimli potřeb svých koček. Závěry studie otevírají otázky o tom, jak kočky vnímají své majitele a co jejich chování ovlivňuje.