Týdenní videopřehled IEEE Spectrum představuje Microduck, malého otevřeného robota za 399 dolarů, který umí chodit, zvedat předměty zobákem, bruslit i samostatně vstát po pádu. Robot má 15 stupňů volnosti, kameru, lidar a řadu komunikačních i senzorických prvků. Výběr dále zahrnuje rekordně skákajícího 54gramového robota, škálovatelného rybího robota ScaFi a český lehký chapadlový úchop pro robota Unitree G1. Ukazuje také expresivní chůzi levného bipedálního robota, průmyslové autonomní stroje a roboty určené pro manipulaci, skládání prádla či práci v lékárně.

Malá křížová studie s 15 zdravými dospělými porovnala běžné bílé pečivo s pečivem obohaceným špenátem. Špenátová varianta měla více vlákniny, folátu, vápníku, železa a draslíku, přičemž účastníci hodnotili chuť a vůni podobně jako u běžného pečiva. Hladina glukózy v krvi se mezi variantami výrazně nelišila, po špenátovém pečivu však vrchol inzulinu nastal přibližně o 30 minut později. Účastníci také po třech hodinách neudávali stejný nárůst hladu jako po bílém pečivu. Autoři upozorňují, že možné působení na hormony sytosti je třeba ověřit ve větších studiích a obohacené pečivo nenahrazuje konzumaci celých druhů zeleniny.

Týdenní přehled upozorňuje na výpravu do Mexického zálivu, která místo očekávaného vraku odhalila v hloubce přes 1,5 kilometru pole rezavých bílých krychlí a odpadu. Výzkum na myších a mozkových organoidech naznačil možnost obnovy neuronů a zlepšení kognitivních funkcí při Alzheimerově chorobě, zatím však nejde o léčbu ověřenou u lidí. Další studie srovnávala odolnost různých zemí vůči globálním katastrofám a jiná spojila čas snídaně a posledního jídla dne s délkou života, bez prokázání příčiny. V přehledu se objevují také experimentální jedlé sušenky z recyklovaného plastového materiálu a srovnání keto, středomořské a nízkotučné diety z hlediska metabolického zdraví.

Vědci nalezli v mikroskopické částici spadu z Hirošimy kovovou slitinu s dosud nepozorovanou kombinací chemického složení a krystalové struktury. Zrno o velikosti asi deset mikrometrů tvoří hlavně železo, chrom a křemík, obsahuje však i další prvky. Na rozdíl od běžné oceli má složitou uspořádanou kubickou strukturu typu AlAu₄. Podle badatelů slitina vznikla kondenzací kovových par v žáru jaderného výbuchu a následným mimořádně rychlým ochlazením. Objev naznačuje, že historický jaderný spad může ukrývat další vzácné nestabilní materiály, zároveň ale připomíná lidské utrpení spojené s bombardováním Hirošimy.

Na snímku marsovské krajiny z roveru Curiosity se objevil tmavý útvar připomínající medúzu nebo mimozemský stroj. Ve dvou fotografiích stejné scény pořízených o několik sekund dříve však není vidět, což naznačuje, že nešlo o objekt v terénu ani v atmosféře. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je zásah nabité částice z kosmu do obrazového senzoru kamery. Mars má velmi řídkou atmosféru a nemá globální magnetické pole, takže jeho přístroje jsou vůči kosmickému záření výrazně méně chráněné než zařízení na Zemi. Definitivní závěr by vyžadoval analýzu týmu mise, nelze proto zcela vyloučit jiný typ obrazového či zpracovatelského artefaktu.

Fosilie z Texasu, která byla po desetiletí považována za mládě korýše, patří podle nové studie novému druhu raného hmyzu Chosha praecursor. Živočich starý asi 324 milionů let měl neobvyklých 24 končetin ve tvaru pádel a zadeček připomínající korýše. Podrobnosti odhalilo zobrazení v křížově polarizovaném světle, jež snížilo odlesky na tmavém otisku ve skále. Nález naznačuje, že někteří raní předkové hmyzu žili částečně ve vodě a částečně na souši. Spolu s dalšími fosiliemi pomáhá zaplnit významnou mezeru ve fosilním záznamu šestinohých a upřesňuje přechod členovců z vody na pevninu.

Mezinárodní spolupráce Double Chooz poprvé přímo zachytila zbytkové elektronové antineutrino vyzařované po odstavení jaderných reaktorů ve francouzském Chooz. Částice vznikají ve vyhořelém palivu v reaktorových jádrech i v palivu uloženém v chladicích bazénech. Během 17,2 dne, kdy byly oba reaktory vypnuté, detektory zaznamenaly 106 ± 18 událostí, zatímco model předpovídal 88 ± 7. Signál představuje méně než jedno procento toku antineutrin při běžném provozu reaktoru. Metoda by v budoucnu mohla nabídnout nenápadný způsob kontroly jaderných zařízení, její současná přesnost však neumožňuje spolehlivě odhalit malé změny v množství vyhořelého paliva.

Globální analýza více než 3 000 vzorků půdy z 94 zemí ukázala, že v půdě se průměrně nachází přes 5 000 semen na metr čtvereční. Tento přirozený „genofond“ je mnohem větší než známé lidské semenné banky a pomáhá vegetaci obnovit se po narušení prostředí. Vědci však zjistili, že počet druhů semen bývá vyšší v neporušených stanovištích než v degradovaných oblastech. Lidská činnost tak podle nich může oslabovat schopnost ekosystémů obnovovat rostlinnou rozmanitost přirozenou cestou. Tropické oblasti mají mnoho druhů semen, ale jejich nižší hustotu, zatímco zemědělská půda vykazuje opačný vzorec.

Gaia hypotéza, kterou v 70. letech rozvíjeli chemik James Lovelock a mikrobioložka Lynn Margulisová, chápe organismy, atmosféru, oceány i horniny jako provázaný systém. Jeho zpětné vazby mohou dlouhodobě vytvářet podmínky příznivé pro život, aniž by planeta měla vědomí či společný plán. Model Daisyworld ukázal, že podobná regulace může vznikat i z běžné konkurence organismů. Hypotéza však neznamená, že Země ochrání lidstvo před následky oteplování a ničení ekosystémů. Klimatické zvraty, například tání ledu, rozmrzání permafrostu či úbytek lesů, mohou změny dále zesílit a ohrozit lidskou civilizaci, přestože život jako celek přežije.

Americký kontrolní úřad GAO upozornil, že zákon CHIPS and Science Act přináší pokrok hlavně ve výstavbě výrobních kapacit, zatímco podpora výzkumu a vývoje výrazně zaostává. Ministerstvo obchodu dosud vyplatilo přibližně 507 milionů z 11 miliard dolarů určených na výzkum a podle GAO nezveřejnilo dostatečný plán pro naplnění zákonných cílů. Nová administrativa zároveň zrušila většinu prostředků plánovaných pro konsorcium Natcast a Národní centrum polovodičových technologií. Výrobní projekty naproti tomu čerpají peníze podle splněných milníků a většina z nich má být dokončena do roku 2028. Odborníci varují, že dlouhé odklady mohou oslabit americké technologické vedení ve prospěch Asie a Evropy.

Konstruktér vytvořil kapesní elektromechanický displej Scanwheel, který používá rotující 3D tištěný buben s otvory a pět LED zdrojů. Zařízení dosahuje rozlišení 4096 × 20 pixelů; nízký počet řádků vyvažuje mimořádně jemným vodorovným vykreslením, takže dokáže zobrazit i streamované video. Buben roztáčí krokový motor a řízení zajišťuje Raspberry Pi Pico s čipem RP2040, jehož programovatelné vstupy a výstupy obsluhují LED i synchronizaci otáčení. Data lze posílat po síti, například jako zrcadlení části obrazovky počítače. Autor zveřejnil soubory i parametrický návrh bubnu, který umožňuje stavbu a úpravy zařízení.

Klinická studie se 42 lidmi s obezitou, prediabetem a nadbytkem tuku v játrech porovnala ketogenní, středomořskou a velmi nízkotučnou převážně rostlinnou dietu. Všichni účastníci během zhruba pěti měsíců zhubli okolo deseti procent původní hmotnosti. Ketogenní dieta však vykázala největší zlepšení jaterní citlivosti na inzulin a snížila jaterní tuk o 67 procent, zatímco zbývající režimy o 45 procent. Remise prediabetu nastala u poloviny lidí na keto dietě, ve středomořské skupině u 29 procent a v nízkotučné skupině u 7 procent. Autoři upozorňují, že šlo o malou studii a přísné omezení sacharidů nemusí být vhodné pro každého.

Nákladní lodě na metanol už vstupují do pravidelného provozu a přístavy v Číně i jinde budují systém pro jejich zásobování. Americký startup Emvolon chce vyrábět biomethanol přímo u skládek, čistíren odpadních vod či ropných vrtů z metanu, který by se jinak spaloval nebo unikal do ovzduší. Jeho zařízení velikosti přepravního kontejneru využívá upravený automobilový motor k výrobě syntézního plynu a následné přeměně na metanol. Firma uzavřela dohodu o prodeji paliv až za 450 milionů dolarů a první komerční jednotku chystá v Texasu na rok 2027. Rozptýlená výroba by mohla snížit náklady i závislost na velkých chemických závodech, její schopnost pokrýt budoucí potřeby světové flotily však zatím není jistá.

Pouštní růže Adenium obesum ze jemenského ostrova Sokotra zaujme zduřelým kmenem, v němž ukládá vodu, a výraznými růžovobílými květy. Po poranění však uvolňuje mléčnou mízu s kardioglykosidy, látkami ovlivňujícími činnost srdce. Ve vyšších dávkách mohou vyvolat zvracení, rozmazané vidění a nebezpečné poruchy srdečního rytmu u lidí i zvířat. Rostlina se tradičně používala jako jed na šípy či k hubení škůdců a také v lidovém léčitelství, účinnost řady těchto postupů ale není jasně prokázána. Navzdory toxicitě je oblíbená jako okrasná a bonsajová rostlina.

Studie kanadské McGillovy univerzity zjistila, že po 30 hodinách bez spánku může 20 minut intenzivnější jízdy na kole zlepšit paměť téměř stejně jako 90minutový spánek. V testu rozpoznávání obrázků si lidé po zdřímnutí vedli o 23 procent lépe než kontrolní skupina, po cvičení o 21 procent lépe. EEG měření ukázalo odlišné mechanismy: spánek snížil známky únavy mozku, zatímco pohyb zřejmě zlepšil zpracování informací při jejich vnímání. Autoři zdůrazňují, že ani cvičení, ani krátký spánek nenahrazují pravidelný dostatek nočního odpočinku.

Tým vedený Yanshengem Zhangem z Cambridgeské univerzity poprvé přímo sledoval kvantové fluktuace v uměle vytvořeném kvantovém poli. Využil k tomu dvourozměrný Bose-Einsteinův kondenzát atomů draslíku, v němž změny spinů napodobují chování pole. Vědci nejprve nepatrné fluktuace zesílili náhlou změnou vazby mezi atomovými stavy a následně je odlišili od tepelného šumu podle jejich frekvenčního rozložení. Systém lze nastavit jako relativistické sine-Gordonovo pole a mohl by sloužit ke studiu vzniku částic, rozpadu falešného vakua či topologických defektů. Studie zatím vyšla pouze jako preprint a neprošla recenzním řízením.

Studie mezi 1 283 mladými dospělými v USA zjistila, že až 80 procent účastníků spadalo do některého stadia kardiovaskulárně-ledvinně-metabolického syndromu (CKM). Vyšší stupeň tohoto souboru rizik souvisel s častějšími známkami subklinického poškození krčních tepen, které přivádějí krev do mozku. Průměrný věk sledovaných byl 23 let, přesto některé ukazatele tloušťky tepen odpovídaly hodnotám očekávaným u třiatřicetiletých. Výsledky nelze bez výhrad vztáhnout na všechny mladé Američany, protože soubor tvořili hlavně obyvatelé měst ze sociálně znevýhodněného prostředí s nepříznivými návyky v pohybu a stravě. Autoři zdůrazňují, že riziko lze ovlivnit úpravou jídelníčku, pohybem, spánkem a kontrolou hmotnosti, tlaku, cukru a krevních tuků.

Polybromované difenylétery (PBDE), dříve používané jako zpomalovače hoření, zůstávají v evropské půdě, sedimentech, ovzduší i vnitřním prostředí budov navzdory zákazům z počátku tisíciletí. Přehled 181 odborných studií ukazuje, že největší zátěž se soustřeďuje ve městech, průmyslových oblastech, na skládkách a ve vnitřních prostorech. Látky se mohou dále uvolňovat ze starého nábytku, elektroniky, recyklovaných materiálů, odpadních toků a kontaminovaných míst. Některé koncentrace v půdě a ovzduší sice klesají, PBDE však přetrvávají v potravních řetězcích a mohou se vracet do oběhu při recyklaci či renovacích. Studie upozorňuje, že oběhové hospodářství musí zahrnovat důslednou kontrolu starých chemických zátěží.

Studie britských vědců uvádí, že nahrazení kravského mléka produkty z přesné fermentace by mohlo snížit potřebnou rozlohu půdy až o 96 %. Technologie využívá geneticky upravené mikroorganismy k výrobě mléčných proteinů, které se následně kombinují s rostlinnými tuky, cukry a dalšími živinami. Pokud by Spojené království nahradilo tímto způsobem pětinu současné produkce mléka, mohlo by se uvolnit asi 8 590 kilometrů čtverečních půdy. Úplný přechod by podle odhadů zpřístupnil plochu srovnatelnou s pevninským Dánskem. Uvolněná půda by mohla sloužit k obnově přírody, zalesňování, ochraně rašelinišť či jiné produkci potravin.

Výzkum německého Institutu Maxe Plancka ukazuje, že elektricky nabité kapky vody mohou poškodit ochranné povlaky kovů dosud přehlíženým mechanismem. Při dielektrickém průrazu vznikají v povlaku otvory, které následně vystaví kov korozi. V laboratorních testech se po působení nabitých kapek objevilo poškození povlaků na mědi i zlatě, zatímco elektricky neutrální voda škody nezpůsobila. Náboj se může na kapkách vytvářet například při pohybu po různých površích, v bouřkových mracích, u mořských vln či vodopádů. Autoři upozorňují, že význam tohoto jevu v běžném dešti zatím není znám, ale poznatky mohou vést k odolnějším antikorozním nátěrům.