Země

Vědci experimentálně potvrdili existenci superionického stavu hmoty uvnitř zemského jádra. Tento stav, kombinující vlastnosti pevné látky a kapaliny, vysvětluje neobvyklé chování jádra, jako je zpomalování určitých vln a deformace. Při použití dynamické tlakové komprese a vysokorychlostních střel vědci napodobili extrémní podmínky jádra. Zjištěná mobilita atomů uhlíku v krystalové mříži železa přináší nový pohled na vnitřní dynamiku Země. Tento objev může ovlivnit naše chápání zemského magnetického pole a vnitřní struktury podobných planet.

Geologové objevili stopy velmi rané 'proto Země' skryté v nejhlubších a nejstarších horninách naší planety, jež jsou staré zhruba 4,5 miliardy let. Tento nález umožňuje zkoumat podmínky, které na Zemi panovaly, když byla nově vzniklým tělesem, a může objasnit, jak vznikly planety jako ta naše. Výzkumný tým zkoumal isotopové podpisy draslíku v horninách z Grónska, Kanady a Havaje. Tento podpis nenalezli v jiných geologických procesech, což naznačuje, že pocházejí z počátků Země. Objev také naznačuje existenci meteorických materiálů, které čekají na obnovení v budoucím výzkumu.

Data z trojice satelitů ukazují, že anomálie v magnetickém poli Země, známá jako Jihoatlantská anomálie, se dále rozšiřuje. Od roku 2014 se rozšířila o polovinu velikosti kontinentální Evropy a její magnetická intenzita se oslabuje. Magnetické pole Země bylo monitorováno misí Swarm Evropské kosmické agentury, což vedlo k odhalení nových komplexit. Vědci zjistili, že obrácený magnetický tok pod povrchem může být způsoben obří masou super-horkého materiálu známou jako Africká velká oblast s nízkou rychlostí střihu. Tento jev by mohl ovlivňovat chování magnetického pole nad anomálií. Pochopení těchto změn může pomoci v predikci budoucího chování magnetického pole.

Minulý týden Země unikla blízkému setkání s asteroidem 2025 TF, který proletěl ve vzdálenosti přibližně 428 kilometrů nad Antarktidou. Tento průlet byl druhý nejbližší zaznamenaný průlet asteroidu vůbec. Asteroid o velikosti mezi 1 a 3 metry byl objeven až po jeho průletu, ale vzhledem k jeho malé velikosti by neohrozil Zemi. Posloužil by spíše jako světelné představení na obloze. Asteroid se pravděpodobně vrátí do okolí Země v roce 2087, ale tentokrát z bezpečné vzdálenosti.

Zemské magnetické pole se dramatičě proměnilo před přibližně 41 000 lety a nyní vědci převedli tato data v zvukový zážitek. Pomocí dat z mise Swarm Evropské kosmické agentury vznikla nevšední akustická reprezentace této změny, která je výsledkem pohybů kapalného kovu v jádru Země. Toto pole, které nás chrání před solárními částicemi, čas od času mění polaritu, což by dnes způsobilo obrácení funkcí kompasů. Poslední velké převrácení bylo zaznamenáno ve Francii a výrazně oslabilo magnetické pole Země, což vedlo ke zvýšené radiaci. Toto poznání je klíčové pro predikci budoucích kosmických vlivů a klimatických změn.