udržitelnost

Izraelští vědci vyvinuli kompozitní materiál BioPykrete, který je podle laboratorních testů desetkrát pevnější než obyčejný led a před prasknutím pohltí až sedmdesátkrát více energie. Led zpevnili nanokrystaly celulózy z rostlin a upraveným proteinem, jenž obě složky propojuje. Materiál se při zatížení nemá náhle roztříštit, ale postupně se deformovat. Výzkumníci v něm vidí možný nízkouhlíkový a biologicky rozložitelný stavební materiál pro odlehlé chladné oblasti, například Arktidu a Antarktidu. Dosavadní výsledky jsou však jen malým laboratorním ověřením a bude nutné prověřit dlouhodobou odolnost materiálu v proměnlivých podmínkách.

Italská robotická výzkumnice Barbara Mazzolai chce rozvíjet takzvanou udržitelnou robotiku, která by při návrhu strojů zohledňovala nejen inspiraci přírodou, ale i dopady technologií na životní prostředí. Podle ní mají roboti přispívat k lepšímu vztahu mezi lidmi, přírodou a technikou a zároveň zmenšovat ekologickou stopu svého vzniku i provozu. Mazzolai začínala jako bioložka, později se zaměřila na senzory, monitorování prostředí a bioinspirované stroje. Se svými týmy vyvíjela například měkké roboty podle chapadel chobotnic a koncepty inspirované kořeny, semeny či popínavými rostlinami. Rostliny považuje za významný, dosud méně využívaný vzor, protože se průběžně přizpůsobují okolí, vnímají je a obnovují se.

Mezinárodní hodnocení Food Systems Countdown Initiative ukazuje, že lidstvo při současném tempu směřuje do roku 2030 ke splnění pouze jednoho ze 30 globálních cílů potravinových systémů. Jde o rozšíření mobilních telefonů, které slouží jako ukazatel sociální propojenosti a odolnosti. U 22 sledovaných ukazatelů nedosáhne cíle ani třetina ze 197 hodnocených zemí. Zvlášť výrazně zaostávají emise skleníkových plynů z potravinových systémů, jejichž světový průměr je od cíle vzdálen více než 75 procent. Zhoršování se týká také občanské účasti, odpovědnosti vlád, používání pesticidů a prodeje vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Autoři zdůrazňují nutnost rychlejších změn v dostupnosti potravin, jejich bezpečnosti, odolnosti i správě veřejných politik.

Studie britských vědců uvádí, že nahrazení kravského mléka produkty z přesné fermentace by mohlo snížit potřebnou rozlohu půdy až o 96 %. Technologie využívá geneticky upravené mikroorganismy k výrobě mléčných proteinů, které se následně kombinují s rostlinnými tuky, cukry a dalšími živinami. Pokud by Spojené království nahradilo tímto způsobem pětinu současné produkce mléka, mohlo by se uvolnit asi 8 590 kilometrů čtverečních půdy. Úplný přechod by podle odhadů zpřístupnil plochu srovnatelnou s pevninským Dánskem. Uvolněná půda by mohla sloužit k obnově přírody, zalesňování, ochraně rašelinišť či jiné produkci potravin.