metabolismus

Studie finských vědců na 2 264 lidech ve věku 46 let zjistila, že vyšší pravidelná konzumace kávy souvisela s nižším množstvím tělesného tuku a větší svalovou hmotou, přestože BMI se výrazně nelišilo. U mužů byla vyšší spotřeba kávy spojena s příznivějšími ukazateli glukózy a inzulinu, vyšší hladinou testosteronu i proteinu SHBG. U žen byly vztahy slabší; více kávy se pojilo s vyšším SHBG a nižší dostupností volných androgenů. V obou skupinách souvisela káva s nižšími hladinami aminokyselin BCAA, jejichž dlouhodobé zvýšení bývá spojováno s metabolickými nemocemi. Jelikož šlo o jednorázové pozorování, výzkum neprokazuje, že tyto změny způsobuje přímo káva.

Studie sledovala řecké pravoslavné věřící, kteří během pravidelných náboženských půstů na několik týdnů vynechávají maso, ryby, mléčné výrobky i vejce. Ve srovnání s lidmi bez těchto omezení se u nich projevily změny v aktivitě genů a metabolismu, aniž by nutně snížili celkový příjem energie. Výsledky naznačují souvislost mezi dietou, hormonem FGF21 a možnou přeměnou bílého tuku na metabolicky aktivnější typ. Vliv omezení živočišných potravin se lišil podle některých genetických variant, mimo jiné genu souvisejícího s tvorbou cholesterolu. Autoři upozorňují, že zjištění je třeba vykládat opatrně a ověřit dalším výzkumem.

Studie zahrnující více než milion lidí odhalila vzácné varianty genu FNIP1 spojené s výrazně nižším rizikem kardiometabolických onemocnění. Jejich nositelé měli podle analýzy asi o 60 procent nižší pravděpodobnost diabetu 2. typu, srdečních chorob a souvisejících potíží. Částečné narušení genu zřejmě uvolňuje mechanismus, který běžně tlumí výdej energie, takže tělo více spaluje tuk a méně jej ukládá v játrech a krvi. Laboratorní pokusy v lidských jaterních buňkách i na myších tento mechanismus podpořily. FNIP1 by se mohl stát cílem budoucích léků, vědci však upozorňují, že úplné vypnutí této dráhy může mít vážné následky a bezpečnost léčby není ověřena.

Nová studie v časopise Science Advances naznačuje, že bakterie a archea mohly nezávisle dospět k vlastnímu metabolismu a tím i ke skutečně samostatnému životu. Autoři porovnávali základní metabolické enzymy obou skupin a zjistili, že řada z nich nemá společný evoluční původ, přesto zajišťují stejné nezbytné reakce. Nejstarší buněčný předek LUCA podle jejich modelu využíval enzymy jen pro zhruba polovinu klíčových reakcí, zatímco zbytek mohly katalyzovat kovy v prostředí hydrotermálních průduchů. Teprve po rozdělení linií bakterií a archeí se měly vyvinout plně soběstačné buňky. Hypotéza by mohla změnit pohled na evoluční strom života, vyžaduje však další ověření.

Vědci poprvé identifikovali protein MTCH2 jako klíčový faktor v metabolismu tuků v lidských buňkách. Tento protein ztěžuje fúzi mitochondrií, což může ovlivnit spotřebu energie z tuků a zabránit hromadění tuku. Za nepřítomnosti MTCH2 buňky spalují tuky rychleji, což by v budoucnu mohlo vést k vývoji nových metod pro regulaci hmotnosti. Výzkum však ukázal, že buňky bez MTCH2 mohou být energeticky vyčerpané, což by mohlo způsobit stres pro tkáně a orgány. Další studie jsou nutné k plnému pochopení role tohoto proteinu a jeho potenciálních aplikací.

Lenochodi jsou známí svou pomalostí a nízkým metabolismem. Studie odhalila, že sekvence v jejich DNA, známé jako 'skákající geny', přispívají k jejich jedinečnému životnímu stylu. Tyto geny, spojené s mitochondriemi, umožňují lenochodům kompenzovat jejich líné energetické procesy. Zkoumání těchto genetických mechanismů může mít význam pro lidské zdraví, zejména v oblasti metabolických nemocí a stárnutí. Další výzkum by mohl odhalit, jak lenochodi dosahují vysoké tolerance vůči genetickým mutacím.

Výzkumníci z McGill University odhalili, jak hnědý tuk spaluje kalorie prostřednictvím nového mechanismu zvaného marný kreatinový cyklus. Klíčovou roli zde hraje enzym TNAP, který může být aktivován glycerolem. Tato aktivace by mohla zlepšit zdraví kostí a bojovat proti obezitě a cukrovce. Objev by mohl vést k novým léčebným postupům, které by zlepšily energetické hospodaření těla. Studie přináší nový pohled na procesy spalování energie a jejich možné využití v medicíně.

Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside zjistili, že obézní myši vystavené THC z konopí zhubly více než myši na západní dietě bez konopí. Pouze myši ošetřené celou rostlinou však vykazovaly zlepšení metabolismu glukózy, což naznačuje, že THC samo o sobě není hlavním faktorem těchto výhod. Studie poukazuje na potenciál jiných složek konopí, které mohou ovlivnit metabolismus. Výzkum konopí je na vzestupu, ale stále jsou potřeba další znalosti pro plné porozumění jeho účinkům.

Vědci z Osaky zjistili, že konzumace chleba může vést k nárůstu hmotnosti a tuku, a to i při stabilním příjmu kalorií. Výzkum na myších ukázal, že sacharidy snižují energetický výdej organismu a podporují ukládání tuku. Analýza také odkryla, že nespojujeme přibírání váhy s přejídáním, ale s metabolickými změnami způsobenými samotným jídlem, zejména u mužských myší. Studie měla své limity, neboť byla provedena na myších, a její výsledky nemusí být plně přenosné na lidi. Další výzkum se zaměří na rozšíření této studie na lidi, aby se zjistilo, jaký vliv mají různé faktory na metabolickou reakci na příjem sacharidů.

Vědci objevili nadějného kandidáta pro budoucí léčbu hubnutí v krevním metabolitu krajt. Tento metabolit, zvaný pTOS, výrazně zvyšuje v krvi po krmení krajt a ovlivňuje centrum sytosti v mozku. Studie ukazuje, že pTOS snižuje chuť k jídlu u myší bez obvyklých nežádoucích účinků léků na hubnutí. Přestože nejsou jasné účinky na lidský metabolismus, výzkum nabízí nové možnosti pro léčbu obezity. Výsledky byly publikovány v časopise Nature Metabolism.