výzkum

Nová studie z MIT naznačuje, že krátké období zasnění může být způsobem, jak mozek dohání údržbu, která obvykle probíhá během spánku. Výzkumníci měřili mozkovou aktivitu pomocí EEG a fMRI a zjistili, že během těchto okamžiků dochází k vlně mozkomíšního moku, podobné té, která nastává během hlubokého spánku. Stav zasnění se vyskytoval zejména u nevyspaných jedinců, což naznačuje pokus mozku nahradit spánkový deficit. Studie také poukazuje na souvislost mezi sníženou pozorností a vyšším průtokem mozkomíšního moku.

Nový výzkum naznačuje, že každodenní procházka může zpomalit hromadění proteinů a kognitivní úpadek spojený s Alzheimerovou chorobou. Studie sledovala 296 účastníků ve věku 50 až 90 let po dobu až 14 let. Zjistilo se, že střední fyzická aktivita, tedy 5 000 až 7 500 kroků denně, zpomalila hromadění tau proteinu a kognitivní úpadek. I mírná aktivita mezi 3 000 a 5 000 kroky denně měla pozitivní vliv, i když méně výrazný. Studii publikoval tým z Mass General Brigham v časopise Nature Medicine.

Nová studie ukazuje, jak lze u myší během 20 dnů stimulovat regenerační růst vlasů aktivací tukových buněk kolem vlasových folikulů. Výzkum vedený Národní tchajwanskou univerzitou se snaží využít mechanismy, které spouštějí růst vlasů po podráždění či poranění kůže. Tento proces zahrnuje zánět a vysílání signálů imunitními buňkami, které aktivují tukové buňky k uvolnění mastných kyselin. Tyto kyseliny pak umožňují obnovení růstu vlasů. Přesto je účinnost léčby omezena na vlasové folikuly v klidové fázi. Výzkumníci usilují o klinické zkoušky u lidí.

Japonští vědci z Keio univerzity zjistili, že před 7 miliardami let byl vesmír dvakrát teplejší než dnes. Měřili teplotu kosmického mikrovlnného pozadí, což je pozůstatek Velkého třesku. Výsledkem bylo 5,13 stupně nad absolutní nulou, což je dvojnásobek oproti dnešním 2,7 K. Tento výzkum potvrzuje predikce teorie Velkého třesku, že by se vesmír měl ochladit s rozšiřováním. Využitím dat z Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) vědci dosáhli bezprecedentní přesnosti měření a posílili důvěru v kosmologické modely.

Nový výzkum naznačuje, že části DNA, dříve považované za neaktivní "odpadní" DNA, mohou bojovat proti některým druhům krevních nádorů. Mezinárodní tým vědců objevil, že tyto DNA sekvence mohou být probuzeny a cíleně použity k ničení rakovinných buněk. Experimenty ukázaly, že blokováním opravného systému rakovinných buněk lze efektivně zabíjet nádory, zatímco zdravé buňky zůstávají nepoškozené. Zaměřením na krevní nádory, jako je myelodysplastický syndrom a chronická lymfocytární leukémie, vědci použili léky potlačující PARP proteiny. Tento přístup nabízí naději pro pacienty s obtížně léčitelnými rakovinami.

Elitní sportovci mohou své tělo zatížit na maximum, ale výzkumy naznačují, že nelze překonat hranice lidské vytrvalosti. Studie zjistila, že tělo nemůže spalovat více než 2,5násobek klidové metabolické rychlosti po delší dobu. Toto omezení platí i přes intenzivní trénink a kondici. Analýza u 14 špičkových sportovců zjistila, že denní energetický výdej jen výjimečně přesahuje 4000 kalorií, což je průměrně 2,4násobek jejich klidové metabolické rychlosti. Někteří sportovci však při extrémních výkonech tento limit krátkodobě překonali. Přesto rostoucí důkazy ukazují na pevné limity lidské vytrvalosti.

Výzkum ukazuje, že užívání běžných léků může dlouhodobě ovlivnit střevní mikrobiom. Nejen antibiotika, ale i další léky, jako antidepresiva nebo benzodiazepiny, výrazně snižují rozmanitost střevních mikroorganismů. Tým vědců z Univerzity v Tartu analyzoval údaje z estonské biobanky a zjistil, že účinky léků jsou patrné ještě několik let po jejich užití. Rozdíly v mikrobiomu lze vysvětlit i historií užívání léků, nikoli pouze jejich aktuálním používáním. Výsledky naznačují, že je třeba zvážit nejen účinnost léku na určité podmínky, ale i jejich dopad na střevní zdraví.

Výzkumníci z MIT odhalili skryté atomové vzory v kovových slitinách, které lze využít k vylepšení jejich vlastností. Během zpracování kovů se tyto vzory udržují navzdory intenzivním deformacím. Nové simulace ukázaly nečekané chemické uspořádání a odhalily, že atomy se přesouvají s určitou předvídatelností. Tyto vzory ovlivňují pevnost, odolnost a další vlastnosti materiálů. Tento objev nabízí nové možnosti pro úpravu vlastností kovů v průmyslu.

V černobylské vyloučené zóně byly spatřeny jasně modré psy, pravděpodobně kvůli chemikáliím. Japonský výzkum naznačuje, že šedé vlasy mohou být obranným mechanismem těla proti rakovině díky odstranění poškozených buněk. Vědci vytvořili paměť počítače z hlívy shiitake, jejíž výkon je srovnatelný s tradičními křemíkovými čipy. Kreativní aktivity jako tanec či hudba pomáhají snižovat biologický věk mozku. Dlouhé procházky mohou mít významné přínosy pro zdraví srdce.

Výzkum z Virginia Tech zjistil, že ultra-zpracované maso a sladké nápoje jsou nejškodlivější pro zdraví mozku. Osoby konzumující tyto potraviny mají vyšší riziko kognitivních poruch, včetně demence a Alzheimerovy choroby. Studie sledovala zdraví 4 750 Američanů starších 55 let v období sedmi let. Zjistilo se, že denní konzumace těchto potravin výrazně zvyšuje riziko mentálních problémů. Konzumace ultra-zpracovaných nápojů zvyšuje riziko o 6 %, zatímco maso o 17 %. Studie doporučuje jednoduché změny stravy k ochraně mozku, jako je omezení konzumace těchto potravin.