výzkum

Nový výzkum naznačuje, že krevní test zaměřený na biomarker pTau217 může odhalit riziko Alzheimerovy choroby desetiletí před nástupem příznaků. Studie vedená týmem z Mass General Brigham zjistila souvislost mezi vyššími hladinami pTau217 a zvýšeným rizikem akumulace amyloid-beta a tau proteinů v mozku. Tento test by mohl v budoucnu nahradit PET skeny, které současně slouží k detekci těchto změn. Přestože je metoda slibná, bude třeba dalšího výzkumu s větším a různorodějším vzorkem, aby byla přesnost předpovědí zlepšena. Zatím v klinické praxi není široce dostupná, ale má potenciál zlepšit časnou diagnózu Alzheimerovy choroby.

Vědci z Texaské univerzity A&M vyvinuli nosní sprej, který u myší snižuje záněty mozku a obnovuje ztracenou paměť. Cílem spreje je bojovat proti tzv. neurozánětu spojenému se stárnutím, který je příčinou kognitivního úpadku a může hrát roli v nemocích jako Alzheimerova choroba. Studie na myších ukázala výrazné zlepšení paměťových funkcí a snížení mozkového zánětu po aplikaci. Sprej využívá biologické bubliny z lidských kmenových buněk, které jsou pomocí nosního podání efektivně dodávány do mozku. Výsledky naznačují, že tato metoda by mohla být v budoucnu aplikována i na lidi.

Nový výzkum z Šanghajské univerzity zkoumal, zda zavření očí zlepšuje sluch. Výsledky ukázaly, že lidé lépe slyší s otevřenýma očima, obzvláště pokud sledují videa spojená se zvukem. Když účastníci testu zavřeli oči, potřebovali na odhalení zvuku vyšší hlasitost. Studie naznačuje, že vizuální podněty mohou pomoci ukotvit sluchový systém ve vnějším světě, čímž zlepší schopnost rozlišovat zvuky. Výzkum nezavrhuje dřívější závěry, ale reflektuje moderní zvukově rušné prostředí.

Studie zjistila, že běžné léky proti bolesti mění reakce humrů na elektrické šoky. Po podání analgetik se snížila jejich snaha uniknout. Výzkum přidává důkazy, že humři a další korýši prožívají nocepci – fyzické vnímání škod. Tato zjištění zpochybňují myšlenku, že humři necítí bolest, což ovlivňuje i metody jejich usmrcování. Výsledky by mohly pomoci zlepšit standardy péče o korýše ve výzkumu a akvakultuře.

Aktuální vědecké objevy zahrnují slibné výsledky injekce experimentálního léku pro obnovu kloubní chrupavky při osteoartritidě. Vzory v komunikaci vorvaňů připomínají lidskou řeč, což otevírá nové otázky o jejich inteligenci. Další významné objevy zahrnují nalezení nejčistší prastaré hvězdy ve vesmíru a skrytý rezervoár magmatu v Toskánsku podobný tomu v Yellowstonu. Studie také ukázala potenciální spojitost mezi vyšší hladinou vitaminu D a nižším rizikem vzniku Alzheimerovy choroby.

Nový výzkum naznačuje, že mnoho živočišných druhů, od ptáků přes žáby po lidi, synchronizuje své komunikační signály ve stejném tempu – kolem 2 úderů za sekundu. Tento rytmus může usnadňovat komunikaci, protože rezonuje s mozky různých druhů. Výzkum analyzoval signály 74 živočišných druhů a zjistil, že napříč rozličnými druhy a prostředími je toto tempo běžné. Přestože důvod pro tuto synchronizaci zatím není jasný, vědci se domnívají, že správný rytmus signálu je klíčem k efektivní komunikaci. Studie poukazuje na možnou univerzální charakteristiku zvukové či světelné komunikace v živočišné říši.

Podle nové studie je poměr pasu k výšce (WHtR) přesnější v předpovídání rizika vysokého krevního tlaku než tradiční index tělesné hmotnosti (BMI). Výzkum, vedený týmem z Finska a USA, zjistil, že osoby s nadměrnou tukovou hmotou měly mnohem vyšší riziko vysokého krevního tlaku než osoby klasifikované podle BMI jako obézní nebo s nadváhou. BMI nerozlišuje mezi tukovou a svalovou hmotou, což může zkreslovat výsledky u některých lidí. WHtR je jednoduchý a levný nástroj, který by mohl zlepšit screening a léčbu souvisejících kardiovaskulárních problémů. Studie analyzovala data od více než 19 tisíc účastníků a byla publikována v časopise The Journal of Nutrition.

Nedávná rozsáhlá recenze zjistila, že léky lecanemab a donanemab, původně považované za průlomové ve zpomalování Alzheimerovy choroby, neposkytují významný klinický benefit. Přestože léky efektivně odstraňují amyloidy z mozku, tyto změny nepřináší pro pacienty klinicky smysluplné výsledky. Studie zahrnovala data z 17 klinických zkoušek s více než 20 000 účastníky, včetně dvou zkoušek zaměřených na lecanemab a donanemab. Někteří odborníci kritizují seskupení dat z těchto léků s jinými, méně účinnými. Budoucí výzkum se zaměřuje na jiné zásahy do mechanismů příčinných pro Alzheimerovu chorobu.

Nová studie naznačuje, že časnější snídaně a prodloužený noční půst mohou přispět k udržení nižší tělesné hmotnosti. Výzkum vedený týmem z Barcelonského institutu pro globální zdraví zkoumal stravovací a hmotnostní zvyky více než 7000 lidí ve věku 40 až 65 let. Ukázalo se, že dřívější snídaně a prodloužení nočního půstu vedlo k nižšímu indexu tělesné hmotnosti (BMI) v průběhu pěti let. Tyto zjištění mohou souviset s cirkadiánními rytmy těla, kde časnější příjem potravy může pomoci regulovat chuť k jídlu a lepší spalování kalorií. Výzkum ukazuje, že nejen co jíme, ale i kdy jíme, může hrát klíčovou roli ve zdravém udržení váhy.

Vědci z Cornell University užívají nově testovaný lék ke zablokování tvorby spermií u myší. Lék se ukázal jako účinný, bezpečný a reverzibilní. Po ukončení injekcí je produkce spermií obnovena během šesti týdnů, aniž by se projevily abnormality u potomků. Nová antikoncepce cílí na proces meiózy v varlatech, přičemž se vyhýbá hormonálním účinkům, které by mohly ovlivnit libido nebo druhotné pohlavní znaky mužů. Přestože bezpečnostní testy na lidech teprve začnou, výzkumníci tvrdí, že jejich práce poskytuje vzor pro vývoj nových přístupů k antikoncepci.