výzkum

Nová studie s více než 33 000 účastníky z UK Biobank ukazuje, že způsob, jak rozdělit denní kroky, může ovlivnit zdravotní výsledky. Lidé, kteří chodili delší úseky v rozmezí 10 až 15 minut, měli nižší riziko úmrtí a kardiovaskulárních událostí než ti, kteří kroky rozdělili na kratší úseky. Důležitou roli hraje nejen počet kroků, ale také délka a kontinuita chůze. Studie naznačuje, že delší nepřerušená chůze může zlepšovat průtok krve a citlivost na inzulín, i když je třeba dalšího výzkumu. Přesto ukazuje na potenciální přínosy pro kardiovaskulární zdraví, zejména u těch, kteří jsou fyzicky málo aktivní.

Starověký římský beton, který dodnes zdobí stavby jako Pantheon, vděčí za svou odolnost nejen svým známým ingrediencím, jako je sopečný popel a vápenec, ale také unikátní metodě přípravy. Výzkum z roku 2023 vedený MIT ukázal, že Římané pravděpodobně používali tzv. 'horkou směs', při níž se nehasené vápno míchalo při vysokých teplotách s pozzolanem a vodou. Tento postup nejenže zrychloval tuhnutí betonu, ale dával mu i schopnosti samoopravy. Když se tvoří praskliny, reakce mezi vodou a vápníkem tuto prasklinu zacelí. Vědci doufají, že tyto objevy pomohou vytvořit udržitelnější betonové směsi pro moderní využití.

Studie z roku 2023 naznačila, že užívání prášků na spaní může pomoci snížit hromadění toxických proteinů spojených s Alzheimerovou chorobou. Výzkum ukázal, že lidé užívající suvorexant, běžně používaný při nespavosti, měli menší nárůst amyloid-beta a tau proteinů. Přestože studie zahrnula pouze malou skupinu zdravých dospělých, naznačuje souvislost mezi spánkem a Alzheimerovou chorobou. Odborníci varují, že užívání prášků na spaní jako preventivního opatření proti Alzheimerově chorobě je předčasné. Souvisí to s tím, že příčiny Alzheimerovy choroby jsou stále předmětem zkoumání.

Vědci zkonstruovali pracovní memrystory z mycelia hub šiitake, což by mohlo být levnou alternativou k současným paměťovým systémům. Memristory, které 'pamatují' své elektrické stavy, byly vytvořeny z robustního mycelia, což proměňuje jejich výkon v potenciálně ekologickou a nákladově efektivní variantu. Experiment ukázal slibné výsledky, kdy rychlost přepínání dosahovala přibližně 5 850 přepnutí za sekundu. Přestože je využití této technologie zatím v počátcích, představuje zajímavou možnost pro budoucí vývoj biologicky rozložitelných komponentů. Tato průkopnická práce by mohla otevřít cestu k udržitelnějšímu vývoji počítačových čipů.

Vědci identifikovali signály krevních proteinů, které mohou naznačit roztroušenou sklerózu až sedm let před objevením příznaků. Tato zjištění nabízejí příležitosti pro včasnější léčbu a hlubší pochopení vývoje nemoci. Studie z Kalifornské univerzity v San Franciscu zjistila nárůst hladin specifických proteinů, jako je myelin oligodendrocytový glykoprotein, mnoho let před klinickými projevy. Tato zjištění naznačují, že nemoc napadá ochranné vrstvy nervového systému dlouho před objevením viditelných příznaků. Výzkum by mohl vést k vytvoření krevních testů pro včasnou identifikaci MS a poskytnout nové náhledy na možná rizika a prevenci.

Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley zjistili, že kombinace dvou léčeb, oxytocinu a inhibitoru Alk5, prodlužuje život samců myší až o 73 %. Tento efekt nebyl pozorován u samic, což ukazuje na rozdíly v biologických mechanismech stárnutí mezi pohlavími. Samci myší nejenže žili déle, ale prokazovali také zlepšení v oblasti fyzické výkonnosti, krevních bílkovin a krátkodobé paměti. Budoucí výzkumy by měly prozkoumat efekt této léčby na samice při mladším věku. Tato relativně bezpečná léčba by mohla být krokem k vývoji terapií proti stárnutí, ale její aplikace na lidi by vyžadovala další zkoumání možných vedlejších účinků.

V mozku 40 milionů Američanů žije parazit Toxoplasma gondii, aniž by o tom mnozí věděli. Tento parazit je obvykle neškodný, ale může být nebezpečný pro jedince s oslabenou imunitou. Nový objev odhalil, že deaktivace jednoho proteinu může parazita zabít. Tento protein, TgAP2X-7, je klíčový pro schopnost parazita infikovat hostitele a množit se. Výzkum ukázal, že bez tohoto proteinu parazit nedokáže přežít. Objev může vést k vývoji nových léčebných možností, které neohrozí zdraví pacientů.

Podivné rýhy na marťanských dunách jsou výsledkem sublimace suchého ledu, který explozivně vykopává písek. Tento proces se odehrává na svazích s různým stupněm sklonu. Při prudších svazích led klouže po plynovém polštáři, zatímco na mírnějších svazích se částečně ponoří do písku a způsobí odpalování okolního písku. Díky simulacím vědci potvrdili, že tyto rýhy vytvářejí ledové bloky až metr silné. Tato zjištění napomáhají pochopit, proč se tyto útvary vyskytují na jemnozrnných svazích Marsu.

Studie zveřejněná v British Medical Journal odhaluje, že léky na ADHD, jako je methylfenidát, mohou významně snížit riziko impulsivního chování u nově diagnostikovaných pacientů. Výzkum vedený Karolinska Institutem sledoval 148 581 pacientů s ADHD a ukázal, že léčba snižuje rizika související s dopravními nehodami, zneužíváním látek a kriminálními činy. Užívání medikace navíc také snižuje riziko sebevražedného chování. Léky zvyšují hladiny neurotransmiterů, čímž zlepšují pozornost a kontrolu impulzů. Toto nové poznání poskytuje další důkazy o jejich rozsáhlých přínosech pro pacienty s ADHD.

Na povrchu Slunce dochází k jevu připomínajícímu déšť, který je tvořen superhorkou plazmou. Vědci z Havajské univerzity nyní objevili, že tento 'sluneční déšť' může být ovlivňován pohyby prvků jako železo, křemík a hořčík v koróně. Tento stav může mít vliv na ochlazování plazmy a tvorbu deště. Studie tak přináší nová data o atmosféře Slunce a poskytuje lepší pohled na procesy coronalního vytápění, které byly dosud málo pochopeny. Výsledky ukazují, že množství a rozložení prvků v koróně se mění, což má vliv na plazmové srážky.