výzkum

Studie na myších naznačuje, že imunitní buňky v tukové tkáni mohou po obezitě uchovávat dlouhodobé změny, které ztěžují další úbytek hmotnosti. V makrofázích přetrvávaly po zhubnutí změny ve zpracování genetické informace, mimo jiné v souvislosti s nižší hladinou proteinu CWC22. Narušení ovlivnilo odklízení poškozených buněk a snížilo množství inosinu, látky podporující štěpení uloženého tuku. Autoři upozorňují, že případné léčebné postupy jsou zatím vzdálené a výsledky pocházejí hlavně z pokusů na myších, část poznatků však ověřovali i v lidských buňkách. Výzkum může přispět k vývoji terapií zaměřených na biologickou „paměť“ obezity.

Malá pilotní studie s 20 lidmi s přetrvávajícími obtížemi po léčbě lymské boreliózy zaznamenala po dvou klinicky podaných dávkách psilocybinu pokles hlášených příznaků. Dva týdny po druhé dávce činilo průměrné snížení celkové zátěže příznaky 52 procent a část zlepšení přetrvala i po šesti měsících. Účastníci uváděli méně depresivních příznaků, poruch spánku, únavy i bolesti. Studie však neměla placebo skupinu ani zaslepení, takže nelze prokázat, že zlepšení způsobil právě psilocybin. Než by se metoda mohla uplatnit v léčbě, jsou nutné rozsáhlejší randomizované kontrolované studie; mezi časté přechodné nežádoucí účinky patřily bolest hlavy, nevolnost a zvýšený krevní tlak.

Studie v časopise Communications Biology zkoumala velmi nízké dávky THC v trojrozměrných organoidech nádorů prsu z lidských i myších buněk. Krátká čtyřdenní léčba snížila schopnost buněk pronikat do okolí, obnovovat se a zakládat nové nádory. Klíčovou roli zřejmě hraje kanabinoidní receptor CB2, nikoli receptor CB1 spojovaný s psychoaktivními účinky konopí. Po transplantaci předléčených organoidů do myší se nádory objevovaly později, rostly pomaleji a byly méně agresivní; snížil se také vznik shluků buněk v plicích. Výsledky naznačují možnou cestu k ovlivnění plasticity nádorových buněk a ke zvýšení citlivosti na hormonální léčbu tamoxifenem, jde však o preklinický výzkum, nikoli o potvrzenou léčbu pro pacientky.

Vědci z Osaka Metropolitan University zjistili, že protein OPA1 v neuronech regulujících chuť k jídlu ovlivňuje příjem tuků i nárůst hmotnosti u myší. Zvířata, jimž OPA1 v neuronech s receptorem MC4R chyběl, více vyhledávala tučnou stravu, rychleji přibírala a postupně se u nich rozvinula obezita. Účinek byl výraznější u samic než u samců a rozdíly se projevily také v reakci na lék aktivující MC4R. OPA1 pomáhá správnému fungování mitochondrií, takže jeho nedostatek patrně omezuje energetické zásobování neuronů řídících metabolismus a hlad. Výsledky zatím platí pouze pro myší modely, ale mohou přispět k vývoji cílenější léčby přejídání a obezity u lidí.

Malá křížová studie s 15 zdravými dospělými porovnala běžné bílé pečivo s pečivem obohaceným špenátem. Špenátová varianta měla více vlákniny, folátu, vápníku, železa a draslíku, přičemž účastníci hodnotili chuť a vůni podobně jako u běžného pečiva. Hladina glukózy v krvi se mezi variantami výrazně nelišila, po špenátovém pečivu však vrchol inzulinu nastal přibližně o 30 minut později. Účastníci také po třech hodinách neudávali stejný nárůst hladu jako po bílém pečivu. Autoři upozorňují, že možné působení na hormony sytosti je třeba ověřit ve větších studiích a obohacené pečivo nenahrazuje konzumaci celých druhů zeleniny.

Americký kontrolní úřad GAO upozornil, že zákon CHIPS and Science Act přináší pokrok hlavně ve výstavbě výrobních kapacit, zatímco podpora výzkumu a vývoje výrazně zaostává. Ministerstvo obchodu dosud vyplatilo přibližně 507 milionů z 11 miliard dolarů určených na výzkum a podle GAO nezveřejnilo dostatečný plán pro naplnění zákonných cílů. Nová administrativa zároveň zrušila většinu prostředků plánovaných pro konsorcium Natcast a Národní centrum polovodičových technologií. Výrobní projekty naproti tomu čerpají peníze podle splněných milníků a většina z nich má být dokončena do roku 2028. Odborníci varují, že dlouhé odklady mohou oslabit americké technologické vedení ve prospěch Asie a Evropy.

Tým vedený Yanshengem Zhangem z Cambridgeské univerzity poprvé přímo sledoval kvantové fluktuace v uměle vytvořeném kvantovém poli. Využil k tomu dvourozměrný Bose-Einsteinův kondenzát atomů draslíku, v němž změny spinů napodobují chování pole. Vědci nejprve nepatrné fluktuace zesílili náhlou změnou vazby mezi atomovými stavy a následně je odlišili od tepelného šumu podle jejich frekvenčního rozložení. Systém lze nastavit jako relativistické sine-Gordonovo pole a mohl by sloužit ke studiu vzniku částic, rozpadu falešného vakua či topologických defektů. Studie zatím vyšla pouze jako preprint a neprošla recenzním řízením.

Výzkum německého Institutu Maxe Plancka ukazuje, že elektricky nabité kapky vody mohou poškodit ochranné povlaky kovů dosud přehlíženým mechanismem. Při dielektrickém průrazu vznikají v povlaku otvory, které následně vystaví kov korozi. V laboratorních testech se po působení nabitých kapek objevilo poškození povlaků na mědi i zlatě, zatímco elektricky neutrální voda škody nezpůsobila. Náboj se může na kapkách vytvářet například při pohybu po různých površích, v bouřkových mracích, u mořských vln či vodopádů. Autoři upozorňují, že význam tohoto jevu v běžném dešti zatím není znám, ale poznatky mohou vést k odolnějším antikorozním nátěrům.

Vědci z Univerzity Jižní Karolíny otestovali injekční nanogelový systém Nano-ERASER na myších modelech Alzheimerovy nemoci. Technologie cílí na protein PTBP1 v podpůrných mozkových buňkách zvaných astrocyty, čímž je má přeměňovat na nové neurony. Po dvou injekcích se u léčených myší zlepšila schopnost stavět hnízda i výsledky v testech paměti a orientace ve vodním bludišti. V jejich mozku se zároveň zvýšila hustota neuronů a příznivě se změnily některé ukazatele zánětu a hromadění škodlivých proteinů. Výsledky z buněčných kultur, organoidů a myší však zatím neznamenají, že metoda bude fungovat u lidí; další výzkum se má zaměřit na dlouhodobé testy a primáty.

Laboratoř Goodfire zpřístupnila platformu Silico, která má pomáhat odhalovat, jak jazykové a jiné modely AI dospívají ke svým výstupům. Systém využívá mechanistickou interpretovatelnost: analyzuje váhy, aktivace, pozornost neuronových sítí i změny po tréninku a umožňuje testovat zásahy do jejich částí. Uživatelé mohou běžným jazykem zadat otázku, například kdy model halucinuje, zatímco agenti připraví a paralelně provedou potřebné experimenty. Goodfire zároveň nabízí grantový program v hodnotě jednoho milionu dolarů pro akademické a neziskové výzkumníky. Při analýze modelu pro rozpoznávání Alzheimerovy choroby platforma podle firmy odhalila dosud nevyužívaný signál založený na délce fragmentů DNA.