výzkum

Ve studii byla identifikována mozková oblast pFL, která může způsobovat některé případy vysokého krevního tlaku. Situace je zajímavá tím, že existuje možnost tento proces zvrátit. Výzkum na potkanech ukazuje, že pFL může ovlivňovat dýchání a zároveň stahovat cévy. Tento objev by mohl vysvětlovat, proč někteří pacienti stále trpí hypertenzí přes léčbu. Cílené zásahy do této mozkové oblasti by mohly poskytnout nové terapii. Objev byl publikován jako potenciální cesta k novým léčebným možnostem.

Čtyřicetisedmiletá žena z Německa, trpící třemi autoimunitními chorobami, vstoupila do remise po experimentální CAR-T buněčné terapii. Terapie zahrnovala úpravu jejích T buněk, aby útočily na protein CD19 na B buňkách, čímž se eliminovaly chybně fungující buňky imunitního systému. Žena, dříve závislá na denních transfuzích, po léčbě již krev nepotřebuje a její zdravotní stav se podstatně zlepšil. Po téměř deseti letech nemoci je bez léčby a byla schopna se vrátit k normálnímu životu. Vědecký tým varuje, že je třeba dalšího výzkumu, ale první výsledky jsou slibné.

Antarktický cirkumpolární proud (ACC), nejsilnější prouď na Zemi, nezačal proudit náhle. Nové simulace ukazují, že pro jeho vznik bylo nezbytné, aby se Austrálie posunula na sever a aby v oblasti Tasmanova průlivu vanuly silné západní větry. Tento proud sehrává zásadní roli ve stabilizaci zemského klimatu. Nedávný výzkum však varuje před tím, že současné oteplování tento proud posouvá jižněji, což by mohlo vést ke ztrátě ledu v Antarktidě a oslabení biodiverzity v oceánech. Studie byla publikována v Proceedings of the National Academy of Sciences.

Nová studie odhalila, že nositelé genu APOE4 mají vyšší riziko Alzheimerovy choroby kvůli změnám v aktivitě neuronů, které mohou začít ještě před příznaky, jako je ztráta paměti. Výzkum na myších ukázal, že APOE4 způsoboval zmenšení a zvýšenou aktivitu neuronů v hippocampu. Klíčovou roli hraje protein Nell2, jehož snížení vedlo k obnově normálního chování neuronů. Výsledky podporují možnost intervence, která by mohla zvrátit poškození způsobené APOE4. Tento objev otevírá nové cesty k vývoji léčebných postupů proti Alzheimerově chorobě.

Methamphetamin je vysoce návykový stimulant, jehož závislost postihuje miliony lidí po celém světě. Dosud neexistují schválené léky na léčbu této závislosti. Nedávná australská studie ukázala, že běžně používané antidepresivum mirtazapin může snížit užívání této drogy. Výzkum zahrnoval 339 lidí a ukázal, že mirtazapin snížil užívání methu o 2,2 dne více než placebo. Přestože tento rozdíl není velký, jedná se o důležitý krok v hledání účinné léčby. Mirtazapin je běžně dostupný, levný a lékaři jsou s jeho užíváním obeznámeni.

Vědci objevili, že protein intelectin-2 v lidském střevě hraje klíčovou roli v boji proti bakteriím. Intelectin-2 posiluje slizniční bariéru v zažívacím traktu a v případě porušení této bariéry přímo neutralizuje bakterie. Výzkum ukázal, že protein účinně působí na bakterie rezistentní na antibiotika, jako je Staphylococcus aureus. Intelectin-2 by mohl být použit v terapiích pro zánětlivé onemocnění střev. Práce byla publikována v časopise Nature Communications.

Tým vědců z MIT vyvinul prototyp senzoru PlasmoSniff, který by mohl detekovat zápal plic a jiné plicní nemoci z dechu pacienta. Senzor pracuje na principu analýzy nanopartriklí vdechovaných pacientem, které se po exhalaci vážou na biomarkery nemocí. Prototyp zatím fungoval pouze při testování na myších, ale vědci doufají v jeho použití v budoucích klinických praktikách. PlasmoSniff využívá Ramanovu spektroskopii a nanotechnologie, což mu umožňuje identifikovat specifické molekuly mezi četnými organickými sloučeninami ve vydechovaném vzduchu. Potenciální použití senzoru se rozšiřuje i na jiné oblasti mimo medicínu, včetně detekce průmyslových chemikálií.

Nový výzkum naznačuje, že špatné výsledky v jednoduchých testech zraku mohou signalizovat zvýšené riziko demence více než deset let před diagnózou. Studie z Velké Británie a Austrálie zjistily, že zhoršující se zraková ostrost a pomalejší rychlost zpracování zrakových podnětů předpovídají kognitivní úpadek. Vědci zdůrazňují potřebu včasného odhalení a řešení těchto změn, což by mohlo snížit riziko rozvoje demence. Ztráta zraku ve stáří byla identifikována jako nový rizikový faktor ve zprávě Lancetovy komise o demenci. Přístup k léčbě problémů se zrakem může poskytnout jasnou příležitost k prevenci demence.

Nová studie od vědců z University of Michigan odhalila, že laboratorní rukavice mohou nechtěně kontaminovat vzorky a přispívat k přeceňování množství mikroplastů v životním prostředí. Při používání specifických rukavic zůstávají na vzorcích částečky, které se chybně identifikují jako mikroplasty. Zjistilo se, že až 7 000 částeček na milimetr čtvereční může být chybně přičteno k mikroplastům, což zkresluje výzkumné výsledky. Tento objev vyzývá k revizi laboratorních metod a doporučení týkajících se ochranných rukavic. Přesnější měření jsou klíčová, neboť i malé množství mikroplastů ohrožuje lidské zdraví a ekosystémy.

Vědci zjistili, že voda má 'kritický bod' ve stavu podchlazené vody, kde se nerozmrazí. Tento bod se objevuje, když je voda udržována v tekuté formě pod bodem mrazu. Studie zjistila, že voda se v tomto stavu rozdělí na dvě fáze: kapalinu s vysokou hustotou a nízkou hustotou. Experimenty využívající rychlé rentgenové snímky odhalily přechod vody do nového, nestabilního stavu. Přestože přesný kritický bod nebyl ještě nalezen, výzkum značně zúžil rozsah, kde by se mohl nacházet. Tato zjištění mohou mít dopady na porozumění základním vlastnostem vody.