zdraví

Odborníci doporučují různorodé aktivity pro trénink mozku, což může pomoci zpomalit kognitivní úpadek způsobený stárnutím nebo nemocemi, jako je Alzheimerova choroba. Lifelong learning, tedy celoživotní vzdělávání prostřednictvím stimulujících zkušeností, je spojeno s nižším rizikem demence. Výzkumy ukazují, že mezi takové aktivity patří čtení, řešení hádanek, učení se jazykům a návštěvy muzeí. Fyzické zdraví má na mozek rovněž velký vliv, proto je doporučováno pravidelné cvičení a dobrý spánek. Zásadní je začít s těmito aktivitami kdykoli, a nejen v mládí.

Nový výzkum ukázal, že transplantace střevních mikrobů ze starších dárců zlepšila funkci vaječníků u mladých myší. Očekávalo se, že takový postup by mohl mít opačný efekt, ale výsledky byly překvapivé. U myší, kterým byly transplantovány mikrobiomy starších, neplodných myší, došlo ke zlepšení ovariální funkce, což mělo pozitivní vliv na jejich reprodukci. Výzkumníci z University of Southern California objevili, že starší mikrobiomy mohou zvyšovat rozmanitost střevních bakterií a tím přispívat k lepšímu zdravotnímu stavu. Tato zjištění mohou otevřít nové možnosti v léčbě lidské neplodnosti či symptomů menopauzy.

Nová studie z USA naznačuje, že denní užívání multivitaminových doplňků může zpomalit biologický proces stárnutí. Výzkum analyzoval data téměř 1 000 účastníků ve věku kolem 70 let, kteří užívali multivitaminy po dobu dvou let. Ti, kteří užívali multivitaminy, vykázali pomalejší stárnutí podle biologických hodin ve srovnání s placebo skupinou. Kakaový extrakt, který byl rovněž zkoumán, neprokázal žádný vliv na stárnutí. Přestože výsledky jsou povzbudivé, autoři studie zdůrazňují potřebu větších vzorků a delších studií pro vyhodnocení klinických přínosů.

Nová studie naznačuje, že vystavení syntetickým chemikáliím, jako je vinclozolin, může ovlivnit zdraví až 20 generací. Výzkum na potkanech ukázal, že zdravotní problémy se dědí a mohou se časem zhoršovat. Studie má významné důsledky pro lidstvo, jelikož může objasnit nárůst chronických onemocnění a potenciálně vést k novým léčebným přístupům založeným na epigenetice. Vědci zdůrazňují, že tento problém nelze ignorovat a je nutno přejít k preventivní medicíně, která by mohla oddálit nebo dokonce zabránit rozvoji nemocí. Z výsledků vyplývá, že i u lidí může být podobně dědičné zdraví ovlivněno expozicí pesticidům.

Nový výzkum naznačuje, že protein známý z Parkinsonovy choroby může vysvětlit, proč ženy tvoří dvě třetiny případů Alzheimerovy choroby. Studie odhalila, že mozek žen s abnormálním alfa-synukleinem prochází změnami spojenými s Alzheimerem až dvacetkrát rychleji než u mužů. Tyto změny zahrnují nárůst proteinu tau, který je škodlivý pro mozek. Výsledky naznačují, že alfa-synuklein může urychlovat určité případy Alzheimerovy choroby, což by mohlo vést k cílenějším klinickým studiím a léčbám. Vědci doufají, že pochopení těchto rozdílů pomůže vysvětlit nesouměrné zatížení demencí u žen.

Přechod na letní čas v USA s sebou přináší riziko zdravotních problémů kvůli narušení cirkadiánního rytmu. Tento jev může způsobit potíže se spánkem, srdeční záchvaty a mrtvice, zejména v prvních dnech po změně. Více světla večer může oddálit přirozený nárůst melatoninu a zpomalit proces usínání. Výzkumy ukazují, že fatální dopravní nehody krátce po změně času vzrostou. Doporučuje se vystavení rannímu slunci a posunutí denních rutin, aby tělo lépe zvládlo přizpůsobení. Diskuse o zrušení této praxe v USA pokračují, ale dosud nebyly legislative úspěchy.

Nový výzkum ukazuje, že polyaminy, přírodní sloučeniny považované za pomocníky v boji proti stárnutí, mohou urychlovat růst rakovinných buněk. Studie z Tokijské vědecké univerzity zkoumá vliv na proteiny eIF5A1 a eIF5A2, klíčové u zdravých a rakovinných buněk. Spermidin, běžně v doplňcích stravy, podporuje růst nádorů, pokud již rakovina začala. Výsledky naznačují, že modifikace těchto proteinů by mohla narušit mechanismy, na které rakovina spoléhá, což otevírá nové cesty pro léčbu. Je však třeba dalších výzkumů, než může být tento přístup uplatněn v praxi.

Lidé často věří, že mají rychlý nebo pomalý metabolismus podle toho, jak snadno přibírají nebo ztrácejí váhu. Ve skutečnosti rychlost metabolismu zahrnuje různé procesy, od bazálního metabolismu po aktivitu během dne. Některé zdravotní stavy, jako hypermetabolismus nebo hypotyreóza, mohou ovlivnit, zda je metabolismus pomalejší či rychlejší než běžné hodnoty. Kromě zdravotních stavů ovlivňují metabolismus také genetika, stravovací návyky a fyzická aktivita. Mnoho dietních produktů slibuje zvýšení metabolismu bez vědeckého podložení. Mýty o metabolismu přetrvávají, protože jsou jednoduché a těžko vyvratitelné.

V sydneyské nemocnici Royal Prince Alfred došlo k úmrtí dvou lidí a vážným onemocněním dalších čtyř kvůli infekci způsobené běžnou houbou Aspergillus. Tento druh plísně se často vyskytuje v půdě, prachu a vlhkém prostředí a je obvykle neškodný pro zdravé jedince. Ale lidé s oslabeným imunitním systémem, jako jsou pacienti po transplantacích, jsou vystaveni vysokému riziku. Aspergillus může vést k závažnému respiračnímu onemocnění zvanému aspergilóza a infekce může být často smrtelná. Léčba zahrnuje antifungální léky, ale odolné kmeny houby představují rostoucí problém.

Studie z Finska naznačuje, že mít více dětí nebo žádné může souviset s kratší délkou života a rychlejším stárnutím. Výzkum analyzoval data 14 836 žen, přičemž se zjistilo, že ženy bez dětí či s průměrem 6,8 dětí čelily vyššímu riziku úmrtnosti. Nejlepší výsledky vykazovaly ženy s dvěma až třemi dětmi, které je měly ve věku 24 až 38 let. Výsledky podporují teorii, že investice do reprodukce může omezovat zdroje pro udržení těla. Na osobní úrovni studie doporučuje nebrat výsledky metodou příčiny a následku, ale spíše jako podklad pro další biologický výzkum.