zdraví

Analýza dat více než 112 000 účastníků amerických dlouhodobých studií zjistila souvislost mezi každodenním pitím slazených nápojů a vyšším výskytem rakoviny žaludku. Lidé, kteří vypili nejméně jednu porci denně, měli podle výsledků asi 2,45krát vyšší riziko než ti, kteří je nepili. Zvýšené riziko se objevilo u žen i mužů, výraznější bylo u žen. Studie neprokázala příčinný vztah a její autoři upozorňují na možné vlivy dalších faktorů, včetně nedostatku údajů o infekci bakterií Helicobacter pylori. U nápojů slazených umělými sladidly se souvislost s rakovinou žaludku neprokázala.

Studie publikovaná v Nature Human Behaviour naznačuje, že soustředění na podrážděné místo na kůži může pomoci tlumit a rychleji ukončit mírnou zánětlivou reakci. Při histaminovém kožním testu měli dobrovolníci při věnování pozornosti pocitům menší otok i zarudnutí než ve chvíli, kdy byli rozptylováni videi nebo jiným úkolem. Většina účastníků vykázala při rozptýlení silnější reakci, v průměru asi jedenapůlkrát větší. Autoři předpokládají, že pozornost zlepšuje mozkové vyhodnocení tělesného signálu a může zapojovat nervové mechanismy spojené s regulací zánětu. Výzkum se však týkal jen 57 zdravých lidí a krátkodobé kožní reakce, takže z něj nelze vyvozovat účinnost pro léčbu infekcí, autoimunitních nemocí ani chronických zánětů.

Studie naznačuje, že hesperetin, flavonoid obsažený v citrusech, může u starých myší zmírňovat známky stárnutí jater. Po pětiměsíčním podávání měly léčené myši méně tuku v játrech, zánětu i poškozených buněk než kontrolní skupina. Účinek souvisel se zvýšením aktivity genu Cisd2, který podporuje metabolické zdraví jater a jehož aktivita s věkem klesá. U myší bez tohoto genu hesperetin téměř nezabíral. Analýza lidských vzorků zároveň ukázala, že aktivita obdobných genů v játrech s věkem klesá, pro využití hesperetinu u lidí jsou však nutné klinické studie.

Zavedená rada vždy dobrat celé balení antibiotik neplatí bez výjimky pro všechny bakteriální infekce. Více než 120 klinických studií podle článku ukazuje, že u některých běžných onemocnění mohou být kratší kúry stejně účinné a bezpečné jako delší, aniž by zvyšovaly riziko rezistence. Průzkum mezi 1 475 lidmi v USA však zjistil, že většina stále upřednostňuje léčbu trvající nejméně sedm dní, často kvůli dřívějším doporučením. Pacienti by délku léčby neměli měnit sami: je nutné řídit se konkrétními pokyny předepisujícího lékaře, protože například tuberkulóza či některé stafylokokové infekce vyžadují delší terapii.

Metaanalýza 17 studií zahrnující přes 321 000 lidí spojuje bolestivá, puchýřnatá či jinak těžká spálení sluncem s vyšším rizikem kožního spinocelulárního karcinomu. Lidé se středně častým výskytem takových spálenin měli o 51 % vyšší pravděpodobnost onemocnění, při častém výskytu šlo o 69 %. Opakované silné spálení v dětství bylo spojeno až s trojnásobně vyšší pravděpodobností této rakoviny. UV záření může poškodit DNA kožních buněk a chyby při následných opravách se mohou v průběhu života hromadit. Autoři upozorňují, že důkazy mají omezenou jistotu, mimo jiné kvůli zpětnému vybavování spálenin, přesto doporučují důslednou prevenci zejména u dětí a dospívajících.

Analýza úmrtních dat 12,7 milionu Američanů z let 2020 až 2024 porovnala 503 profesí a zjistila nejvyšší podíl úmrtí na nádory spojované se zářením u letušek, následovaných piloty. Posádky letadel jsou ve výšce vystaveny kosmickému ionizujícímu záření, před nímž na zemi chrání atmosféra. Letušky měly ve srovnání s ostatními profesemi o 50 % vyšší výskyt těchto nádorových úmrtí, piloti o 36 % vyšší. Studie příčinnou souvislost definitivně neprokazuje, upozorňuje však i na možné působení UV záření a narušení cirkadiánního rytmu. Autoři doporučují zvážit systematičtější sledování radiační zátěže a zdravotní prevenci pro letecký personál.

Lékaři v Číně popsali případ čtyřicetileté ženy se čtyřmi potvrzenými autoimunitními nemocemi: ulcerózní kolitidou, autoimunitní hepatitidou, primární sklerotizující cholangitidou a autoimunitní gastritidou. Vyšetření kvůli výraznému nedostatku železa neprokázala krvácení, ale poškození žaludeční sliznice a buněk vytvářejících kyselinu. Právě nedostatek žaludeční kyseliny zhoršoval vstřebávání železa a vedl k chudokrevnosti. Případ připomínal vzácný autoimunitní polyglandulární syndrom, jeho diagnózu však nebylo možné potvrdit. Pacientka dostala doplňky železa a lékaři budou sledovat také vitamin B12 i dlouhodobé riziko některých nádorů žaludku.

Vědci z Austrálie a Singapuru upozorňují, že vedle nervového systému a hormonální regulace může hypertenzi významně ovlivňovat také selhávání mechanismů, které ukončují zánětlivou reakci. V pokusech na myších snížila experimentální látka 17b krevní tlak jen mírně, zároveň však omezila tuhnutí aorty a zjizvení srdce i ledvin. Látka aktivuje receptory, jež imunitnímu systému signalizují, že má zánětlivou reakci utlumit, místo aby imunitu plošně potlačovala. Autoři vidí možnost doplňkové léčby či alternativy pro pacienty, kteří nemohou užívat běžné léky. Výsledky zatím pocházejí pouze ze zvířecích modelů a je nutné ověřit jejich platnost u lidí.

Kazuistika z USA popisuje 43letého muže, u něhož se po náhlém ukončení dlouhodobého užívání vysokých dávek 7-hydroxymitragyninu (7-OH) rozvinuly příznaky podobné mírnému odvykání od opioidů. Trpěl nevolností, průjmem, křečemi, neklidem, zimnicí, pocením a úzkostí poté, co přibližně 48 hodin neužil látku, kterou předtím bral asi 18 měsíců. Koncentrovaný 7-OH se často prodává pod označením kratom, ale svou silou a složením se výrazně liší od tradičních listů rostliny. Lékaři pacienta léčili kombinací buprenorfinu a naloxonu spolu s podpůrnými léky a doporučili poradenství. Autoři upozorňují, že zdravotníci mají rozlišovat mezi běžným kratomem a koncentrovanými přípravky 7-OH, u nichž může vznikat závislost rychleji.

Američtí kardiologové aktualizovali doporučení pro léčbu poruch krevních tuků a prevenci srdečně-cévních onemocnění. Zdůrazňují včasnější zásah, protože dlouhodobě zvýšený LDL cholesterol zvyšuje riziko infarktu a mrtvice. Screening cholesterolu má začínat u dětí mezi 9. a 11. rokem, při výrazné rodinné zátěži už od dvou let. Lékaři mají nově používat kalkulátor PREVENT pro odhad desetiletého i třicetiletého rizika. Vedle úpravy jídelníčku a životního stylu mohou při zvýšeném riziku dříve nasadit léky, zejména statiny; doporučení uvádí také další přípravky snižující LDL cholesterol.