Výzkum naznačuje, že mikroby v ústech mohou být spojeny s rizikem vzniku rakoviny slinivky břišní. Studie zkoumala vzorky ústní mikroflóry více než 300 tisíc osob a identifikovala 27 mikrobů, které mohou zvyšovat riziko této vážné nemoci. Zejména bakterie jako Porphyromonas gingivalis a houba Candida tropicalis byly spojeny s vyšší pravděpodobností diagnózy. Zároveň jiné mikroby vykazovaly ochranný efekt. Zvýšené povědomí o složení ústního mikrobiomu by mohlo vést k lepší prevenci a včasné detekci rakoviny.

Vědci v Číně použili laser ke stanovení stáří dinosauřích vajec, což je poprvé, kdy byla vejce přímo datována. Technika spočívá ve využití mikrolaseru k odpaření částic skořápky, což uvolňuje atomy uranu. Pomocí poměru uranu k olovu pak určují přesné stáří vajec, které odpovídá období svrchní křídy před asi 85 miliony lety. Tato metoda je přesnější než dosavadní datování okolních materiálů. Pochopení doby svrchní křídy je důležité pro výzkum dinosaurů a klimatu v tomto období, kdy docházelo k výrazným změnám. Studie byla publikována ve vědeckém časopise Frontiers in Earth Science.

Maria Branyas, která se dožila 117 let, měla genetické varianty spojované s dlouhověkostí, zdravým srdcem a dobrým imunitním systémem. Vědci zjistili, že její buňky vypadaly mladší, než odpovídalo jejímu věku. Navzdory vysokému věku měla dobré kardiovaskulární zdraví, nízké úrovně 'špatného' cholesterolu a zánětlivých markerů. Vědci se domnívají, že krátké telomery jí mohly poskytnout výhodu proti rakovině. Studie upozorňuje na potřebu větších výzkumů, ale naznačuje, jak genetika a životní styl ovlivňují dlouhověkost.

Vědci ze Stanfordské univerzity učinili průlom ve 77leté záhadě kolem slavného obrazu Jacksona Pollocka s názvem Number 1A, 1948. Tento obraz je známý svým působivým tyrkysovým odstínem, který byl nyní identifikován jako manganová modrá, pigment dnes zakázaný kvůli zdravotním a ekologickým rizikům. Techniky como Ramanova spektroskopie hrály klíčovou roli při potvrzení, že byl ve skutečnosti použit tento pigment dříve označený jako barium manganát síran (PB33). Výzkum přispívá k hlubšímu porozumění umělecké tvorbě a otevírá cestu k vývoji bezpečných alternativ tohoto pigmentu.

NASA potvrdila, že plánuje vyslat astronauty na oběžnou dráhu Měsíce na začátku roku 2026 v rámci mise Artemis 2. Jedná se o první takovou misi za více než půl století. Posádku tvoří tři američtí a jeden kanadský astronaut. Mise se však nezaměřuje na přistání na Měsíci; to je cílem následné mise Artemis 3. Program Artemis má za cíl zastavit čínské úsilí, které plánuje vlastní vyslání lidí na Měsíc do roku 2030.

Nová mezinárodní studie naznačuje, že i malé množství alkoholu může zvyšovat riziko rozvoje demence. Výzkum z různých položek dat, včetně genetických a dotazníků od více než půl milionu lidí, ukazuje, že jakékoli množství alkoholu je škodlivé. Dřívější teorie o ochranném vlivu mírného pití byly zpochybněny, protože nepití bývá často spojováno s bývalými těžkými pijáky. Výzkum zaměřený na genetické předpoklady k pití ukázal, že jakýkoliv zvýšený předpoklad se váže k vyššímu riziku demence. Snižování konzumace alkoholu by mohlo významně zmírnit riziko této nemoci.

Na TikToku se šíří protizánětlivé diety, které často doporučují odstranění celých skupin potravin, jako je mléko nebo lepek. Zatímco myšlenka redukce zánětu stravou má vědecký základ, extrémní verze na sociálních sítích mohou být zbytečně omezující. Zánět je přirozený proces, který pomáhá tělu léčit se a bránit proti infekcím. Chronický zánět je však spojen s nemocemi jako srdeční choroby nebo cukrovka. Výzkumy ukazují, že středomořská strava bohatá na ovoce, zeleninu a zdravé tuky může snížit zánětlivé markery v těle. TikTokové doporučení vyloučit mléčné výrobky a lepek bez lékařského důvodu není vědecky podložené.

Extrémně energetická částice, která zasáhla Zemi, by mohla být posledním pozůstatkem vypařující se černé díry. Dva fyzici z MIT navrhují, že událost KM3-230213A je důsledkem Hawkingova záření, uvolněného při zániku prapůvodní černé díry. Tento mechanismus by mohl vysvětlit i jiné vysokoenergetické neutrinové události. Hypotéza také naznačuje, že tyto prapůvodní černé díry by mohly tvořit významnou část temné hmoty ve vesmíru. I když je pravděpodobnost výbuchu poblíž Země nízká, měření naznačují, že je možné, že naše současné detektory již pozorovaly takový jev.

Téměř polovina Američanů má nyní vysoký krevní tlak neboli hypertenzi, což je hlavní rizikový faktor pro srdeční choroby a mozkovou mrtvici. Nové pokyny vydané v srpnu 2025 stanovují přísnější kritéria pro hypertenzi a doporučují nižší cílové hodnoty krevního tlaku. Kromě snížení konzumace alkoholu a soli podporují zvýšenou fyzickou aktivitu a stravovací režim DASH. Nově zavedený kalkulátor PREVENT pomáhá personalizovat lékařskou péči a lékaři by měli aktivněji přistupovat k léčbě hypertenze. Důraz je kladen na preventivní opatření včetně zdravého životního stylu.

Podle vědců ze Stanfordu může střídání letního a standardního času dlouhodobě ovlivňovat zdraví. Modely založené na datech z USA naznačují, že trvalý přechod na jeden časový režim by snížil obezitu a počty mozkových příhod. Studie zdůrazňuje oslabování cirkadiánního rytmu vlivem nevhodné expozice světla a související zdravotní rizika. Americká lékařská asociace podporuje návrh na zrušení letního času. Přestože nejsou závěry studie definitivní, naznačují možné dlouhodobé následky stávající praxe.

Výzkumy naznačují, že nejstarší části mozku mohou být klíčové pro základní formy vědomí. Tradiční pohled na to, že mozková kůra je centrálním místem vědomí, byl zpochybněn novými zjištěními, která ukazují důležitost subkortexu a dokonce i mozečku. Studie u zvířat a lidí ukazují, že i bez neokortexu mohou savci projevovat emoce, učit se a vykonávat složité úkoly. To otevírá nové otázky v oblasti péče o pacienty a práv zvířat, neboť vědomí může být rozšířenější, než jsme se domnívali.

V Argentině byl objeven nový druh dinosaura megaraptora pojmenovaný Joaquinraptor casali, který zřejmě lovil krokodýly. V ústní oblasti fosilie byl nalezen krokodýlí kost, která nese známky zubů, což naznačuje, že tvor mohl být sežrán během souboje. Tento megaraptor, dlouhý přes 7 metrů a vážící více než 1000 kilogramů, byl vrcholovým predátorem v oblasti bez tyranosaurů. Fosilie představuje jeden z nejkompletnějších nálezů megaraptora, přičemž vědci odhadují jeho stáří na 68 milionů let. Díky této objevené kombinaci je možné lépe pochopit evoluční roli megaraptorů v Patagonii.

Podle kanadských výzkumníků všechny živé organismy, včetně lidí, vyzařují viditelné světlo, které ustává po smrti. Experimenty na myších a rostlinách odhalily přítomnost zvanou 'biophoton', jež vymizí, když organismus zemře. Výzkum také naznačuje, že tato záře může být způsobena reaktivními kyslíkovými druhy jako reakcí na stres. Techniky jako elektronově násobené CCD kamery umožnily zachytit slabé světelné emise, což může vést k budoucímu neinvazivnímu nástroji pro monitorování zdravotního stavu.

Skupina leopardích žraloků byla poprvé natočena při páření tří jedinců v přírodě. Tento vzácný jev, kdy se dva samci postupně páří se samicí, může přinést nové poznatky o reprodukčních strategiích tohoto ohroženého druhu. V pozadí těchto událostí je snaha vědců porozumět rozmnožovacím vzorcům a stanovit kritická místa pro ochranu těchto žraloků. Páření trvalo méně než dvě minuty, ale jeho důsledky by mohly mít význam pro genetickou diverzitu druhu. Lokalita v Nové Kaledonii byla identifikována jako klíčové místo pro rozmnožování.

Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley objevili mechanismy v mozku, které regulují uvolňování růstového hormonu během spánku. Tento hormon podporuje růst a opravuje svaly a kosti, a jeho uvolňování závisí na cyklech REM a non-REM spánku. Výzkum ukázal, že jeho úroveň je ovlivněna neuronovou aktivitou, což může mít dopad na metabolické zdraví a choroby jako cukrovka nebo Alzheimerova nemoc. Locus coeruleus, část mozku spojená s bdělostí, hraje klíčovou roli ve zpětnovazebné smyčce regulující uvolňování tohoto hormonu. Nové poznatky mohou vést k lepším terapiím pro problémy se spánkem.

Denní nízká dávka aspirinu může výrazně snížit pravděpodobnost návratu rakoviny tlustého střeva a konečníku. Studie, vedená vědci z Karolinska Institute ve Švédsku, zapojila 626 pacientů s určitou genetickou mutací v nádorech a zjistila, že aspirin snižuje riziko návratu rakoviny až o 55 % ve srovnání s placebem. Aspirin působí snížením zánětu, omezením růstu nádorů a ovlivněním funkce krevních destiček. Přestože aspirin přináší i rizika, jeho použití jako cílené léčby může pomoci mnoha pacientům.

Alzheimerova choroba představuje rostoucí zdravotní výzvu s očekávaným nárůstem na 130 milionů případů do roku 2050. Lancet Commission v roce 2024 navrhla, že až jedna třetina případů by se dala předejít změnou různých rizikových faktorů. Ty zahrnují úrazy hlavy, vysoký krevní tlak, deprese, obezitu a další. Široce použitelné uspořádání SHIELD zahrnuje oblasti jako spánek, prevenci úrazů hlavy, cvičení, učení a stravu. Každý z těchto pilířů hraje zásadní roli v ochraně proti kognitivnímu úpadku a může vést k efektivní prevenci. Vyvážená dieta, jako je středomořská, a pravidelné pohybové aktivity mohou významně snížit riziko rozvoje této nemoci.

V Botswaně byl objeven druhý největší diamant světa, známý jako Motswedi, s hmotností 2 488 karátů. Belgická firma HB Antwerp nyní provádí jeho analýzu, aby zjistila, jaký by mohl mít diamant po vyleštění hodnotu. Mina Karowe v Botswaně, vlastněná kanadskou společností Lucara Diamond, objevila nejen Motswedi, ale také tři další významné drahokamy. O diamant je zájem po celém světě, a proto by se mohl stát součástí muzejní expozice nebo soukromé sbírky bohatého sběratele. Doposud největší diamant, Cullinan, byl nalezen v roce 1905 v Jižní Africe.

V roce 2019 detektory LIGO a Virgo zaregistrovaly neobvyklý gravitační signál GW190521, který může naznačovat víc než jen srážku černých děr. Nový výzkum navrhuje možnost, že tento signál mohlo vyvolat zhroucení červí díry propojující naše a jiné vesmíry. Ačkoli tradiční vysvětlení předpokládá srážku dvou černých děr, zcela vyloučit model červí díry zatím nelze. Vědci z Čínské akademie věd vyvinuli modely pro oba scénáře a zjistili, že signál podporuje obě možnosti. Další výzkum by mohl odhalit nejen vlastnosti červích děr, ale i možnost existence dalších vesmírů.

Vědci z Univerzity v Oslu navrhli nový model pro vysvětlení vzniku záhadných kráterů na poloostrovech Jamal a Gydan. Tyto krátery, poprvé objevené v roce 2014, jsou výsledkem tlakových výbuchů metanu, ačkoliv dřívější teorie připisovaly jejich vznik permafrostu. Nová studie naznačuje, že teplo a zemní plyn unikající z geologických zlomů pod permafrostem jsou klíčovými faktory. Tání ledu v důsledku klimatických změn může situaci zhoršovat. Tento model zatím potřebuje ověření reálnými měřeními.