Vědci objevili supermasivní černou díru v galaxii RACS J0320-35, která roste rychlostí 2,4násobnou oproti teoretickému Eddingtonovu limitu. Tento jev může vysvětlit, jak supermasivní černé díry dosáhly své ohromné hmotnosti již krátce po Velkém třesku. Černá díra byla zpozorována díky jasnému rentgenovému záření, převyšujícímu jiné objekty z raného vesmíru. Rychlý růst černé díry podporuje super-Eddingtonská akrece, kde dochází k intenzivnímu nasávání materiálu. Počáteční důkazy mohou poskytnout nový pohled na formování černých děr po vzniku vesmíru.

Rekonstrukce starodávné lebky objevila nové informace o vývoji moderního člověka. Výzkumníci z Číny a UK pomocí 3D skenování určili její místo na hominidním rodokmenu. Lebka nepatří předkovi moderního člověka, ale úzce příbuzné skupině. Nové údaje naznačují, že odštěpení Homo sapiens a jeho příbuzných proběhlo dříve, než se dříve myslelo, zhruba před 1,38 miliony let. Tento objev by mohl objasnit některé záhady v evoluci hominidů, včetně takzvané ‚zmatení ve středu'.

V roce 2023 byl v Číně diagnostikován Alzheimer u devatenáctiletého mladíka, což je nejmladší případ této choroby. Zhoršování paměti začalo ve věku 17 let a pokračovalo až ke ztrátě schopnosti dokončit střední školu. Navzdory absenci známých genetických mutací a rodinné anamnéze je tento případ považován za záhadný. Studie ukázala pokles paměťových schopností až o 87 % oproti vrstevníkům. Tento případ ukazuje, že Alzheimerova nemoc může začít různými způsoby a upozorňuje na potřebu zkoumání časného nástupu choroby.

Homo floresiensis, známí jako hobiti, byli výrazně menší než jiní lidé, což vědce zaskočilo. Nový výzkum z univerzity ve Western Washingtonu naznačuje, že ke zmenšení došlo zpomalením růstu během dětství, což bylo adaptací na ostrovní prostředí. Tento jev, známý jako ostrovní nanismus, ovlivnil i další druhy na ostrovech, jako je trpasličí slon. Ačkoli měli Hobiti malé mozky, byli schopni vyrábět nástroje a využívat oheň, což svědčí o jejich inteligenci a schopnostech. Jejich zmenšení těla nemělo zásadní vliv na jejich kognitivní schopnosti.

Asteroid 2023 CX1 byl poprvé detekován maďarským astronomem, než vstoupil do atmosféry a rozpadl se nad severozápadní Francií. Tento úkaz přinesl nové poznatky o tom, jak se vesmírné kameny rozpadají. Díky spolupráci vědců a amatérských astronomů se podařilo sledovat postup asteroidu s nebývalou přesností. Pomocí fotek a videí z veřejnosti bylo možné analyzovat jeho rozpad na několik částí. Přestože asteroid nezpůsobil na Zemi žádnou škodu, podobné případy mohou teoreticky způsobit značné poškození.

Kosmické lety mají negativní vliv na lidský zrak, přičemž mnoho astronautů zaznamenává problémy se zrakem. Američtí vědci nyní vyvinuli nástroj využívající umělou inteligenci k předpovědi těchto problémů před samotným letem. Tento nástroj se zaměřuje na syndrom neuro-okulárního poškození spojeného s kosmickými lety (SANS). Studie zahrnovala trénink AI na malém množství dat, avšak i tak se podařilo dosáhnout 82% přesnosti v předpovědích pomocí předletových skenů očí. I když je systém zatím v rané fázi, představuje důležitý krok k lepší ochraně zdraví astronautů a rozvoji lidských vesmírných výzkumů.

Asteroid 2024 YR4 má 4% šanci zasáhnout Měsíc v prosinci 2032. Ačkoliv je pravděpodobnost malá, NASA a vědci plánují mise, které by mohly Měsíc ochránit. K dispozici jsou dvě hlavní strategie: odklonit asteroid nebo ho zničit. Odklonění by bylo preferováno, avšak kvůli neznámé hmotnosti asteroidu je obtížné naplánovat přesnou misi. Druhou možností je jaderný výbuch, který by mohl asteroid rozložil na menší kusy. Rozhodnutí o postupu bude nutné učinit v příštích letech.

Cesty do vesmíru mohou mít negativní dopad na zrak astronautů. Nově vyvinutý nástroj poháněný umělou inteligencí umožňuje předpovědět tyto problémy ještě před začátkem mise. Výzkumníci se zaměřili na neuro-oční syndrom (SANS), který souvisí s časem stráveným ve vesmíru. Tento syndrom může i po návratu na Zemi přetrvávat. AI model vykazuje slibnou přesnost 82 % při předpovědi SANS, což nabízí možnost prevence. Studie naznačuje, že výzkum zdraví ve vesmíru může být efektivní i s využitím dat získaných na Zemi.

Asteroid 2024 YR4 představuje malé riziko srážky s Měsícem v prosinci 2032. NASA zkoumá dvě hlavní možnosti, jak potenciální srážku odvrátit: odklonění asteroidu nebo jeho zničení. Varianta zničení by mohla zahrnovat jaderný výbuch, což by vyžadovalo předchozí rekognoskaci pro upřesnění jeho hmotnosti. Odklonění dráhy by bylo preferovanou metodou, ale je nutné přesné určení hmotnosti asteroidu. V případě zničení je uvažován i nukleární výbuch, který by mohl dostatečně narušit asteroid, což je teoreticky možné, ale politicky a technicky náročné. Definitivní rozhodnutí bude muset padnout brzy, aby bylo dostatek času na přípravu mise.

Astronauti často čelí zrakovým problémům kvůli syndromu SANS spojenému s pobytem v kosmu. Vědci v USA vyvinuli nástroj využívající umělou inteligenci pro předpověď těchto komplikací před odletem. Model s přesností 82 % identifikuje riziko pomocí očních skenů před vesmírnými misemi. Zjistili, že změny vyvolané simulací mikrogravitace připomínají skutečný let do vesmíru. Výzkum nabízí nový směr pro zajištění bezpečnosti astronautů a řešení dalších zdravotních rizik pobytu v kosmu.

Nová studie naznačuje, že Měsíc by mohl obsahovat velké množství vzácných kovů, včetně platiny, palladia a rhodia, ve svých kráterech vzniklých po dopadech asteroidů. Vědci odhadují, že až 6 500 kráterů může skrývat tyto cenné nerosty. Navíc asi 3 400 kráterů by mohlo obsahovat vodu, což je klíčové pro budoucí lidské mise na Měsíc. Výzkum naznačuje, že těžba na Měsíci by mohla být výhodnější než na asteroidech poblíž Země. K určení vhodných lokalit pro těžbu by mohla být využita dálková detekce z oběžné dráhy Měsíce.

Výzkum ukázal, že hudebníci mohou vnímat bolest odlišně díky změnám v mozku vyvolaným dlouhodobým tréninkem. Studie srovnávala reakce na bolest mezi hudebníky a nehudebníky a zjistila, že hudebníci vykazují méně nepohodlí a jejich mozkové mapy zůstávají stabilnější. To naznačuje, že intenzivní hudební praxe může poskytnout určitou ochranu proti bolesti. Přestože hudba není lékem na chronickou bolest, výsledky by mohly vést k novým metodám léčby bolesti. Současný výzkum zkoumá, zda může hudební trénink pomoci i v oblasti pozornosti a kognice při chronické bolesti.

Mikroplasty, drobné částice pocházející z fosilních paliv, se nyní nacházejí i v lidských kostech. Nový přehled studií naznačuje, že mohou negativně ovlivňovat kostní zdraví, což může vést ke slabým a křehkým kostem. Vědci zjistili, že mikroplasty se mohou dostat do kostní tkáně a narušit metabolismus kostní dřeně. Zatímco tato zjištění zatím nejsou jednoznačně aplikovatelná na lidské kosti, existují obavy, že mikroplasty mohou přispívat ke vzrůstajícímu výskytu osteoporózy. Výzkum nadále upozorňuje na nutnost omezení expozice plastům v našich životech.

Nová studie na myších naznačuje, že úzkost může mít kořeny ještě před narozením. Výzkum ukázal, že stres nebo infekce během těhotenství mohou u potomků zvýšit riziko rozvoje úzkosti v dospělosti. Vědci sledovali změny na neuronální úrovni v části mozku, které přispívají k úzkostnému chování. Modifikace DNA v této oblasti zvyšují citlivost na stres a vedou k nadměrné aktivitě neuronů. Tyto poznatky mohou přispět k budoucí diagnostice a léčbě úzkosti, přičemž zdůrazňují důležitost zdravého těhotenství.

Nový výzkum odhaluje, že pouze 47 % srdečních infarktů u žen mladších 65 let je způsobeno ucpanými tepnami, což je podstatně méně než u mužů, kde je to 75 %. Studie z Mayo Clinic analyzovala 1 474 případy srdečních infarktů a zjistila, že faktory jako spontánní disekce koronárních tepen či embolie hrají významnou roli, zvláště u žen. Chybné diagnózy mohou vést k neúčinné léčbě, proto je důležité zvýšit povědomí o těchto příčinách. Tento výzkum může vést k lepším preventivním opatřením a léčbě, což by mohlo zachránit životy.

Výzkumníci ve Spojeném království úspěšně otestovali genovou terapii AMT-130, která může zpomalit progresi Huntingtonovy choroby až o 75 % během tří let. Tato terapie výrazně redukuje biomarker neurodegenerace v mozkomíšním moku. Pokud se výsledky potvrdí, může se stát první licencovanou léčbou zpomalující tuto smrtelnou poruchu. Huntingtonova nemoc je způsobena genetickou vadou, která ničí neurony a omezuje tělesné funkce. Jediná dávka AMT-130 by mohla mít celoživotní účinek. Testování probíhá i v USA a Evropě, přičemž schválení léčby se očekává v roce 2026.

Irský matematik William Rowan Hamilton objevil v 19. století paralelu mezi dráhami světla a pohybem částic, což později inspirovalo vývoj kvantové mechaniky. Jeho práce poskytla vhled do skutečné povahy fyzikálního světa dlouho před tím, než byla kvantová fyzika formálně uznána. Slavným vývojem, který předcházel proniknutí do této problematiky, byl Youngův dvojštěrbinový experiment a Einsteinovy objevy ohledně fotonů a kvantové povahy energie. V roce 1925, kdy Schrödinger formuloval svoji vlnovou rovnici, byla Hamiltonova analógie významně uznána. Tato práce se podílela na ustanovení kvantové mechaniky jako klíčové oblasti fyziky. Hamilton by pravděpodobně nikdy nepředpokládal, jak zásadní roli jeho analogie v tomto oboru sehrají.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), která funguje jako symbol spolupráce mezi USA, Evropou, Kanadou, Japonskem a Ruskem, bude v roce 2030 dekontaminována a navedena do Pacifiku. Stanice hostila tisíce experimentů přispívajících k vědeckému poznání astrofyziky, biotechnologie či materiálových věd. Po zániku ISS chce NASA pokračovat ve výzkumu využitím soukromých vesmírných stanic. Tyto nové stanice budou podporovány komerčními partnery jako SpaceX a Boeing. Zatímco se připravují nové stanice, Čína bude pokračovat v provozu své vlastní Tiangong stanice.

Fat Bear Week je každoroční soutěž pořádaná Národním parkem Katmai, kde internetové hlasování vybírá nejkulatějšího hnědého medvěda na Aljašce. Medvědi se musí připravit na zimu lovením lososů na řece Brooks, kde mohou dosáhnout váhy až 544 kilogramů. Nejpopulárnější medvěd získává titul díky své mohutnosti a úspěchu v přípravě na hibernaci. Soutěž přitahuje pozornost lidí z více než 100 zemí světa. Mezi favority letošního ročníku patří Grazer, dvojnásobný vítězka, a Chunk, medvěd s trvalým zraněním čelisti.

Vědci zkoumají, proč má planeta Merkur tak neobvyklé jádro, které tvoří 70 % její hmotnosti. Studium naznačuje, že Merkur mohl vzniknout obří srážkou s jiným podobně velkým tělesem, což je podle simulací pravděpodobnější než dříve navrhovaný model srážky s různě velkými tělesy. Takovéto srážky byly běžné v počátcích sluneční soustavy, což by mohlo vysvětlit současnou strukturu Merkuru. Výzkum ukazuje, že při srážce mohla být odstraněna velká část původního pláště Merkuru, což vedlo k jeho vysoké kovové složení. Chybějící materiál mohl být rozptýlen nebo dokonce absorbován jinými planetami.