V Texasu se rychle šíří toxický kladivkový červ, což vyvolalo varování úřadů. Tento invazivní druh plochého červa, původem z jihovýchodní Asie, prosperuje díky změnám klimatu a silným dešťům. Kladivkoví červi mohou dosáhnout délky až 40 cm a jsou schopni regenerace, což znesnadňuje jejich likvidaci. Úřady doporučují zamrazit nalezené červy a neohrožovat se kontaktem s nimi. Rozšíření těchto červů ohrožuje místní populaci žížal a může mít negativní dopad na stav půd.

V modrém vulkanickém slizu pod Tichým oceánem byly objeveny nečekané biologické signatury, které mohou naznačovat původ života. Tato sedlina z bahenních sopek poblíž Marianského příkopu se nachází v hloubce téměř 3000 metrů a obsahuje tuky od záhadných organismů. I přes extrémní pH 12 zde přežívají mikroby specializované na drsné podmínky. Výzkum naznačuje, že taková prostředí mohla být zrodem života na Zemi. Vědci z univerzity v Brémách našli důkazy o různorodosti mikrobů žijících v těchto serpentinitech a potvrdili přítomnost organismů vytvářejících energii pomocí metanu.

Americká agentura FDA stahuje z trhu generický lék na krevní tlak prazosin, vyráběný firmou Teva Pharmaceuticals, kvůli obsahu rakovinotvorných nitrosaminů. Stahování se týká více než 580 000 kapslí prazosinu. Lék se používá nejen na vysoký tlak, ale i na posttraumatickou stresovou poruchu. Nitrosaminy se vytvářejí při běžných chemických reakcích a při dlouhodobém vystavení ve vysokých dávkách mohou být karcinogenní. Teva Pharmaceuticals je jediným výrobcem prazosinu s touto kontaminací, a pacienti by se měli poradit s lékaři před zastavením léčby.

Astronomové zaznamenali jev, kdy bílý trpaslík pohltil zbytky své planety, což poskytlo nový pohled na složení exoplanet. Tento fenomén byl pozorován u staré hvězdy LSPM J0207+3331, která je 145 světelných let vzdálena od Země. V atmosféře trpaslíka bylo nalezeno 13 těžkých prvků, což je neobvyklé pro jeho typ. Zbytky pohlcené planety měly jádro tvořící přibližně 55 % její hmoty. Studie otevírá nové možnosti pro pochopení dynamiky planetárních systémů po smrti hvězd a naznačuje dosud neznámé dynamické procesy. Výzkum také přispívá k lepšímu pochopení vzniku a vývoje planet mimo naši sluneční soustavu.

James Watson, významný americký biolog a nositel Nobelovy ceny, zemřel ve věku 97 let. Proslavil se objevem dvoušroubovice DNA, který učinil společně s Francisem Crickem v roce 1953. Tento průlom položil základy moderní biologie a umožnil mnoha technologickým pokrokům v medicíně a genetice. Watsonova kariéra byla však zastíněna kontroverzí kvůli jeho opakovaným rasistickým poznámkám. Pracoval také na mapování lidského genomu a byl zásadní postavou v oblasti molekulární biologie. Přes přínosy pro vědu byla jeho reputace narušena a instituce, kde pracoval, s ním nakonec přerušila vazby.

Archeologové možná odhalili účel tisíců otvorů v oblasti Monte Sierpe v Peru. Nové nálezy naznačují, že místo mohlo sloužit jako tržnice a později jako účetní systém. Radiouhlíkové datování identifikovalo využití místnosti před dobou Inků, pravděpodobně civilizací Chincha. Výzkum sedimentů z otvorů objevil rostlinné zbytky, což naznačuje, že se tu obchodovalo s potravinami. Otvory mohou mít také spojení s inkánskými účetními systémy. Tým plánuje další terénní výzkum pro potvrzení teorií.

Nová studie zkoumá, proč ptáci zpívají tak intenzivně při úsvitu. Výzkum se zaměřil na zebřičky v zajetí a zjistil, že intenzita jejich zpěvu roste s očekáváním východu slunce. Zpoždění úsvitu umělým způsobem vedlo k ještě silnějšímu a dřívějšímu začátku zpěvu. Ptáci byli vzhůru před úsvitem, aktivní ve tmě a zpěv byl potlačen. Tento jev může být způsoben hormonálními mechanismy a pomáhá ptákům zlepšit jejich pěveckou kondici po nočním odpočinku.

Narcismus, charakterizovaný nadměrnou sebestředností a citlivostí na kritiku, může být výzvou k léčbě. Existují dva hlavní typy narcismu: grandiózní a zranitelný. Přestože neexistuje žádný lék na narcistickou poruchu osobnosti, terapie mohou pomoci zvládnout symptomy. Nejčastěji používanými metodami jsou kognitivně behaviorální a introspektivní relační techniky. Nedávno byla navržena využití psychedelik, jako je MDMA, během terapie, což by mohlo posílit empatii a emoční blízkost. Tyto metody však stále čelí právním a klinickým překážkám. Změna je možná, ale vyžaduje trpělivost jak terapeuta, tak pacienta.

Vědci z australského oddělení pro biodiverzitu zaznamenali, že samčí delfíni používají mořské houby jako klobouky k nalákání samic. Tento neobvyklý jev byl pozorován u delfínů hrbatých poblíž západoaustralského pobřeží. Sponzoring jevů se objevil pouze na několika místech v této oblasti, ačkoli delfíni obvykle používají houby k ochraně při hledání potravy. Pozoruhodné je, že tento druh delfínů byl rozpoznán jako samostatný teprve v roce 2014 a je považován za zranitelný. Těžba a průmyslová činnost v regionu čím dál více ohrožují jejich přirozené prostředí.

Nová studie zjistila, že poslech hudby ve stáří může snížit riziko demence až o 39 %. Studie sledovala přes 10 000 Australanů starších 70 let bez předchozí diagnózy demence. Ti, kteří hudbu poslouchali často, měli menší pravděpodobnost rozvoje demence a lepší výsledky v kognitivních testech. Poslech i hraní na hudební nástroj ještě více snižovalo riziko demence. Výsledky byly nejlepší mezi lidmi s vyšším vzděláním. Výzkum naznačuje, že hudba může být snadno dostupnou metodou pro udržení kognitivního zdraví ve stáří, byť příčinnou souvislost nelze potvrdit.

Paradoxně mohou léky proti bolesti, které lidé užívají na zmírnění bolestí hlavy, tyto bolesti zhoršovat. Tento jev je známý jako bolest hlavy z nadužívání léků a postihuje asi 1–2 % populace, zejména ženy. Riziko se zvyšuje při pravidelném užívání léků jako paracetamol či ibuprofen, a to i v doporučených dávkách. Důležité je konzultovat s lékařem, pokud je potřeba užívat léky na bolest častěji. Řešení může zahrnovat postupné vysazení léků pod odborným dohledem. Někteří lidé objevují, že jejich bolesti byly ve skutečnosti vyvolány léky, které měly původně pomoci.

Lokalita Murayghat v dnešním Jordánsku představuje klíč k pochopení období přechodu z doby měděné na bronzovou. Tento archeologický areál se odlišuje od místního obytného osídlení, jelikož obsahuje dolmeny a megalitické struktury pro rituální účely namísto obytných prostor. Výzkum naznačuje, že společnost v této době čelila zásadním změnám v důsledku klimatických a sociálních otřesů, což přispělo ke změně tradičních hodnot a vznik nových forem přizpůsobení. Murayghat nabízí pohled na to, jak se starověké společnosti vyrovnávaly s narušením, přetvářely společenské role a tvořily nové komunity.

Výzkumníci odhalili metodu, kterou Mayové využívali ke sledování a předpovídání zatmění Slunce. Pochopení tohoto systému bylo možné díky studiu Dresden Codex, starověkého svitku obsahujícího 405 lunárních měsíců. Dřívější předpoklady o jeho použití na cyklické bázi byly vyvráceny. Nová metoda umožňuje přesné předpovědi s minimální odchylkou. Díky tomuto postupu byli Mayové schopni přesně předpovědět sluneční zatmění v jejich území v období 350 až 1150 n.l. Tímto objevením se nadále odhalují fascinující matematické znalosti této civilizace.

Žirafy jsou známé svými dlouhými krky, ale jejich dlouhé nohy hrají klíčovou roli v přežití. Dlouhé nohy zvyšují efektivitu krevního oběhu, což snižuje energetické náklady na pumpování krve k hlavě. Výzkum ukazuje, že předkové žiraf měli dlouhé nohy dříve než krky. To pomáhá šetřit až 5 % energie, což je významné pro přežití na savaně. Tato evoluční adaptace umožňuje žirafám lépe čelit konkurenci a suším období ve srovnání s menšími savci.

Nové studie naznačují, že nanoproteiny od velbloudů a lam dokážou pronikat do mozkových buněk a mohou pomoci léčit Alzheimerovu nemoc. Díky své malé velikosti se mohou lépe dostat přes hematoencefalickou bariéru, což je klíčové pro jejich účinnost. Zatím jsou však tyto terapie schváleny pouze pro léčbu jiných částí těla. Výzkumníci se nyní soustředí na stabilitu a správnou formulaci těchto proteinů pro klinické využití. I když je praktické použití v léčbě lidí ještě daleko, výsledky vzbuzují naději na nové možnosti léčby mozkových poruch.

Nedávné studie ukázaly, že rozptylování může sloužit jako očistný cyklus mozku. V Řecku byla objevena největší pavoučí síť na světě, ve které žije přes 100 000 pavouků. Fyzici vyloučili možnost, že vesmír je simulací, jelikož není možné dosáhnout úplného popisu reality algoritmy. Výzkum v USA odhalil nárůst paměťových problémů u mladších dospělých. Studie o půstu zjistila, že u dospělých nezhoršuje kognitivní funkce, ale ovlivňuje děti a mladistvé. Také se zkoumá, zda objekt, který poškodil čelní sklo Tesly v Austrálii, může být meteorit.

Standardy krásy se mění rychleji než kdykoli předtím, zejména díky sociálním médiím. Mozek se přizpůsobuje těmto ideálům a uvolňuje hormon dopamin, což může vést k závislosti a nespokojenosti s vlastním vzhledem. Psychologické efekty jako body dysmorfní porucha či anorexie se mohou zhoršovat kvůli neustálým srovnáváním s nereálnými obrazy. Uvědomění si toho, jak náš mozek na krásu reaguje, nám může pomoci změnit naše vnímání krásy. Kurátorské výběry rozmanitých obrazů na sociálních sítích mohou pomoci posílit naši psychickou odolnost vůči tlaku ideálů krasy.

Vědci z Maynooth University v Irsku dosáhli významného pokroku ve forenzice. Podařilo se jim zviditelnit otisky prstů na vystřelených nábojnicích. Nová metoda dokáže odhalit detaily, jako jsou póry a hřebeny, které mohou identifikovat střelce. Přestože nábojnice v experimentech nebyly skutečně vystřeleny, ale zahřívány v peci, výsledky jsou slibné. Technika využívá chemického roztoku a elektrického napětí k odkrytí stop, které jinak nejsou viditelné. Výzkum zkoumá i možnost, že důkazy ničí hlavně plynné výboje při střelbě.

Vědci zjistili, že nejlepším způsobem, jak vyhrát ve hře kámen, nůžky, papír, je být co nejnáhodnější a nepředvídatelný. Studie zjistila, že lidé mají tendenci příliš analyzovat minulé kolo a nejsou schopni být skutečně náhodní, což často vede ke ztrátám. Výzkum zahrnoval 15 000 her a odhalil, že mozek uchovává informace o předchozích kolech, což negativně ovlivňuje rozhodování hráčů. Experiment také ukázal, že vítězi se stávají ti, kteří se vyhýbají spoléhání na předchozí výsledky, což je klíčové v konkurenčním prostředí. Většina lidí přirozeně tíhne k opakovanému výběru jedné možnosti, zejména 'kámen'.

Vědci objevili novou metodu, jak zkoumat jádra atomů bez potřeby velkých částicových urychlovačů. Pomocí molekuly radium monofluoridu využívali elektrony radia, aby pronikly do jeho jádra a odhalily energetické posuny. Tato technika by mohla pomoci objasnit asymetrii mezi hmotou a antihmotou ve vesmíru. Jelikož má jádro radia hruškovitý tvar, může být klíčem k detekci narušení symetrií. Výzkum je zatím v počáteční fázi, ale slibuje nový pohled na základní otázky moderní fyziky.