Nový výzkum v oblasti kvantového zapletení ukázal průlom mezi dvěma atomovými jádry vzdálenými asi 20 nanometrů. Tato metoda by mohla podpořit vývoj kvantových počítačů, které budou schopny simulovat přírodní kvantové systémy. Inovativní způsob využívá elektronů jako komunikačního kanálu, což zvyšuje možnost interakce i na větší vzdálenosti. Výsledky experimentu ukázaly, že lze sestavit kvantová zapletení v měřítku běžných křemíkových čipů. Dosažený pokrok lze aplikovat při konstrukci kvantových počítačů s dlouhou životností.

Transformace neutrin během srážek neutronových hvězd může výrazně ovlivnit výsledky těchto událostí, včetně produkce těžkých prvků jako je zlato a platina. Fyzici poprvé simulovali, jak se neutrina mění během srážky, a zjistili, že tyto změny mohou zvýšit produkci těžkých prvků až desetinásobně. Neutrina, známá jako 'duchové' díky své nízké hmotnosti a omezené interakci, mohou měnit své 'chutě', což přispívá k tvorbě různých prvků. Simulace také ukázaly vliv na strukturu a složení zbytků po srážce. Výzkum může pomoci lépe pochopit kosmický původ důležitých prvků.

Vědci z projektu Leonardo DNA jsou na pokraji rekonstruování pět set let staré DNA slavného renesančního umělce Leonarda da Vinciho. Po téměř deseti letech bádání byla geneticky potvrzena jeho mužská krevní linie sahající až do roku 1331. Tato práce by mohla umožnit sekvenování jeho genomu a objasnit jeho výjimečné schopnosti a vizuální vnímání. Vědci vysledovali 15 generací da Vinciho potomků a zahájili vykopávky v rodinné hrobce, aby potvrdili totožnost Leonardových ostatků. Tento projekt by mohl přinést nové poznatky o biologickém základě da Vinciho talentu a zdravotního stavu.

Nový výzkum naznačuje, že evoluce lidských prstů může mít spojitost s otvory ryb. Před 380 miliony lety DNA přepínač, kontrolující vývoj prstů, začal s regulací tvorby kloak ryb. Tetrapodi, kteří se vyvinuli z vodních předchůdců, možná využili tento mechanismus pro vývoj prstů. Studie porovnávala genom ryb a myší a ukázala, že chybějící DNA regulace může ovlivnit tvorbu prstů a kloak. Tato zjištění byla publikována v časopise Nature.

Ve snaze nalézt léčbu Alzheimerovy choroby se po desetiletích neúspěšného výzkumu objevily dvě nové léky a průlomový krevní test, které poskytují pacientům naději. I když léky donanemab a lecanemab zpomalují progresi onemocnění, jejich účinnost je omezená a objevují se otázky ohledně rizik. V oblasti diagnostiky je diskutován nový krevní test, který v USA získal povolení, ale v Evropě stále není schválen. Odborníci se také zaměřují na prevenci, ale dosud nezaznamenali výrazné výsledky v boji proti kognitivnímu úpadku navzdory programům na podporu zdravého životního stylu.

Nový výzkum naznačuje, že zemská kůra mohla být ovlivněna cestou Sluneční soustavy galaxií Mléčnou dráhou. Studie zkoumá spojitost mezi hustotou vodíku v galaktických ramenech a izotopovými změnami v zirkonech, minerálech, které mohou přežít miliardy let. Tyto krystaly zaznamenávají změny chemického složení během období, kdy Sluneční soustava procházela galaktickými rameny. Tento jev může souviset s nárůstem počtu komet a asteroidů dopadajících na Zemi. Navzdory potřebné opatrnosti při interpretaci těchto dat výzkum odhaluje fascinující propojení mezi geologickými procesy a astrálními fenomény.

Umělecký projekt Dinosaur Choir se zaměřuje na rekonstrukci zvuků dinosaurů pomocí neobvyklých hudebních nástrojů. Projekt, který vyvinuli umělkyně a hudebnice Courtney Brown a průmyslový designér Cezary Gajewski, vytváří hudební nástroje připomínající dávné živočichy. Prvním nástrojem je model korytosauřího hřebene, vyrobený na základě CT skenů lebek, který je vybaven digitálním hlasovým boxem. V budoucnu se plánuje rozšíření projektu o další modely dinosaurů, například o ankylosaura. Cílem je vytvořit celou Dinosaur Choir pro společné hudební zážitky.

Studie z University of Zurich a University of Southern California ukazuje, že kmenové buňky mohou pomoci obnovit poškozené mozkové funkce po mrtvici. U myší s mozkovým poškozením způsobeným mrtvicí byly úspěšně použity lidské kmenové buňky, které se změnily na neurony a zlepšily motorické schopnosti zvířat. Studie rovněž zaznamenala opravu krevních cév, snížení zánětu a posílení hematoencefalické bariéry. Možné využití této terapie u lidí vyžaduje další testy a dlouhodobý výzkum, poskytuje však naději na léčbu dosud nevratných následků. Výzkum byl publikován v časopise Nature Communications.

Prochlorococcus je nejhojnější fotosyntetický organismus na Zemi, zodpovědný za téměř třetinu produkce kyslíku. Nová studie však upozorňuje na jeho zranitelnost vůči rostoucím teplotám oceánů. Ačkoli se zdá, že se Prochlorococcus daří v teplejší vodě, při překročení ideálního rozmezí 19-28°C jeho růst zpomaluje. Může to vést k menší dostupnosti uhlíku a potravy v mořských potravních řetězcích. Studie předpovídá, že do konce století by produktivita Prochlorococcus mohla výrazně klesnout, což by mohlo mít významné ekologické důsledky.

Mozkový červ, parazitní hlístice Parelaphostrongylus tenuis, ohrožuje velké býložravce jako losy a jeleny v USA. Parazit může způsobit neurologické problémy a smrt, přičemž je obtížné diagnózu stanovit, jelikož se projevuje podobně jako jiné parazitární infekce. Vědci z University of Tennessee vyvinuli serologický test, který dokáže detekovat přítomnost parazita v živých zvířatech hledáním specifických protilátek v krvi. Nový postup umožňuje rychleji monitorovat populaci infikovaných jedinců a případně omezit šíření parazita do nových oblastí.

V Číně byl spuštěn nový detektor neutrin, který by měl po deset let poskytovat denně údaje o 40–60 neutrinech. Detektor JUNO je umístěn mezi dvěma jadernými elektrárnami a leží 700 metrů pod zemí. Díky své poloze a citlivým fotodetektorům má odhalit fyzikální vlastnosti neutrin, jako je jejich hmotnost a frekvence oscilace mezi třemi typy. Výzkum může přinést nové poznatky v oblastech jako je kosmologie, astrofyzika a geologie. Projekt je výsledkem spolupráce mezi 74 institucemi a 700 vědci, vedený Akademií věd Číny.

Současná vědecká zjištění přinesla řadu překvapení. Slunce se chová nečekaně aktivně a vědci z NASA stále pátrají po důvodu. Po šedesáti letech bylo objasněno, že lék na diabetes metformin působí přímo na mozek. V jihovýchodní Asii byly objeveny nejstarší mumie, staré až 12 000 let, které překonávají věkem i mumie Chinchorro. Studie Parkinsonovy choroby naznačuje, že nemoc může být způsobena únavou neuronů. V Mongolsku se podařilo objevit dobře zachovalou lebku dinosaura Zavacephale rinpoche.

V Anglii byl nalezen fosilní záznam malého předka dnešních ještěrů, hadů a tuatary, starého přes 240 milionů let. Tvor, pojmenovaný Agriodontosaurus helsbypetrae, měl velké trojúhelníkové zuby a žil v období středního triasu. Tato fosílie z Helsbyho pískovce nabízí nový pohled na evoluci lepidosaurů, jelikož její výjimečně dobře zachovalá kostra ukázala nečekané anatomické rysy. Vědci použili synchrotronové CT skeny k detailnímu prozkoumání a objevili, že lebka neměla zuby na patře, což je odlišné od toho, co se u prvních lepidosaurů očekávalo.

Výzkum týmu vědců naznačuje, že jádro Země může obsahovat významné množství uhlíku, což by mohlo vysvětlit, proč a jak začalo tuhnout. V zemi pokrytí bylo zjištěno, že pokud 2,4 % objemu jádra tvoří uhlík, je třeba superchlazení o 420 °C, aby se jádro začalo tuhnout. Pokud by uhlík tvořil 3,8 %, vyžadoval by jen 266 °C superchlad. Seismologie a meteoritické analýzy dosud naznačovaly přítomnost kromě železa a niklu i dalších prvků jako křemík a síra. Nový výzkum tak naznačuje, že kromě těchto prvků může být uvnitř jádra přítomen také kyslík, což důležitě doplňuje náš obraz o složení a vývoji zemského jádra.

V bostonském Muzeu vědy vědci odkrývají tajemství přežití pouštních ještěrů zvaných chuckwallové. Tito ještěři kýchají sůl, což jim pomáhá přežít v extrémních podmínkách severoamerických pouští. Jejich jídelníček zahrnuje převážně slané rostliny, a proto se vyvinuly speciální žlázy, které odvádějí přebytečnou sůl nosem. Podobný mechanismus mají i další druhy, jako mořské leguány z Galapág, ale chuckwallové obývají horké, kamenité pouště, kde se adaptovali nejen na horko, ale i na útoky predátorů tím, že se splasknutím těla vtěsnají do úzkých skulin. Neustálé kýchání soli tak pro ně znamená praktickou strategii přežití.

Astrophysici objevili neobvyklou konfiguraci objektů v hlubokém vesmíru známou jako Einsteinův kříž. Tento unikátní jev, pojmenovaný HerS-3, má pět světelných bodů místo obvyklých čtyř, což naznačuje, že temná hmota způsobuje ohyb světla. Výzkum francouzských vědců potvrdil, že pátý světelný bod není náhodný, ale je důsledkem masivního shluku temné hmoty. Tento úkaz umožňuje lepší pohled na vzdálené starotvorné galaxie a poskytuje možnosti ke studiu temné hmoty samotné. Objev nabízí unikátní pohled na vývoj vesmíru a strukturu temné hmoty.

Studie z New York University zjistila, že bariatrická chirurgie, konkrétně sleeve gastrektomie a gastrický bypass, je pětkrát účinnější pro hubnutí než užívání léků jako Ozempic. Pacienti po operacích průměrně ztratili 25,7 % tělesné hmotnosti během dvou let, zatímco u těch, kteří užívali léky jako semaglutide, to bylo pouze 5,3 %. Výzkum upozorňuje, že mnozí pacienti přestávají užívat léky během prvního roku, což ovlivňuje výsledky. Bariatrická chirurgie však vyžaduje dlouhodobé dodržování diety a cvičení, ačkoliv nabízí lepší kontrolu hladiny cukru v krvi.

Koncept "mikrodávkování" se původně týkal psychedelických látek, ale nyní se rozšířil i na cvičení, kde kratší dávky mohou mít pozitivní vliv na zdraví. Dle doporučení WHO by dospělí měli cvičit 150 minut střední nebo 75 minut intenzivní aktivity týdně. Studie ukazují, že krátké intenzivní úseky cvičení mohou zlepšit kondici a snížit krevní tlak podobně jako delší tréninky. Nicméně s kratšími cvičeními je třeba zvýšit jejich intenzitu. I když delší cvičení může mít své výhody při přípravě na specifické sportovní události, pro běžné zlepšení zdraví mohou být kratší intervaly stejně účinné.

Výzkum vedený odborníky z Německa a Číny odhalil klíčový mechanismus posilující kosti, který by mohl být využit k léčbě osteoporózy. Byly identifikovány receptory GPR133 jako zásadní pro hustotu kostí, což bylo testováno na myších. Aktivace tohoto receptoru pomocí látky AP503 zvýšila sílu kostí. Vědci věří, že podobné procesy platí i pro lidské kosti a budoucí léčby by mohly nejen posilovat zdravé kosti, ale i obnovovat poškozené. Osteoporóza je vážný problém ovlivňující miliony lidí, proto jsou tyto výsledky významné pro potenciální medicínské aplikace.

Vědci z Nanjingské univerzity v Číně vytvořili nový průhledný nátěr, který dokáže přeměnit běžná okna na solární panely. Tento nátěr pracuje na principu přesměrování částí slunečního světla na fotovoltaické buňky, zatímco zbytek světla propustí. Jeho účinnost v realistických podmínkách dosahuje 18,1 procenta, zatímco prototypový model již dokázal napájet malý ventilátor. Přestože je technologie ve vývoji, vědci vidí potenciál pro komerční využití, pokud dojde k dalším vylepšením efektivity přenosu energie a stability materiálu.