Červenání je často považováno za známku rozpaků, ale věda naznačuje, že může mít i sociální výhody. Evoluční vědci tvrdí, že červenání slouží jako signál upřímnosti a uznání chyby, což může pomáhat při udržování společenských vztahů. Tento jev je involuntární a způsobený zvýšeným průtokem krve do obličeje. Různé emoce, jako je hněv nebo stud, mohou vyvolat červenání, ale mechanismus zůstává stejný. Některé studie také ukazují, že červenání je častější u žen a mladších osob nebo lidí s sociální úzkostí.

Vědci v Německu vyvinuli systém pro odstranění až 99 % plastových částic z vody inspirující se ústní anatomií ryb. Tento filtr napodobuje přirozené filtrační mechanismy makrel a sardinek, které v ústech zadržují mikroskopickou potravu. Na rozdíl od jiných systémů se méně ucpává a efektivně zachytává plastové částice, které se při praní uvolňují z oblečení. Systém je chráněn patentem a může pomoci snížit plastové znečištění z odpadní vody oděvů. Díky jednoduchému mechanismu lze plastové částice snadno odstranit, což představuje významný krok v boji proti polutantům.

Myšlenka těžby asteroidů byla donedávna velmi populární, avšak technologie stále není dostatečně vyvinutá. Nová studie vědců z Institutu kosmické vědy zkoumá chemické složení asteroidů bohatých na uhlík, které by mohly být důležitým zdrojem surovin. Výzkum ukazuje, že i přes technologické překážky mají asteroidy potenciál pro získávání zdrojů, jako je voda a nerosty. Těžba uhlíkatých asteroidů by mohla pomoci při průzkumu vesmíru, zejména při snižování závislosti na zásobování z Země. Stále je ale potřeba další výzkum a vývoj technologií pro těžbu v podmínkách mikrogravitace.

Výzkum amerických univerzit naznačuje, že membrány našich buněk mohou generovat elektrické napětí, které by mohlo sloužit jako zdroj energie pro biologické procesy. Tento jev vzniká díky fluktuacím způsobeným proteinovými aktivitami a narušením ATP. Teoretické modely ukazují, že flexoelektricita může vytvářet napětí až 90 milivoltů, což by mohlo iniciovat přenos iontů či působit na svalové a nervové signály. Tato zjištění mohou mít vliv i na umělou inteligenci a syntetické materiály inspirované přírodou. Publikovaná data otvírají cestu pro budoucí výzkumy mechanismů v těle.

Římští vojáci na pevnosti Vindolanda poblíž Hadriánova valu trpěli těžkými parazitickými infekcemi, které oslabovaly jejich bojovou zdatnost. Studie od výzkumníků z Cambridge a Oxfordu ukazuje, že vojáci neustále čelili střevním infekcím způsobujícím průjmy a křeče. Analýza sedimentů z doby 3. století našeho letopočtu odhalila přítomnost vajíček parazitů, včetně škrkavek a možná i Giardia duodenalis. Navzdory existenci koupelí a toalet byla špatná hygiena příčinou šíření infekcí, jako jsou Salmonella a Shigella. Tato zjištění naznačují, že římské pojetí hygieny nebylo tak čisté, jak se často předpokládá.

Tetování je populární formou sebevyjádření, ale přináší i nezřetelné biologické důsledky. Barviva v tetovacích inkoustech mohou být toxická a interagují s imunitním systémem, což vede k obavám o dlouhodobé zdraví. Studie naznačují, že pigmenty v inkoustech mohou způsobovat záněty, alergické reakce a ovlivňovat účinnost vakcín. Některé komponenty inkoustů jsou ty stejné jako v průmyslových barvách a mohou se rozkládat na karcinogenní látky. Navzdory tomu, že přímá souvislost mezi tetováním a rakovinou u lidí zatím nebyla prokázána, zvýšená pozornost k regulaci a dalšímu výzkumu je nezbytná.

Vědci objevili, že blokování proteinu TAK1 může zpomalit růst rakoviny tím, že umožní imunitnímu systému účinněji napadat nádorové buňky. Studie ukázala, že myši bez tohoto proteinu měly pomalejší růst nádorů a delší přežití. Mechanismus spočívá v odstranění ochrany, kterou TAK1 poskytuje před útoky CD8⁺ T buněk. Výzkum naznačuje, že zaměřením na TAK1 by mohly být vyvinuty inovativní léčebné metody podporující imunoterapii. Ačkoli se tyto závěry zatím týkají laboratorních buněk a myších modelů, jsou slibným krokem k dalšímu vývoji léčby rakoviny.

Vědci dosáhli průlomu v léčbě Alzheimerovy choroby, kde experimentální lék P7C3-A20 zcela zvrátil duševní úpadek u myší. Historik odhalil možný účel tapisérie z Bayeux jako čtení při jídle pro mnichy v anglickém opatství. Astronomové zjistili, že tři galaxie s aktivními supermasivními černými děrami se navzájem srážejí. Výzkum v jižní Asii vysvětluje schopnost populace pít mléko díky genetické variantě. Teoretická fyzika navrhuje, že hmotnost částic může pocházet z geometrie sedmidimenzionálního prostoru.

Nesprávné vhazování odpadů do umyvadla může způsobit vážné problémy s odpadními trubkami a zatížit čistírny odpadních vod. Tuky a oleje z kuchyně mohou ve spojení s chladnou vodou ztvrdnout a vytvořit tzv. „tukové hroudy“, které ucpávají potrubí. Nevhodná likvidace chemikálií může vést k znečištění životního prostředí a vystavení se škodlivým výparům. Místo vylévání je lepší zvolit alternativy jako jsou chemické čistírny nebo kompostování. Individuální činy se mohou kumulovat v rámci měst a ovlivnit zdraví veřejnosti a ekosystémy.

Projekt Breakthrough Listen použil 100metrový Green Bank Telescope k vyhledávání technosignatur u mezihvězdné komety 3I/ATLAS. Přestože byly detekovány různé radiové signály, žádný nepocházel z komety. Vědci věřili, že kometa by mohla obsahovat mimozemskou technologii, ale závěr ukázal, že kometa odpovídá běžné definici komety. Navzdory absenci mimozemských signálů jsou takovéto analýzy důležité pro vědecký výzkum a mohou inspirovat budoucí generace přístrojů.

Nová studie naznačuje, že kontroverzní prapředek Sahelanthropus tchadensis možná chodil po dvou nohách. Tento hominid žil před 7 miliony let a je považován za jednoho z nejstarších lidských předků. Výzkumníci z New York University provedli analýzy jeho kostí a identifikovali tři znaky naznačující bipedii. Mezi jinými zjistili zvrásnění stehenní kosti a přítomnost stehenního tuberkulu, což je důkaz bipedie. Přestože Sahelanthropus trávil čas i ve větvích stromů, jeho schopnost chůze po zemi byla významná.

Mnozí lidé zažívají fenomén zvaný let-down effect nebo leisure sickness, kdy se cítí nemocní na začátku dovolené. Tento jev, definovaný v roce 2002 nizozemskými vědci, je však málo zkoumán a opírá se o nespolehlivé vzpomínky. Teorie zahrnují zvýšenou expozici k patogenům během cestování nebo sníženou pozornost k příznakům během pracovního stresu. Krátkodobý stres může imunitní systém stimulovat, ale jeho náhlé skončení může vést ke zhoršení zdravotního stavu. Doporučuje se udržovat aktivní životní styl a snažit se zvládat stres, aby se minimalizovalo riziko onemocnění.

V roce 2022 diagnostikovali neurologové v Číně 19letého mladíka s Alzheimerovou chorobou, což z něj činí nejmladšího pacienta s touto diagnózou. První příznaky se objevily ve věku 17 let a postupně se zhoršovaly, včetně ztráty paměti a potíží se soustředěním. Vyšetření neodhalilo žádné obvyklé genetické mutace spojeny s časným nástupem Alzheimerovy choroby. Případ je zvláštní tím, že pacient neměl žádnou rodinnou anamnézu této nemoci. Výzkumníci zdůrazňují potřebu dalšího studia časných případů pro lepší pochopení příčin nemoci. Tento případ ukazuje, že Alzheimerova choroba je složitější, než se původně předpokládalo.

Hořká čokoláda obsahuje theobromin, který podle nedávné studie zpomaluje biologické stárnutí. Výzkumníci z King's College London zjistili, že lidé s vyšší hladinou theobrominu měli zpomalující biologické ukazatele stárnutí. Přestože studie naznačuje pozitivní vliv, autoři varují před nadměrným užíváním čokolády kvůli přítomnosti cukru. Theobromin se prokázal jako jediný ze zkoumaných látek v kakaových bobech s tímto dopadem. Výzkum poodhaluje potenciál každodenních potravin v prodloužení zdravého života, přesto potřebuje další zkoumání ohledně interakce mezi dietními metabolity a naším epigenomem.

Začátek nového roku bývá často považován za ideální čas pro osobní změny. Psychologický výzkum ukazuje, že kalendářní milníky mohou sloužit jako mentální bod restartu. Avšak v dnešní době se častěji setkáváme s únavou z opakovaných změn, což snižuje motivaci. Moderní svět je plný nejistot a nároků, což způsobuje, že představy o budoucnosti se často zaměřují na rizika a ztráty. K vytvoření smysluplných změn je důležité pracovat s reálnými možnostmi a často hledat kolektivní přístup. Místo dramatických změn se doporučuje soustředit na malé, ale udržitelné posuny.

Na 3. ledna 2026 připadá vlčí superměsíc, který bude mimořádně jasný. Tento jev nastává, když je Měsíc v plné fázi blízko Zemi, což zvyšuje jeho zdánlivou velikost a jas až o 30 %. Tentokrát se také blíží k perihelu, nejbližšímu bodu Země k Slunci, což přidává další jas. Lednové mrazivé počasí a průzračná obloha nabízejí ideální podmínky pro pozorování tohoto úkazu na severní polokouli. Další takový úkaz se objeví až v listopadu 2026.

Čtyři myši byly vyslány na čínskou vesmírnou stanici, kde strávily dva týdny v mikrogravitaci. Po návratu na Zemi jedna z myší úspěšně porodila devět zdravých mláďat. Tento experiment ukazuje, že krátkodobé pobyty ve vesmíru nemusí negativně ovlivnit reprodukci savců, což je klíčové zjištění pro budoucí lidské mise do vesmíru. Vědci nyní sledují vývoj potomků a jejich schopnosti reprodukce, aby zjistili, zda vesmírné podmínky nemají skryté dlouhodobé efekty. Získané poznatky mohou pomoci plánovat dlouhodobé mise na Mars či základny na Měsíci.

Astronomové poprvé změřili hmotnost a vzdálenost planety, která nemá mateřskou hvězdu. Tento osamělý svět má přibližně pětinu hmotnosti Jupiteru a nachází se zhruba 9 785 světelných let od Země. Objev byl možný díky pozorování několika teleskopů na Zemi a Gaia Space Telescope. Technika, která byla použita, umožnila určit vzdálenost a hmotnost díky efektu gravitační čočky. Takové poznatky mohou pomoci v budoucím zkoumání dalších podobných planet po vypuštění teleskopu Nancy Grace Roman.

V Malawi byla v prastarém skalním úkrytu objevena nejstarší svědectví o kremaci dospělé osoby na světě, stará 9 500 let. Nálezy ukazují, že šlo o ženu, jejíž tělo bylo pečlivě připraveno na velkou hranici. Tento rituál svědčí o komplexních pohřebních zvycích tehdejších lovců a sběračů. Použití místa pro pohřební obřady pokračovalo tisíce let, naznačujíc společenskou paměť a úctu k předkům. Kremace byla prováděna na místě opakovaně, což ukazuje na hluboce zakořeněnou tradici.

Nadávání má překvapivé zdravotní přínosy, které sahají od úlevy od bolesti po zlepšení fyzické síly. Reflexní nadávky aktivují limbický systém a autonomní nervovou soustavu, což pomáhá tělu zvládat stres a bolest. Když pronášíme vulgární slova, dochází k zvýšené srdeční aktivitě a uvolnění endorfinů, které tlumí bolest. Výzkumy ukazují, že lidé, kteří nadávají méně často, vnímají tyto účinky intenzivněji. Nadávání funguje jako evoluční reflex, který tělu pomáhá rychle reagovat na šokové situace.