Studie ukázala, že Amazonský prales se posouvá k 'hypertropickému' stavu kvůli prodlužujícím se a častějším suchům, jež nemají současný ekvivalent. Tyto změny způsobují zvýšený stres pro stromy a snižují schopnost lesa absorbovat oxid uhličitý. Podmínky, s nimiž se prales nyní potýká, nebyly na Zemi zaznamenány miliony let. Výzkumníci předpovídají, že do roku 2100 budou sucha ještě běžnější a stromy, zejména ty s nízkou hustotou dřeva, mohou umírat v mnohem větším množství. Amazonský prales tak může ztratit svou roli uhlíkového pohlcovače a stát se zdrojem emisí.

Seismické vlny procházející vnitřním jádrem Země naznačují, že jádro není homogenní, ale vrstvené. Vědci z Německa zkoumali, jak kombinace křemíku a uhlíku ovlivňuje chování železa, které tvoří podstatnou část jádra. Výzkum ukázal, že přítomnost těchto prvků mění krystalickou strukturu železa, což vysvětluje variace v rychlosti šíření seismických vln. Tyto objevy potvrzují hypotézu o vrstveném charakteru zemského jádra, kde vnější vrstvy mají vyšší koncentraci lehkých prvků. Studie přispívá k lepšímu pochopení složení a struktury zemského jádra.

Aspartam, umělé sladidlo nacházející se v mnoha potravinách, může mít i v malých dávkách nepříznivé účinky na srdce a mozek, jak naznačuje nová studie na myších. Po ročním podávání myši ztrácely tělesný tuk, ale projevily se u nich známky zhoršení funkcí srdce a mozku. Výzkum odhalil, že aspartam ovlivňuje metabolismus a kognitivní funkce, přičemž myši vykazovaly zpomalení pohybů a horší paměťové schopnosti. Studie vyvolává otázky ohledně bezpečnosti aspartamu a naznačuje potřebu přehodnotit dosavadní spotřební limity pro lidi.

Nejstarší známé botanické umění pocházející z kultury Halaf v severní Mezopotámii kolem roku 6000 př. n. l. ukazuje na raný zájem o umělecké ztvárnění rostlin. Studie odhaluje, že precizní zobrazení květinových vzorů na keramice naznačuje pokročilé matematické myšlení. Přesné počty okvětních plátků podle geometrické posloupnosti ukazují na vizuální chápání matematických principů dávno před vznikem písemných znaků. Umělecké zobrazení rostlin, i když ne zemědělských, naznačuje estetickou a matematickou hodnotu. Výzkumníci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě identifikovali vzory, které odhalují povědomí o symetrii a číslech.

Vědci v Číně objevili snadný způsob, jak odstranit mikroplasty z pitné vody. Proces zahrnuje vaření vody a následnou filtraci, což může odstranit až 90 % nano- a mikroplastů. Metoda je proveditelná v domácnostech a efektivněji působí na tvrdou vodu díky přítomnosti vápence, který pomáhá zachytit plastové částice. Tato metoda může snížit příjem mikroplastů lidmi a je považována za dlouhodobě účinnou strategii. Výzkum byl publikován v časopise Environmental Science & Technology Letters.

Neschopnost trávit laktózu na indickém subkontinentu může objasnit, proč některé populace mohou konzumovat čerstvé mléko. Tým vědců vedených Priyou Moorjani z Kalifornské univerzity zkoumal genetiku lidí z Jižní Asie a zjistil, že většina dospělých v Indii a okolních zemích neprodukuje dostatek enzymu laktázy. Výjimku tvoří pastýři z komunit jako Toda a Gujjar. Studie zjistila, že genetický znak pro schopnost trávit mléko pravděpodobně přišel z euroasijských stepí a byl ovlivněn místními kulturními a životními praktikami závislými na konzumaci mléčných produktů.

Tým vědců objevil v hloubce 3,5 km západně od Grónska nové vrstvy plynových hydrátů, které jsou nejhlubšími zaznamenanými hydroxidovými prameny. Tato naleziště, nazvaná Freyovy hory, jsou bohatá na život díky metanu a dalším uhlovodíkům unikajícím ze dna oceánu. Život zde zahrnuje různé druhy mnohonožek, korýšů a mlžů, které využívají chemosyntézu. Objev má význam pro chápání ekosystémů a koloběhu uhlíku v Arktidě. V souvislosti s plánovanou těžbou v oblasti upozorňují vědci na důležitost ochrany těchto unikátních mořských stanovišť.

Ženy často zaznamenávají zvýšení hmotnosti již před samotným nástupem menopauzy, během přechodného období zvaného perimenopauza. Během tohoto období se hladiny hormonů jako estrogen a progesteron výrazně mění, což ovlivňuje metabolismus a distribuci tělesného tuku. Podle výzkumů se hmotnost zvyšuje, zejména kolem břicha, i když životní zvyky zůstávají stejné. Toto období by mělo být využito jako příležitost k posílení metabolické odolnosti skrze správné stravovací návyky, posilování a péči o spánek. I když změny kompozice těla nejsou nevyhnutelné, proaktivní přístup může pomoci dosáhnout zdravějšího přechodu přes toto období.

Velká švédská studie zjistila, že konzumace plnotučného sýra a smetany je spojena s nižším rizikem demence u dospělých středního a vyššího věku. Studie sledovala 27 670 účastníků po dobu 25 let a ukázala, že lidé bez genetického rizika Alzheimerovy choroby měli při konzumaci nad 50 gramů sýra denně o 13-17 % nižší riziko této nemoci. Navíc konzumace přes 20 gramů plnotučné smetany denně snižovala riziko demence o 16-24 %. Je však důležité interpretovat výsledky opatrně, jelikož mnoho dalších faktorů souvisejících s životním stylem může také ovlivnit riziko demence. Studie nenalezla ochranný účinek mléčných výrobků proti demenci pro všechny a největší důraz klade na celkovou stravu a zdravý životní styl.

Dinosauří vejce velikosti grapefruitu z Číny překvapilo paleontology krystaly kalcitu uvnitř. Tento vzácný jev poskytl informace o nové oospecies Shixingoolithus qianshanensis. Vejce pocházejí z období svrchní křídy v Qianshan Basinu, oblasti známé spíše pro paleocenní želvy a ptáky. Krystaly se vytvořily poté, co embryo zničilo a voda zaplnila prázdnou skořápku. Analýza těchto krystalů nabízí pohled na fosilní prostředí a chemické podmínky původního hnízda.

Poslech hudby při řízení je běžná praxe, avšak její vliv na řidiče je složitější, než by se mohlo zdát. Výzkumy ukazují, že hudba může zlepšit i zhoršit určité aspekty řízení, přičemž tento vliv je odlišný pro zkušené a mladé řidiče. Hlasitost a typ hudby, včetně osobního vztahu k ní, hraje klíčovou roli, kde například oblíbená hudba méně rozptyluje. Na druhé straně, rychlá a agresivní hudba může vést k riskantnímu chování. Menež zkušení řidiči jsou obzvlášť náchylní k rozptýlení a chybám při poslechu hlasité a rychlé hudby.

Ptačí chřipka je rostoucí hrozbou, která by mohla mít vážné důsledky, přestože nyní zůstává málo pravděpodobná pro přenos mezi lidmi. Virus H5 je velmi smrtící pro ptáky a zaznamenaly se případy mezi savci, což vyvolává obavy z možného přenosu na lidi. Počet potvrzených lidských případů je stále nízký, ale stále se zvyšuje, hlavně v Americe. Nedostatečné sledování a omezování rozpočtů oslabuje schopnost včas zachytit nové infekce, což bylo patrné již během pandemie COVID-19. Ačkoli odborníci tvrdí, že je šance na lidskou epidemii nízká, systémy by měly být lépe připraveny, aby zabránily skryté hrozbě.

Rostlina Balanophora zaujala vědce tím, že se zcela vzdala fotosyntézy a přesto se jí daří přežít. Nová studie odhalila, že její genom určený k fotosyntéze zredukovala na minimum. Místo toho získává živiny z kořenů stromů a chová se jako parazit, aniž by cokoliv vracela. Balanophora vykazuje podobnosti s houbami kvůli evoluční adaptační konvergenci. Výzkum zahrnul vzorky z Tchaj-wanu a Japonska a ukázal, že i přes ztrátu fotosyntetické schopnosti si uchovává aktivní metabolismus. Navíc vývoj umožnil některým druhům rozmnožování bez partnera, což zlepšuje jejich šance na přežití na izolovaných ostrovech.

Nedávný výzkum z Mayo Clinic ukázal, že více než polovina infarktů u žen do 65 let nemá původ v ucpaných tepnách. Zatímco u mužů byly aterotrombózy zodpovědné za 75 % infarktů, u žen to bylo pouze 47 %. Mnoho infarktů u žen souviselo s jinými faktory, jako je nerovnováha mezi přísunem a potřebou kyslíku či spontánní disekce koronárních tepen. Studie zdůrazňuje nutnost upravit přístup k diagnostice a léčbě infarktů u žen, aby se zabránilo nesprávným diagnózám a neúčinné léčbě. Výsledky ukazují, že ženy mohou být ohroženy jinými rizikovými faktory a vyžadují zvýšenou pozornost lékařů.

Nový teoretický výzkum naznačuje, že hmota základních částic, jako jsou Z a W bosony, může vznikat z geometrie skrytých dimenzí, nikoli z Higgsova pole. Vědci zkoumali sedmirozměrný prostor známý jako G2 rozvar, který mohl poskytnout čistě geometrické vysvětlení jevů jako spontánní porušení symetrie. Podle výzkumu se tyto struktury mohou vyvinout do stabilních konfigurací zvaných solitony, které by mohly mít podobný účinek na částice jako Higgsův mechanismus. Navíc by zkroucení v G2 rozvaru mohlo souviset s rychlou expanzí vesmíru. Hypotetická částice nazvaná Torstone by mohla být detekována v kolizích částic či anomáliích kosmického mikrovlnného záření.

Digitální detox se stal globálním průmyslem, přestože nenabízí trvalé řešení digitálních závislostí. Komerční produkty zaměřené na detox často vedou k závislosti na interaktivních nástrojích, které neřeší hlavní problém. Jednotlivé digitální detoxikace mají často krátkodobý efekt, zatímco komunitní přístup se ukazuje jako účinnější. Například města v Japonsku a Indii zavedla společná pravidla pro omezování používání technologií. Místo spoléhání se na komerční řešení je důležité hledat podporu v komunitě a znovu objevovat klid a nudu jako prostředek k regeneraci.

Bayeuxská tapisérie, zobrazující události vedoucí k bitvě u Hastingsu v roce 1066, zůstává záhadou. Historik Benjamin Pohl navrhuje, že tapisérie sloužila jako četba při jídle pro mnichy v klášteře sv. Augustina. Podle jeho teorie byla tapisérie ideální pro refektář, kde by mohla být vystavena na zdech. Ačkoli chybí konkrétní důkazy o jejím umístění v tomto klášteře, existují různé náznaky, že zde mohla být využita. Tapisérie je velkých rozměrů a obsahuje latinské nápisy vyžadující úroveň gramotnosti, jakou mniši měli. Tato teorie by mohla vysvětlit, proč tapisérie přežila staletí bez významného poškození.

V jeskyni na karibském ostrově Hispaniola byla objevena fosilizovaná čelist s pozůstatky včel, které si vytvořily domov v dutinách zubů. Čelist patrně patřila hlodavci, jehož zbytky přinesla do jeskyně sova. Nově popsaný druh včely Osnidum almontei využíval tyto prostory po několik generací, což ukazuje na jejich přizpůsobivost a věrnost konkrétním hnízdům. CT skeny odhalily, že včely využívaly každý dostupný prostor v usazeninách, včetně čelistí jiných živočichů. Výzkum tak poskytuje unikátní pohled na chování těchto včel.

Syndrom známý jako vizuální sněhový syndrom způsobuje, že lidé vidí neexistující tváře častěji a intenzivněji. Tento syndrom je charakterizován vnímáním neustále se měnících teček v celém zorném poli, což je podobné jako televizní šum. Výzkum ukazuje, že lidé s touto poruchou hodnotí více běžných objektů jako tváře, zejména ti, kteří mají i migrény. Tyto nálezy naznačují, že mozek je příliš aktivní, což může ovlivnit interpretaci vizuálních podnětů. Poznání tohoto fenoménu může přispět k lepšímu pochopení toho, jak lidská percepce funguje.

Mezinárodní federace pro diabetes (IDF) letos oficiálně uznala pátý typ diabetu trvající několik desetiletí, přestože stále existuje debata ohledně jeho diagnostiky a léčby. Tento typ, dříve označovaný jako diabetes spojený s podvýživou (MRDM), je častý v nízkopříjmových zemích a je často chybně diagnostikován jako jiné typy diabetu. Předpokládá se, že tento typ diabetu není způsoben inzulínovou rezistencí, ale nedostatečnou výživou, což komplikovalo jeho léčbu. Naléhavou výzvou pro vědce je stanovit diagnostická kritéria a léčebné pokyny, aby bylo možné pacientům správně pomoci. Tato nová klasifikace má za cíl zvýšit povědomí a podpořit výzkum a léčbu tohoto zanedbávaného onemocnění.