Hadi se potýkají s toxickými žábami z amazonské oblasti, a proto si vyvinuli metodu, jak se zbavit jedů. Někteří hadi odmítli žáby jíst, zatímco jiní je targali po zemi, aby jed odstranili. Vývoj takových obranných mechanismů je důsledkem miliony let trvajícího přizpůsobení se toxickým látkám, používaným rostlinami i zvířaty k ochraně. Biologové zkoumají, jak zvířata tolerují a neutralizují tyto toxiny, což by mohlo vést k lepší léčbě otrav u lidí. Evoluční boj mezi predátory a jejich kořistí stále pokračuje, což ukazuje, jak zásadní roli hraje toxicita v přírodních ekosystémech.

Nová studie s více než 33 000 účastníky z UK Biobank ukazuje, že způsob, jak rozdělit denní kroky, může ovlivnit zdravotní výsledky. Lidé, kteří chodili delší úseky v rozmezí 10 až 15 minut, měli nižší riziko úmrtí a kardiovaskulárních událostí než ti, kteří kroky rozdělili na kratší úseky. Důležitou roli hraje nejen počet kroků, ale také délka a kontinuita chůze. Studie naznačuje, že delší nepřerušená chůze může zlepšovat průtok krve a citlivost na inzulín, i když je třeba dalšího výzkumu. Přesto ukazuje na potenciální přínosy pro kardiovaskulární zdraví, zejména u těch, kteří jsou fyzicky málo aktivní.

Starověký římský beton, který dodnes zdobí stavby jako Pantheon, vděčí za svou odolnost nejen svým známým ingrediencím, jako je sopečný popel a vápenec, ale také unikátní metodě přípravy. Výzkum z roku 2023 vedený MIT ukázal, že Římané pravděpodobně používali tzv. 'horkou směs', při níž se nehasené vápno míchalo při vysokých teplotách s pozzolanem a vodou. Tento postup nejenže zrychloval tuhnutí betonu, ale dával mu i schopnosti samoopravy. Když se tvoří praskliny, reakce mezi vodou a vápníkem tuto prasklinu zacelí. Vědci doufají, že tyto objevy pomohou vytvořit udržitelnější betonové směsi pro moderní využití.

Ve vyloučené oblasti kolem Černobylu byli spatřeni psi s jasně modrou srstí. Podle organizace Clean Futures Fund se pravděpodobně psi setkali s chemickými látkami, možná z úniků z přenosných toalet. Členové organizace se snaží psy odchytit kvůli dalšímu vyšetřování. Už od roku 1986, kdy došlo k výbuchu reaktoru, zůstává oblast bez lidského osídlení, což umožnilo volně se pohybujícím zvířatům prosperovat. Členové projektu Psí zóna Černobyl se od roku 2017 snaží monitorovat a kontrolovat populaci zvířat.

Vědci z MIT a Harvardu vyvinuli nový způsob úpravy 'Natural Killer' buněk s cílem zlepšit jejich schopnost bojovat proti rakovině. Úpravy těchto buněk zahrnují jejich chytrou kamufláž, aby nebyly odmítnuty imunitním systémem, což bylo v počátečních testech na myších a lidských tkáních úspěšné. Tyto modifikované buňky ukázaly menší pravděpodobnost nebezpečných imunitních reakcí. Budoucí klinické testy by mohly potvrdit jejich účinnost u lidí, což by mohlo znamenat průlom v terapii rakoviny. Vědci věří, že jejich přístup by mohl zlepšit i jiné terapie založené na buňkách, jako jsou CAR-T terapie.

Studie mezinárodního týmu vědců zjistila, že kreativní aktivity mohou zpomalovat stárnutí mozku. Tango, výtvarné umění, hudba nebo třeba hraní videoher mají pozitivní vliv na „mozkový čas“ řízený umělou inteligencí. Výsledky ukázaly, že kreativní jedinci mají mozek o několik let biologicky mladší než jejich skutečný věk. Tato zjištění mohou předefinovat význam kreativity v kontextu veřejného zdraví a vzdělávání. Kreativita tedy působí nejen kulturně, ale i biologicky příznivě na mozek.

Grónsko zažívá deformaci způsobenou tisíciletími akumulace a tání ledu, což mění jeho tvar. Vědci z Technické univerzity Dánska zjistili, že se ostrov každoročně posouvá o 2 cm severozápadně, což má vliv na navigaci v okolí. Tento proces je ovlivněn deskovou tektonikou, uvolňováním tlaku z ledovců a izostatickým vyrovnáváním po poslední době ledové. Přesné měření těchto pohybů může zlepšit modely budoucích změn a pomoci pochopit dopady klimatických změn. Studie byla publikována v magazínu Journal of Geophysical Research: Solid Earth.

Ploštěnci jsou známí svou schopností regenerace. Nový výzkum ukázal, že u některých druhů může dojít k vytvoření hlavy na obou koncích těla. Vědci z Varšavské univerzity objevili, že tento fenomén může nastat přirozeně u druhu Stenostomum brevipharyngium, který se rozmnožuje asexuálně. Při rozřezání dvojhlavých mutantů došlo k regeneraci dvou ocasů, což vedlo k překvapivé záměně hlav a ocasů. Přestože tato změna orientace těla nevykazovala vliv na jejich přežití ani reprodukční schopnosti, ukázala na mimořádnou pružnost jejich tělního plánu díky přítomnosti pluripotentních kmenových buněk.

Mileniálové, narozeni mezi lety 1981 a 1995, mají vyšší riziko vzniku nádorů než jejich rodiče. Hlavními faktory jsou životní styl, stravovací návyky a konzumace alkoholu. Změny ve stravě od 80. let vedly k nárůstu obezity, která je spojena s vyšším rizikem určitých typů rakoviny. Také nadměrná konzumace alkoholu a nedostatek spánku přispívají k většímu riziku rakoviny. Stres a sebemedikace situaci ještě zhoršují. Přijetí zdravějších návyků může snížit riziko a zlepšit kvalitu života.

Hurikán Melissa, poháněný neobvykle teplými karibskými vodami, zesílil na kategorii 5. Její rychlá intenzifikace a pomalý pohyb jsou spojeny s narůstajícím vlivem klimatické změny. Teplejší mořské teploty dodávají hurikánům více energie, což vede k intenzivnějším bouřím a vyšším srážkám, jak předvedl model Climate Central. Tento jev může mít devastující dopad na infrastrukturu a ekonomiku, zejména v oblastech závislých na turistice, jako je Jamajka. Zastavení a další zintenzivnění bouře je neobvyklé, ukazuje, jak zásadní vliv má oteplování oceánů.

Prodloužený půst, konkrétně 21denní půst s vodou, je často mylně považován za prostředek k vyléčení rakoviny. Ačkoli půst může ovlivnit metabolismus a určité buněčné procesy, není vědecky doloženo, že by tento extrémní přístup mohl nádory eradikovat. Prodloužený půst může být nebezpečný, zejména pro osoby oslabené rakovinou nebo jejími léčbami. Výzkumy se soustředí spíše na krátkodobé formy půstu, které mohou ovlivňovat buněčnou opravdu a energetický management, avšak nesou s sebou i rizika. Nadměrné půstování může oslabit imunitní systém a zvýšit riziko infekcí či jiných komplikací. Ačkoliv půst aktivuje určité přežívací mechanismy v těle, není náhradou za standardní medicínské postupy proti rakovině.

Vědci objevili spojitost mezi tajemnými světelnými jevy z 40. a 50. let 20. století a nukleárními testy. Archívní astronomická pozorování a svědectví o neidentifikovaných jevech (UAP) naznačují, že nukleární éra zanechala stopy v astronomických záznamech. Výzkum zjistil, že po jaderných testech se zvyšoval výskyt takzvaných tranzientů, což jsou krátkodobé světelné jevy na obloze. Pravděpodobnost jejich výskytu byla o 68 % vyšší den po nukleárním testu. Studie také mírně prokázala souvislost mezi výskytem UAP a tranzienty. Důkazy naznačují, že tyto jevy by mohly být skutečné a nesouvisejí jen s vadami na záznamových materiálech.

Studie z roku 2023 naznačila, že užívání prášků na spaní může pomoci snížit hromadění toxických proteinů spojených s Alzheimerovou chorobou. Výzkum ukázal, že lidé užívající suvorexant, běžně používaný při nespavosti, měli menší nárůst amyloid-beta a tau proteinů. Přestože studie zahrnula pouze malou skupinu zdravých dospělých, naznačuje souvislost mezi spánkem a Alzheimerovou chorobou. Odborníci varují, že užívání prášků na spaní jako preventivního opatření proti Alzheimerově chorobě je předčasné. Souvisí to s tím, že příčiny Alzheimerovy choroby jsou stále předmětem zkoumání.

Vědci z Univerzity Würzburg vyvinuli nejmenší pixel na světě, který měří pouze 300 × 300 nanometrů a je dostatečně jasný, aby konkuroval současným pixelům. Tento inovativní pixel by mohl být využit v malých displejích pro virtuální a rozšířenou realitu, například ve VR brýlích. S novým designem, využívajícím zlatou elektrodu jako anténu, se dosahuje vysokého jasu bez ztráty kvality zobrazení. Navzdory slibnému pokroku zůstávají výzvy v pokrytí barevného spektra a efektivitě. Výzkum ukazuje cestu k překonání omezení v nanoskopických optoelektronických zařízeních.

Kim Kardashian oznámila, že má mozkové aneuryzma, což je rozšíření tepny v mozku, které může mít vážné následky, pokud by prasklo. Zatím nejsou k dispozici podrobnosti o velikosti nebo umístění jejího aneuryzmatu. U žen je vyšší riziko vzniku této poruchy, které se zvyšuje po menopauze kvůli snížení hladin estrogenu. Mezi další rizikové faktory patří rodinná historie aneuryzmat, kouření a vysoký krevní tlak. Neléčené aneuryzma může způsobit nenadálé příznaky jako silné bolesti hlavy a nevolnost a v případě prasknutí vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Vědci zkonstruovali pracovní memrystory z mycelia hub šiitake, což by mohlo být levnou alternativou k současným paměťovým systémům. Memristory, které 'pamatují' své elektrické stavy, byly vytvořeny z robustního mycelia, což proměňuje jejich výkon v potenciálně ekologickou a nákladově efektivní variantu. Experiment ukázal slibné výsledky, kdy rychlost přepínání dosahovala přibližně 5 850 přepnutí za sekundu. Přestože je využití této technologie zatím v počátcích, představuje zajímavou možnost pro budoucí vývoj biologicky rozložitelných komponentů. Tato průkopnická práce by mohla otevřít cestu k udržitelnějšímu vývoji počítačových čipů.

Vědci identifikovali signály krevních proteinů, které mohou naznačit roztroušenou sklerózu až sedm let před objevením příznaků. Tato zjištění nabízejí příležitosti pro včasnější léčbu a hlubší pochopení vývoje nemoci. Studie z Kalifornské univerzity v San Franciscu zjistila nárůst hladin specifických proteinů, jako je myelin oligodendrocytový glykoprotein, mnoho let před klinickými projevy. Tato zjištění naznačují, že nemoc napadá ochranné vrstvy nervového systému dlouho před objevením viditelných příznaků. Výzkum by mohl vést k vytvoření krevních testů pro včasnou identifikaci MS a poskytnout nové náhledy na možná rizika a prevenci.

Nalezené fosilie ruky vyhynulého lidského příbuzného Paranthropus boisei ohromily vědce svou směsicí lidských a gorilích znaků. Fosilie, objevené v Keni a staré 1,5 milionu let, představují první jasné důkazy kostí ruky tohoto druhu. Paranthropus boisei, známý také jako Louskáčkový člověk, se vyznačoval mohutnými čelistmi a zuby, což naznačuje konzumaci tvrdé vegetace. Nové nálezy ukazují, že se tento druh pohyboval efektivně po dvou nohách, a to v otevřených habitátech východní Afriky. Anatomie nohou a rukou naznačuje, že bipedální chůze byla sdílenou vlastností Paranthropa i Homo, ale každý z nich se vyvinul jinak. Tento objev mění dosavadní pohled na evoluční úspěch těchto druhů.

Vědci objevili mikroorganismy přežívající pod arktickým ledem, což bylo dříve považováno za nemožné. Tyto mikroby, které fixují dusík, mohou mít globální vliv na ekosystémy a případně na klima. Výzkum ukazuje, že okraje arktického ledu hostí více těchto bakterií, a jak led taje vlivem klimatických změn, může dojít k narušení potravního řetězce a změnám v absorpci CO2. Vědci doporučují tyto organismy zahrnout do budoucích klimatických modelů.

Navzdory iniciativám ke snížení plastového odpadu zůstává oceánová hladina znečištěná plastovými fragmenty desítky let. Nový výzkum vysvětluje, jak tyto části plastů degradují a interagují s tzv. mořským sněhem, což jsou částice tvořící přirozenou cestu k mořskému dnu. Studie ukazuje, že plasty mohou zůstávat na mořské hladině po desetiletí, než se přemění na mikroplasty a začnou se propadat ke dnu. Tento proces plastového rozpadu může ovlivnit mořské ekosystémy a regulaci klimatu. Řešení vyžaduje dlouhodobé strategie zaměřené na celé řetězce výroby a likvidace plastů.