klimatické změny

Světová zdravotnická organizace uvedla, že od roku 2022 zemřelo v Evropě na následky extrémního horka více než 200 000 lidí. Tato úmrtí byla většinou prevenovatelná, tvrdí WHO, která představila nové směrnice pro ochranu před extrémním teplem. Ohroženi jsou zejména starší a velmi mladí lidé nebo osoby s chronickými onemocněními. Kromě individuálních opatření, jako je vyhýbání se horku, je klíčová institucionální odpověď a lepší plánování městských prostor. WHO varuje, že Evropa se otepluje rychleji než jakýkoliv jiný kontinent.

Starověká kamenná pyramida v mexickém státě Michoacán se na konci července 2024 zhroutila následkem silných dešťů a bouřek. Pyramida, dříve dobře zachovalý památník civilizace Michoacán, utrpěla značné škody na své jižní zdi. Intenzivní deště a bouře přišly po jedné z nejhorších such v Mexiku za posledních 30 let, což vedlo k prasklinám ve stavbě. Tito klimatické události, zaviněné člověkem způsobenými změnami klimatu, ohrožují světové kulturní dědictví. Místní obyvatelé interpretují zřícení jako špatné znamení, a dílo skončilo ve stavu, jehož náprava si vyžádá palčivou pozornost.

Vědci vyloučili nejhorší scénář emisí skleníkových plynů jako nepravděpodobný. Tento scénář, označovaný jako SSP5-8.5 nebo RCP 8.5, předpokládal výrazný nárůst teploty způsobený maximálním využíváním fosilních paliv. I když je nepravděpodobnost této situace dobrou zprávou, neznamená to, že bychom měli polevit v boji proti změně klimatu. Současné scénáře stále naznačují potenciálně nebezpečné úrovně oteplení, pokud nebudou přijata opatření. Pokrok v oblasti obnovitelných zdrojů energie pomohl snížit projekce budoucích emisí, ale naléhavost klimatických opatření přetrvává.

Meteorologická organizace OSN varuje před vysokou pravděpodobností vzniku fenoménu El Niño, což zvyšuje riziko extrémního počasí. El Niño, poháněné teplými vodami v tropickém Pacifiku, může ovlivnit globální teploty a dešťové vzorce. Pravděpodobnost jeho výskytu mezi červnem a srpnem se odhaduje na 80 procent. Předpokládá se, že El Niño může zesílit sucho a přívalové deště, což povede k nebezpečným tepelným vlnám. Ačkoli klimatické změny neovlivňují frekvenci El Niña, mohou zesilovat jeho účinky.

Evropa, nejrychleji se oteplující kontinent na světě, čelí neobvyklým vedrům, která jsou výsledkem takzvané 'tepelné kupole'. Tento jev je způsoben teplým vzduchem z Afriky uvězněným vysokotlakou oblastí nad západní Evropou. Odborníci poukazují na lidskou činnost jako hlavního viníka těchto extrémů. Besonder geografie kontinentu, spojení s Arktidou, která se výrazně otepluje, přispívá k rychlejšímu nárůstu teplot. Navíc redukce aerosolových emisí od 80. let znamená méně částeček, které odrážely sluneční světlo, což dále přispívá k oteplování.

Extrémní horko v Indii způsobuje školní uzavírky a varování před horkem. Tento fenomén narušuje život žen po celém světě, zejména v domácnostech a na pracovištích, kde chybí odpovídající ventilace a sanitace. Ve společnosti a kultuře je také běžné, že extrémní horko posiluje sociální izolaci a zvyšuje riziko domácího násilí. Přesto si ženy nacházejí vlastní způsoby adaptace, jako jsou stavební úpravy pro lepší chlazení. Je důležité, aby politikové uznali a podpořili úsilí žen v boji proti důsledkům změny klimatu.

Nová studie odhalila, že mořské vlny veder výrazně zesilují škody způsobené hurikány a tropickými cyklony. Analyzováno bylo 1600 tropických cyklonů od roku 1981, přičemž mnoho z nich se stalo ničivějšími po překročení oblastí s extra teplou vodou. Tyto klimatické jevy způsobily o 60 % více katastrof s škodami přesahujícími miliardu dolarů. Teplejší voda slouží jako palivo pro hurikány, což vede k jejich rychlé intenzifikaci. Studie naznačuje, že s přibývajícími mořskými vlnami veder kvůli změně klimatu se zvyšuje riziko extrémních škod při přistání hurikánů.

Dny na Zemi se postupně prodlužují v důsledku tání ledovců a ledových příkrovů způsobeného lidskou činností, jak ukazuje nová studie. Tento proces zpomaluje rotaci Země, přičemž se planeta stává méně obloukovou v oblasti rovníku. Vědci zanalizovali fosilizované mořské organismy a vyvinuli modely, které sledují změny délky dne během milionů let. Zjistili, že současná míra změny je bezprecedentní, alespoň od pozdního pliocénu, a může dokonce překonat vliv Měsíce na rotaci Země. Tato změna má potenciál ovlivnit komunikaci a technologie vesmírné navigace.

Obrovská tepelná kupole způsobila rekordní teploty ve 14 amerických státech a posouvá se směrem na východ. Meteorologové varují, že by tato vlna mohla být jednou z nejrozsáhlejších v historii USA. Tento meteorologický jev v současnosti ovlivňuje většinu země a přetrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Díky pohybu kupole jsou teploty na jihu a ve středu země v polovině 30 °C. Klimatologové považují tuto anomálii za důsledek změny klimatu, která zvyšuje teploty o 2,6 °C. Očekává se, že vlna odezní příští týden.

Nová studie ukazuje, že hladiny moří jsou vyšší, než se původně předpokládalo, což ohrožuje miliony lidí. Výzkumníci zjistili, že 90 % studií podcenilo výšku příbřežních vod v průměru o 30 centimetrů. Tento problém je výraznější v oblasti Pacifiku a jihovýchodní Asie. Zvyšující se hladiny moří mohou ohrozit až o 37 % více území a 77 až 132 milionů lidí. Studie upozorňuje, že se metodologické chyby při měření výšky moří a pevnin mohou projevit vážnými dopady v ohrožených oblastech. V některých regionech, jako je Vanuatu, již jsou vidět konkrétní dopady, například ústup pobřeží a eroze.