hvězdy

Hvězda spojená s černou dírou Gaia BH2 vykazuje chemické prvky typické pro staré hvězdy, přestože její stáří je pouze pět miliard let. Kombinace mladého věku a staré chemie naznačuje, že hvězda prošla násilnou minulostí, pravděpodobně splynutím nebo obohacením z jiného objektu. Toto složité prostředí ovlivnilo i její rychlou rotaci, která je neobvyklá pro rudé obry. Výsledky studie, která probíhala za pomoci NASA a Evropské vesmírné agentury, naznačují nutnost přehodnotit současné modely hvězdného vývoje.

Astronomové poprvé detekovali bouři na hvězdě mimo náš Slunce, konkrétně na červeném trpaslíku vzdáleném 133 světelných let. Tato korónová hmotová erupce byla mnohem silnější než známé sluneční bouře. Nový objev, publikovaný v časopise Nature, využil data z evropské sítě radioteleskopů LOFAR. Podle vědců mohou takové silné bouře ovlivnit obydlitelnost planet kolem těchto hvězd, protože mohou zničit jejich atmosféry. Toto zjištění otevírá nové možnosti pro studium kosmického počasí na hvězdách mimo naši sluneční soustavu.

Astronomové zaznamenali jev, kdy bílý trpaslík pohltil zbytky své planety, což poskytlo nový pohled na složení exoplanet. Tento fenomén byl pozorován u staré hvězdy LSPM J0207+3331, která je 145 světelných let vzdálena od Země. V atmosféře trpaslíka bylo nalezeno 13 těžkých prvků, což je neobvyklé pro jeho typ. Zbytky pohlcené planety měly jádro tvořící přibližně 55 % její hmoty. Studie otevírá nové možnosti pro pochopení dynamiky planetárních systémů po smrti hvězd a naznačuje dosud neznámé dynamické procesy. Výzkum také přispívá k lepšímu pochopení vzniku a vývoje planet mimo naši sluneční soustavu.

Průvodce jasnou hvězdou Betelgeuse je místo očekávaného bílého trpaslíka mladá hvězda podobná našemu Slunci. Toto nečekané zjištění přináší nové poznatky o historii systému Betelgeuse. S pomocí observatoře Chandra neobjevili astronomové známky rentgenového záření, což vyloučilo přítomnost bílého trpaslíka či neutronové hvězdy. Průvodce, nazývaný Siwarha, pravděpodobně vznikl společně s Betelgeuse před 10 miliony lety, což je překvapivé vzhledem k jejich rozdílné velikosti. Tento objev otevírá nové možnosti ve studiu binárních systémů s extrémním poměrem hmotností.

Vědci objevili hvězdu SDSS J0715-7334 v halo Velkého Magellanova oblaku, která má extrémně nízkou metalicitu. Tato hvězda může být druhé generace, což znamená, že vznikla ve zbytku supernovy. Její nedostatek uhlíku naznačuje přítomnost ochlazeného prachu na místě jejího vzniku. Hvězda se pohybuje v rámci malé galaxie a naznačuje možnost existence dalších podobných objektů v našem okolí. Výzkum je zatím na arXiv a čeká na recenzi.

Nová studie ICRAR naznačuje, že vesmír byl v raných fázích 'předhřátý', což mění dosavadní představy o jeho vzniku z ultrachladného stavu. Objev byl učiněn při hledání signálů z doby reionizace, kdy se první hvězdy zažehly asi miliardu let po velkém třesku. Zjistilo se, že vesmír již tehdy měl určité teplo, což vylučuje modely extrémně chladné ionizace. Teplo pravděpodobně pocházelo z raných zdrojů rentgenových paprsků z černých děr a hvězdných zbytků. Tým ICRAR využívá radioteleskop Murchison Widefield Array k odstranění rušivých signálů a hledání klíčového vodíkového signálu, který by mohl odhalit více o temném věku vesmíru.

Vesmírné útvary označené jako 'malé červené tečky' by mohly být dosud neznámým typem objektů - obřími černými děrami obalenými hustými plynnými oblaky. Podle týmu vedeného Annou de Graaff z Max Planck Institutu nedokáže pozorovanou spektrální anomálii 'The Cliff' vysvětlit žádný známý model hvězd. Tým navrhuje koncept 'hvězdy s černou dírou', kde centrální černá díra silně ovlivňuje okolní plynné prostředí. Tyto domnělé objekty by mohly pomoci vysvětlit nepravidelnosti ve vývoji galaxií ve vesmírném počátku. Výzkum zůstává teoretický a vyžaduje další potvrzení.