Vědci objevili nezvyklé záření gama v halu naší galaxie, které by mohlo ukazovat na přítomnost temné hmoty. Tento svit nelze jednoduše připsat žádnému známému zdroji a existuje možnost, že vzniká při anihilaci hypotetických částic temné hmoty. Přestože podobné hledání probíhalo již dříve, je to poprvé, co bylo nalezeno záření při této specifické energetické úrovni v galaktickém halu. Výzkum naznačuje, že toto záření gama by mohlo pocházet z anihilace WIMP částic, kandidátů na temnou hmotu. Pokud se toto potvrdí, znamenalo by to zásadní objev pro fyziku a astronomii, ale je třeba dalšího výzkumu pro potvrzení těchto zjištění.

Spánek je základní fyziologická potřeba člověka, ale může být ovlivněn bakteriálními fragmenty v mozku. Nedávná studie publikovaná v časopise Frontiers in Neuroscience naznačuje, že složky buněčných stěn bakterií, zejména peptidoglykan, se objevují v mozkových oblastech, jako je mozkový kmen a hypotalamus. Výzkum prováděný na myších ukázal, že hladiny peptidoglykanu rostou během poruch spánku. Přestože tyto nálezy v myších umožňují pochopit některé mechanismy, jejich aplikovatelnost na lidi zůstává omezená. Studií se také zaměřuje na potenciální interakce mezi mikrobiomem střev a funkcemi mozku, což naznačuje komplexní propojenost mezi lidským tělem a mikrobiologií.

Před asi 4,5 miliardami let kolidovalo těleso velikosti Marsu, zvané Theia, s proto-Zemí, což vedlo ke vzniku naší Země a Měsíce. Poslední výzkum naznačuje, že Theia pocházela z vnitřní Sluneční soustavy, možná dokonce blíže ke Slunci než Země. Vědci porovnali izotopové poměry vzorků ze Země, Měsíce a meteoritů, což jim pomohlo zjistit, že Theia byla pravděpodobně 'sousedem' proto-Země. Izotopy z Theia se dosud neodpovídaly známým stavebním blokům Země, což naznačuje unikátní původ. Tato studie podtrhuje, že vznik Země a Měsíce byl výsledkem srážky těchto kosmických objektů.

Vědci zkoumají souvislost mezi střevními bakteriemi a Parkinsonovou nemocí. Studie naznačuje, že nedostatek vitamínů B2 a B7 může ovlivňovat tuto nemoc, což otevírá možnosti jednoduché léčby pomocí doplňků stravy. Analýzou vzorků od pacientů vědci zjistili, že změny ve složení střevních bakterií mohou snižovat produkci těchto vitamínů. Oslabení střevní bariéry, ke kterému dochází, může zvyšovat průchodnost střev pro toxiny, což může přispívat k prohloubení příznaků Parkinsonovy nemoci. Studie navrhuje, že suplementace vitamíny B společně s úpravou stravy by mohly potenciálně pomáhat v léčbě této nemoci.

Biologové oznámili objev nového organismu Solarion arienae, který může představovat samostatnou větev na stromu života. Tento mikroskopický eukaryot byl dlouho ukryt mezi mořskými ciliáty. Objev odhalil, že Solarion arienae má mitochondrie s unikátními genetickými znaky, které potvrzují teorii endosymbiózy. Tato teorie předpokládá, že mitochondrie byly kdysi samostatnými organismy než se spojily s jinými buňkami. Nová zjištění přinášejí hlubší vhled do evoluční historie eukaryot. Výzkum byl publikován v časopise Nature.

Vědci vyvinuli nosní kapky, které mohou bojovat proti glioblastomu, smrtelnému mozkovému nádoru, pomocí nanotechnologie. Kapky bezpečně pronikají do centrální nervové soustavy a aktivují imunitní reakci, čímž brání růstu nádorů. Tento přístup by mohl nabídnout šetrnější způsob léčby oproti tradičním metodám. Výzkum ukazuje, že genetický materiál posazený na zlatých nanostrukturách úspěšně stimuluje imunitní dráhy. Ačkoliv jsou další klinické testy nezbytné, tento objev představuje pokrok v boji s těžko dostupnými nádory mozku.

Podle nové studie stoupající počet případů chronického stresu pramení z nesouladu mezi moderním životem a naší biologií. Evoluční antropologové Colin Shaw a Daniel Longman zjistili, že rychlé technologické změny předbíhají naši biologickou evoluci. V současném urbanizovaném světě čelíme neustálému stresu, na který naše těla reagují stejně, jako kdybychom denně bojovali s predátory. Tento stres způsobuje kognitivní úpadek, autoimunitní onemocnění a nižší plodnost. Pro zlepšení veřejného zdraví vědci doporučují větší propojení s přírodou a ochranu zelených ploch ve městech.

Fyzik Robert Scherrer z Vanderbilt University zkoumal, co by se stalo, kdyby mikroskopická černá díra prošla lidským tělem. Ačkoli by poškození bylo menší než po průstřelu kulkou ráže 0,22, největší škody by způsobil ráz supersonické vlny trhající tkáň. Pokud by černá díra měla dostatečnou hmotnost, její gravitační síla by mohla rozpustit a natáhnout tělo, což je známé jako spaghettifikace. Pravděpodobnost takové události je však extrémně malá, odhadovaná na jednou za kvintilion let. Toto téma přesto zůstává fascinujícím předmětem pro vědecký výzkum. Pokud černé díry vůbec existují, možnost setkání s nimi je téměř nulová.

Vesmír, který vznikl před 14 miliardami let při Velkém třesku, se nadále vyvíjí a možná čeká na takzvanou temnou věčnost. Tento scénář zahrnuje ukončení vzniku nových hvězd a slábnutí současných do té míry, že galaxie budou tvořeny jen starými, červenými a slabými hvězdami. Rozšiřování vesmíru se navíc může zrychlovat kvůli temné energii, což znemožní pozorování vzdálených galaxií. Taková budoucnost by mohla přinést kosmickou tmu trvající biliony let. Přesto současná éra, plná hvězd a galaxií, nabízí prostor pro pokračující objevování a vášeň lidské společnosti pro kosmická tajemství.

Američtí vědci zjistili, že dvě třetiny psích plemen obsahují vlčí DNA. Studie ukazuje, že toto křížení nepochází jen z doby před 20 000 lety, kdy psi vznikli z vlků, ale i z nedávnějších interakcí mezi domestikovanými psy a vlky. Výzkumníci zkoumali genetiku tisíců psů a vlků a zjistili, že vlčí předci ovlivnili velikost, čichové schopnosti a osobnost psů. Některá plemena, jako třeba československý vlčák, mají až 40 % vlčí DNA. To, jestli pes má vlčí DNA, se může projevovat na jeho chování, ale není to pravidlem.

Nová studie naznačuje, že Mars mohl být obyvatelný mnohem déle, než se dříve předpokládalo. Výzkum vedený vědci z New York University Abu Dhabi zkoumal interakci písečných dun s podzemní vodou v Galeově kráteru. Tato interakce vedla k vytvoření minerálů, které naznačují dlouhodobou přítomnost vody. Nálezy, publikované v Journal of Geophysical Research, mohou mít význam pro budoucí mise hledání života na Marsu. Studie také zkoumá paralely s pozemskými formacemi, které obsahují mikrobiální důkazy o životě.

Nový lék VES001 pro léčbu frontotemporální demence přináší nadějné výsledky v rané fázi klinických studií. Přípravek, vyvíjený firmou Vesper Bio, úspěšně zvýšil hladiny proteinu progranulinu u rizikových účastníků o více než 95 %, bez vážných vedlejších účinků. Nyní má potenciál zabránit rozvoji tohoto typu demence u geneticky ohrožených lidí. Výsledky je však třeba brát opatrně, protože další klinické testy jsou nezbytné. Výzkum se zaměřuje na receptor sortilinu, který odstraňuje progranulin z mozku, a jeho ovládání může mít klíčovou roli v prevenci onemocnění.

Studie u dvojčat starších 60 let naznačuje, že denní užívání proteinů a prebiotik může zlepšit kognitivní funkce. Výzkum zjistil, že prebiotika, jako jsou inulin a FOS, zlepšila skóre v paměťových testech. Doplňky pozitivně ovlivnily střevní mikrobiom a zvýšily množství prospěšných bakterií Bifidobacterium, což může podporovat propojení mezi střevem a mozkem. Studii provedla King's College London, přičemž výsledky ukázaly potenciál pro boj proti úbytku kognitivních funkcí u stárnoucí populace. Výzkumníci plánují další studie k ověření dlouhodobých efektů v širších skupinách.

V magnetickém poli Země byly poprvé objeveny zvláštní jevy dříve pozorované pouze u Slunce. Tyto struktury, známé jako magnetické switchbacky, mohou pomoci lépe předpovídat geomagnetické bouře. Tento objev učinili fyzikové Emily McDougall a Matthew Argall, kteří zjistili, že některá z plazmatu v magnetickém poli Země pochází ze Slunce. Interakce slunečního a pozemského plazmatu vede k nenadálým změnám v magnetickém poli. Výzkum přináší nové poznatky o chování plazmatu mezi rozdílnými oblastmi, což má potenciál pro budoucí studium vnějších vrstev Slunce.

Blížící se svátky mohou snadno vést k vyčerpání těla a mozku. Místo čekání na únavu po svátcích je lepší investovat do sebe už nyní. Například lekce tance propojují fyzickou aktivitu s mentálním cvičením, což zpomaluje stárnutí mozku. Jízda na kole nejenže zlepšuje kognitivní funkce, ale také snižuje riziko předčasné demence. Pro lepší spánek mohou pomoci brýle blokující modré světlo, které zvyšují hladinu melatoninu. Doplňky omega-3 mohou snižovat agresivitu a chránit zdraví mozku, zatímco pravidelná chůze zpomaluje pokles kognitivních schopností. Tato vědecky podložená doporučení vás udrží aktivními a vitálními i v novém roce.

Studie v Japonsku zkoumala vliv konzumace sýra na riziko demence u lidí starších 65 let. Výsledky ukázaly, že lidé, kteří jedli sýr častěji, měli mírně nižší pravděpodobnost vývoje demence než ti, kteří ho nekonzumovali. Přestože rozdíl není významný, naznačuje spojitost mezi stravou a duševním zdravím. Studie také zohlednila faktory jako věk a životní styl, přičemž poznamenala, že sýr by mohl hrát roli v prevenci demence díky obsahu živin a bakterií prospěšných pro zdraví mozku a srdce.

Sluneční soustava obíhá kolem středu galaxie rychlostí 792 000 km/h, ale nový výzkum naznačuje, že se pohybuje mnohem rychleji. Vědci analyzovali rozložení rádiových galaxií a zjistili, že náš pohyb vesmírem je více než třikrát rychlejší, než předpovídají současné modely. Tento objev může mít zásadní dopady na naše pochopení vesmíru a naznačuje, že naše současné teorie jsou v rozporu s novými daty. Studie odhalila, že rozdíl překračuje pět sigma, což naznačuje vysokou statistickou významnost. Otázkou je, zda je naše pozice ve vesmíru speciální, či zda je rozložení galaxií méně uniformní, než jsme mysleli.

Astrofyzikům se podařilo vytvořit komplexní simulaci Mléčné dráhy, která popisuje evoluci více než 100 miliard hvězd. Využitím umělé inteligence a tradičních fyzikálních metod překonali překážky dosavadních simulací. Tento průlom umožňuje sledovat dynamiku celé galaxie i jednotlivé hvězdné události současně. S pomocí AI tým snížil potřebný čas na simulaci z 36 let na pouhých 115 dní. Tento přístup může transformovat modelování v oblastech jako klimatologie a předpověď počasí.

Vědci objevili genetické stopy neznámé lidské skupiny v centrální části Jižní Ameriky, zejména v Argentině, trvající nejméně 8 000 let. Výzkum, vedený biologem Javierem Maravallem Lópezem z Harvardu, analyzoval DNA 238 starověkých osob. Studie identifikovala novou lidskou linii pocházející z období před 8 500 lety, která zůstala hlavním genetickým prvkem v regionu. Tato skupina existovala vedle dalších linií s minimálními známkami vzájemného genetického mísení. Objev přináší nové pochopení historické populace regionu a její genetické izolace ve starověku.

Ve státě Washington zemřela osoba po nakažení vzácným kmenem ptačí chřipky H5N5, který byl dosud hlášen pouze u zvířat. Jde o první zaznamenanou infekci tímto kmenem u člověka na světě. Pacient byl identifikován jako starší osoba s dalšími zdravotními problémy. Podle odborníků se jednalo o infekci z vlastního hejna domácího ptactva. Riziko pro veřejnost zůstává nízké, protože nebyla zaznamenána infekce dalších osob. Světová zdravotnická organizace eviduje více než 1 000 případů ptačí chřipky u lidí od roku 2003, včetně všech kmenů viru.