Vědcům se podařilo sekvencovat největší genom hlavonožců, který patří takzvané vampýří olihni. Tento tvor, navzdory svému jménu není ani oliheň ani chobotnice, ale poslední zástupce starodávné linie. Genom obsahuje přes 11 miliard bází, což je několikanásobně více než u chobotnic a známých olihní. Výzkum odhalil, že i přes svou unikátnost si mnohé jeho genetické vlastnosti uchovaly původní znaky společné předkům moderních olihní a chobotnic. Vampýří oliheň tak představuje klíč k porozumění evoluce hlavonožců z jejich pradávných kořenů.

Lidé po celém světě žijí déle, což přináší výzvy spojené se stárnutím, včetně úbytku paměti a pozornosti. Výzkumy naznačují, že lidé, kteří ovládají více jazyků, mohou udržovat lepší kognitivní schopnosti ve stáří. Nová studie zahrnující přes 86 000 dospělých z 27 evropských zemí ukazuje, že více jazyků poskytuje lepší ochranu proti stárnutí. Přechod mezi jazyky posiluje mozkové sítě, které jsou klíčové pro kognitivní kontrolu a pozornost. Multilingvismus se jeví jako faktor přispívající k odolnějšímu a zdravějšímu stárnutí mozku.

V Kalifornii bylo nalezeno maso divočáků s šokujícím neonově modrým zabarvením, což vedlo k vydání varování o možné kontaminaci. Místní úřady zjistily, že příčinou je otrava rodenticidy, konkrétně chemickou sloučeninou difacinon, která je známá svou modrou barvou. Tento jed, používaný v zemědělství jako antikoagulant, způsobil vážné problémy nejen divočákům, ale také jiným predátorům, kteří zkonzumovali otrávené zvíře. Výskyt modré barvy postihuje hlavně tuk, přičemž ostatní tkáně zůstávají normálně zbarvené. Situace zdůrazňuje nutnost opatrného používání pesticidů, aby se zabránilo nechtěnému ovlivnění necílové zvěře.

V černobylské zóně, v jednom z nejradioaktivnějších míst na Zemi, vědci objevili houby Cladosporium sphaerospermum. Tato houba dokáže nejen přežít, ale možná i těžit z ionizujícího záření. Její tmavý pigment melanin by mohl využívat záření podobně jako fotosyntéza u rostlin využívá světlo. Tento proces nazývaný radiosyntéza zůstává teoretický a vyžaduje další výzkum. Výzkumníci nemohou zatím přesně vysvětlit mechanismus, ale houba vykazuje zvýšený růst při působení záření, což ji činí jedinečnou.

Pomerančový džus, často vnímaný jako běžná součást snídaně, má podle nové studie značný vliv na naše zdraví. Pravidelná konzumace tohoto nápoje dokáže ovlivňovat aktivitu tisíců genů v imunitních buňkách, což může mít pozitivní dopad na krevní tlak, záněty a zpracování cukrů. Změny v genech souvisí především s prevencí srdečních onemocnění. Výzkumy také ukazují, že hesperidin a další přírodní sloučeniny v pomerančích mohou snižovat inzulinovou rezistenci a hladiny cholesterolu. Výsledky naznačují, že pomerančový džus nejen zvyšuje hladinu cukru v krvi, ale podporuje i zdravé proudění krve a dlouhodobě prospívá srdečnímu zdraví.

Vědci z Baylor College of Medicine objevili, že zvýšení hladiny proteinu Sox9 u myší může podpořit čištění mozku a zlepšit funkce kognitivních schopností. Studie ukazuje, že tento protein aktivuje mozkové buňky zvané astrocyty, které účinněji odstraňují amyloid-beta plaky, což je spojeno s Alzheimerovou chorobou. Myši s tímto ošetřením také prokázaly lepší výkon v testech chování a paměti. Výzkum naznačuje, že posílení přirozených schopností astrocytů může být klíčové k boji s projevy Alzheimerovy choroby. Tato zjištění by mohla otevřít nové cesty pro léčbu lidských pacientů v budoucnosti.

Nová studie ukazuje, že lidé a zlatí retrívři mají společné genetické kořeny pro některé chování. Týmy z Cambridge analyzovaly genetický kód a chování 1 300 zlatých retrívrů a identifikovaly geny spojené s vlastnostmi u lidí, jako je inteligence a mentální zdraví. Objevily 12 genů spojených s podobnými psychologickými funkcemi u obou druhů. Výsledky naznačují, že psi mohou sloužit jako modely pro studium lidských duševních poruch. Tato zjištění přispívají k dalšímu výzkumu v oblasti evoluční psychiatrie.

Nová studie geologů naznačuje, že popel z uhlí spáleného ve fosilních elektrárnách v USA obsahuje vzácné zeminy v hodnotě až 165 miliard dolarů, z toho 97 miliard je teoreticky vytěžitelných. Vzácné zeminy jsou důležité pro technologie jako baterie a větrné turbíny. USA se nyní téměř úplně spoléhá na dovoz, většinou z Číny, ale tento domácí zdroj by mohl snížit závislost a současně pomoci ekologické sanaci. Výzkum naznačuje, že popel by mohl být využit bez další těžby, což by zmírnilo environmentální dopady. Extrakční metody jsou však zatím předmětem výzkumu.

Studie s 1 425 účastníky ukázala, že frekvence stolice může výrazně ovlivňovat celkové zdraví. Nejzdravější účastníci měli jednu až dvě stolice denně. Nepravidelná frekvence byla spojena s různými zdravotními problémy, včetně změn mikrobiomu a možným poškozením jater nebo ledvin. Výzkum naznačuje, že úprava životního stylu, jako je zvýšení příjmu vlákniny nebo fyzické aktivity, může zlepšit zdraví střeva. Studie byla publikována v časopise Cell Reports Medicine.

Vědci dosáhli funkčního vyléčení diabetu 1. typu u myší díky transplantaci kmenových buněk. Nově objevená organismická forma by mohla představovat dosud neznámou větev evolučního stromu života. Analýza měsíčních hornin odhalila starobylé izotopy síry, které přinesly překvapivá zjištění. Návrat zrakového léčebného experimentu u lidí s makulární degenerací přinesl povzbudivé výsledky. Fyzik vypočítal možné destruktivní účinky černé díry procházející lidským tělem. Doplňkové užívání argininu ukázalo snížení znaků Alzheimerovy choroby v mozku myší.

Nový výzkum naznačuje, že gen MC1R, spojený s červenými vlasy, hraje významnou roli v procesu hojení ran. Tato molekula by mohla být klíčová pro řešení chronického zánětu v ranách, které se nehojí. Studie ukázala, že stimulace MC1R vede k zlepšení hojení a snížení zánětu. Tento objev by mohl vést k vývoji nových léčebných metod, jako jsou mastí nebo gely, které by pacienti mohli aplikovat sami. Výzkum poskytuje novou naději pro léčbu ran, které postihují miliony lidí po celém světě.

Jedna půl hodina středně intenzivního cvičení může okamžitě zlepšit náladu díky hormonu adiponectin. Vědci zjistili, že tento hormon stimuluje části mozku spojené s regulací emocí. Studie prokázala, že krátké cvičení může poskytnout úlevu od úzkosti a deprese, což by mohlo inspirovat vývoj nových rychle působících antidepresiv. Výzkum zahrnoval i experimenty na myších, kde se potvrdil stejný efekt. Aktivace receptoru AdipoR1 je klíčem k dosažení zlepšení nálady, což naznačuje možnost terapeutického využití v léčbě deprese.

Nová studie naznačuje, že tai chi může dlouhodobě zlepšit kvalitu spánku podobně jako kognitivní behaviorální terapie proti nespavosti (CBT-I). Výzkum zapojil 200 dospělých s chronickou nespavostí z Hongkongu, kteří absolvovali buď tai chi, nebo CBT-I. Po třech měsících CBT-I přinesla větší úlevu, avšak 15 měsíců po terapii se skupina praktikující tai chi v účincích vyrovnala CBT-I. Tai chi se ukázal jako přístupná a snadno integrovatelná aktivita do každodenního života, což může přispět k jeho dlouhodobé účinnosti. Tai chi může být užitečným doplňkem léčby nespavosti, zvláště tam, kde je CBT-I hůře dostupná.

S věkem dochází k změnám v mozku, které zvyšují jeho zranitelnost vůči nemocem. Studie z Německa zjistila, že proces zvaný ubikvitinace, který označuje proteiny pro recyklaci, je narušen s věkem. V mozku starších myší se hromadily tyto chemické značky na proteinech. Pokus se sníženou kalorickou dietou prokázal, že strava může obnovit tuto chemickou označovací rovnováhu k mladšímu stavu u části proteinů. I když výzkum zatím nebyl proveden na živých lidech, naznačuje, že dietní intervence by mohla ovlivnit mozkové procesy související se stárnutím. Tato zjištění mohou pomoci při léčbě onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.

Patnáctiletý Laurent Simons, přezdívaný 'Malý Einstein', úspěšně dokončil doktorát v kvantové fyzice na Antverpské univerzitě. Je pravděpodobně nejmladším člověkem, který dosáhl tohoto titulu v tomto oboru. Ve věku 12 let již měl magisterský titul v kvantové fyzice a začal se zajímat o prodloužení lidského života. Jeho úmyslem je nyní studium lékařství. Navzdory nabídce technologických gigantů z USA a Číny zatím jeho rodiče tyto návrhy odmítli.

Vědci identifikovali oblasti v lidském genomu, které jsou náchylné k mutacím, známé jako transkripční startovací místa. Tyto místa jsou klíčová nejen pro vznik genetických chorob, ale mají i zásadní funkce v genomu. V rámci rozsáhlého výzkumu byly sledovány vzácné mutace a zjistilo se, že mutace se shlukují na těchto místech, což může vést k neúplným opravám DNA a následným trvalým změnám. Zjištění mohou pomoci zlepšit modely pro studium vzácných genetických poruch. Výzkum poskytuje lepší pochopení procesu, jak dochází k poškození DNA během transkripce, což je pro budoucí studie důležité.

Polknutí rybí kosti představuje zdravotní riziko, nejen kvůli dušení. V mnoha zemích, zejména v Asii, končí lidé na pohotovosti kvůli uvíznutým rybím kostem. Kosti mohou způsobit zranění v krku, hltanu nebo jícnu, někdy dokonce migrují do dalších částí těla. V některých případech mohou vyvolat vážné komplikace, jako jsou abscesy, záněty či sepse. Pokud kost uvízne, je důležité ji co nejdříve odstranit, přičemž často je nezbytná lékařská pomoc.

Hydralazin, lék používaný k léčbě vysokého krevního tlaku, nyní vykazuje potenciál v boji proti agresivnímu mozkovému nádoru glioblastomu. Výzkumníci z University of Pennsylvania zjistili, že tento lék blokuje enzym ADO zodpovědný za růst těchto nádorů. Studie ukazuje, že hydralazin by mohl být klíčový v nových léčbách rakoviny. Přestože jsou zapotřebí další klinické testy, výsledky nabízejí naději na lepší léčebné strategie pro pacienty. Současně by mohl zlepšit i léčbu těhotenského vysokého tlaku (preeklampsie).

V Číně byla objevena dvě velká ložiska zlata s odhadovanou hmotností přes 2000 tun. Tento objev by mohl mít hodnotu až 83 miliard USD, pokud se potvrdí všechny geologické odhady. První naleziště, Wangu, je označováno za 'superobří' a očekává se, že výrazně rozšíří čínské zlaté rezervy. Druhé ložisko, Dadonggou, se nachází poblíž významné tektonické zóny Tan-Lu, což naznačuje možnost existence dalších podobných zdrojů. Potenciál těžby však závisí na stabilitě cen zlata a dosažitelnosti celkových zdrojů.

Hvězda spojená s černou dírou Gaia BH2 vykazuje chemické prvky typické pro staré hvězdy, přestože její stáří je pouze pět miliard let. Kombinace mladého věku a staré chemie naznačuje, že hvězda prošla násilnou minulostí, pravděpodobně splynutím nebo obohacením z jiného objektu. Toto složité prostředí ovlivnilo i její rychlou rotaci, která je neobvyklá pro rudé obry. Výsledky studie, která probíhala za pomoci NASA a Evropské vesmírné agentury, naznačují nutnost přehodnotit současné modely hvězdného vývoje.