NASA v rámci mise Artemis II plánuje testovat tzv. organ-on-a-chip, což umožní zkoumat zdravotní rizika ve vesmíru. Experiment zahrnuje vzorky tkání astronautů umístěné na malých čipech vystavených vesmírným podmínkám. Tato technologie, známá jako projekt AVATAR, by mohla pomoci předpovídat zdravotní problémy, než lidé vůbec vycestují do hlubokého vesmíru. Cílem je vytvořit personalizované modely, které zjistí efekt vesmírného prostředí na lidské tělo a navrhnou protiopatření. Získané poznatky by mohly mít vliv i na lékařství na Zemi.

Americká společnost Varda Space Industries úspěšně vyvinula farmaceutický produkt v mikrogravitaci a vrátila jej na Zem. Tento proces umožňuje vytvořit krystalové struktury, které se v pozemských podmínkách nedají dosáhnout. Mikrogravitace odstraňuje jevy jako konvekce, což vede k rovnoměrnému růstu krystalů. Varda plánuje pokračovat v experimentální výrobě léků ve vesmíru s cílem přinést nové léčebné postupy. Pravděpodobně do deseti let by léky vytvořené ve vesmíru mohly být použity v praxi.

Winston Elliott Scott, bývalý astronaut NASA, strávil ve vesmíru 24 dní během misí v letech 1996 a 1997. Navzdory výzvám, jako jsou radiace a mikrogravitace, se ve svých 75 letech stále cítí výborně. Scott se podělil o zkušenosti a to, jak vesmírné cesty ovlivňují lidské tělo a mysl. Interakce s prostředím vesmíru nabízí významné poznatky nejen pro astronauty, ale i pro širokou veřejnost. Zájemci o vesmír mohou také využít možnosti přihlásit se do soutěže o dobrodružnou dovolenou na Floridě.

ScienceAlert spouští svou největší soutěž s názvem Spark Into Space. Jeden šťastný čtenář získá VIP zájezd na Floridské pobřeží. Výhra zahrnuje návštěvu Kennedyho vesmírného centra, zážitky v tréninkovém středisku astronautů, den v parku Disney EPCOT a další aktivity. Předplatitelé mají možnost vyhrát tím, že se přihlásí k odběru newsletteru Spark. Uzávěrka přihlášek je 11. prosince 2025.

Chronická bolest kloubů je běžně spojována se stárnutím, ale nejlepší léčbou není lék ani operace, nýbrž pravidelný pohyb. I přes jasné důkazy z různých zdravotních systémů je málo pacientů s osteoartrózou doporučováno k cvičení, přestože by to mohlo výrazně zlepšit jejich stav. Osteoartróza není jen prosté opotřebení kloubů, ale proces, který zahrnuje celou kloubovou oblast včetně svalů a nervů. Pravidelné a cílené cvičení pomáhá nejen posilovat chrupavku a svaly, ale také snižovat záněty a metabolické změny, které nemoc pohánějí. Před operací by měl být vyzkoušen pohyb, jelikož přináší mnoho zdravotních výhod bez vedlejších účinků.

Americká firma Reflect Orbital plánuje vyslat do vesmíru síť satelitů, které mají přenášet sluneční světlo na Zemi i po západu slunce. Cílem je podpořit solární farmy, ale návrh vyvolává obavy kvůli potenciálnímu světelnému znečištění. Odhaduje se, že systém bude složen až z 250 000 satelitů, což by mohlo mít devastující dopad na astronomii a přírodu. Satelity by mohly svítit jasněji než úplněk, což by rovněž narušovalo pozorování hvězd. Společnost tvrdí, že bude světlo směrovat tak, aby minimalizovalo dopady, ale kritici zůstávají skeptičtí.

Flavan-3-ols, přirozené rostlinné sloučeniny, mohou pomoci snížit krevní tlak a zlepšit funkci cév. Tyto látky se nacházejí v běžných potravinách jako kakao, čaj, hrozny a jablka. Výzkumy ukazují, že pravidelná konzumace zlepšuje průtok krve a snižuje riziko kardiovaskulárních chorob. I lidé s normálním krevním tlakem mohou zaznamenat zlepšení cévní funkce. Denní příjem 500 až 600 mg flavan-3-ols může přinést významné zdravotní výhody. Doporučuje se preferovat přírodní zdroje před izolovanými doplňky.

Vědci objevili hvězdu SDSS J0715-7334 v halo Velkého Magellanova oblaku, která má extrémně nízkou metalicitu. Tato hvězda může být druhé generace, což znamená, že vznikla ve zbytku supernovy. Její nedostatek uhlíku naznačuje přítomnost ochlazeného prachu na místě jejího vzniku. Hvězda se pohybuje v rámci malé galaxie a naznačuje možnost existence dalších podobných objektů v našem okolí. Výzkum je zatím na arXiv a čeká na recenzi.

Současné léky proti bolesti často přinášejí nežádoucí vedlejší účinky. Nový výzkum odhaluje možnost, jak bolest tlumit bez narušení zdravého zánětlivého procesu těla. Tým vědců zjistil, že prostaglandin E2, klíčový pro bolest zánětu, využívá jiného receptoru, než se dříve myslelo. Blokováním receptoru v buňkách se podařilo oddělit bolest bez narušení zánětu. I když je výzkum zatím na úrovni experimentů na zvířatech, tento přístup otevírá cestu k vývoji bezpečnějších léků proti bolesti.

Světový týden kosmonautiky se zaměřuje na téma 'Život ve vesmíru'. Cestování vesmírem urychluje stárnutí kmenových buněk a způsobuje poškození DNA. Zvažuje se genetické vylepšení lidí pro lepší adaptaci na drsné podmínky ve vesmíru. Dlouhodobý pobyt ve vesmíru může způsobit expanzi mozkové tkáně, a dokonce ovlivnit červené krvinky a mikrobiom ve střevech. Studie na myších také odhalily ztrátu hustoty kostí v mikrogravitaci, což je dlouhodobé riziko pro astronauty.

Intenzivní cvičení může vyvolat řadu bizarních reakcí těla. Například někteří lidé při cvičení cítí kovovou chuť v ústech, kterou způsobuje zvýšený krevní tlak a praskání jemných krevních cév. Běh na dlouhé vzdálenosti může vyústit v krvácení z konečníku kvůli změně distribuce krevního toku. Chafing během běhu může zase poškodit bradavky, zejména v chladném počasí. Na nohou se mohou objevit černé nehty v důsledku nárazu a tlaku, zatímco rapidní dýchání může způsobit rýmu kvůli zvýšené produkci nosních tekutin. Závažné fyzické zatížení také dokáže vyvolat krvácení do očí, zatímco někteří lidé dokonce zažívají „coregasmy“ – orgazmy vyvolané cvičením.

Studie vědců z University of Calgary zjistila, že nehty na nohou mohou poskytnout informace o dlouhodobé expozici radonu, druhého nejčastějšího původce rakoviny plic po kouření. Radon je bezbarvý a bez zápachu a lidé si často neuvědomují, že byli vystaveni. Výzkumníci analyzovali izotopy olova vzniklé rozpadem radonu v nehtových vzorcích a potvrdili, že je lze použít k odhalení expozice. Vyšší hladiny radonu byly detekovány až šest let po změnách domácností k jeho redukci. Vědci usilují o zahrnutí této metody do rané diagnostiky rakoviny plic u nekuřáků.

Nový výzkum zkoumá vliv poškození mozku podobného Alzheimerově nemoci na ztroskotání delfínů. Analýza mozků 20 delfínů, kteří uvízli na floridské laguně, ukázala změny v genové expresi spojované s touto nemocí u lidí. Vědci spojují neurodegeneraci s toxickými květy sinic, které se šíří vlivem klimatických změn. Zjistili také vyšší koncentraci neurotoxinu 2,4-DAB u delfínů ztroskotaných během těchto květů. Delfíni, jakožto environmentální indikátoři, mohou naznačovat podobné riziko i pro lidské zdraví.

Vrabci bradatí v jižním Španělsku uchovávají unikátní záznamy lidské historie ve svých opuštěných hnízdech. Výzkumníci zkoumali 12 starých hnízd a objevili v nich nejen zbytky kostí, ale i lidské artefakty staré stovky let, jako jsou středověké sandály a kožené ozdoby. Tato zjištění odhalují pohled na životy lidských skupin, které žily v oblasti Iberského poloostrova již od epipaleolitického období. Supi, díky své schopnosti konzervovat materiál ve svých hnízdech, tak poskytují neocenitelné informace pro studium historie a ekosystémů. Tento objev významně přispívá k ochraně jak supů, tak i kulturního dědictví.

Podle australských vědců jsou ženy geneticky více ohroženy klinickou depresí než muži. Studie zahrnující téměř 200 tisíc lidí s depresí odhalila, že ženy mají téměř dvakrát tolik genetických markerů spojených s touto poruchou než muži. Tento objev by mohl změnit způsoby léčby deprese, neboť by mohl upřesnit příčiny a umožnit personalizované přístupy. Dosud nebylo jasné, proč je deprese častější u žen, ačkoliv genetická složka se jeví jako výraznější. Výsledky poukazují na potřebu přehodnotit dosavadní výzkumy a léčebné postupy, často zaměřené na muže.

Vědci z Queen Mary University of London testovali nový lék Rapalink-1, který staví na dosavadním léčivu rapamycinu. Testy na kvasinkách ukázaly, že Rapalink-1 prodlužuje jejich životnost podobně jako rapamycin. Analýzy ukázaly, že lék zvyšuje tvorbu enzymů přeměňujících agmatin, sloučeninu produkovanou střevními bakteriemi. Tato přeměna má vliv na geny související se stárnutím, což vysvětluje účinnost Rapalink-1. Studie také ukázala, že lék ovlivňuje dráhu TOR, známou pro své spojení s buněčným stárnutím. Přestože se zázračný lék na dlouhověkost zatím neočekává, tyto objevy přispívají k lepšímu pochopení procesu stárnutí.

Tři vědci získali Nobelovu cenu za chemii 2025 za objev nové molekulární architektury, známé jako metal-organické sítě (Mofs). Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar M. Yaghi byli oceněni za jejich přínos k rozvoji Mofs, které mají mikroskopické dutiny. Tyto materiály umožňují pokročilé aplikace v zelené technologii, jako je zachycování CO₂ a získávání vody z pouštního vzduchu. Díky těmto vlastnostem mohou Mofs ukládat plyny s vysokou hustotou a působit jako katalyzátory pro chemické reakce. Mofs mají potenciál pro různé aplikace včetně baterií a senzorů chemikálií.

V roce 2023 umělá inteligence odhalila, že tvář svatého Josefa v obraze Madonna della Rosa nebyla namalována samotným Raffaelem. Díky analýze algoritmem založeným na AI vědci z UK a USA potvrdili známé domněnky, že některé tahy štětcem pocházejí od jiného umělce. Zatímco zbytek obrazu odpovídá Raffaelovu stylu, část svatého Josefa pravděpodobně vytvořil někdo jiný, možná Giulio Romano. Výsledky této studie ukazují, jak moderní technologie mohou rozkrýt tajemství klasických maleb, aniž by hrozilo nahrazení odborníků lidského charakteru.

Podle nových výpočtů založených na nedávných objevech by se vesmír mohl zhroutit za méně než 20 miliard let. Model naznačuje, že po dalších 11 miliardách let se rozpínání vesmíru zastaví a začne se smršťovat k hypotetickému Velkému křachu. Tým vědců zkoumal možnost, že kosmologická konstanta λ je negativní, což by znamenalo, že rozšiřování vesmíru jednou skončí. Navíc ultralightní axiové pole, připodobněné k temné energii, by také mohlo hrát roli v tomto scénáři. I přesto, že současné důkazy naznačují rozpínání, tento model nabízí nový pohled na potenciální konec vesmíru.

Země a lidé zřejmě nejsou jedineční v kosmu, což podporuje Koperníkův princip, podle nějž nemáme výjimečné postavení ve vesmíru. Profesor David Kipping upozorňuje na to, že M-typové červené trpaslíky, považované za možná obydlené, mohou být špatnými kandidáty pro hledání života. Lidé mohou být mezi prvními inteligentními bytostmi, ačkoliv galaxie skrývá ohromné množství hvězd a planet. Věk vesmíru a existence Země v rané fázi vývoje hvězd zpochybňují předpoklad, že nejsme výjimeční. Kippingovy výsledky doporučují zaměřit pátrání na planety podobné Zemi obíhající hvězdy jako je Slunce.