Výzkumníci ze Stanfordské univerzity a Baylor College of Medicine objevili, že intenzivní fyzická aktivita u myší potlačuje chuť k jídlu díky metabolitu Lac-Phe. Tento objev naznačuje, že by mohlo být možné vytvořit léky pro regulaci hmotnosti napodobující tento přirozený proces. Studie ukázaly, že vyšší hladiny Lac-Phe po cvičení vedou ke snížení břišního tuku. Lac-Phe ovlivňuje neurony v mozku, které regulují apetit, což by mohlo v budoucnu pomoci při léčbě obezity. Přesto je ještě mnoho výzkumu potřeba, aby se tato možnost plně pochopila a využila.

Studie publikovaná v časopise eClinicalMedicine naznačuje, že časté noční můry ve středním a vyšším věku mohou souviset se zvýšeným rizikem demence. Výzkum, který sledoval více než 3 000 lidí bez demence na počátku studie, zjistil, že noční můry mohou být časným příznakem kognitivního úpadku, zejména u mužů. Výsledky ukázaly, že muži s častými nočními můrami byli pětkrát více ohroženi rozvojem demence než ti, kteří noční můry neměli. Dobrou zprávou je, že opakující se noční můry jsou léčitelné a jejich léčba by mohla zpomalit kognitivní úpadek. Další výzkumy se budou zabývat tím, jak sny souvisejí s demencí a jejich možnou preventivní úlohou.

Astronomové objevili fosfin v atmosféře hnědého trpaslíka Wolf 1130C, což přináší nové otázky o chemii fosforu v Mléčné dráze. Fosfin, často považovaný za možný biosignaturní znak, byl dosud nalezen pouze na Jupiteru a Saturnu. Překvapením je, že fosfin nebyl zjištěn v jiných hnědých trpaslících či exoplanetách za hranicemi sluneční soustavy. Wolf 1130C, který je součástí trojhvězdného systému, vykazuje podobnou koncentraci fosfinu jako Jupiter a Saturn. Tento objev podněcuje revizi současných modelů atmosférické chemie a vyvolává otázky o unikátní roli Wolf 1130C ve vesmíru.

María Branyas Morera, která žila do věku 117 let, možná poskytla vědě klíč k dlouhověkosti díky svému bohatému mikrobiomu, připomínajícímu mladší jedince. Její každodenní konzumace jogurtu a středomořská strava mohly přispět k rozmanitosti prospěšných bakterií, jako jsou Bifidobacteria, které obvykle s věkem ubývají. Podle vědců může taková mikrobiální rozmanitost podporovat zdraví střev a imunitu. I když genetika hraje roli, strava a životní styl mají na mikrobiom významný vliv. Doporučuje se konzumace fermentovaných potravin a vlákniny pro podporu zdravého mikrobiomu.

Nová studie naznačuje, že autismus a schizofrenie jsou úzce spjaty s tím, co činí lidi inteligentními. Výzkumníci zjistili, že některé genetické změny, které formovaly lidský mozek, také zvýšily šance na rozvoj autistických a schizofrenních rysů. V rámci studie byly analyzovány RNA vzorky z šesti druhů savců a odhalily, že neokortikální neurony u lidí se vyvíjely rychleji než u jiných primátů. Tyto genetické změny, ačkoliv zvyšují pravděpodobnost neurovývojových stavů, mohly také posílit schopnosti lidského jazyka a myšlení. Studie podpořila domněnku, že evoluční selekce lidských specifických znaků mohla přispět k vyšší prevalenci autismu u lidí.

Astronomové pozorovali, jak bezdomovská planeta Cha 1107-7626 ve tvarovací oblasti Chamaeleon roste rekordní rychlostí 6 miliard tun za sekundu. Toto rychlé zvětšování je nejvyšší zaznamenanou rychlostí pro objekt planetární hmoty a připomíná chování mladých hvězd a hnědých trpaslíků. Vědci spekulují, že tento objekt vznikl v samotné mlhovině a ne kolem hvězdy, což přináší nové pochopení, jak mohou takové objekty vznikat. Růst planety byl zaznamenán díky náhlému zvýšení jasu připomínajícímu hvězdné výbuchy. Tento úkaz by mohl být opakující se jev, což dodává další rozměr pochopení těchto tajemných vesmírných těles.

Jane Goodall zásadně změnila vnímání lidskosti pozorováním šimpanzů používat nástroje. Svými objevy rozšířila pojetí kultury a vzdělávání i na primáty, čímž zpochybnila lidskou jedinečnost v těchto oblastech. Výzkum, který vedla, odhalil, že šimpanzi mají složité komunikační systémy a schopnosti podobné morálce. Její práce otevřela nový pohled na interakce mezi živočišnými druhy a přispěla ke změně paradigmatu ve studiu zvířecí inteligence.

Kofeinové sáčky, nový trend na sociálních sítích, nabízejí rychlou dávku energie bez nutnosti přípravy kávy. Přestože vypadají neškodně, odborníci varují před jejich riziky, zejména pro mladistvé a osoby se zdravotními problémy. Sáčky dodávají kofein přímo do krevního oběhu, což umožňuje rychlejší efekt. Přestože jsou populární mezi studenty a sportovci, mohou vést k nadměrné konzumaci kofeinu, což zvyšuje riziko úzkosti, nespavosti a srdečních problémů. V některých státech chybí regulace těchto výrobků, což zvyšuje potřebu jasnějšího značení a varování.

Chunk byl vyhlášen vítězem letošního ročníku soutěže Fat Bear Week, kde překonal tisíce kilogramů lososa v aljašském národním parku Katmai. Soutěž, která začala v roce 2014, má za cíl zvýšit povědomí o hnědých medvědech a jejich prostředí. Chunk porazil dvojitou vítězku Grazer a získal nejvíce hlasů v hlasování veřejnosti z celého světa. Každý rok na podzim medvědi v parku výrazně přibírají na váze, aby se připravili na pětiměsíční zimní spánek.

Nová studie zkoumala vliv kvality spánku na stárnutí mozku pomocí MRI skenů více než 27 000 britských účastníků. Výsledky ukázaly, že lidé s nekvalitním spánkem mají mozky, které vypadají starší než jejich skutečný věk. Tento jev je spojen s rychlejším kognitivním úpadkem a vyšším rizikem demence. Studie také zjistila, že určité spánkové zvyky, jako je noční soví chronotyp, mohou zhoršovat stárnutí mozku. Zlepšení spánkových návyků může napomoci udržení mozku v lepší kondici.

Jane Goodall, slavná primatoložka, zemřela v Kalifornii ve věku 91 let. Byla známá svým přínosem pro studium šimpanzího chování, které změnilo pohled na vztah mezi lidmi a zvířaty. Goodall byla pionýrkou v oblasti přístupu k vědeckému výzkumu a úspěšně propojovala vědu s osobním angažmá. Založila Jane Goodall Institute a program Roots and Shoots, který podporuje mladé lidi k zapojení do konzervačních a humanitárních projektů. Její odkaz nadále inspiruje nové generace vědců po celém světě.

Alzheimerova choroba, nejčastější příčina demence, postihuje ročně miliony lidí na celém světě. Nemoc se projevuje zhoršením paměti a myšlení, přičemž včasná identifikace příznaků je klíčová pro lepší péči a podporu. Jedním z prvních příznaků může být změna v řeči, jako jsou dlouhé pauzy, vágní vyjadřování nebo používání nesprávných slov. Často se projevuje i obtíže s nalezením správných slov či sklon k jednoduššímu vyjadřování. Mladší pacienti s Alzheimerovou chorobou se mohou také setkat s potížemi, což podtrhuje význam včasného rozpoznání těchto příznaků.

Na trh míří nová vlna 'chill-out' nápojů, které mají sloužit jako přirozená alternativa ke zvládání stresu. Obsahují přísady jako L-theanin, ashwagandhu, houbu lion's mane nebo CBD. Tyto složky by měly podporovat relaxaci a snižovat úroveň kortizolu. Přestože tyto nápoje přitahují pozornost díky přírodnímu složení, mohou mít vedlejší účinky při nevhodném použití nebo při interakci s léky. Jako krátkodobá úleva mohou pomoci, ale neléčí podstatné příčiny stresu a nejsou náhradou odborné péče. Důležité je sledovat složení a konzultovat použití s lékařem.

Lék používaný k léčbě Alzheimerovy choroby, memantin, může zlepšit sociální chování u některých dětí s poruchou autistického spektra (PAS). Malá klinická studie ukazuje, že memantin může mít pozitivní účinky na děti s abnormálně vysokou hladinou glutamátu v určité oblasti mozku. Výzkum provedený v Massachusetts General Hospital naznačuje, že memantin by mohl zlepšit komunikaci a interakci s okolím ve specifických případech. Autoři studie však varují před definitivními závěry bez dalších rozsáhlých klinických studií. Minulé studie mohly přehlédnout tyto výsledky kvůli nerozlišení podskupin pacientů s PAS.

Nová studie naznačuje, že tukové usazeniny v mozku mohou hrát větší roli v Alzheimerově chorobě, než se dříve myslelo. Vědci objevili, že tyto usazeniny narušují funkci imunitních buněk v mozku, což by mohlo přinést nové možnosti léčby. Výzkum se zaměřil na enzym DGAT2, který způsobuje nadměrné ukládání tuků, a jeho cílením by mohlo dojít k obnově funkce mikroglií. To by mohlo pomoci obnovit přirozenou obranyschopnost mozku proti chorobě. Studie zdůrazňuje, že současné přístupy zaměřené na plaky a změti proteinů nemusí být dostatečné, a ukazuje nový směr pro budoucí terapie.

Analýza dat z mise Cassini odhalila komplexní organické molekuly na ledovém měsíci Saturnu, Enceladu. Studie vedená astrobiologem Nozairem Khawajou našla tyto molekuly v ledových proudech vycházejících z puklin v povrchu měsíce. Odborníci se zaměřili na nově vyvržené vzorky z plumas, které naznačují složitou chemii pod povrchem oceánu Enceladu. Přítomnost těchto molekul naznačuje podobné hydrotermální prostředí jako na Zemi, kde může existovat život. Přestože se jedná o abiotické procesy, objevené látky jsou důležité pro biologické systémy. Výzkum publikovaný v Nature Astronomy zvyšuje šance na obyvatelnost tohoto měsíce.

Ve starověkém Egyptě byla nalezena malá píšťalka vyrobená z kostí, která pravděpodobně sloužila k udržování pořádku mezi dělníky v královské hrobce. Artefakt pochází z období osmnácté dynastie a byl objeven v Akhetaten Stone Village poblíž královského pohřebiště. Výzkum vedený archeoložkou Michelle Langley naznačuje, že píšťalka mohla sloužit ke komunikaci nebo řízení hlídacích psů. Další možnosti jako dekorativní předmět byly vyloučeny. Výkonnost píšťalky byla testována replikou, která dokázala produkovat vysoký tón. Výzkum podtrhuje význam studia jednoduchých předmětů pro pochopení staroegyptské civilizace.

Cvičení nalačno, tedy fyzická aktivita před jídlem, je často diskutovanou metodou pro rychlé spalování tuků. Zastánci tvrdí, že vede k lepší změně tělesné kompozice, avšak studie z roku 2017 neprokázala, že by dlouhodobě přinášela vyšší úbytek tělesného tuku. Výzkumy ukazují, že jídlo před tréninkem zlepšuje výkon v delších aktivitách. Fastované cvičení může vést k pocitu hladu a špatným stravovacím rozhodnutím po tréninku. Celkově není cvičení nalačno prokázaně nadřazené ostatním metodám, důležité je pravidelné cvičení samotné.

Astronomové mohli zaznamenat vznik nového objektu známého jako magnetar během gama záblesku, jehož světlo dorazilo na Zemi v roce 2023. Výzkum vedený Run-Chao Chenem z Nanjing University detekoval signál, který popisují jako první tep novorozence magnetaru. Tyto extrémně magnetické objekty vznikají při srážce neutronových hvězd. Nový signál byl pozorován ve záblesku GRB 230307A. Magnetary disponují magnetickými poli tisíckrát silnějšími než běžné neutronové hvězdy, ale stále je mnoho neznámého ohledně jejich vzniku. Objev ukazuje, že magnetary vznikají při srážkách a otevírá nové možnosti ve studiu kosmických jevů.

Australští vědci představili nástroj využívající umělou inteligenci, který dokáže najít malé mozkové malformace u dětí s epilepsií. Tyto léze často zůstávají nepovšimnuty na běžných MRI skenech. Nástroj byl testován na dětských mozkových snímcích a ukázal úspěšnost až 94 % při analýze MRI a PET. Úspěšně pomohl identifikovat pacienty, kteří následně podstoupili operaci s pozitivním výsledkem. Epilepsie postihuje jedno z 200 dětí, přičemž třetina případů je rezistentní na léky. Další testy se plánují v reálném nemocničním prostředí.