Výzkumníci odhalili metodu, kterou Mayové využívali ke sledování a předpovídání zatmění Slunce. Pochopení tohoto systému bylo možné díky studiu Dresden Codex, starověkého svitku obsahujícího 405 lunárních měsíců. Dřívější předpoklady o jeho použití na cyklické bázi byly vyvráceny. Nová metoda umožňuje přesné předpovědi s minimální odchylkou. Díky tomuto postupu byli Mayové schopni přesně předpovědět sluneční zatmění v jejich území v období 350 až 1150 n.l. Tímto objevením se nadále odhalují fascinující matematické znalosti této civilizace.

Žirafy jsou známé svými dlouhými krky, ale jejich dlouhé nohy hrají klíčovou roli v přežití. Dlouhé nohy zvyšují efektivitu krevního oběhu, což snižuje energetické náklady na pumpování krve k hlavě. Výzkum ukazuje, že předkové žiraf měli dlouhé nohy dříve než krky. To pomáhá šetřit až 5 % energie, což je významné pro přežití na savaně. Tato evoluční adaptace umožňuje žirafám lépe čelit konkurenci a suším období ve srovnání s menšími savci.

Nové studie naznačují, že nanoproteiny od velbloudů a lam dokážou pronikat do mozkových buněk a mohou pomoci léčit Alzheimerovu nemoc. Díky své malé velikosti se mohou lépe dostat přes hematoencefalickou bariéru, což je klíčové pro jejich účinnost. Zatím jsou však tyto terapie schváleny pouze pro léčbu jiných částí těla. Výzkumníci se nyní soustředí na stabilitu a správnou formulaci těchto proteinů pro klinické využití. I když je praktické použití v léčbě lidí ještě daleko, výsledky vzbuzují naději na nové možnosti léčby mozkových poruch.

Nedávné studie ukázaly, že rozptylování může sloužit jako očistný cyklus mozku. V Řecku byla objevena největší pavoučí síť na světě, ve které žije přes 100 000 pavouků. Fyzici vyloučili možnost, že vesmír je simulací, jelikož není možné dosáhnout úplného popisu reality algoritmy. Výzkum v USA odhalil nárůst paměťových problémů u mladších dospělých. Studie o půstu zjistila, že u dospělých nezhoršuje kognitivní funkce, ale ovlivňuje děti a mladistvé. Také se zkoumá, zda objekt, který poškodil čelní sklo Tesly v Austrálii, může být meteorit.

Standardy krásy se mění rychleji než kdykoli předtím, zejména díky sociálním médiím. Mozek se přizpůsobuje těmto ideálům a uvolňuje hormon dopamin, což může vést k závislosti a nespokojenosti s vlastním vzhledem. Psychologické efekty jako body dysmorfní porucha či anorexie se mohou zhoršovat kvůli neustálým srovnáváním s nereálnými obrazy. Uvědomění si toho, jak náš mozek na krásu reaguje, nám může pomoci změnit naše vnímání krásy. Kurátorské výběry rozmanitých obrazů na sociálních sítích mohou pomoci posílit naši psychickou odolnost vůči tlaku ideálů krasy.

Vědci z Maynooth University v Irsku dosáhli významného pokroku ve forenzice. Podařilo se jim zviditelnit otisky prstů na vystřelených nábojnicích. Nová metoda dokáže odhalit detaily, jako jsou póry a hřebeny, které mohou identifikovat střelce. Přestože nábojnice v experimentech nebyly skutečně vystřeleny, ale zahřívány v peci, výsledky jsou slibné. Technika využívá chemického roztoku a elektrického napětí k odkrytí stop, které jinak nejsou viditelné. Výzkum zkoumá i možnost, že důkazy ničí hlavně plynné výboje při střelbě.

Vědci zjistili, že nejlepším způsobem, jak vyhrát ve hře kámen, nůžky, papír, je být co nejnáhodnější a nepředvídatelný. Studie zjistila, že lidé mají tendenci příliš analyzovat minulé kolo a nejsou schopni být skutečně náhodní, což často vede ke ztrátám. Výzkum zahrnoval 15 000 her a odhalil, že mozek uchovává informace o předchozích kolech, což negativně ovlivňuje rozhodování hráčů. Experiment také ukázal, že vítězi se stávají ti, kteří se vyhýbají spoléhání na předchozí výsledky, což je klíčové v konkurenčním prostředí. Většina lidí přirozeně tíhne k opakovanému výběru jedné možnosti, zejména 'kámen'.

Vědci objevili novou metodu, jak zkoumat jádra atomů bez potřeby velkých částicových urychlovačů. Pomocí molekuly radium monofluoridu využívali elektrony radia, aby pronikly do jeho jádra a odhalily energetické posuny. Tato technika by mohla pomoci objasnit asymetrii mezi hmotou a antihmotou ve vesmíru. Jelikož má jádro radia hruškovitý tvar, může být klíčem k detekci narušení symetrií. Výzkum je zatím v počáteční fázi, ale slibuje nový pohled na základní otázky moderní fyziky.

Vědci zjistili, že tepna ve střední části lidského předloktí, která obvykle mizí během vývoje v dětství, zůstává u stále většího počtu dospělých. Studie ukazuje, že tato tepna je nyní třikrát častější než před více než stoletím. Výzkumníci naznačují, že tento vývoj může být podporován přírodní selekcí a mohl by být způsoben genetickými mutacemi nebo zdravotními problémy matek během těhotenství. Přestože přítomnost tepny může přispívat k lepšímu prokrvení, může také zvyšovat riziko vzniku syndromu karpálního tunelu. Pokud trend vydrží, většina lidí by mohla mít tuto tepnu do roku 2100, což by znamenalo výrazný posun v lidské anatomii.

Výzkumníci z Univerzity v Nottinghamu vyvinuli gel schopný regenerovat poškozenou zubní sklovinu. Gel funguje tak, že napodobuje proces přirozeného růstu skloviny pomocí syntetického proteinového scaffoldu. Testy ukázaly, že nově vytvořená sklovina je stejně silná jako původní, odolná vůči běžným mechanickým zatížením. Tato technologie by mohla představovat revoluci v dentální péči, avšak je potřeba další testování na lidských zubech. Objev byl publikován v časopisu Nature Communications.

Vědcům z UC San Diego se podařilo masově produkovat pigment xanthommatin, který chobotnicím umožňuje dokonalé maskování. Tento pigment se dosud obtížně získával, ale díky bioinženýrství bakterií se jeho produkce výrazně zefektivnila. Nová metoda zvaná 'biosyntéza spojená s růstem' motivuje bakterie k produkci velkého množství xanthommatinu. Tento objev nejen napomůže dalšímu výzkumu kamufláže hlavonožců, ale také ukazuje potenciál biologické výroby cenných látek. Publikováno v Nature Biotechnology, studie otevírá možnosti pro udržitelnou produkci materiálů pomocí biotechnologií.

Nový výzkum naznačuje, že dlouhodobé užívání melatoninu může zvyšovat riziko srdečních problémů. Studie, která analyzovala přes 130 000 dospělých, uvádí, že osoby užívající melatonin déle než rok mají o 89 % vyšší pravděpodobnost srdečního selhání. Přestože melatonin je obvykle považován za bezpečný při krátkodobém užívání, výsledky ukazují na potřebu dalšího zkoumání jeho dlouhodobých účinků. V USA je melatonin dostupný bez předpisu, což může vést k jeho neregulovanému používání. Výzkum byl představen na vědeckých zasedáních Americké asociace pro srdce.

Předběžná studie zjistila, že užívání tabáku spolu s konopím vede k unikátním změnám v chemii mozku. Skupina uživatelů obou látek vykázala vyšší hladiny enzymu FAAH, což může ovlivňovat systémy odměňující nikotin. Tento objev by mohl vysvětlit, proč kombinace tabáku a konopí často úzce souvisí se závažnějšími závislostmi a psychickými problémy. Pro lepší porozumění je nutný další výzkum. Vědci se chtějí zaměřit na ty, kdo užívají tabák a konopí, a zjistit, jak přesně dochází k těmto změnám.

Tropické cyklóny patří mezi nejničivější klimatické jevy a způsobují značné škody na zdraví nejen okamžitě po úderu. Studie analyzující 14,8 milionu úmrtí v oblastech postižených 217 cyklóny zjistila, že riziko úmrtí různých nemocí se po cyklónech výrazně zvyšuje. Největší nárůsty byly zaznamenány u onemocnění ledvin a zranění. Výsledky ukazují, že silné srážky a jejich následky, jako jsou povodně, představují větší riziko než samotné větry. Nejvíce zasažené jsou chudší komunity, které nemají dostatečné zdravotní systémy. Změny klimatu navíc vedou ke změnám intenzity a oblastí výskytu cyklónů, což ohrožuje i regiony, kde se v minulosti cyklóny nevyskytovaly.

Tropické cyklóny mají ničivé dopady nejen přímo, ale i v týdnech po jejich přechodu. Studie analyzující 14,8 milionu úmrtí v oblastech zasažených cyklóny ukázala zvýšené riziko úmrtí na ledvinové nemoci, infekce a další zdravotní komplikace. Zejména deště spojené s cyklóny vykazují silnou korelaci s úmrtími. Chudší komunity jsou obzvlášť ohroženy kvůli horším zdravotním systémům. Výsledky zdůrazňují potřebu zaměřit se na prevenci a zlepšení pohotovostního plánování obzvláště v méně zasažených oblastech, které nyní čelí vyššímu riziku.

Erythritol, běžné sladidlo nacházející se v mnoha produktech, může narušovat funkci krevní-mozkové bariéry. Studie z University of Colorado ukazuje, že erythritol poškozuje buňky této důležité ochranné vrstvy, což by mohlo zvýšit riziko mrtvice. Sladidlo způsobuje oxidační stres a narušuje normální regulaci průtoku krve, což může ohrozit dodávku kyslíku do mozku. Tato zjištění navazují na předešlé studie, které erythritol spojují s vyšším výskytem srdečních záchvatů a mozkových mrtvic. Přestože erythritol je schválen jako bezpečný pro konzumaci, jeho dlouhodobý vliv na zdraví vyžaduje další zkoumání.

Vědci objevili překvapivé spojení mezi rytmy v našem mozku a střevech. Výzkum ukázal, že oscilace podporující trávení se objevují i v mozkových cévách, kde pomáhají s dodávkou kyslíku a živin. Tento objev by mohl zlepšit pochopení biologických systémů a jejich vliv na duševní zdraví. Studie propojení mezi oscilacemi ve střevech a mozku může pomoci vysvětlit změny, které signalizují psychické problémy nebo mohou předpovědět demenci.

Nová mapa římských silnic, Itiner-e, zdvojnásobila dosud známou délku sítě těchto starověkých cest na 300 000 km. Projekt vedený Tomem Brughmans z Aarhuské univerzity odhalil, že byly zmapovány pouhé 3 % všech římských silnic. Mapa poskytuje otevřenou platformu pro studium a lokalizaci antických cest, které hrály klíčovou roli v expanzi a údržbě římské říše. Přestože římská říše zanikla, mnoho z těchto tras se dodnes používá. Tým plánuje pokračovat v rozšiřování Itiner-e, aby vytvořil nejkomplexnější mapu římských silnic na světě.

Švýcarská biotechnologická firma testuje nový doplněk stravy, který podle posledních výsledků klinické studie může omlazovat imunitní systém. Doplněk s antioxidanty založený na urolithinu A vykazuje potenciální přínos pro regeneraci imunitního systému, přičemž počáteční znaky na krevních buňkách jsou pozitivní. Test zahrnoval 50 zdravých dospělých, z nichž ti, kteří užívali doplněk, vykazovali změny v imunitních buňkách, konkrétně u CD8⁺ T buněk a přírodních zabíječských buněk. Zda tyto změny mají dlouhodobý zdravotní přínos, zůstává nejasné. Před dalším výzkumem je potřeba stanovit, zda mohou tyto změny vést k zlepšení zdravotního stavu.

Vědci objevili, že dva léky schválené pro léčbu rakoviny mohou mít potenciál i při léčbě Alzheimerovy choroby. Studie realizovaná na myších modelech ukazuje, že letrozol a irinotekan dokáží snížit škodlivé bílkovinové shluky v mozku spojené s Alzheimerem. Myši, které byly těmito léky ošetřeny, prokázaly zlepšení ve schopnostech učení a paměti. Tato kombinace cílí na různé typy mozkových buněk a slibuje personalizovanou léčbu. Přestože zatím nebyly provedeny testy na lidech, vědci doufají, že klinické zkoušky by mohly začít brzy.