Asteroid 2024 YR4 představuje malé riziko srážky s Měsícem v prosinci 2032. NASA zkoumá dvě hlavní možnosti, jak potenciální srážku odvrátit: odklonění asteroidu nebo jeho zničení. Varianta zničení by mohla zahrnovat jaderný výbuch, což by vyžadovalo předchozí rekognoskaci pro upřesnění jeho hmotnosti. Odklonění dráhy by bylo preferovanou metodou, ale je nutné přesné určení hmotnosti asteroidu. V případě zničení je uvažován i nukleární výbuch, který by mohl dostatečně narušit asteroid, což je teoreticky možné, ale politicky a technicky náročné. Definitivní rozhodnutí bude muset padnout brzy, aby bylo dostatek času na přípravu mise.

Astronauti často čelí zrakovým problémům kvůli syndromu SANS spojenému s pobytem v kosmu. Vědci v USA vyvinuli nástroj využívající umělou inteligenci pro předpověď těchto komplikací před odletem. Model s přesností 82 % identifikuje riziko pomocí očních skenů před vesmírnými misemi. Zjistili, že změny vyvolané simulací mikrogravitace připomínají skutečný let do vesmíru. Výzkum nabízí nový směr pro zajištění bezpečnosti astronautů a řešení dalších zdravotních rizik pobytu v kosmu.

Nová studie naznačuje, že Měsíc by mohl obsahovat velké množství vzácných kovů, včetně platiny, palladia a rhodia, ve svých kráterech vzniklých po dopadech asteroidů. Vědci odhadují, že až 6 500 kráterů může skrývat tyto cenné nerosty. Navíc asi 3 400 kráterů by mohlo obsahovat vodu, což je klíčové pro budoucí lidské mise na Měsíc. Výzkum naznačuje, že těžba na Měsíci by mohla být výhodnější než na asteroidech poblíž Země. K určení vhodných lokalit pro těžbu by mohla být využita dálková detekce z oběžné dráhy Měsíce.

Výzkum ukázal, že hudebníci mohou vnímat bolest odlišně díky změnám v mozku vyvolaným dlouhodobým tréninkem. Studie srovnávala reakce na bolest mezi hudebníky a nehudebníky a zjistila, že hudebníci vykazují méně nepohodlí a jejich mozkové mapy zůstávají stabilnější. To naznačuje, že intenzivní hudební praxe může poskytnout určitou ochranu proti bolesti. Přestože hudba není lékem na chronickou bolest, výsledky by mohly vést k novým metodám léčby bolesti. Současný výzkum zkoumá, zda může hudební trénink pomoci i v oblasti pozornosti a kognice při chronické bolesti.

Mikroplasty, drobné částice pocházející z fosilních paliv, se nyní nacházejí i v lidských kostech. Nový přehled studií naznačuje, že mohou negativně ovlivňovat kostní zdraví, což může vést ke slabým a křehkým kostem. Vědci zjistili, že mikroplasty se mohou dostat do kostní tkáně a narušit metabolismus kostní dřeně. Zatímco tato zjištění zatím nejsou jednoznačně aplikovatelná na lidské kosti, existují obavy, že mikroplasty mohou přispívat ke vzrůstajícímu výskytu osteoporózy. Výzkum nadále upozorňuje na nutnost omezení expozice plastům v našich životech.

Nová studie na myších naznačuje, že úzkost může mít kořeny ještě před narozením. Výzkum ukázal, že stres nebo infekce během těhotenství mohou u potomků zvýšit riziko rozvoje úzkosti v dospělosti. Vědci sledovali změny na neuronální úrovni v části mozku, které přispívají k úzkostnému chování. Modifikace DNA v této oblasti zvyšují citlivost na stres a vedou k nadměrné aktivitě neuronů. Tyto poznatky mohou přispět k budoucí diagnostice a léčbě úzkosti, přičemž zdůrazňují důležitost zdravého těhotenství.

Nový výzkum odhaluje, že pouze 47 % srdečních infarktů u žen mladších 65 let je způsobeno ucpanými tepnami, což je podstatně méně než u mužů, kde je to 75 %. Studie z Mayo Clinic analyzovala 1 474 případy srdečních infarktů a zjistila, že faktory jako spontánní disekce koronárních tepen či embolie hrají významnou roli, zvláště u žen. Chybné diagnózy mohou vést k neúčinné léčbě, proto je důležité zvýšit povědomí o těchto příčinách. Tento výzkum může vést k lepším preventivním opatřením a léčbě, což by mohlo zachránit životy.

Výzkumníci ve Spojeném království úspěšně otestovali genovou terapii AMT-130, která může zpomalit progresi Huntingtonovy choroby až o 75 % během tří let. Tato terapie výrazně redukuje biomarker neurodegenerace v mozkomíšním moku. Pokud se výsledky potvrdí, může se stát první licencovanou léčbou zpomalující tuto smrtelnou poruchu. Huntingtonova nemoc je způsobena genetickou vadou, která ničí neurony a omezuje tělesné funkce. Jediná dávka AMT-130 by mohla mít celoživotní účinek. Testování probíhá i v USA a Evropě, přičemž schválení léčby se očekává v roce 2026.

Irský matematik William Rowan Hamilton objevil v 19. století paralelu mezi dráhami světla a pohybem částic, což později inspirovalo vývoj kvantové mechaniky. Jeho práce poskytla vhled do skutečné povahy fyzikálního světa dlouho před tím, než byla kvantová fyzika formálně uznána. Slavným vývojem, který předcházel proniknutí do této problematiky, byl Youngův dvojštěrbinový experiment a Einsteinovy objevy ohledně fotonů a kvantové povahy energie. V roce 1925, kdy Schrödinger formuloval svoji vlnovou rovnici, byla Hamiltonova analógie významně uznána. Tato práce se podílela na ustanovení kvantové mechaniky jako klíčové oblasti fyziky. Hamilton by pravděpodobně nikdy nepředpokládal, jak zásadní roli jeho analogie v tomto oboru sehrají.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), která funguje jako symbol spolupráce mezi USA, Evropou, Kanadou, Japonskem a Ruskem, bude v roce 2030 dekontaminována a navedena do Pacifiku. Stanice hostila tisíce experimentů přispívajících k vědeckému poznání astrofyziky, biotechnologie či materiálových věd. Po zániku ISS chce NASA pokračovat ve výzkumu využitím soukromých vesmírných stanic. Tyto nové stanice budou podporovány komerčními partnery jako SpaceX a Boeing. Zatímco se připravují nové stanice, Čína bude pokračovat v provozu své vlastní Tiangong stanice.

Fat Bear Week je každoroční soutěž pořádaná Národním parkem Katmai, kde internetové hlasování vybírá nejkulatějšího hnědého medvěda na Aljašce. Medvědi se musí připravit na zimu lovením lososů na řece Brooks, kde mohou dosáhnout váhy až 544 kilogramů. Nejpopulárnější medvěd získává titul díky své mohutnosti a úspěchu v přípravě na hibernaci. Soutěž přitahuje pozornost lidí z více než 100 zemí světa. Mezi favority letošního ročníku patří Grazer, dvojnásobný vítězka, a Chunk, medvěd s trvalým zraněním čelisti.

Vědci zkoumají, proč má planeta Merkur tak neobvyklé jádro, které tvoří 70 % její hmotnosti. Studium naznačuje, že Merkur mohl vzniknout obří srážkou s jiným podobně velkým tělesem, což je podle simulací pravděpodobnější než dříve navrhovaný model srážky s různě velkými tělesy. Takovéto srážky byly běžné v počátcích sluneční soustavy, což by mohlo vysvětlit současnou strukturu Merkuru. Výzkum ukazuje, že při srážce mohla být odstraněna velká část původního pláště Merkuru, což vedlo k jeho vysoké kovové složení. Chybějící materiál mohl být rozptýlen nebo dokonce absorbován jinými planetami.

Výzkum naznačuje, že mikroby v ústech mohou být spojeny s rizikem vzniku rakoviny slinivky břišní. Studie zkoumala vzorky ústní mikroflóry více než 300 tisíc osob a identifikovala 27 mikrobů, které mohou zvyšovat riziko této vážné nemoci. Zejména bakterie jako Porphyromonas gingivalis a houba Candida tropicalis byly spojeny s vyšší pravděpodobností diagnózy. Zároveň jiné mikroby vykazovaly ochranný efekt. Zvýšené povědomí o složení ústního mikrobiomu by mohlo vést k lepší prevenci a včasné detekci rakoviny.

Vědci v Číně použili laser ke stanovení stáří dinosauřích vajec, což je poprvé, kdy byla vejce přímo datována. Technika spočívá ve využití mikrolaseru k odpaření částic skořápky, což uvolňuje atomy uranu. Pomocí poměru uranu k olovu pak určují přesné stáří vajec, které odpovídá období svrchní křídy před asi 85 miliony lety. Tato metoda je přesnější než dosavadní datování okolních materiálů. Pochopení doby svrchní křídy je důležité pro výzkum dinosaurů a klimatu v tomto období, kdy docházelo k výrazným změnám. Studie byla publikována ve vědeckém časopise Frontiers in Earth Science.

Maria Branyas, která se dožila 117 let, měla genetické varianty spojované s dlouhověkostí, zdravým srdcem a dobrým imunitním systémem. Vědci zjistili, že její buňky vypadaly mladší, než odpovídalo jejímu věku. Navzdory vysokému věku měla dobré kardiovaskulární zdraví, nízké úrovně 'špatného' cholesterolu a zánětlivých markerů. Vědci se domnívají, že krátké telomery jí mohly poskytnout výhodu proti rakovině. Studie upozorňuje na potřebu větších výzkumů, ale naznačuje, jak genetika a životní styl ovlivňují dlouhověkost.

Vědci ze Stanfordské univerzity učinili průlom ve 77leté záhadě kolem slavného obrazu Jacksona Pollocka s názvem Number 1A, 1948. Tento obraz je známý svým působivým tyrkysovým odstínem, který byl nyní identifikován jako manganová modrá, pigment dnes zakázaný kvůli zdravotním a ekologickým rizikům. Techniky como Ramanova spektroskopie hrály klíčovou roli při potvrzení, že byl ve skutečnosti použit tento pigment dříve označený jako barium manganát síran (PB33). Výzkum přispívá k hlubšímu porozumění umělecké tvorbě a otevírá cestu k vývoji bezpečných alternativ tohoto pigmentu.

NASA potvrdila, že plánuje vyslat astronauty na oběžnou dráhu Měsíce na začátku roku 2026 v rámci mise Artemis 2. Jedná se o první takovou misi za více než půl století. Posádku tvoří tři američtí a jeden kanadský astronaut. Mise se však nezaměřuje na přistání na Měsíci; to je cílem následné mise Artemis 3. Program Artemis má za cíl zastavit čínské úsilí, které plánuje vlastní vyslání lidí na Měsíc do roku 2030.

Nová mezinárodní studie naznačuje, že i malé množství alkoholu může zvyšovat riziko rozvoje demence. Výzkum z různých položek dat, včetně genetických a dotazníků od více než půl milionu lidí, ukazuje, že jakékoli množství alkoholu je škodlivé. Dřívější teorie o ochranném vlivu mírného pití byly zpochybněny, protože nepití bývá často spojováno s bývalými těžkými pijáky. Výzkum zaměřený na genetické předpoklady k pití ukázal, že jakýkoliv zvýšený předpoklad se váže k vyššímu riziku demence. Snižování konzumace alkoholu by mohlo významně zmírnit riziko této nemoci.

Na TikToku se šíří protizánětlivé diety, které často doporučují odstranění celých skupin potravin, jako je mléko nebo lepek. Zatímco myšlenka redukce zánětu stravou má vědecký základ, extrémní verze na sociálních sítích mohou být zbytečně omezující. Zánět je přirozený proces, který pomáhá tělu léčit se a bránit proti infekcím. Chronický zánět je však spojen s nemocemi jako srdeční choroby nebo cukrovka. Výzkumy ukazují, že středomořská strava bohatá na ovoce, zeleninu a zdravé tuky může snížit zánětlivé markery v těle. TikTokové doporučení vyloučit mléčné výrobky a lepek bez lékařského důvodu není vědecky podložené.

Extrémně energetická částice, která zasáhla Zemi, by mohla být posledním pozůstatkem vypařující se černé díry. Dva fyzici z MIT navrhují, že událost KM3-230213A je důsledkem Hawkingova záření, uvolněného při zániku prapůvodní černé díry. Tento mechanismus by mohl vysvětlit i jiné vysokoenergetické neutrinové události. Hypotéza také naznačuje, že tyto prapůvodní černé díry by mohly tvořit významnou část temné hmoty ve vesmíru. I když je pravděpodobnost výbuchu poblíž Země nízká, měření naznačují, že je možné, že naše současné detektory již pozorovaly takový jev.