Zemské magnetické pole se dramatičě proměnilo před přibližně 41 000 lety a nyní vědci převedli tato data v zvukový zážitek. Pomocí dat z mise Swarm Evropské kosmické agentury vznikla nevšední akustická reprezentace této změny, která je výsledkem pohybů kapalného kovu v jádru Země. Toto pole, které nás chrání před solárními částicemi, čas od času mění polaritu, což by dnes způsobilo obrácení funkcí kompasů. Poslední velké převrácení bylo zaznamenáno ve Francii a výrazně oslabilo magnetické pole Země, což vedlo ke zvýšené radiaci. Toto poznání je klíčové pro predikci budoucích kosmických vlivů a klimatických změn.

Vědci objevili nový druh korálu v hloubkách u havajského ostrova Moloka'i a pojmenovali jej Iridogorgia chewbacca kvůli jeho podobnosti s postavou Chewbacca z Hvězdných válek. Tento korál je vysoký 51 centimetrů a je složen z jednotlivých polypů tvořících spirálovité struktury. Objev korálu a dalších druhů rodu Iridogorgia v tropických vodách Tichomoří rozšiřuje naše znalosti o biodiverzitě hlubokomořských ekosystémů. Studie zdůrazňuje důležitost popisu druhů z málo prozkoumaných oblastí pro porozumění biogeografické historii regionu. Tento výzkum může být klíčový pro reakcí na změny podnebí v oceánech.

Vědci objevili v grónském ledovci zvýšenou koncentraci platiny, původně připisovanou nárazu meteoritu, ale nová výzkum ukazuje na vulkanickou erupci z Islandu. Tato erupce, která se odehrála před přibližně 12 800 lety, by mohla souviset s dramatickými klimatickými změnami, které vedly k ochlazení známému jako mladší dryas. Studie analyzovala chemické vzorky různých erupcí a zjistila, že stopa se nejvíce podobá výbuchům islandských sopek. Výsledky zdůrazňují důležitost pochopení příčin minulých klimatických změn pro předpověď budoucích.

Nejrozsáhlejší genetický výzkum dyslexie zahrnující data od více než 1,2 milionu lidí odhalil přes tucet nových genetických oblastí spojených s tímto neurovývojovým rozdílem. Tým vedený molekulární genetičkou Hayley Mountford z Edinburské univerzity identifikoval 80 oblastí, z nichž 36 dosud nebylo považováno za významné. Třináct z těchto oblastí představuje zcela nový objev. Některé geny, jež byly nově identifikovány, hrají roli ve vývoji mozku a sdílejí souvislosti s ADHD. Výzkum také naznačil možné propojení mezi dyslexií a chronickou bolestí. Tento průlomový výzkum byl publikován v časopise Translational Psychiatry.

Veřejné toalety mohou obsahovat široké spektrum mikrobů, které se přenášejí močí a stolicí. Kromě bakterií, jako jsou E. coli a Staphylococcus aureus, jde i o viry, jež mohou způsobit gastroenteritidu. Přestože se mnohdy obáváme znečištěných sedátek, větší riziko představují kliky dveří a kohoutky, které lidé často používají nemytými rukama. Rizikovým momentem je splachování, které může do vzduchu uvolnit mikroorganismy. Pro bezpečné použití veřejných toalet se doporučuje řádná hygiena rukou a používání dezinfekčních ubrousků. Pro většinu zdravých lidí však sezení na veřejných toaletách nepředstavuje vysoké riziko.

Vesmírné útvary označené jako 'malé červené tečky' by mohly být dosud neznámým typem objektů - obřími černými děrami obalenými hustými plynnými oblaky. Podle týmu vedeného Annou de Graaff z Max Planck Institutu nedokáže pozorovanou spektrální anomálii 'The Cliff' vysvětlit žádný známý model hvězd. Tým navrhuje koncept 'hvězdy s černou dírou', kde centrální černá díra silně ovlivňuje okolní plynné prostředí. Tyto domnělé objekty by mohly pomoci vysvětlit nepravidelnosti ve vývoji galaxií ve vesmírném počátku. Výzkum zůstává teoretický a vyžaduje další potvrzení.

Velká studie z USA spojila chronickou nespavost u starších dospělých se změnami v mozku vedoucími k demenci. Výzkum ukázal, že lidé s nespavostí vykazovali rychlejší pokles paměti a myšlení a byli o 40 % náchylnější k rozvoji kognitivní poruchy nebo demence. Zvláště škodlivé bylo kombinování nespavosti s kratší délkou spánku, což vedlo k vyšší úrovni amyloidních plaků a poškození bílé hmoty mozku. Studie také potvrdila vliv genu ApoE4, který zvyšuje riziko Alzheimerovy choroby, a naznačila, že špatný spánek může mozek ohrozit kombinací několika mechanizmů. Prevence by měla začít v polovině života, protože dobrý spánek je klíčový pro zdraví mozku.

Nová pozorování černé díry M87* ukázala zajímavé změny v jejím magnetickém poli. Pomocí dat získaných mezi lety 2017 a 2021 vědci zmapovali změny polarizace a zjistili, že magnetické pole kompletně změnilo směr. Tato dynamická kosmická „počasí“ se odehrávají mimo horizont událostí, zatímco černá díra sama je stabilní. Výsledky by mohly pomoci pochopit, jak černé díry vysílají extrémní výtrysky do vesmíru. Nové poznatky odhalují turbulentní prostředí, kde magnetické pole ovlivňuje tok materiálu kolem černé díry.

Vědci analyzují druhý největší diamant světa, Motswedi, a zkoumají jeho potenciální hodnotu pro prodej. Genetická analýza odhalila tajemství dlouhověkosti u ženy, která žila 117 let, a její unikátní genové varianty. Nový výzkum odhalil, že vývoj prstů u lidí možná souvisí se strukturami rybího těla. Významný objev molekuly AP503 by mohl vést k novým terapiím osteoporózy. Studie naznačuje, že nízké dávky aspirinu mohou snižovat riziko návratu kolorektálního karcinomu po léčbě.

Operace prodlužování končetin, původně určená pro ortopedické problémy, se stává estetickým trendem. Přestože slibuje zvýšení výšky, zásah je komplikovaný a nese mnohá rizika, včetně intenzivní bolesti, možného poškození nervů i ztuhlosti kloubů. Proces je náročný, s dlouhou rekonvalescencí a komplikacemi. Popularita těchto operací v poslední době roste, přestože důsledky mohou převažovat nad výhodami. Pro osoby s lékařskou potřebou mohou být zásadní, ale u estetiky je otázkou, zda stojí za náklady a nepohodlí.

Astronomové od roku 2019 zkoumají zvláštní rádiové kruhy ve vesmíru, známé jako "zvláštní rádiové kruhy" (ORC). Nejnovější studie se zaměřuje na kruh J0356-4216 pomocí teleskopů ASKAP a MeerKAT. Tyto kruhy mají symetrické struktury a jejich centrum se nachází v galaxiích. Pravděpodobná příčina jejich vzniku je spojená s aktivitou supermasivních černých děr nebo kolizemi galaxií. Výzkum však zatím nebyl recenzován a jeho výsledky jsou dostupné jako preprint.

Nový výzkum objevil, že Měsíc rezaví vinou Země. Kyslík unikající ze Země je pravděpodobně zodpovědný za tvorbu hematitu na lunárních pólech. Toto zjištění bylo potvrzeno laboratorními simulacemi. Během úplňku Měsíc prochází magnetickým ocasem Země, kde se dostává do kontaktu s jejími kyslíkovými ionty, které oxidují železné minerály. Tato interakce mohla probíhat po miliardy let a ovlivnit chemické složení Měsíce. Výzkum naznačuje, že hematit na Měsíci může uchovat historii kyslíku v zemské atmosféře.

Vědci objevili supermasivní černou díru v galaxii RACS J0320-35, která roste rychlostí 2,4násobnou oproti teoretickému Eddingtonovu limitu. Tento jev může vysvětlit, jak supermasivní černé díry dosáhly své ohromné hmotnosti již krátce po Velkém třesku. Černá díra byla zpozorována díky jasnému rentgenovému záření, převyšujícímu jiné objekty z raného vesmíru. Rychlý růst černé díry podporuje super-Eddingtonská akrece, kde dochází k intenzivnímu nasávání materiálu. Počáteční důkazy mohou poskytnout nový pohled na formování černých děr po vzniku vesmíru.

Rekonstrukce starodávné lebky objevila nové informace o vývoji moderního člověka. Výzkumníci z Číny a UK pomocí 3D skenování určili její místo na hominidním rodokmenu. Lebka nepatří předkovi moderního člověka, ale úzce příbuzné skupině. Nové údaje naznačují, že odštěpení Homo sapiens a jeho příbuzných proběhlo dříve, než se dříve myslelo, zhruba před 1,38 miliony let. Tento objev by mohl objasnit některé záhady v evoluci hominidů, včetně takzvané ‚zmatení ve středu'.

V roce 2023 byl v Číně diagnostikován Alzheimer u devatenáctiletého mladíka, což je nejmladší případ této choroby. Zhoršování paměti začalo ve věku 17 let a pokračovalo až ke ztrátě schopnosti dokončit střední školu. Navzdory absenci známých genetických mutací a rodinné anamnéze je tento případ považován za záhadný. Studie ukázala pokles paměťových schopností až o 87 % oproti vrstevníkům. Tento případ ukazuje, že Alzheimerova nemoc může začít různými způsoby a upozorňuje na potřebu zkoumání časného nástupu choroby.

Homo floresiensis, známí jako hobiti, byli výrazně menší než jiní lidé, což vědce zaskočilo. Nový výzkum z univerzity ve Western Washingtonu naznačuje, že ke zmenšení došlo zpomalením růstu během dětství, což bylo adaptací na ostrovní prostředí. Tento jev, známý jako ostrovní nanismus, ovlivnil i další druhy na ostrovech, jako je trpasličí slon. Ačkoli měli Hobiti malé mozky, byli schopni vyrábět nástroje a využívat oheň, což svědčí o jejich inteligenci a schopnostech. Jejich zmenšení těla nemělo zásadní vliv na jejich kognitivní schopnosti.

Asteroid 2023 CX1 byl poprvé detekován maďarským astronomem, než vstoupil do atmosféry a rozpadl se nad severozápadní Francií. Tento úkaz přinesl nové poznatky o tom, jak se vesmírné kameny rozpadají. Díky spolupráci vědců a amatérských astronomů se podařilo sledovat postup asteroidu s nebývalou přesností. Pomocí fotek a videí z veřejnosti bylo možné analyzovat jeho rozpad na několik částí. Přestože asteroid nezpůsobil na Zemi žádnou škodu, podobné případy mohou teoreticky způsobit značné poškození.

Kosmické lety mají negativní vliv na lidský zrak, přičemž mnoho astronautů zaznamenává problémy se zrakem. Američtí vědci nyní vyvinuli nástroj využívající umělou inteligenci k předpovědi těchto problémů před samotným letem. Tento nástroj se zaměřuje na syndrom neuro-okulárního poškození spojeného s kosmickými lety (SANS). Studie zahrnovala trénink AI na malém množství dat, avšak i tak se podařilo dosáhnout 82% přesnosti v předpovědích pomocí předletových skenů očí. I když je systém zatím v rané fázi, představuje důležitý krok k lepší ochraně zdraví astronautů a rozvoji lidských vesmírných výzkumů.

Asteroid 2024 YR4 má 4% šanci zasáhnout Měsíc v prosinci 2032. Ačkoliv je pravděpodobnost malá, NASA a vědci plánují mise, které by mohly Měsíc ochránit. K dispozici jsou dvě hlavní strategie: odklonit asteroid nebo ho zničit. Odklonění by bylo preferováno, avšak kvůli neznámé hmotnosti asteroidu je obtížné naplánovat přesnou misi. Druhou možností je jaderný výbuch, který by mohl asteroid rozložil na menší kusy. Rozhodnutí o postupu bude nutné učinit v příštích letech.

Cesty do vesmíru mohou mít negativní dopad na zrak astronautů. Nově vyvinutý nástroj poháněný umělou inteligencí umožňuje předpovědět tyto problémy ještě před začátkem mise. Výzkumníci se zaměřili na neuro-oční syndrom (SANS), který souvisí s časem stráveným ve vesmíru. Tento syndrom může i po návratu na Zemi přetrvávat. AI model vykazuje slibnou přesnost 82 % při předpovědi SANS, což nabízí možnost prevence. Studie naznačuje, že výzkum zdraví ve vesmíru může být efektivní i s využitím dat získaných na Zemi.