lékařství

V nedávné klinické studii se ukázalo, že lék sultiame, běžně používaný k léčbě epilepsie, může zlepšit symptomy spánkové apnoe až o 50%. Studie zahrnovala 240 účastníků s diagnózou středně těžké až těžké spánkové apnoe z pěti evropských zemí. Výsledky ukázaly, že účastníci užívající vyšší dávky léku měli méně přerušení dýchání a lepší noční saturaci kyslíkem ve srovnání s placebovou skupinou. Neprojevil se žádný významný negativní účinek, což naznačuje, že sultiame může být účinnou farmakoterapií pro pacienty s poruchami dýchání během spánku. Výsledky dávají naději na jednodušší a pohodlnější léčbu spánkové apnoe, což je stav, který výrazně ovlivňuje kvalitu života.

Nový výzkum identifikoval buněčný receptor GPR133 jako klíčový pro hustotu kostí a potenciální cíl pro léčbu osteoporózy. Vědci z Německa a Číny zjistili, že aktivace tohoto receptoru pomocí látky AP503 zlepšuje sílu kostí u myší, dokonce při současném cvičení. Tato zjištění, založená na studiích na zvířatech, naznačují možnost podobného účinku u lidí. Osteoporóza je vážná nemoc, kterou stávající léčby nedokážou zvrátit, ale nové objevy otevírají dveře k účinnější léčbě. Přestože jsou výsledky založeny na zvířecích modelech, nadějná potenciál pro lidskou aplikaci by mohl znamenat zlepšení kvality života starších pacientů.

Vědci poprvé objevili důkazy bakterií v neinfekčních ledvinových kamenech. Studie z UCLA odhalila, že tyto kameny, zejména nejběžnější typy z oxalátu vápenatého, obsahují vrstvy bakterií. To mění dosavadní představy o jejich formaci založené pouze na chemických a fyzikálních procesech. Výzkum naznačuje, že bakterie mohou aktivně přispívat k tvorbě kamenů, což otevírá cestu k novým terapeutickým strategiím. Dále se ukázalo, že bakteriální infekce v močovém systému může hrát roli v opakované tvorbě těchto kamenů.

Vědci dosáhli funkčního vyléčení diabetu 1. typu u myší díky transplantaci kmenových buněk. Nově objevená organismická forma by mohla představovat dosud neznámou větev evolučního stromu života. Analýza měsíčních hornin odhalila starobylé izotopy síry, které přinesly překvapivá zjištění. Návrat zrakového léčebného experimentu u lidí s makulární degenerací přinesl povzbudivé výsledky. Fyzik vypočítal možné destruktivní účinky černé díry procházející lidským tělem. Doplňkové užívání argininu ukázalo snížení znaků Alzheimerovy choroby v mozku myší.

U dospělých s makulární degenerací způsobuje rozmazaný centrální zrak problémy, přičemž současné terapie mohou postup pouze zpomalit. Klinická studie nového postupu založeného na transplantacích kmenových buněk ukázala možnost bezpečného zvrácení poškození makuly. Byla testována bezpečnost a účinnost postupu, při kterém šest dobrovolníků obdrželo injekci 50 000 kmenových buněk pod sítnici. Bez pozorovaných komplikací způsobila léčba zlepšení zraku: pacienti viděli průměrně o 21 písmen více na oční tabuli. Tato úroveň zlepšení je bezprecedentní u pacientů s pokročilou suchou makulární degenerací.

Nový lék VES001 pro léčbu frontotemporální demence přináší nadějné výsledky v rané fázi klinických studií. Přípravek, vyvíjený firmou Vesper Bio, úspěšně zvýšil hladiny proteinu progranulinu u rizikových účastníků o více než 95 %, bez vážných vedlejších účinků. Nyní má potenciál zabránit rozvoji tohoto typu demence u geneticky ohrožených lidí. Výsledky je však třeba brát opatrně, protože další klinické testy jsou nezbytné. Výzkum se zaměřuje na receptor sortilinu, který odstraňuje progranulin z mozku, a jeho ovládání může mít klíčovou roli v prevenci onemocnění.

Nový výzkum odhalil, že viagra může pomoci při léčbě určitého typu vrozené hluchoty způsobené genetickými mutacemi. Tyto mutace ovlivňují gen kódující enzym karboxypeptidáza D (CPD), což narušuje produkci důležitých molekul v ušních buňkách. Vědci zjistili, že přidání argininu může zvýšit hladiny dusíku, čímž se snižuje úmrtnost buněk. Sildenafil, známý jako viagra, může pomáhat díky zlepšení signální molekuly cGMP. Další studie budou zkoumat biologické dráhy ovlivněné mutacemi v genu CPD.

Vědci dosáhli průlomového úspěchu v léčbě ztráty zraku pomocí systému PRIMA, který obnovil centrální zrak u mnoha pacientů s makulární degenerací. Během testování ve 17 evropských nemocnicích dosáhlo zlepšení 26 z 32 pacientů. Čip funguje bez vnějšího zdroje energie a využívá infračervené signály k odesílání obrazových dat do mozku. I přesto, že 19 účastníků zažilo komplikace po operaci, periferní vidění zůstalo nedotčeno. Systém zatím funguje pouze v černobílém režimu, ale vědci pracují na verzích s lepším rozlišením a variantách v odstínech šedi.

Vědci poprvé vytvořili vaječné buňky schopné oplodnění pomocí DNA z obyčejných kožních buněk. Tato technika, vedená Nurií Marti-Gutierrez z Oregon Health & Science University, by mohla znamenat průlom ve výzkumu neplodnosti. Metoda nazvaná mitomeióza napodobuje přirozený proces dělení buněk a umožňuje až zjednodušení vytváření funkčních gamet. Dosud vytvořené buňky čelí výzvám, jako jsou chromozomální abnormality, což vědci plánují dále zkoumat. I když je klinická aplikace ještě vzdálena 10 až 15 let, výzkum přináší naději pro budoucí léčbu neplodnosti.

Studie z University of Zurich a University of Southern California ukazuje, že kmenové buňky mohou pomoci obnovit poškozené mozkové funkce po mrtvici. U myší s mozkovým poškozením způsobeným mrtvicí byly úspěšně použity lidské kmenové buňky, které se změnily na neurony a zlepšily motorické schopnosti zvířat. Studie rovněž zaznamenala opravu krevních cév, snížení zánětu a posílení hematoencefalické bariéry. Možné využití této terapie u lidí vyžaduje další testy a dlouhodobý výzkum, poskytuje však naději na léčbu dosud nevratných následků. Výzkum byl publikován v časopise Nature Communications.