Vědecký tým objevil pět různých profilů spánku, které propojují kvalitu spánku s různými zdravotními, psychologickými a životními aspekty. První profil spojuje špatný spánek s negativními duševními zdravotními výsledky, zatímco druhý profil ukazuje, že i lidé bez výrazných spánkových problémů mohou mít psychické potíže. Třetí profil zahrnuje užívání léků na spaní, čtvrtý se soustředí na délku spánku a pátý na časté buzení během noci. Každý z těchto profilů je spojen s unikátními vzorci funkce mozku, což naznačuje, že spánkové zkušenosti odrážejí nejen zdraví a chování, ale i strukturu mozku. Studie má za cíl pomoci lépe diagnostikovat a léčit poruchy spánku a s nimi související zdravotní problémy.

Kvadrubikové cvičení, které zahrnuje pohyb na čtyřech končetinách, se stává populárním trendem díky sociálním sítím. Příznivci tvrdí, že zlepšuje kondici, sílu a mobilitu a nabízí spojení s přírodou. Ačkoliv může podpořit rovnováhu a flexibilitu, není tak efektivní jako tradiční posilování. Kvadrubika ale vyžaduje dovednost a nelze ji provádět příliš dlouho či intenzivně. Popularita je více založená na vizuálním dojmu a zábavě než na prokázaných výhodách pro zdraví.

Inženýři z Univerzity Massachusetts v Amherst vytvořili umělý neuron, který účinně komunikuje s biologickými neurony. Tento nový model spotřebovává podobné množství energie jako reálné neurony a představuje průlom v oboru. Nově vzniklá technologie využívá proteinové nanodrátky k napodobení přirozené neuronální komunikace. Vědci už delší dobu vyvíjejí syntetické mozkové buňky, ale aktuální pokrok se blíží realistickému napodobení. Díky této inovaci by mohl být obvod méně komplikovaný a zároveň spotřebovat méně energie.

Říjen přináší dva významné meteorické roje: Drakonidy a Orionidy. Drakonidy, viditelné mezi 6. a 10. říjnem, dosáhnou vrcholu 8. října, zejména na severní polokouli. Orionidy, spojené s Halleyovou kometou, budou nejlépe viditelné 21. října, s možností vidět až 20 meteorů za hodinu. Pro nejlepší pozorování je ideální temná obloha, daleko od městských světel.

Vědci z MIT potvrdili, že první zvířata na Zemi byly pravděpodobně houby, a to na základě chemických stop z neoproterozoika, před více než 541 miliony let. Tyto stopy naznačují existenci prastarých hub prostřednictvím specifických sterolů nalezených ve skalních útvarech, což naznačuje jejich biologický původ. Studie vyvrací alternativní hypotézy o původu těchto chemických indicií z jiných než biologických procesů. Výzkum simuloval fosilizaci sterolů v laboratorním prostředí a nalezl shodu s prastarými fosilními zbytky. Tento objev přináší nové porozumění evoluci a původu prvních zvířat na naší planetě.

V jižní Africe byly objeveny unikátní fosilizované stopy hyraxů, savců známých svou krátkou postavou a zvláštním chováním. Tyto stopy, staré až 126 000 let, vznikly při tahání jejich zadků po zemi a patří mezi první takové nálezy na světě. Výzkum potvrzuje, že tento jev, spolu s fosilizovanými výkaly a močovými ložisky, poskytuje cenné informace o životním prostředí této doby. Hyraxové, svým chováním a návyky, přepisují historii fosilních objevů a paleontologové zdůrazňují význam těchto nálezů pro pochopení minulosti.

Tři vědci získali Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za rok 2025 za objev, jak tělo zabraňuje vlastnímu imunitnímu systému napadat své vlastní buňky. Shimon Sakaguchi, Mary E. Brunkow a Fred Ramsdell identifikovali regulační T buňky, které hrají klíčovou roli v zabránění autoimunitním stavům. Tento průlomový objev rozšířil možnosti léčby a prevence nemocí, jako je diabetes 1. typu, revmatoidní artritida nebo roztroušená skleróza. Výzkum také pomohl pochopit imunitní regulační mechanismy a otevřel nové možnosti v terapiích rakoviny a transplantací.

Nová studie z Kalifornské univerzity v Davis zjistila, že silný smysl života může snížit riziko rozvoje demence až o 28 procent. Výzkum se zaměřil na více než 13 000 účastníků starších 45 let a sledoval je až po dobu 15 let. I u těch s genetickým rizikem pro Alzheimerovu nemoc bylo pozorováno, že smysl života oddaluje nástup a snižuje pravděpodobnost této nemoci. Studie zohlednila faktory jako věk, pohlaví, vzdělání a deprese. Smysl života je dostupný způsob, jak zlepšit duševní zdraví a je dosažitelný skrze vztahy, cíle či smysluplné aktivity.

Vědci objevili, že osm psychiatrických poruch, včetně autismu a ADHD, sdílí společné genetické základy. Tyto genetické varianty ovlivňují různé fáze vývoje mozku a mohou zasáhnout do mnoha procesů najednou, což naznačuje možnost cílené léčby. Studie odhalila 683 genetických variant, které mají vliv na genovou regulaci, což by mohlo vysvětlit souběžný výskyt těchto poruch. Výzkumný tým zkoumal varianty v lidských prekurzorových buňkách, což přináší nové možnosti pro pochopení vzniku těchto poruch. Pokud bychom se zaměřili na tyto sdílené genetické faktory, mohli bychom vyvinout terapie pro více poruch současně.

Močový měchýř je často přehlíženým orgánem, dokud nezačne způsobovat problémy. Zanedbávání péče o něj může vést k nepříjemnostem, infekcím močových cest nebo vážnějším stavům, jako je inkontinence či rakovina. Mnoho potíží je však možné předejít změnou každodenních návyků. Patří sem například příliš dlouhé zadržování moči, nedostatečný příjem tekutin, nadměrná konzumace kofeinu a alkoholu, kouření, špatná hygiena a nevhodná strava spolu s nedostatkem pohybu. Udržování zdravé hmotnosti, pravidelná hydratace a eliminace dráždivých látek mohou pomoci předejít dlouhodobým problémům.

V Texasu byl objeven neobvyklý pták, který je potomkem dvou vzdáleně příbuzných druhů se 7 miliony let rozdělené evoluce. Tento hybrid vznikl díky klimatem způsobené expanzi areálů modré sojky a zelené sojky. Dříve se tyto druhy jen zřídka setkávaly, ale změny klimatu umožnily jejich setkání a následnou hybridizaci. Tato situace je považována za první známý případ, kdy dvě odlišné ptačí druhy zkřížily své cesty a vytvořily potomstvo v důsledku klimatických změn. Výzkum přinesl nové známky toho, jak může měnící se klima ovlivňovat přírodní hybridizaci. Studie byla zveřejněna v časopise Ecology and Evolution.

Nová studie se zaměřuje na lék finasterid, který je spojován s vážnými psychickými vedlejšími účinky, jako je úzkost a deprese. Výzkumy ukazují vyšší riziko poruch nálady a sebevražedných myšlenek u uživatelů tohoto léku. I přes důkazy výrobci a regulační orgány tyto nálezy často ignorovali. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) až pozdě zaznamenal tyto potenciální rizika na etiketě léku. Studie zmiňuje systémové selhání ve farmakovigilanci a volá po větší transparentnosti a odpovědnosti při schvalování a monitorování léčiv.

Vědci zjistili, že zbytky DNA prastarých virů jsou klíčové pro vznik nového lidského života. Použitím modelu blastocysty se ukázalo, že geny LTR5Hs hrají zásadní roli při správné tvorbě embrya. Bez těchto genů se embryo buď špatně vyvíjí, nebo zaniká. LTR5Hs, které se poprvé objevily před 5 miliony lety, ovlivňují expresi genů, jako je ZNF729, zajišťující množení kmenových buněk. Tento evoluční vývoj poskytl našim předkům významnou výhodu a ukazuje, jak mohou nedávné genové změny vytvořit nové druhy závislostí.

Kanadská studie naznačuje, že emise z fosilních paliv mohou zvyšovat riziko onemocnění ALS. Výzkumníci sledovali expozici oxidu siřičitému (SO2) u lidí s ALS v porovnání se zdravými jedinci, přičemž odhalili významnou spojitost s tímto toxinem. Studie zdůrazňuje nutnost přísnějších regulací kvality ovzduší, protože i přes dodržování oficiálních norem byla zjištěna vyšší expozice SO2 u pacientů s ALS. Vědci doporučují další výzkum vlivu znečišťujících látek na riziko ALS, neboť i při nízké četnosti onemocnění jsou jeho následky devastující.

Čínská společnost Highlander plánuje umístit datové servery do moře u Šanghaje, čímž by se mohly výrazně snížit energetické nároky na chlazení. Toto řešení nabízí ekologické výhody, přičemž podvodní servery využívají přirozené chlazení oceánskými proudy. U projektů tohoto typu se ale objevují obavy ohledně jejich ekologického dopadu a komerční životaschopnosti. Podvodní datová centra mohou významně spořit energii, přičemž z více než 95 % využívají obnovitelné zdroje energie. Přesto zůstávají nevyřešené technické výzvy a dopady na mořské ekosystémy, které musí být důkladně prozkoumány.

Virtuální částice, ačkoliv samy neexistují, představují zásadní matematický nástroj pro pochopení chování subatomárních částic. Pomáhají fyzikům popsat elektromagnetismus a silné a slabé jaderné síly, což je činí nezbytnou součástí mnoha výpočtů. Přestože nejsou přímo pozorovatelné, predikují efekty s neuvěřitelnou přesností, což u některých vědců vyvolává otázku jejich skutečné existence. Také umožňují vysvětlit jevy jako Hawkingovo záření nebo Casimirův efekt. Ačkoli diskuse o jejich realitě pokračuje, jejich praktická užitečnost v moderní fyzice je nepopiratelná.

Turkana lidé v severozápadní Keni se adaptovali na život v jednom z nejsušších míst na světě díky stravě bohaté na mléko, maso a krev z velbloudů a koz. Výzkum odhalil unikátní geny, které jim umožňují zůstat zdraví navzdory omezenému přístupu k rostlinné stravě. Genomická studie identifikovala osm oblastí odlišností DNA, včetně genu STC1, který pomáhá zadržovat vodu v ledvinách. Tyto genetické adaptace mohou být nevýhodné ve městském prostředí a způsobovat zdravotní problémy. Studie usiluje o podporu zdraví Turkana lidí v měnících se podmínkách.

Studie z roku 2023 zkoumala půl milionu zdravotních záznamů a odhalila souvislosti mezi těžkými virovými infekcemi a neurodegenerativními onemocněními, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba. Lidé s virovou encefalitidou mají 31krát vyšší pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby. Infekce, jako je zápal plic po chřipce, zvyšují riziko Alzheimerovy choroby, demence a jiných neurodegenerativních nemocí. Studie potvrzuje, že očkování by mohlo snížit riziko rozvoje těchto nemocí, protože infekce mohou trvale ovlivňovat mozek až po dobu 15 let. Výzkum také zmiňuje, že 80 % virů spojených s těmito nemocemi je schopno překročit hematoencefalickou bariéru.

Vědci objevili, že úlomky bakterií ve střevech mohou hrát klíčovou roli v regulaci spánku. Chemikálie zvaná peptidoglykan, pocházející z buněčných stěn bakterií v trávicím systému, dokáže proniknout do centrální nervové soustavy a ovlivnit chování. Výzkumy na myších ukázaly, že hladiny peptidoglykanu se mění během dne a jeho aktivita se mění při nedostatku spánku. Výsledky naznačují, že bakterie ve střevech mohou mít vliv na spánek a naopak. Tento výzkum posiluje domněnku, že mikrobiom hraje důležitou roli v regulaci spánku, spolu s dalšími tělesnými potřebami.

Odstranění lymfatických uzlin při operacích rakoviny se dlouho považovalo za klíčové, ale nová studie tomu přináší výzvu. Výzkum ukazuje, že lymfatické uzliny hrají aktivní roli ve stimulaci imunitní reakce a jejich odstranění může oslabit imunitu, zejména při imunoterapii. Přestože odstraňování uzlin pomáhá diagnostikovat šíření rakoviny, současná praxe se snaží minimalizovat jejich množství pro zachování imunity. Nové léky a terapie mohou pomoci kompenzovat ztrátu uzlin, avšak uchování některých uzlin může být klíčové pro dlouhodobou obranu těla proti rakovině.