Digitální dvojníci představují inovativní přístup v technologii, kdy virtuální modely napodobují chování reálných systémů. V medicíně umožňují personalizaci a předvídání léčebných postupů, což by mohlo být revoluční i pro duševní zdraví. Pomocí umělé inteligence mohou digitální dvojníci analyzovat data o mozkových a behaviorálních aktivitách, a tím detekovat a předpovídat kognitivní potíže. Zatímco tradiční trénink mozku často spočíval v jednoduchých hrách, tyto modely nabízejí komplexní přístup přizpůsobený individuálním potřebám. Důležitou roli hraje ochrana dat a zajištění etického použití technologie.

Gravitační interakce Země a Měsíce způsobila, že jedna strana Měsíce je stále odvrácena od Země. Tato strana obsahuje obří kráter zvaný South Pole-Aitken basin, který odhaluje nové informace o vzniku Měsíce. Nový výzkum naznačuje, že asteroid zasáhl Měsíc ze severu, což má významné důsledky pro nadcházející mise Artemis. Vědce zajímá rozložení prvků jako draslík, vzácné zeminy a fosfor, které jsou uvězněny v krustě Měsíce a mohou vysvětlit jeho geologickou evoluci. Astronauti plánují odebrat vzorky z tohoto místa, aby pomohli objasnit vznik odlišných vlastností obou hemisfér Měsíce.

Nová vakcína dokáže účinně předcházet různým typům rakoviny s účinností až 88 % u některých forem nádorů při testech na myších. Vakcína funguje podobně jako vakcíny proti virovým infekcím, aktivuje imunitní systém k útoku na nádory. Unikátní použití nanočástic a tzv. 'super' adjuvantu zvyšuje imunitní reakci. Při testech na myších přežilo a zůstalo bez nádorů 80 % očkovaných myší po dobu 250 dní. Další testy ukázaly vysokou účinnost vakcíny proti různým druhům rakoviny, včetně rakoviny slinivky a trojitě negativní rakoviny prsu. Studie však byla zatím provedena pouze na myších, a výzkumníci zdůrazňují, že výsledky nemusí být ihned aplikovatelné na člověka.

Vědci vyvinuli nový neinvazivní způsob zobrazování, který detailně mapuje pulzace drobných tepen a kapilár v mozku. Tato metoda kombinuje techniky MRI a pomáhá zkoumat mozkovou aktivitu v souvislosti s demencí a stárnutím. Studie ukazuje, že pulzace v bílé mozkové hmotě se zvyšuje s věkem a je silnější u lidí s hypertenzí. Tento objev může přispět k lepšímu pochopení zdravotních rizik souvisejících s mozkovou mikrocirkulací a potenciálně detekovat kognitivní změny. Výsledky podporují hypotézu, že vyšší mozková pulsace ovlivňuje průtok mozkomíšního moku, což může souviset s neurodegenerativními chorobami.

Nová studie odhaluje, že pouhých 30 minut lehké fyzické aktivity denně může zefektivnit metabolismus, což je proces přeměny tuků a sacharidů na energii. Studie zahrnovala 64 dospělých, kteří byli rozděleni na skupinu podporující aktivitu a kontrolní skupinu. Účastníci, kteří snížili dobu sezení o 30 minut denně, zaznamenali pozitivní vliv na svůj metabolismus. I malá změna v pohybových zvyklostech, například krátké procházky nebo stání při hovoru, může podpořit metabolické zdraví a pomoci předcházet civilizačním chorobám. Studie potvrzuje, že i osoby s nedostatkem fyzické aktivity mohou zlepšit vnitřní funkce svého těla.

Pásový opar není nemoc, kterou byste mohli od někoho chytit. Je to reaktivace viru varicella-zoster, který už máte v těle po prodělání planých neštovic. Počáteční příznaky mohou zahrnovat brnění a bolest. Nejčastěji se objevuje vyrážka na jedné straně těla, ale může postihnout i obličej a oči. Brzká lékařská intervence s antivirotiky může pomoci zmírnit příznaky. Chronická bolest může přetrvávat měsíce po vymizení vyrážky.

Snímek zavíječe na zrnu rýže získal první místo v soutěži Nikon Small World 2025. Foto vytvořil Zhang You, který sestavil více než 100 obrazů s precizním osvětlením. Soutěž letos přilákala 1 925 fotografií ze 77 zemí. Detailní snímky povzbuzují k vnímání složitosti světa pod mikroskopem. Kromě vítězného záběru zaujaly fotografie srdcových buněk a krevních cév myšího embrya.

Misofonie je podmínka, kdy lidé zažívají silné emocionální reakce na určité zvuky, jako je žvýkání nebo tikání hodin. Studie naznačuje, že tito lidé mohou mít obtíže s efektním pletením emocionální a neemocionální pozornosti. Výzkum zjistil, že lidé s těžší misofonií vykazovali menší přesnost při plnění úkolů vyžadujících emocionální flexibilitu. Spojitost mezi misofonií a ruminačním myšlením naznačuje souvislost s širším zpracováním emocí. Toto zjištění může pomoci lépe porozumět a diagnostikovat misofonii v budoucnu. Výsledky jsou však korelační a příčinná souvislost nebyla potvrzena.

Vědci z Kanady a Číny dosáhli průlomu v transplantacích ledvin tím, že vytvořili 'univerzální' ledvinu použitelnou pro jakoukoliv krevní skupinu. Tento pokrok by mohl zkrátit čekací doby na transplantace a zachránit mnoho životů. Experimenty ukázaly, že ledvina může být přijata organismem, i když se třetí den objevily známky reakce, které však byly méně závažné než obvykle. Tento úspěch je velkým krokem k reálnému využití v praxi, ačkoliv přetrvávají výzvy, které je třeba překonat před experimenty na živých lidech. Nový postup by mohl zásadně změnit dostupnost kompatibilních ledvin pro pacienty po celém světě.

Australští vědci objevili, že zpracovaná kávová sedlina může posílit beton až o 30 %. Ročně se vyprodukuje asi 10 miliard kilogramů kávového odpadu, který většinou skončí na skládkách. Proces pyrolýzy při teplotě přes 350 °C přemění kávový odpad na biochar s porézní strukturou, který se účinně váže s betonem. Tento objev by mohl pomoci snížit environmentální zátěž nejen z hlediska odpadu, ale i těžby přírodního písku. Výzkum je ve fázi testování dlouhodobé odolnosti a výkonu tohoto betonu.

Nová studie ukazuje, že naši předci byli vystaveni olovu po téměř dva miliony let. Analýza fosilních zubů odhalila, že expozice olovu mohla mít více negativní dopady na neandertálce. Testy na laboratorních 'mini-mozcích' ukázaly, že novější lidský gen mohl poskytnout ochranu proti neurologickým účinkům olova. Tento genetický rozdíl mohl přispět k lepší schopnosti přežití a komunikace u moderních lidí. Studie naznačuje, že naše evoluční historie s olovem je složitější, než se dosud předpokládalo.

Ploštěnec Schmidtea mediterranea, známý svou schopností regenerace, může poskytnout klíč k odemykání regenerace lidských tkání. Tento červ má vysoký podíl kmenových buněk v těle, které jsou schopny přeměnit se na jakýkoli jiný typ buňky. Nový výzkum ukázal, že rozdíl oproti jiným organismům je v nezávislosti jeho kmenových buněk na okolních buňkách. Naše porozumění tomu, jak kmenové buňky fungují bez tradičního prostředí, může vést k vývoji pokročilých léčebných a regeneračních metod pro lidské využití.

Podle nové studie publikované v časopise Intelligence dosahuje celková psychologická funkce vrcholu mezi 55 a 60 lety. Tyto roky mohou být optimální pro složité řešení problémů a vedení, zatímco fyzické schopnosti a rychlé intelektuální dovednosti začínají klesat již od středních dvacátých let. Studie zkoumala 16 psychologických dimenzí, včetně základních kognitivních schopností a osobnostních rysů, například emocionální stability, která vrcholí kolem 75 let. Zjištění naznačují, že mnozí dosahují významných úspěchů ve středním věku, a nabádají k přehodnocení stereotypů o poklesu schopností s věkem.

Průvodce jasnou hvězdou Betelgeuse je místo očekávaného bílého trpaslíka mladá hvězda podobná našemu Slunci. Toto nečekané zjištění přináší nové poznatky o historii systému Betelgeuse. S pomocí observatoře Chandra neobjevili astronomové známky rentgenového záření, což vyloučilo přítomnost bílého trpaslíka či neutronové hvězdy. Průvodce, nazývaný Siwarha, pravděpodobně vznikl společně s Betelgeuse před 10 miliony lety, což je překvapivé vzhledem k jejich rozdílné velikosti. Tento objev otevírá nové možnosti ve studiu binárních systémů s extrémním poměrem hmotností.

V australské oblasti McGraths Flat byla objevena mimořádně zachovaná fosilní lokalita z doby před 11 až 16 miliony let. V této oblasti, kde kdysi bohatla deštný prales, paleontologové našli detailně zachované fosilie rostlin, hmyzu, ryb a ptáků. Skály jsou tvořeny minerálem goethitem, který umožnil zachování měkkých tkání fosilií. Tato lokalita zpochybňuje tradiční předpoklady o tom, kde lze nalézt dobře zachované fosilie. Výzkum poskytuje nové cesty k nalezení podobných fosilních nalezišť po celém světě.

Nedávná studie ukázala, že posilování dvakrát až třikrát týdně může významně ovlivnit střevní mikrobiom už během osmi týdnů. Výzkumu se zúčastnilo 150 lidí, kteří předtím necvičili, a ukázalo se, že jejich střevní bakterie se výrazně změnily. Změny byly zřetelnější u osob, které dosáhly většího nárůstu síly. Tyto změny zahrnovaly zvýšení počtu bakterií Faecalibacterium a Roseburia hominis, které přispívají k tvorbě butyrátu, klíčového pro zdraví střev. Studie podtrhuje, že pohyb může pozitivně ovlivnit nejen fyzickou kondici, ale i vnitřní mikrobiální prostředí.

Vědci vyvinuli novou léčbu Alzheimerovy choroby, která během několika hodin odstraní amyloid-beta plaky z mozků myší. Po trojité injekci myši vykazující symptomy onemocnění vykazovaly výrazné zlepšení v mentálních testech. Tento přístup se zaměřuje na opravu hematoencefalické bariéry, což umožňuje vyplavení škodlivých látek z mozku. Prozatímní výsledky na myších jsou povzbudivé, ale jejich úspěšnost u lidí zůstává nejistá. Výzkum naznačuje, že posílení hematoencefalické bariéry by mohlo představovat účinnou cestu k léčbě Alzheimerovy choroby.

SpaceX úspěšně provedl 11. testovací let rakety Starship, který zahrnuje přistání jejího boosteru Super Heavy a dosažení vesmíru samotným Starshipem. Tento úspěch přichází uprostřed stoupající konkurence s Čínou v rámci návratu lidí na Měsíc. Miliardář a zakladatel SpaceX Elon Musk zdůrazňuje vizi dosažení Marsu. NASA plánuje využít Starship pro svou Artemis misi, avšak se objevují obavy ohledně dodržení časového plánu. Vývoj plně opakovaně použitelného tepelného štítu a tankování na oběžné dráze představují klíčové výzvy pro budoucí vesmírné mise.

Nový výzkum naznačuje, že lidé, u nichž byl autismus diagnostikován v pozdějším dětství či dospívání, mají odlišný typ než ti s diagnózou v raném dětství. Ti diagnostikovaní později často mají genetický profil překrývající se s ADHD. Studie zjistila, že různé genetické profily vedou k odlišným projevům a jejich vývoji. Výzkumníci zkoumali data více než 45 000 lidí a identifikovali různé subtypy této poruchy. Lepší porozumění by mohlo vést k personalizované podpoře pro osoby s autismem.

Lidská mysl po půlnoci funguje jinak, kdy negativní emoce a rizikové chování získávají převahu. Hypotéza 'Mind After Midnight' naznačuje, že cirkadiánní rytmus hraje důležitou roli v těchto změnách. Evoluční historie lidí preferuje noční spánek a zvýšenou pozornost k negativním podnětům jako ochranu před možnými hrozbami. To může vést k rizikovému chování, jako je závislost či zvýšené riziko sebevraždy. Výzkum naznačuje, že mozek nefunguje v noci stejně efektivně jako ve dne, což může mít vážné důsledky pro zdraví a bezpečnost lidí. Přesto však mnoho aspektů fungování mozku po půlnoci zůstává neprozkoumáno.