vulkány

Vědci vedení Andreou Verolinou z Univerzity Paris-Saclay identifikovali 73 dosud neznámých podmořských kalder za pomoci algoritmu původně určeného pro detekci kráterů na Marsu. Tento objev více než ztrojnásobuje počet známých podmořských kalder a otevírá nové možnosti pro sledování vulkanické aktivity pod mořem. Nově objevené kaldery se nacházejí především v interiérových tektonických oblastech. Studie nehodnotila aktuální aktivitu těchto kalder, avšak poukazuje na důležitost jejich měření pro pochopení možných podmořských vulkanických hrozeb. Výzkum také ukazuje na nezbytnost rozsáhlejšího monitorování potencionálně aktivních podmořských vulkánů.

Erupce sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai v roce 2022 vedla k neobvyklému jevu: destrukci metanu v atmosféře. Výzkum ukázal, že vulkanický prach může částečně vyčistit znečištění metanem. Chlorové radikály, vzniklé během erupce, rozložily metan na formaldehyd a další látky. Tento objev otevírá nové možnosti pro čištění atmosféry a snižování vlivu skleníkového efektu. I když v praxi bude aplikace náročná, může pomoci v boji proti globálnímu oteplování.

Vědci z ETH Zurich odhalili, že vulkány, které nevybuchly desítky tisíc let, mohou být stále aktivní a hromadit magmu. Studium sopky Methana v Řecku ukázalo, že během dlouhé nečinnosti stále probíhala magmatická aktivita. Výzkumníci analyzovali vzorky hornin a zjistili, že nárůst krystalů zirkonu souvisí s výrobou magmatu, což může znamenat riziko pro spící sopky. Tento objev by mohl vést k přehodnocení klasifikace některých vulkánů jako zaniklých. Práce zdůrazňuje nutnost sledování nečinných sopek, aby se minimalizovaly potenciální hrozby.

Mount Etna na Sicílii je jedním z nejaktivnějších evropských sopek, ale její vulkanická činnost zůstávala geologickým tajemstvím. Nový výzkum naznačuje, že Etna je napájena vzácným magmovým mechanismem podobným těm, které se nacházejí u malých podmořských sopek. Tento mechanismus způsobuje, že vstupuje alkální magma, jež je pro stratovulkány netypické. Výzkumníci zjistili, že Etna se formuje odlišně než jiné sopky, protože její magma je uvolňováno z nízko-rychlostní zóny planety. Tato zjištění jsou klíčová pro posouzení rizik, kterým čelí blízká města Catania a Messina.

V modrém vulkanickém slizu pod Tichým oceánem byly objeveny nečekané biologické signatury, které mohou naznačovat původ života. Tato sedlina z bahenních sopek poblíž Marianského příkopu se nachází v hloubce téměř 3000 metrů a obsahuje tuky od záhadných organismů. I přes extrémní pH 12 zde přežívají mikroby specializované na drsné podmínky. Výzkum naznačuje, že taková prostředí mohla být zrodem života na Zemi. Vědci z univerzity v Brémách našli důkazy o různorodosti mikrobů žijících v těchto serpentinitech a potvrdili přítomnost organismů vytvářejících energii pomocí metanu.