Vědci dosáhli průlomu v léčbě Alzheimerovy choroby, kde experimentální lék P7C3-A20 zcela zvrátil duševní úpadek u myší. Historik odhalil možný účel tapisérie z Bayeux jako čtení při jídle pro mnichy v anglickém opatství. Astronomové zjistili, že tři galaxie s aktivními supermasivními černými děrami se navzájem srážejí. Výzkum v jižní Asii vysvětluje schopnost populace pít mléko díky genetické variantě. Teoretická fyzika navrhuje, že hmotnost částic může pocházet z geometrie sedmidimenzionálního prostoru.

Nesprávné vhazování odpadů do umyvadla může způsobit vážné problémy s odpadními trubkami a zatížit čistírny odpadních vod. Tuky a oleje z kuchyně mohou ve spojení s chladnou vodou ztvrdnout a vytvořit tzv. „tukové hroudy“, které ucpávají potrubí. Nevhodná likvidace chemikálií může vést k znečištění životního prostředí a vystavení se škodlivým výparům. Místo vylévání je lepší zvolit alternativy jako jsou chemické čistírny nebo kompostování. Individuální činy se mohou kumulovat v rámci měst a ovlivnit zdraví veřejnosti a ekosystémy.

Projekt Breakthrough Listen použil 100metrový Green Bank Telescope k vyhledávání technosignatur u mezihvězdné komety 3I/ATLAS. Přestože byly detekovány různé radiové signály, žádný nepocházel z komety. Vědci věřili, že kometa by mohla obsahovat mimozemskou technologii, ale závěr ukázal, že kometa odpovídá běžné definici komety. Navzdory absenci mimozemských signálů jsou takovéto analýzy důležité pro vědecký výzkum a mohou inspirovat budoucí generace přístrojů.

Nová studie naznačuje, že kontroverzní prapředek Sahelanthropus tchadensis možná chodil po dvou nohách. Tento hominid žil před 7 miliony let a je považován za jednoho z nejstarších lidských předků. Výzkumníci z New York University provedli analýzy jeho kostí a identifikovali tři znaky naznačující bipedii. Mezi jinými zjistili zvrásnění stehenní kosti a přítomnost stehenního tuberkulu, což je důkaz bipedie. Přestože Sahelanthropus trávil čas i ve větvích stromů, jeho schopnost chůze po zemi byla významná.

Mnozí lidé zažívají fenomén zvaný let-down effect nebo leisure sickness, kdy se cítí nemocní na začátku dovolené. Tento jev, definovaný v roce 2002 nizozemskými vědci, je však málo zkoumán a opírá se o nespolehlivé vzpomínky. Teorie zahrnují zvýšenou expozici k patogenům během cestování nebo sníženou pozornost k příznakům během pracovního stresu. Krátkodobý stres může imunitní systém stimulovat, ale jeho náhlé skončení může vést ke zhoršení zdravotního stavu. Doporučuje se udržovat aktivní životní styl a snažit se zvládat stres, aby se minimalizovalo riziko onemocnění.

V roce 2022 diagnostikovali neurologové v Číně 19letého mladíka s Alzheimerovou chorobou, což z něj činí nejmladšího pacienta s touto diagnózou. První příznaky se objevily ve věku 17 let a postupně se zhoršovaly, včetně ztráty paměti a potíží se soustředěním. Vyšetření neodhalilo žádné obvyklé genetické mutace spojeny s časným nástupem Alzheimerovy choroby. Případ je zvláštní tím, že pacient neměl žádnou rodinnou anamnézu této nemoci. Výzkumníci zdůrazňují potřebu dalšího studia časných případů pro lepší pochopení příčin nemoci. Tento případ ukazuje, že Alzheimerova choroba je složitější, než se původně předpokládalo.

Hořká čokoláda obsahuje theobromin, který podle nedávné studie zpomaluje biologické stárnutí. Výzkumníci z King's College London zjistili, že lidé s vyšší hladinou theobrominu měli zpomalující biologické ukazatele stárnutí. Přestože studie naznačuje pozitivní vliv, autoři varují před nadměrným užíváním čokolády kvůli přítomnosti cukru. Theobromin se prokázal jako jediný ze zkoumaných látek v kakaových bobech s tímto dopadem. Výzkum poodhaluje potenciál každodenních potravin v prodloužení zdravého života, přesto potřebuje další zkoumání ohledně interakce mezi dietními metabolity a naším epigenomem.

Začátek nového roku bývá často považován za ideální čas pro osobní změny. Psychologický výzkum ukazuje, že kalendářní milníky mohou sloužit jako mentální bod restartu. Avšak v dnešní době se častěji setkáváme s únavou z opakovaných změn, což snižuje motivaci. Moderní svět je plný nejistot a nároků, což způsobuje, že představy o budoucnosti se často zaměřují na rizika a ztráty. K vytvoření smysluplných změn je důležité pracovat s reálnými možnostmi a často hledat kolektivní přístup. Místo dramatických změn se doporučuje soustředit na malé, ale udržitelné posuny.

Na 3. ledna 2026 připadá vlčí superměsíc, který bude mimořádně jasný. Tento jev nastává, když je Měsíc v plné fázi blízko Zemi, což zvyšuje jeho zdánlivou velikost a jas až o 30 %. Tentokrát se také blíží k perihelu, nejbližšímu bodu Země k Slunci, což přidává další jas. Lednové mrazivé počasí a průzračná obloha nabízejí ideální podmínky pro pozorování tohoto úkazu na severní polokouli. Další takový úkaz se objeví až v listopadu 2026.

Čtyři myši byly vyslány na čínskou vesmírnou stanici, kde strávily dva týdny v mikrogravitaci. Po návratu na Zemi jedna z myší úspěšně porodila devět zdravých mláďat. Tento experiment ukazuje, že krátkodobé pobyty ve vesmíru nemusí negativně ovlivnit reprodukci savců, což je klíčové zjištění pro budoucí lidské mise do vesmíru. Vědci nyní sledují vývoj potomků a jejich schopnosti reprodukce, aby zjistili, zda vesmírné podmínky nemají skryté dlouhodobé efekty. Získané poznatky mohou pomoci plánovat dlouhodobé mise na Mars či základny na Měsíci.

Astronomové poprvé změřili hmotnost a vzdálenost planety, která nemá mateřskou hvězdu. Tento osamělý svět má přibližně pětinu hmotnosti Jupiteru a nachází se zhruba 9 785 světelných let od Země. Objev byl možný díky pozorování několika teleskopů na Zemi a Gaia Space Telescope. Technika, která byla použita, umožnila určit vzdálenost a hmotnost díky efektu gravitační čočky. Takové poznatky mohou pomoci v budoucím zkoumání dalších podobných planet po vypuštění teleskopu Nancy Grace Roman.

V Malawi byla v prastarém skalním úkrytu objevena nejstarší svědectví o kremaci dospělé osoby na světě, stará 9 500 let. Nálezy ukazují, že šlo o ženu, jejíž tělo bylo pečlivě připraveno na velkou hranici. Tento rituál svědčí o komplexních pohřebních zvycích tehdejších lovců a sběračů. Použití místa pro pohřební obřady pokračovalo tisíce let, naznačujíc společenskou paměť a úctu k předkům. Kremace byla prováděna na místě opakovaně, což ukazuje na hluboce zakořeněnou tradici.

Nadávání má překvapivé zdravotní přínosy, které sahají od úlevy od bolesti po zlepšení fyzické síly. Reflexní nadávky aktivují limbický systém a autonomní nervovou soustavu, což pomáhá tělu zvládat stres a bolest. Když pronášíme vulgární slova, dochází k zvýšené srdeční aktivitě a uvolnění endorfinů, které tlumí bolest. Výzkumy ukazují, že lidé, kteří nadávají méně často, vnímají tyto účinky intenzivněji. Nadávání funguje jako evoluční reflex, který tělu pomáhá rychle reagovat na šokové situace.

Studie z Tel Avivu odhalila, jak dopravní znečištění ovlivňuje elektrické pole v atmosféře. Výsledky ukazují, že oxidy dusíku a dopravní špičky zvyšují elektrické pole téměř okamžitě. Znečištění jemnými částicemi PM2.5 má na elektrické pole obdobný, avšak opožděný účinek. O víkendech bylo zaznamenáno výrazné oslabení elektrického pole, což potvrzuje spojení mezi emisemi a elektrickou variabilitou. Ionizované částice znečišťujících látek snižují vodivost, což zpětně posiluje elektrické pole. Tyto poznatky mohou pomocí měření elektrických polí přispět k lepšímu monitoringu znečištění ve městech.

Nová studie naznačuje, že nerovnováha střevních bakterií může ovlivnit nervové propojení a přispět k depresivním příznakům u bipolární poruchy. Vědci z Číny provedli transplantaci střevní mikroflóry od pacientů s bipolární depresí do myší, což vedlo k projevům deprese u zvířat. Analýza ukázala, že se oslabila konektivita v důležité oblasti mozku, což dále podtrhlo vliv střevní mikroflóry na tuto poruchu. Zatímco léčba fluoxetinem nepřinesla zlepšení, podání lithia způsobilo významné změny v chování, naznačující, že bakterie mohou ovlivňovat specifické aspekty bipolární deprese. Studie tedy podtrhuje význam možného obnovení střevní mikroflóry jako léčebné cesty.

Biofobie je fenomén strachu či odporu vůči přírodě, což brání lidem využívat její zdravotní přínosy. Tento jev je ve studiích lidského vztahu k přírodě zatím málo prozkoumaný a zdá se, že jeho výskyt narůstá. Mezi příčiny biofobie patří vnější faktory, jako je fyzické prostředí či sociální postoje, a vnitřní faktory zahrnující osobní znalosti a věk. Možnosti léčby zahrnují vystavení přírodě, vzdělávání a zmírnění konfliktů. Pochopení širokého spektra lidských vztahů k přírodě je důležité pro zlepší zdraví i ochranu přírody.

Plody afrického keře Pollia condensata vypadají kobaltově modře, ačkoliv neobsahují modrý pigment. Tento efekt je výsledkem optické iluze způsobené speciální strukturou buněčných stěn, které rozptylují světlo. Výzkumníci z Univerzity v Cambridgi zjistili, že tento jev činí plody neobyčejně lesklými a zvyšuje jejich atraktivitu pro ptáky, což usnadňuje šíření semen. Kromě své vizuální přitažlivosti přetrvává jejich vzhled po celá desetiletí díky jedinečné struktuře buněk. Výzkum odhalil nejvyšší odrážlivost světla mezi suchozemskými organismy, což jej činí unikátním v přírodě.

Expedice k podmořskému hřbetu severně od Havajských ostrovů odhalila překvapivý objev: staré vyschlé jezero s povrchem připomínajícím žlutou cihlovou cestu. Výzkumníci na lodi Nautilus narazili na tuto formaci při průzkumu památníku Papahānaumokuākea. Útvar se skládá z hyaloklastitové horniny, kterou tvoří vulkanické erupce. Podobnost s dlažbou vznikla v důsledku ohřevu a ochlazování během několika erupcí. Tento objev na dně moře je jen dalším krokem k lepšímu porozumění skryté geologii Země.

Nový kandidát na lék jménem P7C3-A20 obnovil kognitivní funkce u myší s Alzheimerovou chorobou. Výzkumníci z USA zjistili, že lék zastavil poškození mozkových buněk, snížil zánět a obnovil ochrannou bariéru mozku. Studie prokázala, že obnovení rovnováhy molekuly NAD+ v mozku vedlo k funkčnímu zotavení myší. Lék se osvědčil u dvou různých modelů Alzheimerovy choroby, což naznačuje možnost obnovení funkce mozku i u lidí. Přesto bude třeba dalších studií a klinických zkoušek, aby bylo možné posoudit jeho účinnost u lidských pacientů.

Nový výzkum naznačuje, že mosasauři, známí jako vrcholoví predátoři oceánů, žili i ve sladkovodních prostředích. Analýza izotopů zubů mosasaurů z různých míst v Severní Dakotě odhalila, že tyto obří mořské plazi se dokázali přizpůsobit životu v řekách. Nalezený zub, sdílející místo s Tyrannosaurus rex zubem, vykazoval složení typické pro sladkovodní prostředí. Výzkumníci zjistili, že mosasauři mohli lovit dinosaury v těchto oblastech, což byla nečekaná adaptace těsně před jejich vyhynutím. Tyto objevy dokazují, že mosasauři žili v říčních prostředích až do konce křídového období.