Casey Harrell, trpící pokročilou amyotrofickou laterální sklerózou, nyní může komunikovat díky experimentálnímu mozkovému implantátu. Technologie převádí jeho myšlenky na text a digitální hlas, který zní jako jeho původní hlas. Systém mu umožňuje posílat e-maily, procházet internet a zůstat v kontaktu s blízkými. Tento pokrok dramaticky změnil jeho život a vědci doufají, že podobné neuroprotézy budou dostupné pro více lidí. Studie publikovaná v Nature Medicine potvrzuje, že Harrell může vyjadřovat své myšlenky mnohem přirozeněji než kdy předtím.

Nedávné uvolnění tajných záznamů o neidentifikovaných jevech a zájem veřejnosti znovu oživily debatu o návštěvách mimozemšťanů na Zemi. Existují však tři hlavní důvody, proč je taková návštěva nepravděpodobná: obrovské vzdálenosti ve vesmíru, extrémní energetické požadavky pro mezihvězdné cestování a jedinečnost zemské biosféry. Cestování rychlostí světla vyžaduje obrovské množství energie, což činí mezihvězdnou cestu neproveditelnou. Kromě toho je zemská atmosféra pro nás přátelská, ale pro jiné formy života by mohla být toxická.

Vědci zjistili, že komáři preferují některé lidi kvůli chemickým signálům, které naše těla vydávají, jako je zápach, teplo a oxid uhličitý. Rozkládající se kožní olej a konzumace alkoholu, která zvyšuje tělesnou teplotu a mění tělesný pach, přitahují komáry více. Teorie o preferenci krevních skupin se ukazuje jako nepodložená. Výzkum také ukazuje, že komáři jsou vybíráni hlavně pro svůj čich na vzdálenost až několika metrů. Důsledkem změny klimatu je, že se komáři začínají objevovat v nových oblastech, což zvyšuje potřebu ochrany proti jejich bodnutí.

Osteoporóza je onemocnění, při kterém tělo nedokáže nahradit starou kostní tkáň, což vede k oslabeným kostem. Výzkum ukázal, že receptor GPR133 hraje klíčovou roli v hustotě kostí. Aktivace tohoto receptoru pomocí látky AP503 posílila kostní tvorbu u myší. Tento průlom naznačuje potenciál pro nové léčebné metody na posílení kostí a prevenci osteoporózy. Zatímco výzkum probíhal na zvířatech, očekává se, že podobné procesy by mohly fungovat i u lidí. Nové léčebné přístupy by mohly v budoucnu umožnit posílení i u zdravých kostí.

Archeologové objevili v jeskyni 338 v Pyrenejích řadu předmětů, které vrhají nové světlo na život v horách před 5 500 lety. Mezi nálezy patří prstní kost, dětský zub, primitivní šperky a množství zelených minerálních fragmentů, pravděpodobně malachitu, který se mohl používat k výrobě mědi. Jeskyně zřejmě sloužila jako důlní tábor a byla i místem pohřbů. Dosud vykopaná část je jen nepatrným zlomkem celého místa, což naznačuje, že zde byly prováděny opakované aktivity v průběhu několika tisíciletí. Tento objev přináší nové poznatky o vysokohorské kultuře od neolitu po dobu bronzovou.

Nová studie s myšmi naznačuje, že neurotransmitér acetylcholin může hrát klíčovou roli v naší schopnosti reagovat na zklamání a měnit chování. Výzkum se zaměřil na to, jak změny v očekávané odměně vedou k uvolňování acetylcholinu, což pak ovlivňuje míru flexibilního chování. Vědci zjistili, že vyšší hladina tohoto neurotransmitéru pomáhá zvířatům adaptovat se na nové situace a přistupovat k problémům s větší pružností. Toto zjištění může mít významné důsledky pro léčbu poruch jako je závislost nebo obsedantně kompulzivní porucha. Studie ukazuje, že porozumění účinkům acetylcholinu je klíčové pro vývoj nových terapeutických postupů.

Výzkum odhalil značnou variabilitu v délce života motýlů kmene Heliconiini, kde některé druhy žijí výrazně déle díky konzumaci pylu. Zatímco běžné motýly žijí několik týdnů, druh Heliconius hewitsoni může žít až 348 dní. Pylová dieta, bohatá na tuky a aminokyseliny, zřejmě přispívá k jejich dlouhověkosti a zdraví. Nicméně experimenty ukázaly, že delší životnost může mít genetické předpoklady, a ne jen být důsledkem pylové výživy. Tento objev může mít v budoucnosti vliv na lidské terapie pro zlepšení životního stylu.

Na mořském dně byly objeveny radioaktivní atomy plutonia, které mohou pocházet z kosmického výbuchu před více než 100 miliony let. Tento prach stále dopadá na naši planetu a možná vznikl při srážce dvou neutronových hvězd, což vyvolává silné exploze zvané kilonovy. Vědci vedení Dominikem Kollem z Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf zjistili, že plutonium pochází z velmi vzácných kosmických explozí. Absence izotopu curium-247 naznačuje, že událost je stará a mohla se stát před více než 100 miliony lety. Tento výzkum pomáhá vysvětlit historii výbuchů v Mléčné dráze a cestu naší sluneční soustavy vesmírem.

Psychedelická sloučenina psilocybin, obsažená v magických houbách, vyvolala otázky ohledně jejího vlivu na Alzheimerovu nemoc. Případ japonsko-americké ženy v pokročilém stadiu této nemoci ukázal, že po užití psilocybinu došlo ke zlepšení jejího stavu. Začala komunikovat, poznávat rodinu a vykonávat každodenní úkony. Přestože nejsou známy přesné účinky na nemoc, předpokládá se, že by psilocybin mohl dočasně měnit propojení v mozku. Výzkum ukazuje, že psilocybin může podporovat tvorbu nových neuronových spojení, což je zajímavé, ale zatím nepotvrzené. Přestože výsledky vzbuzují naději, je důležité pokračovat v monitorovaných výzkumech.

Nová studie z Open University v Nizozemsku zkoumala vliv domácích mazlíčků na zdraví lidí. Výzkum zjistil, že zatímco kočky mohou zhoršit stresové situace svých majitelů, psi nemají významný vliv na snížení stresu. Interakce s oběma druhy mazlíčků však zlepšují celkovou náladu a snižují negativní emoce. Studie zahrnula 188 účastníků a využívala metodu ekologického momentálního hodnocení. Výsledky naznačují, že domácí mazlíčci mohou být pro duševní zdraví prospěšní, ale nepůsobí jako okamžité potlačení stresu.

Příští týden dojde k jedinečné nebeské události, kdy Měsíc zakryje planetu Venuši během dne. Tento jev je považován za jeden z nejvýznamnějších pro pozorování oblohy v roce 2026. Zajímavé je, že Měsíc a Venuše, nejjasnější tělesa na nebi po Slunci, se setkají za denního světla. Událost nastane 17. června a bude viditelná po celém území Spojených států, severního Mexika a jižní Kanady. Pro pozorovatele to bude příležitost vidět Venuši za denního světla, což vyžaduje trpělivost a dobré podmínky na obloze.

V poslední době se zkoumá, zda chuťové přísady v e-cigaretách nemají vlastní zdravotní dopady. Zvláštní pozornost je věnována mentolu a syntetickým chladivým látkám v příchutích 'ice'. Tyto látky aktivují receptor TRPM8, což může vyvolat klamný pocit chladu, a ovlivnit tak hloubku inhalace. Nedávná studie na myších ukázala, že aerosoly s mentolem mohou ovlivnit srdeční rytmus a zvýšit krevní tlak. Rovněž chemikálie v e-cigaretách mohou poškodit buňky cév, což může zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Brzlík, často považovaný za zbytečný orgán u dospělých, může mít významnou roli v prevenci rakoviny. Výzkum z roku 2023 ukazuje, že jeho odstranění vede k vyššímu riziku úmrtí a rakoviny v pěti letech po operaci. Studie nemůže jednoznačně prokázat, že odstranění brzlíku způsobuje rakovinu, ale naznačuje důležitost jeho zachování, pokud je to možné. Výsledky přinášejí nové pohledy na roli brzlíku ve zdraví dospělých, ačkoliv následná studie z Yale nenalezla negativní dopady této operace. Další výzkumy jsou nutné pro lepší porozumění těmto souvislostem.

Nový výzkum naznačuje, že mozek může předvídat sociální interakce ještě před jejich začátkem. Studie na dánio pruhovaném ukázala, že před pohybem ryb směrem k ostatním došlo k výrazné neuronové aktivitě v části mozku podobné lidské amygdale a hipokampu. Tento neuronový vzor byl specifický pro sociální interakce a nebyl přítomen při nesociálních pohybech. Navíc bylo zjištěno, že sociální chování bylo častější, když se ryby pohybovaly synchronně. Ačkoli byla studie provedena na rybách, vědci věří, že by tyto procesy mohly existovat i u jiných druhů, včetně savců. Výzkum otvírá možnosti pro další studium mechanismů mozku při sociálním chování.

Archeologové odhalili děsivý nález nedaleko města Vráble na Slovensku, kde našli 77 bezhlavých lidských koster v příkopech kolem osídlení z doby kamenné. Místo patří kultuře lineární keramiky, jedné z nejstarších zemědělských komunit v Evropě. Zatím neznáme pravý účel tohoto pohřbívacího rituálu, ale lebky byly patrně odstraněny záměrně a pečlivě, což poukazuje na složité sociální praktiky té doby. Dřívější výzkumy v regionu nasvědčují možným rituálním nebo dokonce obětním praktikám. Budoucí studie by mohly odhalit víc o vztazích mezi jednotlivci a jejich způsobu života.

Nový výzkum odhaluje souvislost mezi hladinou vitamínu C v krvi a zdravím mozku. Studie z Japonska ukazuje, že vyšší hladiny vitamínu C jsou spojeny s větším objemem šedé hmoty mozkové a lepší konektivitou default mode network (DMN), což je klíčová mozková síť. Tyto spoje mezi vitamínem C a kognitivními funkcemi mohou hrát roli v prevenci nemocí jako je Alzheimerova choroba. Výsledky studie vybízejí k dalšímu zkoumání, ale naznačují, že strava bohatá na vitamín C může přispět k ochraně mozku před stárnutím. Přestože studie neprokázala přímý vliv vitamínu C, podporuje myšlenku začlenit tento vitamín do běžného jídelníčku.

Vědci dosáhli průlomu v chronometrii využitím thorium-229 k vytvoření hodin založených na energii atomových jader. Tento úspěch se podařil dvěma nezávislým týmům vědců z Evropy a Číny. Evropský tým vyvinul samostatně pracující jaderné hodiny, které testoval proti existujícím atomovým hodinám, zatímco čínský tým zaměřil experiment na konzistenci frekvence v různých krystalech. I když nové zařízení ještě nepřekonává nejlepší atomové hodiny, ukazuje, že jaderné hodiny mohou být nejen teoretickým konceptem, ale reálnou technologií. Jaderné hodiny nabízejí výrazně vyšší stabilitu a mohou být využity k výzkumu temné hmoty a základních fyzikálních konstant.

Mucholapka podivná, známá svou schopností rychle zavřít pasti na kořist, fascinuje vědce dlouhá léta. Nový výzkum odhalil, že místo hydrauliky se za rychlým zavíráním pastí skrývá změna v měkkosti buněčných stěn. Venku listové stěny změknou a rozšíří se rychleji než uvnitř, což způsobí bleskový pohyb pasti. Tento mechanismus je nejrychlejší známým pohybem v rostlinné říši a otevírá nové otázky o evoluci adaptací rostlin.

Světová zdravotnická organizace uvedla, že od roku 2022 zemřelo v Evropě na následky extrémního horka více než 200 000 lidí. Tato úmrtí byla většinou prevenovatelná, tvrdí WHO, která představila nové směrnice pro ochranu před extrémním teplem. Ohroženi jsou zejména starší a velmi mladí lidé nebo osoby s chronickými onemocněními. Kromě individuálních opatření, jako je vyhýbání se horku, je klíčová institucionální odpověď a lepší plánování městských prostor. WHO varuje, že Evropa se otepluje rychleji než jakýkoliv jiný kontinent.

Selhání hromadného letu dronů nad Darling Harbour ukázalo na problémy autonomních letounů při nouzových situacích. Přestože příčinou byla rádiová interference, došlo k zaměření na klíčový aspekt, jak s těmito situacemi systémy nakládají. Autonomní letouny musejí být schopné rychle identifikovat problémy, vyhodnotit možnosti a zajistit bezpečné přistání. Zároveň se vývoj zaměřuje na prevenci selhání a řízení za kritických podmínek. Úspěch těchto systémů bude záviset na jejich spolehlivém fungování i za neočekávaných okolností.