psilocybin

Vědci z Cornell University použili speciálně navržený virus, aby sledovali změny v mozku myší způsobené psilocybinem. Tento halucinogen, známý pro svoje antidepresivní účinky, může přetvářet mozkové spoje a narušovat cykly negativního přemítání typické pro depresi. Výsledky jejich výzkumu ukázaly, že psilocybin snižuje propojení uvnitř kortexu, kde vznikají negativní myšlenkové smyčky. Zatímco některé mozkové oblasti se více propojily, jiné zaznamenaly úbytek spojení. Studie naznačuje, že tyto změny by mohly vysvětlit pozorované pozitivní výsledky využití psilocybinu u lidí postižených depresí, a nabízí možnost kombinace psychedelik s magnetickou stimulací pro zaměření na konkrétní mozkové dráhy.

Vědci v Německu a Rakousku objevili různé způsoby, jak houby produkují psilocybin. Studie ukazuje, že se tato látka vyvinula nezávisle alespoň dvakrát. Dva druhy hub, Inocybe a Psilocybe, mají odlišné genetické cesty k tvorbě psilocybinu, což otevírá otázky o důvodu této evoluce. Hypotézy zahrnují obranu proti predátorům, avšak důvody nejsou dosud jasné. Psilocybin má psychoaktivní účinky, ale také potenciál v léčbě depresí a traumat. Objev nových cest může přispět k syntéze psilocybinu pro lékařské účely.