Vědci objevili souvislost mezi specifickými mozkovými vlnami a pocitem vlastnictví těla. V experimentech, kde se využila známá iluze gumové ruky, zjistili, že alfa vlny v parietální kůře ovlivňují, jak lidé vnímají své tělo. Synchronizace dotyků na skutečné a falešné ruce posílila pocit, že je falešná ruka součástí těla. Významnějším odhalením bylo zrychlení nebo zpomalení těchto alfa vln za pomoci stimulace, což změnilo vnímání hranic těla. Tyto poznatky mohou přispět k lepšímu pochopení duševních poruch jako je schizofrenie nebo k vývoji realističtějších protéz.

Hvězdice se dokáží pohybovat po různých površích díky stovkám trubicových nožek, aniž by měly centrální nervový systém či mozek. Každá nožka je schopna zvládnout pohyb pomocí hydraulického systému a slizového lepidla. Výzkum ukazuje, že hvězdice koordinují nožky podle mechanické zátěže, nikoliv centrálním řízením. Sledováním jejich pohybů na speciálním skle vědci zjistili, že delší přilnavost nožek zpomaluje rychlost lezení. Tento decentralizovaný způsob umožňuje hvězdicím překonávat složité terény.

Nová studie zkoumá důležitou roli virů v oceánských ekosystémech, konkrétně v kyslíkem bohaté vrstvě Atlantiku. Vědci odhalili, že viry infikují mikroorganismy, jako jsou bakterie a řasy, což uvolňuje živiny do vody. Tento proces podporuje růst fytoplanktonu, který je základní potravou pro další mořské organismy, a tím posiluje celkovou potravní síť. Infekce viry má výrazný vliv na fungování oceánských ekosystémů a může mít dopad na globální rybolov a akvakulturu. Studie podtrhuje význam dalšího zkoumání mikroskopického světa, který má vliv na globální ekologické procesy.

Astronomové objevili tajemný žhnoucí pruh železa ve středu Prstencové mlhoviny vzdálené 2 570 světelných let. Tento lineární útvar dosud nebyl v žádné mlhovině pozorován. Jeho původ a vlastnosti zůstávají nevysvětleny, přestože byl objeven díky pokročilému teleskopu WEAVE. Hypotéza, že by pruh mohl vzniknout rozpadem prachových částic, nenalezla dostatečné důkazy. Výzkumníci hledají další podobné útvary, které by mohly poskytnout odpovědi na tuto hvězdnou hádanku.

Mnozí lidé skřípou nebo zatínají zuby nevědomě během dne nebo ve spánku. Tento jev, známý jako bruxismus, může způsobit bolesti v čelisti, chrámu nebo uchu a při častém provádění vést k poškození zubů či dalším zdravotním problémům. Rizikové faktory zahrnují spánkovou apnoe a stres. Zubař může bruxismus odhalit z opotřebení zubů či přítomnosti bílých výstupků na tvářích. Pro zmírnění může být doporučeno použití nočního chrániče nebo léčba fyzioterapií, ale klíčové je také udržování zdravého životního stylu a snižování stresu.

Rejsek obecný dokáže na zimu zmenšit svůj mozek o 30 %, aby šetřil energii. Na jaře pak mozek znovu narůstá, což umožňuje specifická genetická úprava. Tento jev, známý jako Dehnelův fenomén, byl poprvé popsán polským zoologem Augustem Dehnelem. Fenomén je vzácný, ale vyskytuje se i u jiných savců, kteří se nehibernují. Vědci zkoumají genetické základny této adaptace, které mohou nabídnout nové pohledy na lidské neurodegenerativní choroby. Výzkum má význam i pro pochopení vztahu mezi ztrátou objemu mozku a vodou, protože rejskové ztrácí mozek především ztrátou vody.

Výzkum ukazuje, že změny v DNA metylaci střeva způsobené záněty a narušením buněčné signalizace mohou přispět ke zvýšenému riziku kolorektálního karcinomu s věkem. Tento proces, nazvaný ACCA drift, vede k tichému vypínání genů potlačujících tumory. Studie zkoumala jak zdravou, tak rakovinnou tkáň, a ukázala podobné vzory umlčování genů u starších jedinců i v nádorové tkáni. Kritický proces začíná ve střevních krypto-stem buňkách a šíří se inflací, nedostatkem železa a sníženým růstem buněk. Experimenty naznačují, že podpora příjmu železa a obnovení signalizace mohou tento proces zpomalit nebo zvrátit.

Závrt je otvor v zemi způsobený změnami pod zemským povrchem. Existují dva hlavní typy: jedním je závrt vytvořený v karbonátových horninách, kde se voda může stát kyselou a rozpustit skálu, a druhým jsou závrtě vznikající v důsledku úniků z vodovodních či kanalizačních potrubí. Ve Filadelfii jsou závrtě běžné kvůli její zastaralé infrastruktuře a charakteru geologického podloží. Přestože je obtížné závrtě předvídat, obyvatelé by měli hlásit úniky a poklesy půdy, aby se mohlo předejít větším problémům. Náklady a komplikace spojené s modernizací infrastruktury zabraňují kompletní obnově, takže město se musí vypořádat s novými závrtěmi, jak se objevují.

Vědci jsou znepokojeni, že zombie červi, kteří žijí na kosterních pozůstatcích velryb, zmizeli z hloubek u pobřeží Britské Kolumbie. Tito červi, důležití pro podmořské ekosystémy, se obvykle vyskytují na kostech kytovců, ale monitorování během deseti let neodhalilo jejich přítomnost. Příčinou jejich zmizení může být nedostatek kyslíku v oblastech, které jsou kvůli změně klimatu stále více ovlivněny. Rozšiřování tzv. kyslíkových minimálních zón ohrožuje biodiverzitu, kterou tyto mikrohabitaty podporují.

Vědci navrhují nový standard pro měření užívání konopí v podobě THC jednotek, což může pomoci při monitorování dávkování jak pro uživatele, tak i pro lékaře. Záhadné pravěké organismy jménem Prototaxites, které žily před 400 miliony lety, se ukazují jako zcela odlišné od současných forem života. V Indonésii byla objevena nejstarší známá skalní kresba, datovaná k více než 67 800 let. Studie rovněž odhalila bakterie, které mohou způsobovat tvorbu alkoholu ve střevě bez konzumace alkoholických nápojů. Dále byl objeven přírodní cukr tagatose, který je sladký, nízkokalorický a neovlivňuje hladinu inzulinu, což z něj činí atraktivní alternativu pro osoby s diabetem.

Pocit podrážděnosti z hladu, známý jako 'hangry', má nově vědecké vysvětlení. Studie ukázala, že lidé jsou podrážděnější, když si uvědomují, že jsou hladoví, ne pouze při nízké hladině cukru v krvi. Klíčovou roli hraje tzv. interocepce, schopnost vnímat signály těla. Lidé s lepší interoceptivní schopností zažívají méně výkyvů nálad, což může ovlivnit jejich vztahy a rozhodování. Zajištění pravidelného přísunu energie a vědomí tělesných potřeb může pomoci udržet stabilní náladu.

Studie ukazuje, že udržování vyšší fyzické aktivity v mladé dospělosti je důležité pro prevenci vysokého krevního tlaku v pozdějším životě. Výzkum sledoval více než 5 000 lidí v USA a zaměřil se na jejich cvičební návyky a krevní tlak. Úroveň fyzické aktivity klesá od 18 do 40 let, zatímco riziko hypertenze roste. Studie doporučuje nejméně dvakrát tolik fyzické aktivity, než je aktuální minimum, pro snížení rizika hypertenze. Zjistilo se také, že sociální a ekonomické faktory významně ovlivňují míru hypertenze u různých rasových skupin.

Vědci z Kalifornské univerzity v San Franciscu zjistili, že čtyři transkripční faktory mohou mít omlazující účinek na buňky. Posílením produkce jednoho z těchto faktorů v jaterních buňkách starších myší se snížilo množství tuku a zjizvení, což vedlo k lepší toleranci glukózy. Podobné výsledky byly pozorovány i u lidských fibroblastů pěstovaných v laboratoři. Studie naznačuje, že tyto faktory by mohly být použity univerzálně k reaktivaci mladistvých stavů v buňkách. Přestože výzkum je v počáteční fázi, nabízí slibné možnosti pro pochopení a případné obrácení stárnutí buněk a tkání.

Webbův vesmírný dalekohled (JWST) se zaměřil na Helixovou mlhovinu, známou také jako 'Oko Saurona', vzdálenou asi 650 světelných let. Tato planetární mlhovina vznikla, když hvězda podobná Slunci vyčerpala svůj vodíkový palivo a začala uvolňovat své vnější vrstvy, které osvětluje zbývající hvězda, nyní bílý trpaslík. Helixová mlhovina má mnoho kometárních uzlů, hustých oblastí materiálu, které odolávají hvězdnému větru a záření. Každý uzel je větší než naše Sluneční soustava, což ukazuje na úžasné měřítko přírodního vesmíru. Za tisíce let se mlhovina rozplyne ve vesmírném prostoru.

Smrtící parazit Cochliomyia hominivorax, známý jako New World screwworm, se šíří směrem k USA. Tento parazit již zabil sedm lidí a infikoval více než 1 190 v Mexiku a Jižní Americe. V reakci na osm případů u zvířat v mexickém státě Tamaulipas, který sousedí s Texasem, vydalo americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zdravotní varování. Parazit, jehož larvy se živí masem teplokrevných zvířat, byl v USA v minulosti eradikován pomocí sterilních samečků mouchy. Situace je alarmující, zejména pro Texas, největšího producenta hovězího masa v USA, kde by nový výskyt parazita mohl mít značné ekonomické dopady. Šíření parazita zřejmě urychlují změny klimatu a neregulovaný pohyb dobytka.

Imunitní systém s věkem oslabuje, což zvyšuje náchylnost k nemocem. Vědci z Broad Institute MIT a Harvardu objevili metodu, jak omladit klíčovou složku imunitní funkce. Zaměřili se na thymus, který produkuje T buňky důležité pro boj s infekcemi. Pomocí jater myší jako náhražky thymusu stimulovali produkci T buněk, což zvýšilo imunitní odpověď. Tato mRNA léčba vykázala u starších myší zvýšení počtu T buněk a lepší reakci na vakcinace. Přístup je zatím testován jen na myších a výsledky jsou slibné. Výzkum plánují dále rozšířit a ověřit u dalších druhů zvířat.

Nová studie naznačuje, že výrazné zvýšení hladiny cukru v krvi po jídle může souviset s vyšším rizikem Alzheimerovy choroby. Výzkum zahrnul analýzu genetických dat 357 883 jedinců a ukázal, že lidé s vyšší hladinou glukózy po jídle měli o 69 % větší pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby. Výzkumníci použili metodu Mendelian Randomization, která eliminuje vliv vnějších faktorů, což jim umožňuje lépe určit příčinnou souvislost. Překvapivě nebyl nalezen žádný vztah mezi standardní hladinou glukózy a inzulínovou rezistencí. Zatím není jasné, proč skoky cukru po jídle zvyšují riziko demence, ale zjištění by mohla vést k novým preventivním strategiím.

Vědci z Northwestern University vyvinuli injekční nanomateriál nazvaný IKVAV-PA, který slibuje ochranu mozku po mrtvici. Tento materiál testovaný na myším modelu ischemické mrtvice ukázal schopnost snížit poškození mozkové tkáně a záněty. Léčba využívá systémové dodání peptidů přezdívaných 'tančící molekuly', což umožňuje jejich rychlé a nenáročné podání. Výzkum zdůrazňuje možnost využití této inovace i při léčbě dalších neurologických onemocnění. Další testy jsou nutné k ověření účinnosti a bezpečnosti u lidí, ale tato terapie by mohla výrazně snížit dlouhodobé následky mrtvice.

Nová studie publikovaná v PLOS Biology odhaluje, že velikost lidského penisu má kromě přenosu spermií také další dva účely: přilákat partnerky a zastrašit soupeře. Výzkum ukázal, že ženy preferují muže s větším penisem, vyšší postavou a V-tvarovaným tělem. Muži naopak vnímají větší penis jako znak silnějšího sexuálního a fyzického konkurenta. Podle autorů tato evoluční výhoda vznikla spíše kvůli sexuální atraktivitě než jako znak fyzické převahy, ačkoli slouží oběma účelům. Studie rovněž odhalila, že lidé rychleji hodnotí postavy s menšími tělesnými rysy jako méně atraktivní či ohrožující.

Spojené státy se připravují na mohutnou zimní bouři hrozící rozsáhlými výpadky elektrického proudu a extrémním chladem ve východních dvou třetinách země. Bouře může přinést až 30 cm sněhu od Texasu po New York a zasáhnout až 160 milionů lidí. Na mnoha místech se očekávají teploty kolem minus 35 stupňů Celsia s větrnými poryvy. V některých oblastech, zejména tam, kde napadne ledový příkrov, se očekává, že následné omrznutí způsobí značné problémy. Guvernéři různých států již vyhlásili nouzový stav a obyvatelům bylo doporučeno zůstat doma.