Nová studie naznačuje, že klení může posílit fyzický výkon tím, že lidem pomáhá překonávat psychologické bariéry. Výzkumníci z univerzit v Keele a Alabamě testovali, zda klení ovlivňuje psychologický stav a snižuje zábrany. V experimentech s 88 a 94 účastníky bylo prokázáno, že účastníci vydrželi déle v pozici na židli, když opakovali sprosté slovo. Klení také zvyšovalo pozitivní emoce a pocit humoru. Výzkumníci však dospěli k závěru, že vliv na inhibice nebyl dostatečně potvrzen a je třeba dalšího výzkumu.

Nová dlouhodobá studie naznačuje, že konzumace více než 50 gramů tučného sýra denně může snížit riziko demence. Výzkum probíhal po dobu 25 let a sledoval 27 670 dospělých ve Švédsku. Výsledky ukazují na možnou souvislost mezi tučným sýrem a menší pravděpodobností rozvoje demence. Nebyla však nalezena podobná asociace u nízkotučných sýrů nebo mléčných produktů. I přesto pozorovatelé doporučují opatrnost, neboť údaje o konzumaci byly zaznamenány pouze jednou a mohlo dojít ke změnám jídelníčku v průběhu času.

Nový výzkum vedený Univerzitou College London odhalil šest klíčových příznaků deprese ve středním věku, které mohou signalizovat zvýšené riziko rozvoje demence v pozdějším životě. Těmito příznaky jsou ztráta sebedůvěry, potíže s řešením problémů, nedostatek citů k druhým, stálá nervozita, potíže s koncentrací a nespokojenost s vykonanými úkoly. Studie zdůrazňuje, že ztráta sebedůvěry a problémy s řešením potíží zvyšují riziko demence až o 50 %. Předchozí souvislosti mezi depresí a demencí byly již dříve zkoumány, avšak nový přístup zaměřený na jednotlivé symptomy nabízí jasnější vhled do možných preventivních opatření. Výzkum navrhuje možnost včasného zásahu, což je důležité zejména v kontextu stárnoucí globální populace.

Nová studie zkoumá úroveň znečištění vzduchu v domácnostech, kterou produkují běžné spotřebiče. Vědci z Pusan National University v Jižní Koreji objevili, že zejména topinkovače, horkovzdušné fritézy a fény emitují velké množství ultrajemných částic (UFP). Nejvýraznějším zdrojem těchto částic byl topinkovač, který bez krajíce chleba vylučoval 1,73 bilionu UFP za minutu. Tyto mikročástice mohou proniknout hluboko do plic dospělých i dětí, přičemž ty poslední mohou být kvůli svým menším dýchacím cestám více ohroženy. Výzkum také nalezl těžké kovy v těchto částicích, což může zvyšovat riziko zdravotních problému, jako jsou astma a kardiovaskulární choroby. Vědci apelují na vývoj tzv. 'emičně uvědomělých' produktů a na zavedení přísnějších regulací pro snížení rizik.

Japonský vědec Yoshinori Iizuka vede výzkum na Tádžickém ledovci Kon-Chukurbashi, který odolal globálnímu tání a dokonce mírně vzrostl. Výzkum zahrnuje analýzu 105metrového ledovcového jádra, které může vysvětlit tzv. 'Pamir-Karakoram anomálii'. Tento led má pomoci objasnit, proč se v regionu zvýšily srážky a jak ledovec odolával tání. Vědci doufají, že analýza odhalí informace staré až 10,000 let, což by mohlo přinést poznatky o minulých klimatických podmínkách a lidském vlivu. Výsledky výzkumu by mohly poskytnout klíčové poznatky pro ochranu světových ledovců.

Astronomové poprvé potvrdili existenci supermasivní černé díry RBH-1, která se pohybuje vesmírem rychlostí 954 kilometrů za sekundu. Tato událost se podle vědců odehrála v důsledku gravitačního zpětného rázu při sloučení dvou černých děr. RBH-1 zanechává hvězdotvornou stopu dlouhou 200 000 světelných let a směřuje k mezigalaktickému prostoru. Na základě pozorování pomocí teleskopu JWST vědci zjistili výrazný rozdíl v rychlosti materiálu před a za čelním rázem. Tento objev je klíčovým důkazem teorie, že supermasivní černé díry mohou uniknout z galaxií.

Naše vnímání času může být klamné a způsobuje, že se nám zdá, že roky utíkají stále rychleji. Mozek čas nevidí, ale odhaduje jej podle změn, které vnímá. Čím více podnětů zažíváme, tím delší se období zdá. Rutinní činnosti naopak způsobují, že dny se vlečou, ale roky rychle ubíhají, protože zanechávají slabší vzpomínky. Pro zpomalení vnímání času je důležité naplnit život novými zážitky a rekapitulovat vzpomínky.

Studie v Indii zkoumala vliv resveratrolu a mědi na agresivní formu rakoviny mozku zvanou glioblastom. Výsledky ukazují, že kombinace těchto doplňků redukuje bioznačky růstu rakoviny o téměř třetinu, a to bez vedlejších účinků. Navíc došlo ke snížení proteinů, které oslabují imunitní odpověď, o 41 %. Přestože změny v agresivitě nádorů nebyly viditelné, léčba má potenciál oslabit nádorové buňky. Klinická studie bude pokračovat a její další část zahrne sledování pacientů po dobu dvou let.

Výzkum spektra světla ze Slunce odhalil záhadné chybějící barvy, které vědci nedokáží plně vysvětlit. Sluneční spektrum obsahuje tisíce tmavých Fraunhoferových linek, způsobených absorpcí světla různými prvky v sluneční atmosféře. Přestože většina těchto linek byla identifikována, stále existují linie bez jasného chemického původu. Tyto záhady se vysvětlují buď nedostatečnými databázemi atomových a molekulárních linek, nebo dynamickou a proměnlivou atmosférou Slunce. Pokrok v technologiích a modelech slibuje postupné řešení těchto tajemství.

Arktické oceány se oteplují nejvíce za posledních 125 000 let, což ohrožuje přežití ledních medvědů. Studie ukazuje, že změny v klimatu přispívají ke genetickým změnám u těchto medvědů, což by jim mohlo pomoci přizpůsobit se teplejším podmínkám. Genetické rozdíly byly zjištěny mezi populacemi v jižním a severním Grónsku, kde jižní populace čelí dynamičtějším a teplejším podmínkám. Tyto podmínky vedly k přesunům v jejich genomu, což naznačuje, že si medvědi mohou vyvíjet schopnosti pro přežití v nových prostředích. Tato zjištění mohou pomoci pochopit, jak se některé populace mohou přizpůsobit klimatické změně.

Každodenní rozhodnutí mezi čajem a kávou může mít vliv na zdraví kostí starších žen, jak naznačuje nová studie. Výzkumníci z Flinders University analyzovali zvyky konzumace těchto nápojů u přibližně 9 700 žen nad 65 let v USA. Studie zjistila, že ženy, které pravidelně pijí čaj, mají mírně vyšší hustotu kostí v oblasti kyčlí. Naopak vysoký příjem kávy, zejména nad pět šálků denně, může mít negativní dopad. Současná konzumace kávy a alkoholu může navíc zvyšovat riziko snižování hustoty kostí. Výsledky naznačují, že umírněná konzumace čaje by mohla být prospěšná pro zdraví kostí, zatímco nadměrné pití kávy by mohlo být rizikové.

NASA 25. listopadu dokončila sestavení vesmírného teleskopu Nancy Grace Romanové. Tento infračervený teleskop by mohl být vypuštěn již na podzim 2026 a má za cíl zkoumat temnou energii a exoplanety. Teleskop bude poskytovat pohled 100krát větší než Hubbleův a má dva klíčové přístroje: širokoúhlý a koronografický. Očekává se, že během počáteční pětileté mise objeví desítky tisíc nových vesmírných objektů. Jeho mise zahrnuje také zkoumání otázek, zda jsme ve vesmíru sami.

Arktida zažila nejteplejší rok od začátku měření, oznámila americká vědecká agentura. Teploty byly o 1,60 stupně Celsia vyšší než průměr mezi lety 1991–2020. Tento nárůst ovlivňuje tání ledovců i mořského ledu, což má dopad na celosvětové počasí. Letošní období mělo rekordně teplý podzim a druhou nejteplejší zimu v historii. Rozsah mořského ledu dosáhl nového minima, narušuje polární ekosystémy a přispívá ke globálnímu vzestupu hladiny moří. Rychlé oteplování Arktidy je důsledkem lidské činnosti a spalování fosilních paliv.

Nová studie vedená antropologem Markem Dyblem z Cambridge analýzuje monogamii u savců a zařazuje lidi mezi deset nejmonogamnějších druhů. Použitím sourozeneckého statusu jako měřítka se ukazuje, že u lidí pochází 66 % potomků ze stejných dvou rodičů. Lidská monogamie je srovnatelná s dlouhodobě pářícími se druhy, jako jsou surikaty či bobři. Přestože monogamie není v rámci lidských kultur univerzální, výsledky naznačují, že je dominantním vzorem pro náš druh. Studie zahrnuje data ze starověké DNA a současné genealogie od více než 100 lidských společností.

Vědci vyvinuli novou metodu 'zap-and-freeze', která zkoumá mozek na mikroskopické úrovni. Tato technika využívá elektrické impulsy k zachycení aktivity buněk a jejich okamžitého zmrazení. Výzkum odhalil detaily o synapsích a vezikulách, klíčových prvcích komunikace mezi neurony. Objev proteinu dynamin1xA jako důležitého pro endocytózu může nabídnout nové cesty k pochopení Parkinsonovy choroby. Zjištění mezi myšími a lidskými vzorky ukazují na využitelnost myších modelů pro lidský mozek.

Nedávná studie naznačuje, že krevní test zaměřený na určité proteiny by mohl predikovat celkové riziko úmrtí v příštích pěti až deseti letech. Výzkumníci analyzovali data z více než 38 000 dospělých a zjistili, že vzorce proteinů v krvi souvisí s vyšším rizikem úmrtí. Výsledky by mohly pomoci lékařům rychleji identifikovat rizikové pacienty a provést preventivní opatření. Ačkoliv přínos této metody není dokonalý, jedná se o potenciální nástroj, jak lépe předpovídat zdravotní rizika. Vývoj spolehlivého krevního testu však vyžaduje další ověření ve velkých studiích na různorodých populacích.

Studie z New York University zjistila, že bariatrická chirurgie je účinnější při snižování hmotnosti než léky jako Ozempic nebo tirzepatid. Zatímco pacienti se semaglutidem ztratili průměrně 5,3 % tělesné hmotnosti za dva roky, ti, kteří podstoupili operaci, snížili svou hmotnost o 25,7 %. Chirurgické metody se ukazují jako trvalejší, protože léky vyžadují dlouhodobé dodržování léčby, což mnoho lidí nedokáže. Studie byla financována Americkou společností pro metabolickou a bariatrickou chirurgii, což může ovlivnit interpretaci výsledků. Navzdory efektivitě chirurgie však zůstávají léky jako semaglutid populárnější možností léčby.

V současnosti je naše satelitní mega-konstelace v nebezpečí destabilizace kvůli solárním bouřím, které mohou značně ovlivnit jejich funkčnost. Solární bouře způsobují ohřev atmosféry a zvyšují odpor, nutí satelity k častějším manévrům a spotřebě paliva. Nebezpečnější je však možnost, že zničí navigační a komunikační systémy satelitů, což by mohlo vést ke katastrofálním kolizím. V extrémních případech to může vyvolat Kesslerův syndrom, stav, kdy je oběžná dráha Země zaplněna nebezpečným vesmírným odpadem. Stačila by jediná silná bouře, aby zničila naši současnou satelitní infrastrukturu a na dlouhou dobu omezila přístup do vesmíru.

Little Foot, jeden z nejslavnějších homininích fosilií, může představovat zcela nový druh. Tento exemplář, objevený v jeskyni Sterkfontein v Jižní Africe, byl dlouho označován jako součást rodu Australopithecus, ale jeho přesná druhová identifikace zůstává sporná. Nedávná studie navrhuje, že Little Foot nepatří ani k A. prometheus, ani k A. africanus, ale spíše k dosud neznámému druhu. Výzkumný tým porovnával anatomii Little Foot se známými fosiliemi a odhalil významné rozdíly. Výsledky podporují potřebu pečlivější taxonomie v evolučním výzkumu.

Vědci z Japonska zjistili, že zvýšení produkce proteinu COX7RP v mitochondriích může prodloužit životnost myší o 6,6 %. Tento protein pomáhá mitochondriím vytvářet superkomplexy, které zlepšují energetickou účinnost a snižují oxidační stres buněk. Mice s vyšší hladinou COX7RP měly lepší schopnost zpracovat glukózu, nižší hladinu mastných kyselin v krvi a vyšší svalovou výdrž. Výzkum také naznačuje možnosti léčby nemocí souvisejících se stárnutím, jako je cukrovka či obezita. Podobné mechanizmy mohou být klíčem k delšímu a zdravějšímu lidskému životu.