Vědci analyzují druhý největší diamant světa, Motswedi, a zkoumají jeho potenciální hodnotu pro prodej. Genetická analýza odhalila tajemství dlouhověkosti u ženy, která žila 117 let, a její unikátní genové varianty. Nový výzkum odhalil, že vývoj prstů u lidí možná souvisí se strukturami rybího těla. Významný objev molekuly AP503 by mohl vést k novým terapiím osteoporózy. Studie naznačuje, že nízké dávky aspirinu mohou snižovat riziko návratu kolorektálního karcinomu po léčbě.

Operace prodlužování končetin, původně určená pro ortopedické problémy, se stává estetickým trendem. Přestože slibuje zvýšení výšky, zásah je komplikovaný a nese mnohá rizika, včetně intenzivní bolesti, možného poškození nervů i ztuhlosti kloubů. Proces je náročný, s dlouhou rekonvalescencí a komplikacemi. Popularita těchto operací v poslední době roste, přestože důsledky mohou převažovat nad výhodami. Pro osoby s lékařskou potřebou mohou být zásadní, ale u estetiky je otázkou, zda stojí za náklady a nepohodlí.

Astronomové od roku 2019 zkoumají zvláštní rádiové kruhy ve vesmíru, známé jako "zvláštní rádiové kruhy" (ORC). Nejnovější studie se zaměřuje na kruh J0356-4216 pomocí teleskopů ASKAP a MeerKAT. Tyto kruhy mají symetrické struktury a jejich centrum se nachází v galaxiích. Pravděpodobná příčina jejich vzniku je spojená s aktivitou supermasivních černých děr nebo kolizemi galaxií. Výzkum však zatím nebyl recenzován a jeho výsledky jsou dostupné jako preprint.

Nový výzkum objevil, že Měsíc rezaví vinou Země. Kyslík unikající ze Země je pravděpodobně zodpovědný za tvorbu hematitu na lunárních pólech. Toto zjištění bylo potvrzeno laboratorními simulacemi. Během úplňku Měsíc prochází magnetickým ocasem Země, kde se dostává do kontaktu s jejími kyslíkovými ionty, které oxidují železné minerály. Tato interakce mohla probíhat po miliardy let a ovlivnit chemické složení Měsíce. Výzkum naznačuje, že hematit na Měsíci může uchovat historii kyslíku v zemské atmosféře.

Vědci objevili supermasivní černou díru v galaxii RACS J0320-35, která roste rychlostí 2,4násobnou oproti teoretickému Eddingtonovu limitu. Tento jev může vysvětlit, jak supermasivní černé díry dosáhly své ohromné hmotnosti již krátce po Velkém třesku. Černá díra byla zpozorována díky jasnému rentgenovému záření, převyšujícímu jiné objekty z raného vesmíru. Rychlý růst černé díry podporuje super-Eddingtonská akrece, kde dochází k intenzivnímu nasávání materiálu. Počáteční důkazy mohou poskytnout nový pohled na formování černých děr po vzniku vesmíru.

Rekonstrukce starodávné lebky objevila nové informace o vývoji moderního člověka. Výzkumníci z Číny a UK pomocí 3D skenování určili její místo na hominidním rodokmenu. Lebka nepatří předkovi moderního člověka, ale úzce příbuzné skupině. Nové údaje naznačují, že odštěpení Homo sapiens a jeho příbuzných proběhlo dříve, než se dříve myslelo, zhruba před 1,38 miliony let. Tento objev by mohl objasnit některé záhady v evoluci hominidů, včetně takzvané ‚zmatení ve středu'.

V roce 2023 byl v Číně diagnostikován Alzheimer u devatenáctiletého mladíka, což je nejmladší případ této choroby. Zhoršování paměti začalo ve věku 17 let a pokračovalo až ke ztrátě schopnosti dokončit střední školu. Navzdory absenci známých genetických mutací a rodinné anamnéze je tento případ považován za záhadný. Studie ukázala pokles paměťových schopností až o 87 % oproti vrstevníkům. Tento případ ukazuje, že Alzheimerova nemoc může začít různými způsoby a upozorňuje na potřebu zkoumání časného nástupu choroby.

Homo floresiensis, známí jako hobiti, byli výrazně menší než jiní lidé, což vědce zaskočilo. Nový výzkum z univerzity ve Western Washingtonu naznačuje, že ke zmenšení došlo zpomalením růstu během dětství, což bylo adaptací na ostrovní prostředí. Tento jev, známý jako ostrovní nanismus, ovlivnil i další druhy na ostrovech, jako je trpasličí slon. Ačkoli měli Hobiti malé mozky, byli schopni vyrábět nástroje a využívat oheň, což svědčí o jejich inteligenci a schopnostech. Jejich zmenšení těla nemělo zásadní vliv na jejich kognitivní schopnosti.

Asteroid 2023 CX1 byl poprvé detekován maďarským astronomem, než vstoupil do atmosféry a rozpadl se nad severozápadní Francií. Tento úkaz přinesl nové poznatky o tom, jak se vesmírné kameny rozpadají. Díky spolupráci vědců a amatérských astronomů se podařilo sledovat postup asteroidu s nebývalou přesností. Pomocí fotek a videí z veřejnosti bylo možné analyzovat jeho rozpad na několik částí. Přestože asteroid nezpůsobil na Zemi žádnou škodu, podobné případy mohou teoreticky způsobit značné poškození.

Kosmické lety mají negativní vliv na lidský zrak, přičemž mnoho astronautů zaznamenává problémy se zrakem. Američtí vědci nyní vyvinuli nástroj využívající umělou inteligenci k předpovědi těchto problémů před samotným letem. Tento nástroj se zaměřuje na syndrom neuro-okulárního poškození spojeného s kosmickými lety (SANS). Studie zahrnovala trénink AI na malém množství dat, avšak i tak se podařilo dosáhnout 82% přesnosti v předpovědích pomocí předletových skenů očí. I když je systém zatím v rané fázi, představuje důležitý krok k lepší ochraně zdraví astronautů a rozvoji lidských vesmírných výzkumů.

Asteroid 2024 YR4 má 4% šanci zasáhnout Měsíc v prosinci 2032. Ačkoliv je pravděpodobnost malá, NASA a vědci plánují mise, které by mohly Měsíc ochránit. K dispozici jsou dvě hlavní strategie: odklonit asteroid nebo ho zničit. Odklonění by bylo preferováno, avšak kvůli neznámé hmotnosti asteroidu je obtížné naplánovat přesnou misi. Druhou možností je jaderný výbuch, který by mohl asteroid rozložil na menší kusy. Rozhodnutí o postupu bude nutné učinit v příštích letech.

Cesty do vesmíru mohou mít negativní dopad na zrak astronautů. Nově vyvinutý nástroj poháněný umělou inteligencí umožňuje předpovědět tyto problémy ještě před začátkem mise. Výzkumníci se zaměřili na neuro-oční syndrom (SANS), který souvisí s časem stráveným ve vesmíru. Tento syndrom může i po návratu na Zemi přetrvávat. AI model vykazuje slibnou přesnost 82 % při předpovědi SANS, což nabízí možnost prevence. Studie naznačuje, že výzkum zdraví ve vesmíru může být efektivní i s využitím dat získaných na Zemi.

Asteroid 2024 YR4 představuje malé riziko srážky s Měsícem v prosinci 2032. NASA zkoumá dvě hlavní možnosti, jak potenciální srážku odvrátit: odklonění asteroidu nebo jeho zničení. Varianta zničení by mohla zahrnovat jaderný výbuch, což by vyžadovalo předchozí rekognoskaci pro upřesnění jeho hmotnosti. Odklonění dráhy by bylo preferovanou metodou, ale je nutné přesné určení hmotnosti asteroidu. V případě zničení je uvažován i nukleární výbuch, který by mohl dostatečně narušit asteroid, což je teoreticky možné, ale politicky a technicky náročné. Definitivní rozhodnutí bude muset padnout brzy, aby bylo dostatek času na přípravu mise.

Astronauti často čelí zrakovým problémům kvůli syndromu SANS spojenému s pobytem v kosmu. Vědci v USA vyvinuli nástroj využívající umělou inteligenci pro předpověď těchto komplikací před odletem. Model s přesností 82 % identifikuje riziko pomocí očních skenů před vesmírnými misemi. Zjistili, že změny vyvolané simulací mikrogravitace připomínají skutečný let do vesmíru. Výzkum nabízí nový směr pro zajištění bezpečnosti astronautů a řešení dalších zdravotních rizik pobytu v kosmu.

Nová studie naznačuje, že Měsíc by mohl obsahovat velké množství vzácných kovů, včetně platiny, palladia a rhodia, ve svých kráterech vzniklých po dopadech asteroidů. Vědci odhadují, že až 6 500 kráterů může skrývat tyto cenné nerosty. Navíc asi 3 400 kráterů by mohlo obsahovat vodu, což je klíčové pro budoucí lidské mise na Měsíc. Výzkum naznačuje, že těžba na Měsíci by mohla být výhodnější než na asteroidech poblíž Země. K určení vhodných lokalit pro těžbu by mohla být využita dálková detekce z oběžné dráhy Měsíce.

Výzkum ukázal, že hudebníci mohou vnímat bolest odlišně díky změnám v mozku vyvolaným dlouhodobým tréninkem. Studie srovnávala reakce na bolest mezi hudebníky a nehudebníky a zjistila, že hudebníci vykazují méně nepohodlí a jejich mozkové mapy zůstávají stabilnější. To naznačuje, že intenzivní hudební praxe může poskytnout určitou ochranu proti bolesti. Přestože hudba není lékem na chronickou bolest, výsledky by mohly vést k novým metodám léčby bolesti. Současný výzkum zkoumá, zda může hudební trénink pomoci i v oblasti pozornosti a kognice při chronické bolesti.

Mikroplasty, drobné částice pocházející z fosilních paliv, se nyní nacházejí i v lidských kostech. Nový přehled studií naznačuje, že mohou negativně ovlivňovat kostní zdraví, což může vést ke slabým a křehkým kostem. Vědci zjistili, že mikroplasty se mohou dostat do kostní tkáně a narušit metabolismus kostní dřeně. Zatímco tato zjištění zatím nejsou jednoznačně aplikovatelná na lidské kosti, existují obavy, že mikroplasty mohou přispívat ke vzrůstajícímu výskytu osteoporózy. Výzkum nadále upozorňuje na nutnost omezení expozice plastům v našich životech.

Nová studie na myších naznačuje, že úzkost může mít kořeny ještě před narozením. Výzkum ukázal, že stres nebo infekce během těhotenství mohou u potomků zvýšit riziko rozvoje úzkosti v dospělosti. Vědci sledovali změny na neuronální úrovni v části mozku, které přispívají k úzkostnému chování. Modifikace DNA v této oblasti zvyšují citlivost na stres a vedou k nadměrné aktivitě neuronů. Tyto poznatky mohou přispět k budoucí diagnostice a léčbě úzkosti, přičemž zdůrazňují důležitost zdravého těhotenství.

Nový výzkum odhaluje, že pouze 47 % srdečních infarktů u žen mladších 65 let je způsobeno ucpanými tepnami, což je podstatně méně než u mužů, kde je to 75 %. Studie z Mayo Clinic analyzovala 1 474 případy srdečních infarktů a zjistila, že faktory jako spontánní disekce koronárních tepen či embolie hrají významnou roli, zvláště u žen. Chybné diagnózy mohou vést k neúčinné léčbě, proto je důležité zvýšit povědomí o těchto příčinách. Tento výzkum může vést k lepším preventivním opatřením a léčbě, což by mohlo zachránit životy.

Výzkumníci ve Spojeném království úspěšně otestovali genovou terapii AMT-130, která může zpomalit progresi Huntingtonovy choroby až o 75 % během tří let. Tato terapie výrazně redukuje biomarker neurodegenerace v mozkomíšním moku. Pokud se výsledky potvrdí, může se stát první licencovanou léčbou zpomalující tuto smrtelnou poruchu. Huntingtonova nemoc je způsobena genetickou vadou, která ničí neurony a omezuje tělesné funkce. Jediná dávka AMT-130 by mohla mít celoživotní účinek. Testování probíhá i v USA a Evropě, přičemž schválení léčby se očekává v roce 2026.