Podle nové studie stoupající počet případů chronického stresu pramení z nesouladu mezi moderním životem a naší biologií. Evoluční antropologové Colin Shaw a Daniel Longman zjistili, že rychlé technologické změny předbíhají naši biologickou evoluci. V současném urbanizovaném světě čelíme neustálému stresu, na který naše těla reagují stejně, jako kdybychom denně bojovali s predátory. Tento stres způsobuje kognitivní úpadek, autoimunitní onemocnění a nižší plodnost. Pro zlepšení veřejného zdraví vědci doporučují větší propojení s přírodou a ochranu zelených ploch ve městech.

Fyzik Robert Scherrer z Vanderbilt University zkoumal, co by se stalo, kdyby mikroskopická černá díra prošla lidským tělem. Ačkoli by poškození bylo menší než po průstřelu kulkou ráže 0,22, největší škody by způsobil ráz supersonické vlny trhající tkáň. Pokud by černá díra měla dostatečnou hmotnost, její gravitační síla by mohla rozpustit a natáhnout tělo, což je známé jako spaghettifikace. Pravděpodobnost takové události je však extrémně malá, odhadovaná na jednou za kvintilion let. Toto téma přesto zůstává fascinujícím předmětem pro vědecký výzkum. Pokud černé díry vůbec existují, možnost setkání s nimi je téměř nulová.

Vesmír, který vznikl před 14 miliardami let při Velkém třesku, se nadále vyvíjí a možná čeká na takzvanou temnou věčnost. Tento scénář zahrnuje ukončení vzniku nových hvězd a slábnutí současných do té míry, že galaxie budou tvořeny jen starými, červenými a slabými hvězdami. Rozšiřování vesmíru se navíc může zrychlovat kvůli temné energii, což znemožní pozorování vzdálených galaxií. Taková budoucnost by mohla přinést kosmickou tmu trvající biliony let. Přesto současná éra, plná hvězd a galaxií, nabízí prostor pro pokračující objevování a vášeň lidské společnosti pro kosmická tajemství.

Američtí vědci zjistili, že dvě třetiny psích plemen obsahují vlčí DNA. Studie ukazuje, že toto křížení nepochází jen z doby před 20 000 lety, kdy psi vznikli z vlků, ale i z nedávnějších interakcí mezi domestikovanými psy a vlky. Výzkumníci zkoumali genetiku tisíců psů a vlků a zjistili, že vlčí předci ovlivnili velikost, čichové schopnosti a osobnost psů. Některá plemena, jako třeba československý vlčák, mají až 40 % vlčí DNA. To, jestli pes má vlčí DNA, se může projevovat na jeho chování, ale není to pravidlem.

Nová studie naznačuje, že Mars mohl být obyvatelný mnohem déle, než se dříve předpokládalo. Výzkum vedený vědci z New York University Abu Dhabi zkoumal interakci písečných dun s podzemní vodou v Galeově kráteru. Tato interakce vedla k vytvoření minerálů, které naznačují dlouhodobou přítomnost vody. Nálezy, publikované v Journal of Geophysical Research, mohou mít význam pro budoucí mise hledání života na Marsu. Studie také zkoumá paralely s pozemskými formacemi, které obsahují mikrobiální důkazy o životě.

Nový lék VES001 pro léčbu frontotemporální demence přináší nadějné výsledky v rané fázi klinických studií. Přípravek, vyvíjený firmou Vesper Bio, úspěšně zvýšil hladiny proteinu progranulinu u rizikových účastníků o více než 95 %, bez vážných vedlejších účinků. Nyní má potenciál zabránit rozvoji tohoto typu demence u geneticky ohrožených lidí. Výsledky je však třeba brát opatrně, protože další klinické testy jsou nezbytné. Výzkum se zaměřuje na receptor sortilinu, který odstraňuje progranulin z mozku, a jeho ovládání může mít klíčovou roli v prevenci onemocnění.

Studie u dvojčat starších 60 let naznačuje, že denní užívání proteinů a prebiotik může zlepšit kognitivní funkce. Výzkum zjistil, že prebiotika, jako jsou inulin a FOS, zlepšila skóre v paměťových testech. Doplňky pozitivně ovlivnily střevní mikrobiom a zvýšily množství prospěšných bakterií Bifidobacterium, což může podporovat propojení mezi střevem a mozkem. Studii provedla King's College London, přičemž výsledky ukázaly potenciál pro boj proti úbytku kognitivních funkcí u stárnoucí populace. Výzkumníci plánují další studie k ověření dlouhodobých efektů v širších skupinách.

V magnetickém poli Země byly poprvé objeveny zvláštní jevy dříve pozorované pouze u Slunce. Tyto struktury, známé jako magnetické switchbacky, mohou pomoci lépe předpovídat geomagnetické bouře. Tento objev učinili fyzikové Emily McDougall a Matthew Argall, kteří zjistili, že některá z plazmatu v magnetickém poli Země pochází ze Slunce. Interakce slunečního a pozemského plazmatu vede k nenadálým změnám v magnetickém poli. Výzkum přináší nové poznatky o chování plazmatu mezi rozdílnými oblastmi, což má potenciál pro budoucí studium vnějších vrstev Slunce.

Blížící se svátky mohou snadno vést k vyčerpání těla a mozku. Místo čekání na únavu po svátcích je lepší investovat do sebe už nyní. Například lekce tance propojují fyzickou aktivitu s mentálním cvičením, což zpomaluje stárnutí mozku. Jízda na kole nejenže zlepšuje kognitivní funkce, ale také snižuje riziko předčasné demence. Pro lepší spánek mohou pomoci brýle blokující modré světlo, které zvyšují hladinu melatoninu. Doplňky omega-3 mohou snižovat agresivitu a chránit zdraví mozku, zatímco pravidelná chůze zpomaluje pokles kognitivních schopností. Tato vědecky podložená doporučení vás udrží aktivními a vitálními i v novém roce.

Studie v Japonsku zkoumala vliv konzumace sýra na riziko demence u lidí starších 65 let. Výsledky ukázaly, že lidé, kteří jedli sýr častěji, měli mírně nižší pravděpodobnost vývoje demence než ti, kteří ho nekonzumovali. Přestože rozdíl není významný, naznačuje spojitost mezi stravou a duševním zdravím. Studie také zohlednila faktory jako věk a životní styl, přičemž poznamenala, že sýr by mohl hrát roli v prevenci demence díky obsahu živin a bakterií prospěšných pro zdraví mozku a srdce.

Sluneční soustava obíhá kolem středu galaxie rychlostí 792 000 km/h, ale nový výzkum naznačuje, že se pohybuje mnohem rychleji. Vědci analyzovali rozložení rádiových galaxií a zjistili, že náš pohyb vesmírem je více než třikrát rychlejší, než předpovídají současné modely. Tento objev může mít zásadní dopady na naše pochopení vesmíru a naznačuje, že naše současné teorie jsou v rozporu s novými daty. Studie odhalila, že rozdíl překračuje pět sigma, což naznačuje vysokou statistickou významnost. Otázkou je, zda je naše pozice ve vesmíru speciální, či zda je rozložení galaxií méně uniformní, než jsme mysleli.

Astrofyzikům se podařilo vytvořit komplexní simulaci Mléčné dráhy, která popisuje evoluci více než 100 miliard hvězd. Využitím umělé inteligence a tradičních fyzikálních metod překonali překážky dosavadních simulací. Tento průlom umožňuje sledovat dynamiku celé galaxie i jednotlivé hvězdné události současně. S pomocí AI tým snížil potřebný čas na simulaci z 36 let na pouhých 115 dní. Tento přístup může transformovat modelování v oblastech jako klimatologie a předpověď počasí.

Vědci objevili genetické stopy neznámé lidské skupiny v centrální části Jižní Ameriky, zejména v Argentině, trvající nejméně 8 000 let. Výzkum, vedený biologem Javierem Maravallem Lópezem z Harvardu, analyzoval DNA 238 starověkých osob. Studie identifikovala novou lidskou linii pocházející z období před 8 500 lety, která zůstala hlavním genetickým prvkem v regionu. Tato skupina existovala vedle dalších linií s minimálními známkami vzájemného genetického mísení. Objev přináší nové pochopení historické populace regionu a její genetické izolace ve starověku.

Ve státě Washington zemřela osoba po nakažení vzácným kmenem ptačí chřipky H5N5, který byl dosud hlášen pouze u zvířat. Jde o první zaznamenanou infekci tímto kmenem u člověka na světě. Pacient byl identifikován jako starší osoba s dalšími zdravotními problémy. Podle odborníků se jednalo o infekci z vlastního hejna domácího ptactva. Riziko pro veřejnost zůstává nízké, protože nebyla zaznamenána infekce dalších osob. Světová zdravotnická organizace eviduje více než 1 000 případů ptačí chřipky u lidí od roku 2003, včetně všech kmenů viru.

Během oslav Díkuvzdání je důležité dbát na bezpečnost potravin, aby se zabránilo otravě. Při přípravě pokrmů, jako je krůta, mohou bakterie jako Salmonella způsobit nevolnost nebo průjem. Klíčem ke snížení rizika je správné vaření, zejména dosažení vnitřní teploty 165 °F u krůty a nádivky. Neumývat syrovou krůtu je důležité, aby se zabránilo šíření bakterií. Rozdělování a rychlé chlazení zbytků pomáhá předcházet problémům s bakterií Clostridium perfringens. Různá opatření mohou přispět k bezpečnému a zdravému svátečnímu období.

Mnozí lidé věří, že civilizace a technologie nás osvobodily od přírodních zákonů, ale evoluce na nás stále působí. Lidé se adaptují na různá prostředí, která jsou ovlivněna genetickými změnami a kulturními zvyklostmi. Například lidé s tmavou kůží jsou lépe chráněni před UV zářením, zatímco schopnost trávit mléko v dospělosti vznikla díky domestikaci zvířat. Podobně geny umožňují určitým skupinám přežití v extrémních podmínkách, jako u Turkanů v Keni. Evoluce pokračuje i přes kulturní pokroky, jako je očkování proti nemocem, což umožňuje lepší přežití v měnících se podmínkách.

Metformin, používaný přes 60 let k léčbě cukrovky 2. typu, možná působí přímo na mozek. Výzkum vědců z americké Baylor College of Medicine naznačuje, že lék ovlivňuje neuropathways v mozku, což by mohlo vést k novým druhům léčby. Metformin snižuje produkci glukózy v játrech a zvyšuje účinnost inzulínu, přičemž studie ukázala jeho vliv na specifické neurony v mozku. Tento objev by mohl změnit dosavadní chápání jeho účinků a otevírá cestu pro výzkum širších aplikací tohoto léku. Studie zatím proběhla na myších, ale další výzkum na lidech by mohl potvrdit jeho význam pro diabetiky.

Nová klinická studie ukazuje, že černý kmín, tradičně používaný v kuchyni a medicíně, může pomoci snižovat hladinu cholesterolu. Výzkum vedený vědci z Metropolitní univerzity v Ósace zjistil, že účastníci, kteří konzumovali 5 gramů černého kmínu denně, zaznamenali pokles špatného cholesterolu po osmi týdnech. Studie také naznačuje, že kmín by mohl bránit tvorbě tukových buněk. I když některé předchozí výsledky byly kontroverzní, tento výzkum přináší nové poznatky o zdravých přínosech kmínu. Další dlouhodobé studie jsou plánovány k prozkoumání vlivu kmínu na metabolismus a inzulinovou rezistenci.

Geovědci z University of Southampton objasnili záhadu oceánských vulkánů a tektoniky desek, zaměřujíce se na otázku, proč ostrovy daleko od kontinentálních desek obsahují tolik kontinentálního materiálu. Jejich simulace ukazují, že kontinenty se od základny odlupují díky pomalým tektonickým procesům zvaným 'vlny pláště'. Tyto vlny se šíří ve spodní části kontinentů a mohou přenosit materiál více než 1000 kilometrů do oceánického pláště, kde pak vytváří vulkanickou aktivitu po miliony let. Tato teorie vysvětluje zvláštní kontaminaci oceánického pláště a obohacení pro různorodé vulkanické výbuchy. Studie rovněž naznačuje, že tyto vlny mohou způsobit erupce diamantonošných magmat a kontinentální vzestup, formující velké topografické rysy planety.

Vědci objevili, že kapradina Blechnum orientale dokáže hromadit a uchovávat krystaly vzácných zemin v tkáních. Tento objev může přinést ekologičtější metodu těžby minerálů, které jsou důležité pro moderní technologie. Tzv. fytomining využívá rostliny k extrakci kovů z půdy, a tato kapradina prokázala, že umí vytvářet krystal monazitu. To otevírá nové možnosti pro získávání těchto prvků za mírných podmínek, což by mohlo změnit způsob jejich sběru pro potřeby zelené energie.