Pavouci obvykle pro člověka nebezpeční nejsou, ale pavouk známý jako ušlechtilá podvodnice má nečekanou loveckou zručnost. V jižní Anglii se podařilo zaznamenat, jak tento pavouk ulovil a zkonzumoval drobného savce – rejska. Tímto pavouk prokázal schopnost ulovit kořist mnohem větší než je sám, pomocí silného jedu a robustního hedvábí. Tento jev vzbudil zájem vědců, protože se jedná o první známý případ, kdy pavouk této rodiny ulovil rejska. Ačkoliv tento pavouk může být bolestivě kousavý, pro lidi není považován za smrtelně nebezpečného.

Teleskop JWST mohl objevit důkazy o teoretickém objektu známém jako temná hvězda. Pokud se to potvrdí, mohlo by to vyřešit několik fyzikálních záhad. Temné hvězdy, poháněné interakcemi temné hmoty, by mohly vypadat podobně jako galaxie. V jednom z pozorovaných objektů byl také zaznamenán specifický znak vlnové délky, charakteristický pro temné hvězdy. Ačkoli jsou všechny objekty kandidáty na temné hvězdy, stále je možné, že se jedná o galaxie. Pokud jsou temné hvězdy skutečné, mohly by objasnit vznik supermasivních černých děr v raném vesmíru.

Populace divokých včel medonosných v Evropě byly poprvé oficiálně klasifikovány jako ohrožené. Toto zjištění pochází z aktualizace Červeného seznamu IUCN, který sleduje stav ochrany druhů. Moderní včelařství sice zajišťuje péči o řízené kolonie, ale divoké včely zůstávají bez patřičné pozornosti. Výzkumníci napříč Evropou se zaměřili na studium těchto volně žijících kolonií, které čelí úbytku počtu způsobenému ztrátou habitatů, chorobami a lidskými aktivitami. Současný stav divokých včel je kritický, což ovlivňuje biodiverzitu a potravinovou bezpečnost.

Astronomové vytvořili první přímý snímek dvou černých děr v orbitální spirále pomocí radioteleskopu. Tyto černé díry se nacházejí v galaxii OJ 287, která je od Země vzdálena 3,5 miliardy světelných let. Galaxie OJ 287 je známá svou dvanáctiletou periodicitou jasnosti, naznačující existenci dvojice černých děr. První snímek zachycuje i výtrysky částic obou černých děr, což potvrzuje teoretické modely jejich chování. Výzkum ještě čeká na potvrzení, další pozorování mohou být dostupná až ve 30. letech 21. století.

Syndrom neklidných nohou (RLS) může naznačovat vyšší riziko vzniku Parkinsonovy nemoci. Studie z Jižní Koreje ukázala, že lidé s RLS, kteří neužívají agonisty dopaminu, mají vyšší pravděpodobnost rozvoje Parkinsonovy choroby. Naopak ti, kteří jsou touto léčbou někdy léčeni, toto riziko snižují. Výzkum zjišťuje, že mezi RLS a Parkinsonovou nemocí existuje komplexní souvislost, která zahrnuje více faktorů, jako je špatný spánek nebo nedostatek železa. Přestože přesná příčina spojení není jasná, studie přispívá k pochopení patofyziologie obou chorob a možnosti vývoje účinnějších léčebných metod.

Podle zprávy o klimatických bodech zlomu se planeta dostala za bod, kdy může udržet teplovodní korály. Hromadné úhyny korálů byly zaznamenány při oteplení o 1,2 °C nad předindustriální úrovně. Kvůli klimatickým změnám za poslední dekádu trpěly například Velký bariérový útes a další oblasti opakovanými běleními, které neumožňují obnovu. Při současném kurzu může dojít i k dalším nevratným změnám, jakými jsou kolapsy ledovcových štítů v Antarktidě. Studie vyzývá k zavádění pozitivních klimatických změn a akci na COP30.

Vědci objevili unikátní 'podpis' syndromu chronické únavy (CFS/ME) v krvi pacientů s těžkými příznaky. Tým z Univerzity v East Anglii a Oxford Biodynamics tvrdí, že vyvinul krevní test s 96% přesností. Tento objev by mohl revolučně změnit diagnostiku a léčbu CFS/ME, avšak nezávislí odborníci test zpochybňují a poukazují na potřebné další studie. Test byl prověřen na těžce postižených pacientech, ale chybí data pro mírné a střední případy CFS/ME, čímž se otevírá prostor pro další výzkum. Naděje na efektivní diagnostiku se tak musí doplnit podrobným vědeckým zkoumáním.

Cassian, novorozenec z USA vážící 5,8 kg, se stal senzací na internetu. Navzdory jeho vyšší porodní váze nejsou podobné případy zcela výjimečné. Podle odborníků je významná část porodů s vyšší váhou riziková pro matky i děti s možností komplikací, jako je vakuová extrakce nebo císařský řez. Velcí novorozenci často vznikají kvůli genetice, delšímu těhotenství nebo cukrovce matky. Predikce hmotnosti před porodem není přesná, takže maminky by měly sledovat zdravou váhu a výživu během těhotenství.

Nová studie ukázala, že infekce COVID-19 může měnit genetický materiál ve spermiích, což následně zvyšuje úzkost u potomků. Výzkum na myších odhalil, že potomstvo infikovaných samců vykazovalo výraznější úzkostné chování. Změny byly pozorovány především v činnosti genů spojených s regulací emocí v hippocampu. Tým vědců z Austrálie zdůrazňuje význam těchto zjištění pro budoucí generace a potřebu dalšího výzkumu, zda se podobné efekty vyskytují i u lidí. Pokud by se výsledky potvrdily, mohly by mít důsledky pro miliony dětí po celém světě.

Pro jednoho z každé stovky lidí může i malé množství lepku vyvolat vážné symptomy celiakie. Vědci z McMaster University odhalili klíčovou roli buněk střevní sliznice při vzniku této autoimunitní choroby. Výzkum probíhal na transgenních myších a může vést k novým způsobům léčby. Reakce na lepek je spuštěna specifickými bílkovinami HLA-DQ2.5 a HLA-DQ8, které nesou fragmenty lepku odolné vůči trávení. Poznatky z této studie mohou pomoci milionům lidí žít bez přísné bezlepkové diety.

Vědci oživili mikroby uvězněné v aljašském permafrostu, které byly zamrzlé 40 000 let. Tání těchto vrstev nyní umožňuje mikroorganismům růst, což může uvolňovat oxid uhličitý a metan, přičemž přispívá ke změně klimatu. Výzkum ukazuje, že delší, teplejší léta v Arktidě mohou vést k mnohem větším emisím. Vědci simulovali aljašské letní podmínky a pozorovali pomalý růst mikrobů, který se časem zrychloval, což naznačuje možné zpoždění emisí po tání.

Fenomen zvaný 'ušní červ' zažívá více než 90 % populace, kdy se písně nebo jejich úryvky opakovaně přehrávají v mysli. Tato situace vzniká díky způsobu, jakým je hudba v mozku organizována. Nejčastější příčinou je opakování určité části písně bez přerušení, což zvyšuje její známost a vede ke vzniku ušních červů. Mozek písně neukládá jako lineární nahrávky, ale jako fragmenty spojené do sítí podobných instrukcím. Aktivace některých mozkových oblastí, zejména default mode network, je spojena s denním sněním a umožňuje těmto myšlenkám se snadněji objevovat. Existují různé techniky, jak se jich zbavit, včetně zpěvu písně nahlas nebo jejího nahrazení jinou, méně opakující se melodií.

Nový výzkum odhalil, že změny ve tvaru mozku mohou souviset s poklesem kognitivních funkcí jako paměť a uvažování. Výzkumníci z UC Irvine a University of La Laguna zjistili, že tvar mozku může naznačovat časná stádia demence. Studie sledovala změny mozku pomocí MRI snímků u více než 2600 osob. Ukázalo se, že různé oblasti mozku se stářím různě mění, což může mít vliv na kognitivní schopnosti. Zjištění nabízí nový pohled na mechanismy Alzheimerovy choroby a možnosti její včasné detekce.

Podle nové studie se u novorozenců v jihovýchodní Asii alarmujícím způsobem šíří bakterie odolné vůči antibiotikům. V analýze 15 000 vzorků krve z 10 nemocnic se prokázala vysoká rezistence na antibiotika doporučovaná WHO pro léčbu sepse u novorozenců. Většina infekcí byla způsobena Gram-negativními bakteriemi, které jsou přirozeně odolnější. Nedostatek nových antibiotik, zejména pro děti, situaci dále zhoršuje. Autoři studie upozorňují na nutnost aktualizace léčebných protokolů podle místních dat, aby se zabránilo růstu úmrtnosti. Zároveň je klíčová investice do vývoje nových antibiotik pro nejmladší pacienty.

Vědci pomocí nástroje GRAVITY+ na teleskopu VLT přehodnotili hmotnost kvasaru J0529, který je nejjasnějším známým kvasarem ve vesmíru. Díky detailnímu mapování oblasti kolem supermasivní černé díry zjistili, že je desetkrát menší, než původně odhadoval starý model. Výzkum odhalil, že hmotnost černé díry je ovlivněna masivním výronem plynu, který zkresloval měření rychlosti plynu v okolním disku. Tento objev mění náš pohled na růst černých děr v raném vesmíru a ukazuje na důležitost technologického pokroku v astrofyzice.

Vědci zkoumají využití hub při léčbě ran pomocí speciálních hydrogelů. Tyto materiály mají vícevrstvou strukturu připomínající naši pokožku a svaly. Druh Marquandomyces marquandii, původně mylně klasifikovaný jako jiná houba, se ukazuje jako slibný kandidát díky schopnosti zadržovat vodu a vytvářet pružnou strukturu. Tímto způsobem by houby mohly najít uplatnění v medicíně, například jako obvazy nebo náhrady tkání. Přestože ještě není jisté, jak budou houby reagovat s lidskou tkání, výzkum ukazuje na možné revoluční aplikace.

Podle nové teorie vědců může být Alzheimerova nemoc spíše poruchou imunitního systému v mozku než tradičním onemocněním mozku. Vědci naznačují, že beta-amyloid, protein běžně spojovaný s touto chorobou, plní normální roli v imunitní obraně mozku. Tento protein může chybně útočit na mozkové buňky kvůli podobnosti s membránami bakterií, což vede k jejich postupné ztrátě funkce a rozvoji demence. Zvažuje se, že Alzheimerova nemoc by mohla být považována za autoimunitní onemocnění. Oblast výzkumu zahrnuje také další teorie, např. vliv mitochondrialních funkcí nebo přítomnost kovů v mozku.

Výzkumný tým odhalil, že ženské savce žijí déle než muži díky evolučním rozdílům v chromozomech. Analyzovali data ze zoologických zahrad pro více než 1 176 druhů savců a ptáků. U 72 % savců v jejich studii žily samice o 12 % déle než samci, zatímco u ptáků měli samci tendenci žít déle. V přírodním prostředí byl tento rozdíl ještě výraznější. Výsledky naznačují roli pohlavních chromozomů, ale také vliv prostředí a genetických faktorů. Výzkum naznačuje, že očekávaná délka života je výsledkem komplexní interakce chování zvířat a genetiky.

Nová studie zpochybňuje teorii, že jemné rýhy na zubech neandrtálců byly způsobeny používáním nástrojů jako párátek. Výzkum ukázal, že podobné rýhy se vyskytují u divokých primátů a nejsou výsledkem používání párátek. Navíc žádný z více než 500 zkoumaných jedinců primátů nevykazoval tzv. abfrakční léze, což naznačuje, že se jedná o moderní problém spojený s lidskými zvyklostmi. Studie rozšiřuje naše chápání evoluce zubů a podtrhuje rozdíly mezi lidskou a primátí dentální anatomií. Závěry mohou přinést nové pohledy na vývoj zubních chorob a jejich prevenci.

Osteoartróza je nejčastější formou artritidy a způsobuje opotřebením chrupavky. Nový výzkum z Jižní Koreje ukazuje, že nízkodávková radioterapie (LDRT) může pomoci zmírnit bolest a zlepšit fyzickou funkci u lidí s touto nemocí. Ve studii se zúčastnilo 114 jedinců s osteoartrózou kolen, kteří dostali různě dávkovanou LDRT nebo placebo. Výsledky naznačují, že vyšší dávky LDRT vedly k lepším výsledkům. Ačkoli LDRT neobnoví poškozenou chrupavku ve vážných případech, může pomoci zvládat symptomy a oddálit potřebu chirurgického zákroku. Další testy mají ověřit vliv LDRT na strukturu kloubů.