Tento týden ve vědě přinesl zajímavé objevy. Byla odhalena genetická tajemství 'vampýřího kalmara', což může pomoci pochopit vývoj chobotnic a kalmarů. V Bolívii bylo objeveno největší naleziště dinosauřích stop na světě, čítající téměř 18 000 stop. Kanadští vědci identifikovali bod zvratu do křehkosti u lidí kolem 75 let věku. Objevila se nová nemoc přenášená klíšťaty, která ohrožuje psy i lidi, a astronomové objevili nejdelší rotující strukturu ve vesmíru, 50 milionů světelných let dlouhý filament galaxií.

Diabetes často ovlivňuje ústní zdraví, což může zásadně ovlivnit kvalitu života pacientů. Vysoká hladina cukru v krvi poškozuje krevní cévy a oslabuje schopnost těla bojovat s infekcemi, což zvyšuje riziko zubního kazu a onemocnění dásní. Problémy jako suchost v ústech či ztráta zubů mohou také ovlivnit hladinu krevního cukru a celkovou pohodu. Zvýšené povědomí veřejnosti a osob pečujících o zdraví může přispět k prevenci těchto komplikací. Pravidelné návštěvy u zubaře a správná ústní hygiena mohou pomoci udržet hladinu cukru v normě.

Vědci vytvořili virtuální model myšího mozku, který je jedním z nejkomplexnějších dosud vytvořených. Tato simulace zahrnuje 9 milionů neuronů a 26 miliard synapsí, umožňující detailní studium nemocí jako Alzheimer. Vývoj byl veden týmem z Allenova institutu a Univerzity Elektrokomunikací v Japonsku, za využití superpočítače Fugaku. Simulace umožňuje sledovat neuronální aktivitu a může být užitečná pro testování hypotéz o šíření záchvatů či vlivu mozkových vln na pozornost. V budoucnu se vědci zaměří na vytvoření modelu lidského mozku.

Ve Spojených státech zaznamenáváme prudký nárůst výskytu rakoviny slepého střeva u mladých generací. Generace X a mileniálové mají třikrát až čtyřikrát vyšší pravděpodobnost diagnózy než starší generace. Přesnou příčinu tohoto jevu vědci zatím neznají. Výzkumný tým pod vedením Andreany Holowatyj z Vanderbiltovy univerzity analyzuje možné faktory včetně genetických změn, stravovacích návyků a vystavení znečištění. Rakovina slepého střeva je stále vzácná a obtížně diagnostikovatelná, kvůli absenci standardizovaných screeningů a omezeným možnostem léčby.

Nová studie naznačuje, že vznik složitých eukaryotických organismů na Zemi mohl začít téměř před 3 miliardami let, tedy o miliardu let dříve, než se dříve předpokládalo. Tento objev naznačuje, že vývoj složitých buněk mohl být dlouhodobým procesem spíše než rychlou evoluční změnou. Vědci použili molekulární hodiny a dáta od stovek druhů k rekonstrukci evoluční časové osy. Mitochondrie, základní součást eukaryotických buněk, se objevily až po vzestupu kyslíku na Zemi, což mohlo urychlit další vývoj. Výsledky této studie byly publikovány v časopise Nature.

Paleontologové objevili prehistorického ptáka, který zemřel před 120 miliony lety s více než 800 kamínky v krku. Tento objev přináší nové otázky ohledně stravy a chování dávných ptáků, jelikož žádný současný druh nemá podobnou fyziologii. Vědci zatím spekulují, že pták mohl být nemocný a kamínky spolykal ve snaze zbavit se parazitů či získat chybějící živiny. Pokus o vyvrhnutí kamínků mohl vést k zadusení. Jediný fosilie nabízí vzácný pohled na život tohoto ptáka, což by mohlo pomoci v dnešních snahách o ochranu přírody.

Syndrom zvaný cannabinoid hyperemesis syndrome (CHS) se stává častějším v amerických pohotovostech a je spojen s chronickým užíváním marihuany. Mezi lety 2016 a 2022 došlo k výraznému nárůstu případů CHS. I když je tento stav stále považován za vzácný, je důležité sledovat jeho trend hlavně mezi mladšími uživateli marihuany. Odstranění symptomů lze dosáhnout přerušením užívání marihuany. Růst výskytu během pandemie COVID-19 může souviset s nárůstem užívání marihuany a lepším rozpoznáním syndromu mezi lékaři. Přesné statistiky o vzácnosti tohoto syndromu však vyžadují další výzkum.

Nový výzkum odhalil gen GRIN2A jako první známý gen, který samostatně způsobuje duševní onemocnění, včetně rané schizofrenie. Změny v tomto genu jsou spojeny s psychiatrickými symptomy, které se mohou projevovat již v dětství či adolescenci. Studie, zahrnující 121 jedinců s pravděpodobně patogenními variantami GRIN2A, zjistila, že 25 z nich mělo diagnostikovanou duševní poruchu. Výsledky naznačují, že genetické testování by mělo být zvažováno pro zlepšení diagnostiky a umožnění personalizované léčby. Přestože studie zahrnuje malý vzorek, naznačuje, že některé psychiatrické poruchy mohou být léčitelné cíleně na základě genetických odlišností.

Používání gest, která vizuálně reprezentují obsah hovoru, zvyšuje jeho srozumitelnost, kompetentnost a přesvědčivost. Nový výzkum analyzoval tisíce TED Talks a dokazoval, že tzv. ilustrativní gesta pomáhají posluchačům lépe chápat abstraktní pojmy a vytvářet mentální obrazy. Zlepšují tak schopnost zpracování informací a zvyšují vnímání řečníka jako kompetentního. Na druhou stranu, nevhodná či nesouvisející gesta mohou odvádět pozornost. Studie rovněž poukazuje na možnost zlepšení gestikulace skrze trénink.

Na jihovýchodě Turecka byly objeveny nové archeologické nálezy, které odhalují život před 11 000 lety. Mezi objevy patří kamenná figurína se zašitými rty a vyřezávané tváře, které naznačují neolitické víry a rituály. Archeolog Necmi Karul vysvětluje, že rostoucí počet lidských plastik je výsledkem usazování komunit a přesunu jejich pozornosti k lidské zkušenosti. Projekt 'Kamenné kopce', jehož je Karahan Tepe součástí, nabízí náhled na organizovanou společnost s vyspělou symbolikou. Tyto objevy mění pohled na neolitickou dobu a naznačují, jak se v čase rozvíjely společenské dynamiky.

Očkovací program proti pásovému oparu, zahájený v roce 2013 ve Walesu, přinesl nové poznatky o ochraně proti demenci. Výzkum ukázal, že vakcína nejen snižuje riziko mírné kognitivní poruchy, ale také zpomaluje postup demence u již diagnostikovaných pacientů. Další studie zjistila, že očkování je spojeno s nižší úmrtností na demenci. Vakcína má významné veřejnězdravotnické důsledky díky své dostupnosti a bezpečnosti. Přestože je zapotřebí dalšího výzkumu pro pochopení ochranného účinku vakcíny, tato zjištění nabízejí naději pro léčbu a prevenci demence.

Je všeobecně známo, že kvalitní spánek začíná v mozku, ale ve skutečnosti má významný vliv i střevní mikrobiom. Ten reguluje kvalitu spánku, náladu a celkovou pohodu. Střevo produkuje klíčové látky jako serotonin a melatonin, které ovlivňují spánkové cykly. Nerovnováha střevního mikrobiomu může vést k nespavosti a úzkostem. Zánět, vyvolaný špatnou dietou, také interferuje s regulací spánku. Podpora zdravého střevního prostředí, například konzumací fermentovaných potravin a snížením cukru, může výrazně zlepšit kvalitu spánku.

Inženýři z Cornellovy univerzity vytvořili dosud nejtmavší látku, která absorbuje 99,87 % světla. Tento ultratměsí efekt byl dosažen úpravou struktury materiálu pomocí syntetického melaninu a nanovláken. Inspirací pro tuto technologii byly ultratměvé peří samečků riflepata z Nové Guiney. Nová tkanina je snadno vyrobitelná a levnější než předchozí extrémně tmavé materiály jako Vantablack. Studie popisující tento proces byla publikována v časopise Nature Communications.

V nedávné epizodě show 'The Kardashians' byl prezentován mozkový sken Kim Kardashian, který měl ukazovat 'díry' spojené s nízkou aktivitou mozku. Specialisté však poukazují na nedostatečnou vědeckou podporu pro diagnostické použití SPECT skenů, které jsou v těchto případech používány. Problémem je i komerční využití těchto nabídek, které nejsou podloženy dostatečným výzkumem. Skeny mohou zaznamenat změny v krevním toku, ale jejich interpretace jako diagnostického nástroje pro jednotlivé osoby není vědecky opodstatněná. Navíc takové skeny často stojí tisíce dolarů, což vede ke zneužívání zdravotních obav jednotlivců.

Nová studie naznačuje, že rozsáhlá vulkanická erupce mohla být klíčovým faktorem pro šíření Černé smrti v Evropě v 1340. letech. Vědci zkoumali vzorky ledu z Antarktidy a Grónska a údaje z letokruhů stromů, aby prokázali ochlazení klimatu následkem výbuchu v roce 1345. Následné neúrody vedly k hladomoru, který ovlivnil obchod s obilím, jež bylo infikováno bakteriemi moru. Šíření moru bylo zaznamenáno především ve středomořských přístavech a postupně se rozšířilo po Evropě, což vedlo k jedné z nejhorších pandemií v dějinách. Tato událost zdůrazňuje, jak přírodní katastrofy mohou ovlivnit dějinné události a šíření nemocí.

V USA byla objevena nová nemoc přenášená klíšťaty, která způsobila úmrtí několika psů a může být rizikem pro lidské zdraví. Toto onemocnění je způsobeno bakteriemi Rickettsia finnyi, které patří do skupiny patogenů způsobujících skvrnitou horečku. Výzkumníci z North Carolina State University úspěšně izolovali infekci z nemocného psa, ukázali, že je novým druhem a mohly by ji přenášet klíště Amblyomma americanum. Ve studii bylo analyzováno 17 psů, přičemž dva z nich zemřeli. Odborníci zdůrazňují nutnost důkladného sledování kvůli možnému přenosu na člověka.

Kimchi, tradiční korejský fermentovaný pokrm, má potenciál pozitivně ovlivnit imunitní systém. Studie zaměřená na 13 dospělých prokázala, že kimchi zvyšuje aktivitu antigen-prezentujících buněk a genů, které pomáhají signálům k T buňkám. Změny se týkaly hlavně pomocných T buněk, aniž by se aktivoval celý imunitní systém, což je klíčové pro vyhnutí se nadměrnému zánětu. Výsledky naznačují, že kimchi by mohlo zlepšit reakci na virové infekce a vakcíny, třebaže další výzkum je potřebný. Studie poukazuje na to, že fermentované potraviny mohou mít strategické výhody pro regulaci imunity.

Výzkum z Washingtonské univerzity ukazuje, že změny v řidičských zvycích mohou být raným příznakem kognitivního úpadku. Starší lidé s mírným kognitivním poškozením jezdí méně často a volí jednodušší trasy, což může signalizovat potřebu intervence. Data z GPS v kombinaci s věkem a výsledky paměťových testů pomohla odhalit kognitivní problémy s 87% přesností. Studie sledující řidičské vzory ukázala, že i bez dalších faktorů lze tímto způsobem identifikovat kognitivní pokles s 82% přesností. Výzkumníci plánují testovat hypotézu na širší a rozmanitější skupině účastníků.

Před 4,5 miliony lety prošly dvě hvězdy poblíž naší Sluneční soustavy, což mohlo mít vliv na ionizaci okolních mezihvězdných mraků. Tyto hvězdy, nyní část souhvězdí Velký pes, byly tehdy mnohem jasnější než Sirius. Intenzivní záření z hvězd mohlo ionizovat plyn obklopující Sluneční soustavu, což vzbuzovalo otázky vědců. Studie identifikovala několik zdrojů radiace, včetně lokálních bílých trpaslíků a horké plazmy. Předpokládá se, že Sluneční soustava opustí ochranné mraky během 2 000 let, což může zvýšit expozici radiace na Zemi.

Nová vlna výzkumu propojuje lidskou mozkovou tkáň s počítačovými systémy. Tyto 'biopočítače' využívají mozkové buňky jako hardware a zatím se zaměřují na jednoduché úkoly, jako hraní her nebo rozpoznávání řeči. Metody využívající mozkové organoidy se rychle rozvíjejí, avšak etické otázky jejich použití zůstávají nedořešeny. I když současné systémy nejsou schopny vyšší inteligence, výzkum v této oblasti přináší nové příležitosti i výzvy. Pokud se vývoj urychlí, může vést k potřebě nových regulačních rámců a redefinici toho, co považujeme za inteligenci.