Kvasinková infekce způsobená houbou Candida, zejména druhem Candida albicans, vykazuje narůstající rezistenci vůči lékům, jako je flukonazol. Výzkumy naznačují, že procento rezistentních kmenů celosvětově stoupá, což komplikuje léčbu nejen běžných infekcí, ale i vážnějších případů u lidí s oslabenou imunitou. Přenos Candidy nastává osobním kontaktem či kontaminovanými předměty, přičemž studie v Hongkongu odhalila rezistentní kmeny i ve vzduchu. Podpora zdravého mikrobiomu a správné užívání léků může pomoci omezit rozvoj rezistentních kmenů.

Před 56 miliony let se Země rychle oteplila, což vedlo k poklesu schopnosti rostlin absorbovat uhlík. Během této doby se množství uhlíku v atmosféře dramaticky zvýšilo a teploty stouply o 6°C. Tento jev, známý jako Paleocén-eocén termální maximum, způsobil, že mnoho rostlin nemohlo prosperovat, jejich schopnost regulovat klima se snížila. Menší rostliny jako palmy a kapradiny přežívaly lépe v důsledku svého přizpůsobení suchu, ale jejich kapacita pro ukládání uhlíku byla omezená. Výzkumy ukazují, že následky této události mohly trvat až 100 000 let.

Tento měsíc byl zveřejněn případ německého pacienta, označován jako Berlin 2, který zůstal v remisi HIV šest let po transplantaci kmenových buněk. Tento pacient obdržel buňky s jednou kopií mutace CCR5 Δ32, která nabízí odolnost vůči HIV. Oproti dřívějším příkladům s dvojitou mutací to naznačuje, že ne všechny případy remise vyžadují dvojí kopii této mutace. Úspěšné případy mohou pomoci najít cesty k léčbě HIV, které by tento odolný virus dokázaly účinně eliminovat. Výzkum se nyní soustředí na možnosti farmaceutických zásahů a genetické úpravy, které by mohly napodobit účinky této terapie. Výsledky jsou publikovány v časopise Nature.

Vědci z NASA a Arizonské univerzity našli stopy tryptofanu, klíčového aminokyseliny pro tvorbu serotoninu, v materiálu z asteroidu Bennu. Jde o první detekci této molekuly v extraterestriálním vzorku, což podpořilo teorii, že životodárné prvky mohly být na Zemi přineseny z vesmíru. Zjistili, že tryptofan, který je pro lidské tělo esenciální a získává se z potravin, se ve vesmírném prostředí může tvořit přirozeně, aniž by byl biologického původu. Tento objev posouvá chápání prebiotické chemie a způsobu, jakým složky života mohly vznikat v raném slunečním systému. Detekce tryptofanu zároveň naznačuje, že k dalšímu průzkumu jsou nutné detailnější analýzy z různých planetárních těles.

Vědci z univerzit v Lipsku a Šangdungu objevili klíčový receptor GPR133, který ovlivňuje hustotu kostí. Aktivace tohoto receptoru pomocí látky AP503 významně posílila kostní strukturu u myší, což otevírá nové možnosti pro léčbu osteoporózy. Současné terapie nezvrací nemoc a často mají nežádoucí účinky. I když výsledky vycházejí z výzkumu na zvířatech, mechanismus posilování kostí by mohl fungovat i u lidí. Tento objev naznačuje možnosti vývoje léků, které by mohly nejen zastavit pokles kostní hmoty, ale také obnovit její plnou sílu.

Nová studie od Dalhousie University zkoumá, kdy lidské tělo ztrácí schopnost snadno se zotavit z nemocí, což je spojeno s vyšším rizikem úmrtí. Výzkum ukazuje, že po 75. roce života tělo čelí výraznému poklesu odolnosti a robustnosti. Tento výzkum využívá Frailty Index pro sledování zdravotních změn a odhaluje klíčové věkové zlomy ve stárnutí. Výsledky mohou pomoci při plánování zdravotní péče a naznačují potřebu intervence před dosažením kritického bodu, aby se snížilo hromadění zdravotních problémů. Tím by se mohlo zlepšit zdraví a kvalita života ve vyšším věku.

Nová studie odhalila, že specifické imunitní buňky v mozku, mikroglie, by mohly hrát klíčovou roli v prevenci nástupu Alzheimerovy choroby. Výzkumníci zjistili, že mikroglie mohou přepnout do ochranného stavu, pokud se dostanou do blízkosti plaků beta-amyloidu, což je charakteristický znak této choroby. Tento proces je spojen s nižšími hladinami proteinu PU.1 a vyšší expresí proteinu CD28. Zjištění by mohla vést k vývoji nových terapií zaměřených na změnu mikroglie na ochranou formu. Přesto je třeba zjistit, zda mikroglie pracují stejným způsobem i u lidí. Celkově výzkum přispívá k lepšímu pochopení role imunitního systému v souvislosti s Alzheimerovou chorobou.

Od uvedení ChatGPT mnoho lidí začalo využívat velké jazykové modely pro přístup k informacím. Studie vedená profesory marketingu zkoumala, jaké následky má spoléhání se na AI při získávání vědomostí. Ve srovnání s vyhledáváním na webu vede používání AI k méně hlubokému pochopení tématu. Testy ukázaly, že účastníci, kteří se učili pomocí AI, psali méně informativní rady a přistupovali k učení pasivněji. Výzkumníci zdůrazňují, že nejde o odmítnutí AI, ale o chytré a strategické užívání těchto nástrojů pro prohlubování znalostí.

V extrémních podmínkách Národního parku Lassen v Kalifornii zjistili vědci rekordně teplotně odolnou eukaryotickou amébu. Incendiamoeba cascadensis se dokáže dělit a růst při teplotách až 63 °C, což překonává dosud známé limity pro eukaryotické organismy. Experimenty ukázaly, že se améba zastaví v pohybu při 70 °C, avšak oživne při snížení teploty. Její schopnost přizpůsobení naznačuje, že život může být odolnější i v extrémních podmínkách, než jsme předpokládali, a otvírá nové možnosti pro výzkum života na jiných planetách. Nálezy podobné DNA byly objeveny i na jiných místech světa, což naznačuje širší rozšíření tohoto druhu.

Sláva může mít negativní dopad na délku života, jak ukazuje studie z Witten/Herdecke University. Výzkum zjistil, že slavní zpěváci umírají v průměru o 4,5 roku dříve než jejich méně známí kolegové. Analýza porovnala 324 slavnějších hudebníků s 324 méně známými a zjistila, že anonymita může přinést delší život. Psychosociální stresory, jako je ztráta soukromí a nutnost stále podávat výkony, mohou u slavných jedinců vést k vyšší úmrtnosti. Studie zdůrazňuje potřebu cílených zdravotních intervencí pro známé osobnosti.

Miles Wu, čtrnáctiletý z New Yorku, získal cenu 25 000 dolarů za výzkumný projekt založený na origami skládání Miura-ori. Tento typ skládání umožňuje papíru nést extrémní váhy a mohl by zlepšit konstrukce využívané v naléhavých situacích, jako jsou přírodní katastrofy. Wu testoval 54 variací skládání z různých materiálů, ačkoliv nejlepší výsledky poskytl běžný kopírovací papír. Projekt zaujal odbornou porotu nejen svou inovativností, ale také tím, že Wu exceloval v na soutěži ve Washingtonu. Wu plánuje pokračovat s výzkumem a uplatnit své objevy v praxi, například při vývoji nouzových úkrytů.

Semaglutid, známý z léků na hubnutí jako Ozempic a Wegovy, nebrzdí kognitivní úpadek u pacientů s raným stádiem Alzheimerovy choroby, ukázaly dvě velké studie. Výzkum sledoval téměř 3 800 osob ve věku 55 až 85 let po dobu dvou let, ale droga neprokázala lepší výsledky než placebo. Původní naděje vycházely z laboratorních prací, které naznačovaly, že semaglutid by mohl chránit mozek, což se ve skutečnosti nepotvrdilo. Výsledky vyvolaly pokles akcií společnosti Novo Nordisk a zpochybnily budoucnost podobných léků v léčbě neurodegenerativních onemocnění.

Vědcům se podařilo sekvencovat největší genom hlavonožců, který patří takzvané vampýří olihni. Tento tvor, navzdory svému jménu není ani oliheň ani chobotnice, ale poslední zástupce starodávné linie. Genom obsahuje přes 11 miliard bází, což je několikanásobně více než u chobotnic a známých olihní. Výzkum odhalil, že i přes svou unikátnost si mnohé jeho genetické vlastnosti uchovaly původní znaky společné předkům moderních olihní a chobotnic. Vampýří oliheň tak představuje klíč k porozumění evoluce hlavonožců z jejich pradávných kořenů.

Lidé po celém světě žijí déle, což přináší výzvy spojené se stárnutím, včetně úbytku paměti a pozornosti. Výzkumy naznačují, že lidé, kteří ovládají více jazyků, mohou udržovat lepší kognitivní schopnosti ve stáří. Nová studie zahrnující přes 86 000 dospělých z 27 evropských zemí ukazuje, že více jazyků poskytuje lepší ochranu proti stárnutí. Přechod mezi jazyky posiluje mozkové sítě, které jsou klíčové pro kognitivní kontrolu a pozornost. Multilingvismus se jeví jako faktor přispívající k odolnějšímu a zdravějšímu stárnutí mozku.

V Kalifornii bylo nalezeno maso divočáků s šokujícím neonově modrým zabarvením, což vedlo k vydání varování o možné kontaminaci. Místní úřady zjistily, že příčinou je otrava rodenticidy, konkrétně chemickou sloučeninou difacinon, která je známá svou modrou barvou. Tento jed, používaný v zemědělství jako antikoagulant, způsobil vážné problémy nejen divočákům, ale také jiným predátorům, kteří zkonzumovali otrávené zvíře. Výskyt modré barvy postihuje hlavně tuk, přičemž ostatní tkáně zůstávají normálně zbarvené. Situace zdůrazňuje nutnost opatrného používání pesticidů, aby se zabránilo nechtěnému ovlivnění necílové zvěře.

V černobylské zóně, v jednom z nejradioaktivnějších míst na Zemi, vědci objevili houby Cladosporium sphaerospermum. Tato houba dokáže nejen přežít, ale možná i těžit z ionizujícího záření. Její tmavý pigment melanin by mohl využívat záření podobně jako fotosyntéza u rostlin využívá světlo. Tento proces nazývaný radiosyntéza zůstává teoretický a vyžaduje další výzkum. Výzkumníci nemohou zatím přesně vysvětlit mechanismus, ale houba vykazuje zvýšený růst při působení záření, což ji činí jedinečnou.

Pomerančový džus, často vnímaný jako běžná součást snídaně, má podle nové studie značný vliv na naše zdraví. Pravidelná konzumace tohoto nápoje dokáže ovlivňovat aktivitu tisíců genů v imunitních buňkách, což může mít pozitivní dopad na krevní tlak, záněty a zpracování cukrů. Změny v genech souvisí především s prevencí srdečních onemocnění. Výzkumy také ukazují, že hesperidin a další přírodní sloučeniny v pomerančích mohou snižovat inzulinovou rezistenci a hladiny cholesterolu. Výsledky naznačují, že pomerančový džus nejen zvyšuje hladinu cukru v krvi, ale podporuje i zdravé proudění krve a dlouhodobě prospívá srdečnímu zdraví.

Vědci z Baylor College of Medicine objevili, že zvýšení hladiny proteinu Sox9 u myší může podpořit čištění mozku a zlepšit funkce kognitivních schopností. Studie ukazuje, že tento protein aktivuje mozkové buňky zvané astrocyty, které účinněji odstraňují amyloid-beta plaky, což je spojeno s Alzheimerovou chorobou. Myši s tímto ošetřením také prokázaly lepší výkon v testech chování a paměti. Výzkum naznačuje, že posílení přirozených schopností astrocytů může být klíčové k boji s projevy Alzheimerovy choroby. Tato zjištění by mohla otevřít nové cesty pro léčbu lidských pacientů v budoucnosti.

Nová studie ukazuje, že lidé a zlatí retrívři mají společné genetické kořeny pro některé chování. Týmy z Cambridge analyzovaly genetický kód a chování 1 300 zlatých retrívrů a identifikovaly geny spojené s vlastnostmi u lidí, jako je inteligence a mentální zdraví. Objevily 12 genů spojených s podobnými psychologickými funkcemi u obou druhů. Výsledky naznačují, že psi mohou sloužit jako modely pro studium lidských duševních poruch. Tato zjištění přispívají k dalšímu výzkumu v oblasti evoluční psychiatrie.

Nová studie geologů naznačuje, že popel z uhlí spáleného ve fosilních elektrárnách v USA obsahuje vzácné zeminy v hodnotě až 165 miliard dolarů, z toho 97 miliard je teoreticky vytěžitelných. Vzácné zeminy jsou důležité pro technologie jako baterie a větrné turbíny. USA se nyní téměř úplně spoléhá na dovoz, většinou z Číny, ale tento domácí zdroj by mohl snížit závislost a současně pomoci ekologické sanaci. Výzkum naznačuje, že popel by mohl být využit bez další těžby, což by zmírnilo environmentální dopady. Extrakční metody jsou však zatím předmětem výzkumu.