Randomizovaná studie se 108 lidmi ve věku 55 let a více sledovala účinky dvanáctitýdenního silového tréninku při vegetariánské a všežravé stravě. Obě skupiny při cílovém příjmu nejméně 1,2 gramu bílkovin na kilogram hmotnosti denně zlepšily sílu i fyzickou výkonnost podobně. Svalová hmota na rukou a nohou však u všežravců vzrostla výrazně více: v průměru o 0,66 kilogramu oproti 0,38 kilogramu u vegetariánů. U vegetariánů souvisel vyšší příjem bílkovin s větším nárůstem svalů, zatímco u všežravců se tento vztah neprojevil. Autoři upozorňují, že výsledky pocházejí převážně od zdravých, vzdělaných bělochů a nemusí platit pro všechny populace.

Nová studie upozorňuje, že závěr života Slunce nemusí provázet plynulá ztráta hmoty, ale tisíce nepravidelných výronů. Tyto drobné gravitační otřesy by se mohly postupně nasčítat a destabilizovat dráhy obřích planet. Simulace ukázaly, že v řadě pravděpodobných scénářů začnou vnější planety křížit své dráhy ještě před proměnou Slunce v bílého trpaslíka. V devíti z deseti modelů je nakonec alespoň jedna obří planeta vyvržena do mezihvězdného prostoru. Autoři odhadují, že soustava by se mohla zásadně rozpadnout do tří miliard let po vzniku bílého trpaslíka, tedy výrazně dříve než dřívější odhady.

Týdenní přehled IEEE Spectrum představuje videa z oblasti robotiky, od humanoidů a manipulace s předměty po autonomní navigaci. Ukazuje systém Workhorse, který učí humanoidního robota Unitree G1 složitým pohybům z lidských ukázek, včetně třídění krabic, chytání a lezení. Výzkumníci z MIT představili navigaci SANDO pro bezpečný pohyb robotů v neznámém prostředí mezi pohyblivými překážkami. Nechybí ani měkký podvodní robot inspirovaný péřovkami, robotická myčka aut či ukázky nových chapadel a lineárního motoru. Článek zároveň upozorňuje na nadcházející konference CoRL 2026 v Austinu a Humanoids 2026 v Santa Claře.

Vědci z Univerzity Nového Jižního Walesu popsali možný mechanismus, který mohl pomoci stabilizovat ribózu, klíčový cukr tvořící páteř RNA. Ribóza podle laboratorních pokusů uvolňuje bór z přírodních minerálů do vody, zatímco bór následně ribózu chrání před rychlým rozkladem. Tento vzájemně se posilující cyklus by mohl zvýšit množství dostupných stavebních látek pro vznik raných forem života. Výsledky také ukazují, že vápník mohl nejprve omezovat nadbytek bóru, jenž brání vzniku ribózy, a později nepřímo podpořit její ochranu. Studie zdůrazňuje význam pokusů s reálnými minerály a prostředím podobným dávné Zemi.

Populace obřích želv aldabrských na atolu Aldabra se po desetiletích ochrany vyšplhala na více než 180 000 jedinců a poprvé po staletích převýšila počet obyvatel Seychel. V 19. století přitom po lovu námořníky zůstalo méně než tisíc želv. Nový celoplošný průzkum, první důkladný od 90. let, využil modelování i pozorování v husté vegetaci a poskytl dosud nejspolehlivější odhad populace. Rezervace vznikla v roce 1981 a atol byl následně zapsán na seznam UNESCO. Druh však nadále ohrožuje stoupání hladiny moře, sucho, zdivočelé kočky a černé krysy, které požírají vejce a mláďata.

Autoři upozorňují, že rychlý vývoj umělé inteligence, dohledových technologií či globálních dodavatelských řetězců vyžaduje od inženýrů více než jen technické znalosti. Etická a společenská odpovědnost je podle nich ve výuce často oddělena od odborných předmětů, takže absolventi nejsou dostatečně připraveni na praktická dilemata. Navrhují proto krátké sociotechnické moduly přímo v základních kurzech, například při výuce obvodů skrze rozhodování o záložním napájení nemocnic nebo původu tantalu v elektronice. Druhým opatřením je samostatný kurz zaměřený na ochranu veřejného zájmu, profesní povinnosti a možnosti, jak upozorňovat na rizika na pracovišti. Cílem je vychovat inženýry, kteří dokážou posuzovat důsledky inovací a aktivně chránit veřejnost.

Dva nezávislé výzkumné týmy určily genetickou změnu, která stojí za oranžovou srstí koček a dlouho odolávala vysvětlení. Jde o chybějící úsek DNA před genem Arhgap36 na chromozomu X, jenž zvyšuje aktivitu tohoto genu v pigmentových buňkách. Změna posouvá tvorbu pigmentu od tmavého eumelaninu k červenožlutému feomelaninu. Vazba na chromozom X vysvětluje, proč jsou oranžoví kocouři častější, zatímco samice mívají želvovinové či tříbarevné skvrny v důsledku náhodné inaktivace jednoho z chromozomů X. Studie nenašly důkaz, že by tato mutace souvisela se zdravím nebo inteligencí koček.

Přehledová studie upozorňuje na paradox: lidé s narkolepsií mívají výrazně narušený spánek, přesto se u nich často neprojevují známky předčasného stárnutí mozku obvyklé při dlouhodobém spánkovém deficitu. Vědci se soustředili zejména na narkolepsii 1. typu, při níž chybí neuropeptid hypokretin neboli orexin. Tento systém ovlivňuje bdělost, zánětlivé děje, metabolismus i biologické hodiny a může souviset také s tvorbou beta-amyloidu spojovaného s Alzheimerovou chorobou. Výsledky ze zvířecích modelů naznačují, že omezené působení orexinu by mohlo snižovat amyloidovou zátěž. Autoři však neříkají, že narkolepsie chrání před demencí; spíše jde o podnět k výzkumu vlivu uspořádání spánku a bdění na stárnutí mozku.

Průřezová studie mezi 1 904 lidmi ve čtyřech zemích zjistila, že uživatelé léků ze skupiny GLP-1 častěji uváděli změny nehtů než srovnávací skupina. Odlupování nehtu od nehtového lůžka popsalo 39 % uživatelů oproti 9 % lidí, kteří tyto léky neužívali, přičemž asi polovina uživatelů měla potíže s nehty už před léčbou. Výsledky ukazují souvislost, nikoli prokázanou příčinu, protože vycházejí ze subjektivních hlášení a studie nesledovala pacienty v čase. Není také jasné, jak závažné odlupování bylo ani jaké konkrétní přípravky účastníci užívali. Autoři doporučují potíže s nehty, vlasy či pokožkou hlavy konzultovat s lékařem a léčbu samostatně nevysazovat.

Genetická analýza ukázala, že vzácný nádor měkkých tkání vznikl u jednoho z jednovaječných dvojčat a ještě v děloze se přenesl na druhé. Vědci porovnali vzorky nádorů, zdravých tkání i placenty a podle nahromaděných mutací rekonstruovali vývoj onemocnění. Nádor pravděpodobně vznikl na konci prvního trimestru a k jedinému přenosu přes společnou placentu došlo pozdě ve druhém trimestru. Studie zároveň odhalila opačný pohyb běžných krevních buněk mezi plody. Autoři zdůrazňují, že jde o jediný zdokumentovaný případ a přenos rakoviny mezi dvojčaty považují za vzácný jev.

Nová studie zkoumala, jak se v osobních textech projevují tři rysy spojované s psychopatií: odvážnost, bezohlednost a disinhibice. Lidé s vyšší mírou odvážnosti používali méně výrazů souvisejících s úzkostí a strachem. Vyšší bezohlednost se při popisu životních zlomů pojila s menším množstvím slov vyjadřujících negativní emoce. Nejsilnější vliv měla disinhibice: účastníci s tímto rysem méně zmiňovali pozitivní výsledky, častěji volili negativní jazyk a v některých vyprávěních více odkazovali na užívání návykových látek. Autoři zdůrazňují, že jazyk nemá sloužit k diagnostice, ale může pomoci pochopit různé projevy těchto osobnostních rysů i mimo kriminální prostředí.

Tým z Národní univerzity v Singapuru vyvinul atomové hodiny založené na luteciu, které mají nejnižší dosud uváděnou nejistotu měření času. Odchylka je menší než jedna desetimilardamilardtina sekundy, což je zhruba čtyřnásobné zlepšení oproti předchozím rekordům. Zařízení by při nepřetržitém chodu ztratilo či získalo méně než sekundu za 300 miliard let. Lutecium je mimořádně odolné vůči vlivům teploty, magnetismu a pohybu, které mohou přesnost hodin narušovat. Dvoje nezávisle sestavené hodiny se při 200 hodinách porovnávání prakticky nelišily. Vědci chtějí systém zmenšit pro terénní využití, například při měření gravitačních změn nebo sledování magmatu pod zemí.

Pilotní studie analyzovala mléčné zuby 38 dětí, z nichž 22 mělo poruchu autistického spektra, aby zachytila dlouhodobější expozici chemickým látkám od nitroděložního vývoje do zhruba tří let věku. Vědci v každém vzorku našli v průměru více než 300 potenciálně škodlivých látek a u 19 z nich zjistili statisticky významně vyšší koncentrace ve skupině dětí s autismem. Šlo například o látky spojované s plasty, pesticidy, kosmetikou, retardéry hoření či materiály dětských lahví. Výzkum však neprokazuje, že tyto chemikálie autismus způsobují; jde o malou studii, která ukazuje souvislost a vyžaduje ověření na větším vzorku. Autoři doporučují další výzkum a obezřetné omezování expozice těhotných žen a malých dětí.

Americké jaderné elektrárny rychle zavádějí nástroje umělé inteligence, které mají usnadnit práci se složitou dokumentací, předpisy a záznamy o údržbě. Asistent NIVA a produkty firmy Nuclearn pomáhají technikům vyhledávat v rozsáhlých databázích zkušeností, poruchových hlášení a technických podkladů a dohledávat zdroje použitých doporučení. Hlavním důvodem je stárnutí zařízení i kvalifikované pracovní síly a obtížné obsazování odborných pozic. Systémy zatím neslouží k přímému řízení reaktorů, ale fungují pod lidským dohledem jako podpora pro administrativu, údržbu a inspekce. Klíčovou překážkou zůstává ochrana citlivých dat, proto jsou některá řešení provozována přímo v jednotlivých elektrárnách.

Astronomové popsali možný první známý případ planety druhé generace, která vznikla z materiálu odvrženého umírající hvězdou. Objekt má obíhat horkého bílého trpaslíka HS 0209+0832 vzdáleného asi 270 světelných let. Záhadné spektrální čáry pozorované už v roce 1999 vědci nyní spojili s mimořádným množstvím těžkých prvků, zejména niobu, což ukazuje na materiál vzniklý v pozdní fázi života hvězdy. Podezřelý plynný obr velikosti Jupiteru oběhne svého hvězdného pozůstatku za 4,4 dne a může kvůli intenzivnímu žáru rychle ztrácet hmotu. Objev naznačuje, že po smrti hvězd podobných Slunci mohou vznikat nové planety i z jejich vlastních vyvržených vrstev.

Výzkumníci z ETH Curych upravili komerční robotickou ruku tak, aby se mohla samostatně pohybovat po prstech a zároveň používat prsty k manipulaci s okolím. Ruka nese baterii, senzor pohybu a minipočítač Raspberry Pi Zero, takže není závislá na robotickém rameni. Chůzi se naučila v simulaci pomocí posilovaného učení, které zohlednilo nesymetrickou stavbu prstů a palce. V testech zvládla 14 typů povrchů, zatáčení, převrácení zpět do pracovní polohy i posouvání kostky podle obrazu z kamery. Technologie by mohla pomoci při údržbě nebo pátrání v úzkých prostorech, kam se běžné robotické rameno nedostane.

Analýza zdravotních dat více než 64 000 Švédů naznačuje, že důsledné dodržování zdravé severské stravy může během 24 let snížit riziko úmrtí ze všech příčin. Ve srovnání s obecnými výživovými doporučeními vyšel odhad o 4 % nižší, proti žádné dietní změně o 6 % nižší. Jídelníček staví na zelenině, ovoci, celozrnných obilovinách, bobulích, tučných rybách a nenasycených tucích; upřednostňuje například řepkový olej, oves a žito. Studie nebyla dlouhodobou klinickou zkouškou, ale statistickou simulací, takže výsledky bude třeba ověřit dalšími výzkumy. Severská strava může být pro obyvatele severní Evropy dostupnější a zároveň šetrnější ke klimatu než středomořský jídelníček.

Vědci z univerzit v Sheffieldu a Yorku poprvé přímo zobrazili dvě dvojšroubovice DNA, jejichž hlavní a vedlejší žlábky se vzájemně zarovnávají podobně jako zuby zipu. Pozorování pomocí mikroskopie atomárních sil potvrzuje model navržený před více než dvaceti lety. Simulace ukázaly, že záporně nabité molekuly mohou spojovat dvojmocné kladné ionty, například niklu, hořčíku či vápníku. Stabilitu těchto vazeb ovlivňuje také konkrétní sekvence DNA, která může vytvářet místa náchylná k párování. Výsledky mohou přispět k objasnění balení DNA a genetické rekombinace, jejich význam v živých buňkách však zatím nebyl prokázán.

Demografická studie označila sardinskou horskou obec Bolotana za možné nové centrum výjimečné dlouhověkosti. Ženy ve věku 70 let zde podle dat z let 2021–2025 mohly očekávat dalších 20,85 roku života a jejich odhadovaná šance dožít se sta let činila 13,83 procenta. To je výrazně více než v okolní provincii, na Sardinii i v celé Itálii; muži také vycházejí nadprůměrně, avšak méně výrazně. Autoři upozorňují, že kvůli malé populaci obce jsou výsledky citlivé na zvolené období a starší data ukazovala podstatně nižší odhad. Příčiny zatím nejsou jasné, zkoumat se mají genetické vlivy, strava, pohyb, soudržnost komunity, rodinná podpora i místní prostředí.

Studie téměř 9 000 amerických dospívajících zjistila souvislost mezi vlastnictvím smartphonu ve 12 letech a častějším výskytem příznaků poruch příjmu potravy. U tehdejších uživatelů telefonu byla o 36 % vyšší pravděpodobnost nahlášení alespoň jednoho příznaku a častější bylo i záchvatovité přejídání. Ve 14 letech měli ti, kteří smartphone vlastnili už ve 12 letech, o 49 % vyšší riziko jakéhokoli sledovaného příznaku a častěji spojovali vlastní hodnotu s tělesnou hmotností. Výzkum neprokazuje, že telefony potíže způsobují, upozorňuje však na možný vliv nehlídaného přístupu k sociálním sítím a idealizovanému obsahu v citlivém období puberty. Autoři doporučují, aby rodiče i lékaři věnovali používání telefonů a sociálních sítí při prevenci těchto potíží pozornost.