V Breidově zálivu ve východní Antarktidě se v srpnu 2024 otevřela rozsáhlá plocha volné vody obklopená mořským ledem, označovaná jako polynya. Dosáhla až 89 121 kilometrů čtverečních, tedy téměř rozlohy Portugalska, a v tomto období roku šlo o mimořádný jev. Studie indických vědců jej spojuje se silnými atmosférickými řekami, oteplením vzduchu, teplým sněžením a mořskými vlnami veder. Vítr zároveň vytahoval k hladině teplejší podpovrchovou vodu, což dále brzdilo zamrzání. Autoři očekávají, že s oteplováním klimatu mohou podobné události přibývat, což by ohrozilo stabilitu ledu i antarktické ekosystémy.

Ztráty elektřiny v sítích způsobují technické nedostatky, ale také černé odběry a neplacení účtů. V roce 2023 přišla více než polovina zemí sledujících tento ukazatel alespoň o desetinu vyrobené elektřiny. Dillí během 25 let snížilo celkové ztráty přibližně z 50 na 5 procent díky modernizaci sítě, reformám a spolupráci energetiků, úřadů i zákazníků. Podobné zlepšení zaznamenaly Gruzie a Singapur, zatímco například Jamajka či Argentina nadále čelí vysokým nebo rostoucím ztrátám. Podle odbornice může být zkušenost Dillí vzorem, vyžaduje však dlouhodobé investice a koordinovaný postup všech aktérů.

Malá studie první fáze testovala vakcínu vytvořenou podle nádorových znaků devíti pacientů s karcinomem ledvin po chirurgickém odstranění nádoru. Během mediánu sledování tři roky a čtyři měsíce se u žádného z nich neobjevila recidiva, výzkum však neměl srovnávací skupinu a účinnost nelze potvrdit. U všech účastníků vakcína vyvolala imunitní odpověď a u sedmi byly T-lymfocyty schopny rozpoznat i vlastní nádorové buňky pacientů. Nežádoucí účinky byly převážně mírné, například reakce v místě vpichu a krátkodobé příznaky podobné chřipce. Výsledky je nutné ověřit ve větších randomizovaných studiích.

Analýza rozsáhlé randomizované studie s více než 13 500 seniory z Austrálie a USA naznačuje, že nízké denní dávky aspirinu mohou snižovat riziko demence u lidí s určitým genetickým profilem spojeným s vyšším počtem krevních destiček. V pětině účastníků s nejvyšším takovým genetickým skóre bylo riziko demence při užívání aspirinu asi o 70 procent nižší než u placeba. Přínos se neprojevil u ostatních účastníků ani nebyl vázán na běžné genetické rizikové faktory Alzheimerovy choroby. Aspirin však přibližně zdvojnásobil výskyt závažného krvácení. Autoři proto varují, aby lidé nezačínali aspirin užívat kvůli prevenci demence bez konzultace s lékařem; výsledky je nutné potvrdit v dalších cílených studiích.

Vysokorychlostní barevná kamera ve sférickém tokamaku ST40 společnosti Tokamak Energy sleduje chování plazmatu i částic lithia při 16 000 snímcích za sekundu. Zbarvení odhaluje, jak se lithium v chladnějších okrajových vrstvách plazmatu mění z neutrálních atomů na ionty, které pak kopírují magnetické siločáry. Výzkum má pomoci řešit zásadní problém budoucích fúzních elektráren: odvádění extrémního tepla na součásti zvané divertory. Vědci zkoumají režim X-point radiator, v němž by nečistoty cíleně vyzařovaly energii u okraje plazmatu a chránily divertor, aniž by ochladily jádro potřebné pro fúzi. První testy naznačují pokles tepelné zátěže divertoru; zařízení nyní čeká modernizace a další pokusy s lithiem a neonem.

Studie zveřejněná v časopise Science Advances naznačuje, že přítomnost blízkého člověka při jídle může zmírnit vzestup hladiny cukru v krvi po sacharidovém pokrmu a urychlit návrat k běžným hodnotám. Výzkumníci sledovali 108 účastníků po konzumaci bílého pečiva o samotě i ve společnosti. Další pokusy ukázaly, že společnost partnera či blízké osoby může zlepšit také regulaci tělesné teploty při chladu a tlumit stresovou reakci, a to i bez fyzického kontaktu. Autoři výsledky spojují s konceptem sociální fyziologie, podle něhož lidské tělo nefunguje zcela izolovaně. Dlouhodobý význam těchto účinků zatím není jistý, avšak osamělost je v populačních studiích spojována s horším zdravím.

Přehled dosavadních studií naznačuje, že léky napodobující hormon GLP-1, včetně semaglutidu známého z přípravku Ozempic, mohou některým lidem s poruchou užívání alkoholu pomoci snížit množství vypitého alkoholu a počet dnů s nadměrným pitím. Nejpřesvědčivější výsledky přinesla studie u lidí s obezitou, kteří vedle psychoterapie dostávali semaglutid. Účinek na samotnou touhu po alkoholu je však méně jednotný: některé výzkumy jej zaznamenaly, jiné nikoli. Není také jasné, zda výsledky souvisejí s hmotností či úbytkem váhy a jaký je přesný mechanismus působení. Léky mohou vyvolávat nevolnost a další zažívací potíže, proto jsou nutné větší a delší studie i srovnání se zavedenou léčbou závislosti na alkoholu.

Vědci z Tokijské univerzity propojili tři mozkové organoidy vypěstované z lidských přeprogramovaných buněk a sledovali jejich elektrickou aktivitu. Po opakované elektrické stimulaci dvou organoidů dokázal třetí, přímo nestimulovaný organoid vytvářet odlišné reakce podle původu signálu. U samostatných organoidů ani dvojic se podobné zlepšení neprojevilo. Výsledek naznačuje, že pro základní rozlišování informací může být důležité modulární uspořádání nervové tkáně. Nejde o vědomí ani plnohodnotné mozky, ale o model pro zkoumání vzniku složitějších nervových funkcí.

Rakouská společnost MED-EL uvedla TICI UNICO, první komerčně dostupný kochleární implantát, jehož všechny součásti včetně mikrofonu jsou ukryty pod kůží. Zařízení získalo evropské schválení a první čtyři komerční implantace proběhly při jeho představení; v USA zatím dostupné není. Implantát váží 20 gramů, využívá dobíjecí lithium-iontovou baterii a na jedno nabití má fungovat až 40 hodin. Nabíjí se magneticky přes pokožku externí jednotkou a výrobce očekává nejméně 24 hodin provozu na nabití po dobu 15 let. Dosavadní studie naznačují srovnatelný sluchový výkon s běžnými implantáty, přičemž uživatelům přináší možnost slyšet i při spánku, plavání či dalších aktivitách bez vnějšího procesoru.

Vědci zjistili, že chybně složené proteiny tau z mozků lidí s Alzheimerovou nemocí a kortikobazální degenerací dokážou v myších mozcích přimět běžný myší tau k převzetí stejné struktury. Po vstříknutí lidských vzorků původní lidský tau během týdne zmizel, v dalších měsících však přibýval abnormálně složený myší protein. Kryoelektronová mikroskopie potvrdila, že struktura nově vzniklých vláken odpovídala konkrétní lidské nemoci. Alzheimerův tau vyvolal změny hlavně v neuronech, zatímco tau spojený s kortikobazální degenerací zasáhl také podpůrné gliové buňky. Výsledky podporují prionově podobný mechanismus šíření, neznamenají však, že by Alzheimerova nemoc či kortikobazální degenerace byly nakažlivé mezi lidmi.

Článek sleduje vývoj finančních informací od telegrafu a burzovních pásek až po terminál Bloomberg. Michael Bloomberg po odchodu ze Salomon Brothers založil v roce 1981 firmu Innovative Market Systems, jejíž první systém Market Master spojil aktuální ceny amerických vládních dluhopisů s analytickými nástroji. Prvním významným klientem se stal Merrill Lynch, který do podniku investoval a v roce 1982 převzal prvních 22 zařízení. Terminál fungoval přes vlastní uzavřenou síť, s charakteristickou klávesnicí, rychlými funkcemi a později také komunikací Instant Bloomberg. Služba se rozšířila o zprávy, obchodování a další analytické nástroje; dnes je dostupná i na běžných počítačích a mobilních zařízeních. Původní terminály a klávesnice se mezitím staly muzejními předměty symbolizujícími kulturu moderních financí.

Výzkum na myších ukázal, že omega-3 mastná kyselina EPA, běžně obsažená v doplňcích s rybím olejem, může po mírném poranění hlavy zhoršovat prostorovou paměť a učení. Podle autorů by EPA mohla narušovat obnovu mozkových cév změnou metabolismu buněk, což bylo spojeno i s hromaděním bílkoviny tau. Jiná omega-3 kyselina DHA v následných pokusech na lidských buňkách mozkových cév obdobný účinek nevykázala. Analýza tkání lidí s chronickou traumatickou encefalopatií odhalila podobné metabolické a cévní poruchy, nejde však o důkaz, že doplňky tyto potíže způsobují. Autoři zdůrazňují, že výsledky pocházejí hlavně ze zvířecích a buněčných modelů a vyžadují ověření v klinických studiích.

Rusko podle článku nasazuje rychlejší proudové varianty dronů Šáhid, označované jako Geran-3 až Geran-5, které komplikují ukrajinské záchytné operace. Modely Geran-4 a Geran-5 mají dosahovat rychlosti až kolem 500 kilometrů za hodinu, létat ve výšce několika kilometrů a díky lepší konstrukci provádět úhybné manévry. Počet nasazených proudových dronů údajně vzrostl z 350 v červnu na 2 800 v srpnu, přestože stojí zhruba dvojnásobek oproti vrtulovým verzím. Ukrajina testuje nové stíhací drony, potřebuje však výkonnější domácí motory i automatizované navádění, protože při těchto rychlostech naráží na limity lidská reakce. Vývoj účinné a levné obrany je důležitý i kvůli hrozbě, že náklady na obranu začnou výrazně zvýhodňovat útočníka.

Astronomové oznámili kandidáta na planetu HD 156295 b, která by mohla obíhat v obyvatelné zóně horké hvězdy typu A vzdálené asi 140 světelných let. Pokud se objev potvrdí, šlo by o první známý případ exoplanety v obyvatelné zóně takto hmotné a jasné hvězdy. Kandidát má mít přibližně šestinásobek hmotnosti Jupiteru, oběžnou dobu kolem 2 200 dní a přijímat asi 60 procent záření, které Země dostává od Slunce. Tým jej odhalil z drobných změn v pravidelných pulzacích hvězdy naměřených družicí TESS. Pravděpodobnost, že jde o skutečnou planetu, vědci odhadují jen na zhruba 50 procent, a budou proto potřeba další pozorování.

Označení „cukrovka 3. typu“ se někdy používá pro hypotézu, že část případů Alzheimerovy nemoci souvisí s poruchou inzulinové signalizace a využívání glukózy v mozku. Nejde však o uznanou klinickou diagnózu ani o důkaz, že Alzheimerova nemoc je druhem cukrovky. Výzkumy spojují diabetes a špatně regulovanou hladinu cukru v krvi s vyšším rizikem demence a v mozkové tkáni pacientů nacházejí metabolické změny. Inzulinová rezistence by mohla narušovat energetické zásobování neuronů a jejich komunikaci. Kritici upozorňují, že Alzheimerova nemoc má více příčin a metabolické poruchy jsou jen jedním z možných mechanismů.

Tání arktického permafrostu v pohoří Brooks Range na Aljašce uvolňuje z dříve zmrzlých hornin kovy a okyseluje vodní toky. Výzkum z let 2022 až 2024 zaznamenal v některých řekách železo, zinek, kadmium, nikl a další prvky v koncentracích srovnatelných či vyšších než u důlních odpadních vod. V řece Salmon dosáhly koncentrace kovů až 70násobku běžných hodnot, a to i zhruba 100 kilometrů po proudu od zdroje. Jev zřejmě souvisí s mimořádně teplým létem roku 2019 a následnou sněhovou zimou, která bránila opětovnému promrznutí půdy. Vědci varují před riziky pro vodní ekosystémy, ryby i komunity závislé na místních řekách.

Analýza stravovacích návyků 371 tisíc Američanů zjistila souvislost mezi častější konzumací celého ovoce a příznivějšími ukazateli kardiovaskulárního zdraví. Nižší příjem celého ovoce byl po zohlednění dalších faktorů spojován s vysokým tlakem, cholesterolem, ischemickou chorobou srdeční i infarktem. U stoprocentních ovocných džusů se obdobný jasný vzorec nepotvrdil. Možným vysvětlením je vláknina zachovaná v celém ovoci a rozdíly v obsahu rostlinných látek, například polyfenolů. Studie je observační a jednorázová, takže nedokazuje příčinný vztah, podporuje však doporučení upřednostňovat celé ovoce před džusem.

Nová dosud nerecenzovaná studie naznačuje, že kosmani, guerézy olivové a bonobové mohou ve svých hlasových projevech využívat složitější, vnořené gramatické struktury. Vědci porovnali model lineárních sekvencí zvuků s modelem zohledňujícím hierarchické uspořádání a u všech tří druhů našli známky druhého typu. Takové uspořádání bylo dlouho považováno za rys výlučně lidského jazyka. Autoři však upozorňují, že neznají význam jednotlivých volání, pracovali s malými soubory dat a zjištěné vzorce mohou mít i jiný původ. Výsledky proto vyžadují ověření širším výzkumem, ale mohou změnit pohled na vývoj jazyka.

Studie na afrických zelených opicích zjistila, že rok po podání shluků proteinu amyloid-beta zůstaly ve mozkomíšním moku známky biologické a imunitní reakce. Zvířata přitom v testu rozpoznávání tvarů nevykázala zhoršení paměti. Výzkumníci zaznamenali mimo jiné vyšší hladiny proteinu C3 a změny bílkovin souvisejících s nervovými spoji, cévami a srážlivostí. Výsledky neprokazují, že opice měly Alzheimerovu chorobu, ani že se u nich později objeví kognitivní potíže. Malá studie má pomoci zkoumat časné změny spojené s Alzheimerovou chorobou, její relevance pro člověka však vyžaduje další srovnání.

Rozsáhlá studie mezi více než 833 tisíci lidmi ve věku nad 50 let zjistila souvislost mezi poruchami hlasu a pozdějším rizikem kognitivních potíží či demence. Lidé s poruchou hlasu bez ztráty sluchu měli oproti srovnávací skupině o 58 % vyšší riziko, při současné poruše sluchu se riziko více než zdvojnásobilo. Po zahrnutí všech lidí s hlasovými obtížemi činilo zvýšení rizika 29 %, podobně jako u samotné ztráty sluchu. Výzkum neprokazuje, že hlasové potíže demenci způsobují, mohou však být časným varovným ukazatelem. Autoři předpokládají, že roli může hrát omezení komunikace, společenských kontaktů a mentální stimulace.