Nový výzkum ukazuje, že lidské mozky se mohou synchronizovat, když lidé spolupracují na společném úkolu. Studie vedená kognitivní neurovědkyní Denise Moerelovou z Western Sydney University odhalila, že synchronizace v mozkové aktivitě se objevuje během spolupráce a zesiluje se, když dvojice sdílí pravidla pro plnění úkolu. Experiment zahrnoval 24 týmů, které měly třídit tvary a zaznamenávat mozkovou aktivitu pomocí EEG. Zjistilo se, že skutečné dvojice vykazují silnější synchronizaci než náhodně vytvořené pseudo dvojice, což nasvědčuje tomu, že sociální interakce zásadně ovlivňují mozkové reprezentace. Tato metoda má potenciál pro pochopení skupinové práce a rozhodování.

Vědci zjistili, že stárnoucí lidské buňky lze „dobít“ pomocí výměny mitochondrií, což otevírá nový potenciál v medicíně. V rámci studie texaští vědci využili speciální částice zvané nanokvěty k posílení produkce mitochondrií v kmenových buňkách, které pak sdílí energii s poškozenými buňkami. Tento proces pomohl zvýšit počet mitochondrií a zlepšit přežití buněk vystavených stresu, například v srdci po chemoterapii. Metoda by mohla sloužit k obnově buněk kdekoliv v těle, avšak výzkum je zatím jen v počáteční fázi a potřebuje další testování na zvířatech a lidech. Výsledky naznačují slibnou cestu k zpomalení či zvrácení stárnutí buněk.

Rover Curiosity na Marsu náhodně objevil krystaly elementární síry poté, co se mu podařilo prasknout kámen. Tento nález představuje první objev čisté síry na rudé planetě, což je výrazné překvapení, protože takové podmínky nejsou v této oblasti známé. Gediz Vallis Channel, kde byl kámen nalezen, může být bohatý na podobné sírové formace. Elementární síra na Marsu naznačuje neznámé geologické procesy. Nyní se vědci zaměří na modelování geologické evoluce Marsu, aby pochopili, jak síra vznikla.

Nová studie zkoumá, jak dlouho stolice setrvává v trávicím traktu a jaký to má dopad na zdraví. Zjistilo se, že lidé s rychlým průchodem mají odlišné mikrobiomy od těch s pomalým průchodem, což může ovlivnit metabolické a zánětlivé poruchy. Délka tranzitu může změnit účinek probiotik a diet na tělo. Detailní analýzou se podařilo určit, že konzistence stolice je klíčová pro odhad, jak mikrobiom ovlivňuje zdraví. Inkluzí těchto měření ve výzkumu by mohly být personalizovány léčebné plány a diety.

Nedávná studie naznačuje, že kombinace obezity a nízké hladiny cholinu může urychlovat stárnutí mozku a přispívat k rozvoji neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimer. Cholin je klíčovou živinou pro zdraví, a jeho nedostatek ve spojení se stresem z obezity může být varovným signálem kognitivního úpadku. Studie odhaluje korelaci mezi nižší hladinou cholinu a vyšší přítomností neurofilament light, indikující poškození neuronů. Výzkumy naznačují, že dostatečný příjem cholinu může podpořit zdravé stárnutí mozku a sloužit jako preventivní opatření proti Alzheimerově chorobě. Doplnění cholinu skrze stravu může pomoci snížit zánět a podpořit zdraví těla a mozku.

Klonování mazlíčků se stává populárním, zejména mezi celebritami, které chtějí prodloužit život svých miláčků. Proces je však nákladný a přináší zdravotní i etické problémy. Klony zvířat třeba nemusí mít stejnou povahu ani vzhled jako originál. Etická otázka zahrnuje souhlas zvířat s odběrem genetického materiálu. Klonování se využívá hlavně v ochraně ohrožených druhů a zemědělství, ale u mazlíčků nese sporné výsledky. Úspěšnost procesu klonování zůstává relativně nízká, přičemž náklady výrazně převyšují potenciální přínosy.

Studie z Univerzity v Edinburghu naznačuje, že antibiotikum doxycyklin, běžně předepisované na akné, může snížit riziko rozvoje schizofrenie až o 30 %. Výzkum analyzoval data více než 56 000 lidí z Finska, kteří v adolescenci využívali psychiatrické služby. U těch, kteří užívali doxycyklin, byla pravděpodobnost diagnózy schizofrenie v následující dekádě výrazně nižší než u pacientů léčených jinými antibiotiky. Přestože výsledky nejsou potvrzením kauzálního vztahu, otevírají nové možnosti pro výzkum prevence duševních onemocnění. Schizofrenie je závažná duševní porucha postihující miliony lidí globálně, většinou diagnostikována v mladém věku.

Vědci zjistili, že přírodní molekula nazvaná spermin by mohla zabránit toxickému hromadění proteinů v mozku, což je charakteristické pro Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu. Výzkum vedený švýcarským Paul Scherrer Institute ukázal, že extra spermin zlepšil zdraví červů s příznaky těchto chorob. Spermin umožňuje snadnější odstranění toxických proteinů prostřednictvím procesu známého jako autofagie. Přestože výzkum probíhal zatím pouze na červech, výsledky naznačují potenciál pro aplikaci u lidí. Spermin byl vybrán pro studii díky jeho známosti s ochranou mozku před škodlivými procesy.

Kvasinková infekce způsobená houbou Candida, zejména druhem Candida albicans, vykazuje narůstající rezistenci vůči lékům, jako je flukonazol. Výzkumy naznačují, že procento rezistentních kmenů celosvětově stoupá, což komplikuje léčbu nejen běžných infekcí, ale i vážnějších případů u lidí s oslabenou imunitou. Přenos Candidy nastává osobním kontaktem či kontaminovanými předměty, přičemž studie v Hongkongu odhalila rezistentní kmeny i ve vzduchu. Podpora zdravého mikrobiomu a správné užívání léků může pomoci omezit rozvoj rezistentních kmenů.

Před 56 miliony let se Země rychle oteplila, což vedlo k poklesu schopnosti rostlin absorbovat uhlík. Během této doby se množství uhlíku v atmosféře dramaticky zvýšilo a teploty stouply o 6°C. Tento jev, známý jako Paleocén-eocén termální maximum, způsobil, že mnoho rostlin nemohlo prosperovat, jejich schopnost regulovat klima se snížila. Menší rostliny jako palmy a kapradiny přežívaly lépe v důsledku svého přizpůsobení suchu, ale jejich kapacita pro ukládání uhlíku byla omezená. Výzkumy ukazují, že následky této události mohly trvat až 100 000 let.

Tento měsíc byl zveřejněn případ německého pacienta, označován jako Berlin 2, který zůstal v remisi HIV šest let po transplantaci kmenových buněk. Tento pacient obdržel buňky s jednou kopií mutace CCR5 Δ32, která nabízí odolnost vůči HIV. Oproti dřívějším příkladům s dvojitou mutací to naznačuje, že ne všechny případy remise vyžadují dvojí kopii této mutace. Úspěšné případy mohou pomoci najít cesty k léčbě HIV, které by tento odolný virus dokázaly účinně eliminovat. Výzkum se nyní soustředí na možnosti farmaceutických zásahů a genetické úpravy, které by mohly napodobit účinky této terapie. Výsledky jsou publikovány v časopise Nature.

Vědci z NASA a Arizonské univerzity našli stopy tryptofanu, klíčového aminokyseliny pro tvorbu serotoninu, v materiálu z asteroidu Bennu. Jde o první detekci této molekuly v extraterestriálním vzorku, což podpořilo teorii, že životodárné prvky mohly být na Zemi přineseny z vesmíru. Zjistili, že tryptofan, který je pro lidské tělo esenciální a získává se z potravin, se ve vesmírném prostředí může tvořit přirozeně, aniž by byl biologického původu. Tento objev posouvá chápání prebiotické chemie a způsobu, jakým složky života mohly vznikat v raném slunečním systému. Detekce tryptofanu zároveň naznačuje, že k dalšímu průzkumu jsou nutné detailnější analýzy z různých planetárních těles.

Vědci z univerzit v Lipsku a Šangdungu objevili klíčový receptor GPR133, který ovlivňuje hustotu kostí. Aktivace tohoto receptoru pomocí látky AP503 významně posílila kostní strukturu u myší, což otevírá nové možnosti pro léčbu osteoporózy. Současné terapie nezvrací nemoc a často mají nežádoucí účinky. I když výsledky vycházejí z výzkumu na zvířatech, mechanismus posilování kostí by mohl fungovat i u lidí. Tento objev naznačuje možnosti vývoje léků, které by mohly nejen zastavit pokles kostní hmoty, ale také obnovit její plnou sílu.

Nová studie od Dalhousie University zkoumá, kdy lidské tělo ztrácí schopnost snadno se zotavit z nemocí, což je spojeno s vyšším rizikem úmrtí. Výzkum ukazuje, že po 75. roce života tělo čelí výraznému poklesu odolnosti a robustnosti. Tento výzkum využívá Frailty Index pro sledování zdravotních změn a odhaluje klíčové věkové zlomy ve stárnutí. Výsledky mohou pomoci při plánování zdravotní péče a naznačují potřebu intervence před dosažením kritického bodu, aby se snížilo hromadění zdravotních problémů. Tím by se mohlo zlepšit zdraví a kvalita života ve vyšším věku.

Nová studie odhalila, že specifické imunitní buňky v mozku, mikroglie, by mohly hrát klíčovou roli v prevenci nástupu Alzheimerovy choroby. Výzkumníci zjistili, že mikroglie mohou přepnout do ochranného stavu, pokud se dostanou do blízkosti plaků beta-amyloidu, což je charakteristický znak této choroby. Tento proces je spojen s nižšími hladinami proteinu PU.1 a vyšší expresí proteinu CD28. Zjištění by mohla vést k vývoji nových terapií zaměřených na změnu mikroglie na ochranou formu. Přesto je třeba zjistit, zda mikroglie pracují stejným způsobem i u lidí. Celkově výzkum přispívá k lepšímu pochopení role imunitního systému v souvislosti s Alzheimerovou chorobou.

Od uvedení ChatGPT mnoho lidí začalo využívat velké jazykové modely pro přístup k informacím. Studie vedená profesory marketingu zkoumala, jaké následky má spoléhání se na AI při získávání vědomostí. Ve srovnání s vyhledáváním na webu vede používání AI k méně hlubokému pochopení tématu. Testy ukázaly, že účastníci, kteří se učili pomocí AI, psali méně informativní rady a přistupovali k učení pasivněji. Výzkumníci zdůrazňují, že nejde o odmítnutí AI, ale o chytré a strategické užívání těchto nástrojů pro prohlubování znalostí.

V extrémních podmínkách Národního parku Lassen v Kalifornii zjistili vědci rekordně teplotně odolnou eukaryotickou amébu. Incendiamoeba cascadensis se dokáže dělit a růst při teplotách až 63 °C, což překonává dosud známé limity pro eukaryotické organismy. Experimenty ukázaly, že se améba zastaví v pohybu při 70 °C, avšak oživne při snížení teploty. Její schopnost přizpůsobení naznačuje, že život může být odolnější i v extrémních podmínkách, než jsme předpokládali, a otvírá nové možnosti pro výzkum života na jiných planetách. Nálezy podobné DNA byly objeveny i na jiných místech světa, což naznačuje širší rozšíření tohoto druhu.

Sláva může mít negativní dopad na délku života, jak ukazuje studie z Witten/Herdecke University. Výzkum zjistil, že slavní zpěváci umírají v průměru o 4,5 roku dříve než jejich méně známí kolegové. Analýza porovnala 324 slavnějších hudebníků s 324 méně známými a zjistila, že anonymita může přinést delší život. Psychosociální stresory, jako je ztráta soukromí a nutnost stále podávat výkony, mohou u slavných jedinců vést k vyšší úmrtnosti. Studie zdůrazňuje potřebu cílených zdravotních intervencí pro známé osobnosti.

Miles Wu, čtrnáctiletý z New Yorku, získal cenu 25 000 dolarů za výzkumný projekt založený na origami skládání Miura-ori. Tento typ skládání umožňuje papíru nést extrémní váhy a mohl by zlepšit konstrukce využívané v naléhavých situacích, jako jsou přírodní katastrofy. Wu testoval 54 variací skládání z různých materiálů, ačkoliv nejlepší výsledky poskytl běžný kopírovací papír. Projekt zaujal odbornou porotu nejen svou inovativností, ale také tím, že Wu exceloval v na soutěži ve Washingtonu. Wu plánuje pokračovat s výzkumem a uplatnit své objevy v praxi, například při vývoji nouzových úkrytů.

Semaglutid, známý z léků na hubnutí jako Ozempic a Wegovy, nebrzdí kognitivní úpadek u pacientů s raným stádiem Alzheimerovy choroby, ukázaly dvě velké studie. Výzkum sledoval téměř 3 800 osob ve věku 55 až 85 let po dobu dvou let, ale droga neprokázala lepší výsledky než placebo. Původní naděje vycházely z laboratorních prací, které naznačovaly, že semaglutid by mohl chránit mozek, což se ve skutečnosti nepotvrdilo. Výsledky vyvolaly pokles akcií společnosti Novo Nordisk a zpochybnily budoucnost podobných léků v léčbě neurodegenerativních onemocnění.