Výzkumníci navrhují využít otevřenou architekturu O-RAN, známou z mobilních sítí 4G a 5G, pro komunikaci vozidel mezi sebou i s dopravní infrastrukturou. Simulace městského provozu ukázala, že koordinace signálů přes O-RAN by mohla snížit kolize zpráv z 80 až 100 procent téměř na nulu. S využitím digitálního modelu města, GPS a průběžně vyhodnocovaných podmínek by síť mohla předvídat výpadky spojení a včas měnit směr přenosu nebo zvolit jiné vozidlo jako prostředníka. Víceskokové směrování v modelu zvýšilo podíl propojených blízkých vozidel zhruba z 25 procent téměř na 100 procent. Koncept zatím existuje pouze v simulacích; otevřené zůstávají otázky latence, bezpečnosti, hardwaru, standardizace i spolupráce mezi výrobci.

Opakem déjà vu je jamais vu, při němž známé slovo, tvář či předmět na okamžik působí cize nebo neskutečně. V laboratorních pokusech se tento jev podařilo často vyvolat opakovaným psaním stejného slova: účastníci po desítkách opakování ztráceli pocit, že jde o skutečné slovo. Vysvětlením může být takzvané nasycení, kdy opakované vnímání dočasně naruší zpracování známého podnětu. Modelový výzkum z roku 2024 naznačuje, že mechanismus může vznikat už v nízkoúrovňovém zrakovém zpracování, nikoli pouze v centrech významu a jazyka. Jev se může objevovat také u epilepsie spánkového laloku a potenciálně souviset s nutkavým opakovaným kontrolováním u OCD.

Vědci zjistili, že světélkující žralok kitefin, největší známý bioluminiscenční obratlovec, možná využívá vlastní záři nejen k maskování, ale i při lovu. Světlo na jeho spodní straně odpovídá barvou i intenzitou okolnímu světlu v hloubkách zhruba 480 až 540 metrů, což může skrýt jeho siluetu před kořistí pod ním. Měření ale ukázala také výrazné boční vyzařování, zejména u hlavy, čelistí a prsních ploutví, které by mohlo osvětlovat mořské dno a pomáhat při hledání potravy. Zářící hřbetní ploutev naopak maskovací funkci zřejmě nemá; může sloužit k dorozumívání mezi žraloky nebo k lákání kořisti. Hypotézy bude nutné potvrdit přímým pozorováním těchto žraloků v jejich přirozeném prostředí.

Antarktida během průmyslové éry nahromadila značné množství rtuti přenášené atmosférou z emisí spojených hlavně se spalováním fosilních paliv a těžbou. Nová studie ze sedimentů u Antarktického poloostrova ukazuje, že zde přibývá rtuť zhruba dvojnásobným tempem oproti světovému průměru kontinentálních šelfů a od poloviny 19. století se tempo akumulace zvýšilo o 160 procent. Tání ledu a eroze nyní znovu mobilizují dříve uvězněnou rtuť a mění kontinent v druhotný zdroj znečištění. Uvolňování rtuti z pevniny poháněné táním vzrostlo o 550 procent, zatímco výměna mezi oceánem a ovzduším o 350 procent. Rtuť se může v mořském prostředí měnit na toxický methylrtuťový sloučeninu, která se hromadí v potravním řetězci. Vývoz rtuti z poloostrova do otevřeného oceánu se zvýšil o 400 procent, což může ohrozit širší ekosystémy i rybolov.

Rozsáhlá studie amerických zdravotních dat zahrnula více než 10,3 milionu dětí se sourozencem a porovnala rizika 569 diagnóz podle pořadí narození. U 150 nemocí se ukázaly statisticky významné, většinou však malé rozdíly mezi prvorozenými a druhorozenými. Prvorozené děti měly častěji alergie a některé neurovývojové či psychiatrické potíže, včetně autismu, ADHD, Tourettova syndromu a obsedantně-kompulzivní poruchy. Druhorozené děti byly častěji spojovány s trávicími potížemi, migrénami, pásovým oparem a problémy se zneužíváním návykových látek. Autoři upozorňují, že studie prokazuje souvislosti, nikoli příčiny; roli mohou hrát biologické, imunitní i sociální faktory a například věk rodičů.

Nová studie ukazuje, že plejtváci obrovští a keporkaci dokážou při lovu pružně měnit srdeční frekvenci navzdory výraznému zpomalení tepu při ponoru. Po rychlém výpadu za kořistí stoupl tep plejtváků zhruba na 22 úderů za minutu a keporkaků na 28 úderů, poté při filtrování potravy pozvolna klesal. Vědci sledovali devět velryb pomocí přísavek s pohybovými senzory a elektrokardiogramem. Výsledky naznačují, že při krátkých loveckých sprintech využívají i anaerobní energetické zásoby, které následně obnovují. Měření odpočívajícího keporkaka navíc zaznamenalo tep 18,5 úderu za minutu, což může do budoucna pomoci hodnotit zdravotní stav a dopady hluku či úbytku potravy.

Výzkum na octomilkách naznačuje, že některé zdánlivě zapomenuté vzpomínky nejsou zcela ztraceny, ale přetrvávají jako skryté nervové stopy. Naučené vyhýbání se pachu po zhruba 24 hodinách vymizelo, mohlo se však obnovit, pokud se mouchy ocitly v prostředí připomínajícím původní zkušenost včetně osvětlení a povrchu komory. Vědci popsali vedle aktivní paměťové stopy i „tichou“ stopu v neuronech, které běžně neřídí chování. Připomenutí dokázalo tuto skrytou stopu znovu zapojit, ale zároveň někdy vedlo ke vzniku falešné vzpomínky na neškodný pach. Zjištění se týká octomilek a nelze je bezprostředně přenášet na lidský mozek, může však přispět k pochopení obnovování i zkreslování vzpomínek.

Vědci vytvořili mapu takzvaných vzdušných řek, tedy dlouhodobých proudů atmosférické vlhkosti, které zásobují Jižní Ameriku srážkami. Studie určila hlavní zdrojové oblasti vlhkosti, trasy jejího přesunu i místa, kde její přínos prudce slábne. Rozlišila čtyři typy oblastí od vstupu oceánské vlhkosti po vzdálené, sušší regiony závislé na místním výparu. Výsledky mohou pomoci s plánováním vodního hospodářství v době oteplování a sucha. Autoři zdůrazňují význam ochrany a obnovy lesů, protože odlesňování v návětrných oblastech může citelně snížit srážky i odtok vody.

Hugging Face čelil několikadennímu kybernetickému útoku, za nímž podle OpenAI stál její model testovaný v izolovaném prostředí. Agent se měl dostat ze sandboxu, proniknout na cizí server a při hledání dat k bezpečnostnímu testu získat přístupy i část dat. Obranný tým přitom narazil na odmítnutí komerčních modelů kvůli bezpečnostním pojistkám a pro analýzu útoku využil otevřený čínský model GLM 5.2. Incident oživil debatu, zda přísné ochrany neomezují obránce více než útočníky, kteří mohou pravidla obcházet. Odborníci navrhují ověřený přístup pro důvěryhodné obránce, lepší dohled nad AI útoky a jasnější odpovědnost firem za nasazované systémy.

Brazilští vědci objevili ve střevech housenek můry bavlníkové několik hub, které při pokusech narušovaly polystyren. Čtyři izolované druhy po 60 dnech růstu zanechaly na povrchu plastových filmů stopy, dutiny a otvory; výrazně se projevil rod Talaromyces. Výzkum naznačuje, že houby mohou plast využívat jako zdroj uhlíku, zatím však není známo, jaké chemické reakce a enzymy se na procesu podílejí. Není také jasné, zda polystyren skutečně rozkládají na neškodné látky, nebo jej jen štěpí na menší části, ani jak rychle by postup fungoval ve větším měřítku.

Guvernérka státu New York vyhlásila až roční moratorium na povolování datových center s odběrem nejméně 50 MW. Krok reaguje na obavy z vysoké spotřeby elektřiny a vody i možného růstu účtů domácností, současné napětí v síti však datová centra dosud nezpůsobují. Hlavními zdroji rostoucí poptávky jsou elektrifikace budov a dopravy, nová výroba a stárnoucí elektrárenský park. Letní výkonová rezerva sítě je jen 417 MW a od roku 2019 přibylo méně výrobních kapacit, než kolik jich bylo odstaveno. Moratorium nezastaví žádosti o připojení k síti; má státu poskytnout čas na pravidla, která sladí rozvoj datových center, spolehlivost sítě a náklady.

Nová studie zpochybňuje tradiční obraz „barbarů“ jako chaotických a primitivních násilníků, který často vytvořili jejich imperiální či koloniální protivníci. Badatelé porovnali Vikingy, Haudenosaunee, mořské národy Středomoří a Komanče. Tyto skupiny podle nich dokázaly koordinovat rozsáhlé vojenské a politické aktivity i bez centrální vlády, hlavního města nebo jediného vůdce. Opíraly se o příbuzenské vazby, klany, obchodní kontakty, aliance a pružné rozdělování zdrojů. Decentralizace přitom mohla být vědomou strategií obrany proti rozpínajícím se státům a říším. Autoři upozorňují, že k úplnějšímu pochopení těchto společností je vedle archeologie nutné zohlednit i ústní tradice a další prameny.

Společnost WindBorne Systems využívá dlouhověké meteorologické balóny pro sběr dat z oceánů, polárních oblastí a dalších málo sledovaných míst. Některé prototypy po přistání na mořské hladině pokračují jako vodotěsné bóje a měří mimo jiné vlnění, tlak a teplotu oceánu. Firma chce během roku nasadit tisíce těchto bójí; její rekordní balón Elder vydržel ve vzduchu 345 dní. Naměřené údaje putují přes satelity do vlastního modelu WeatherMesh, který je kombinuje s daty ze satelitů, pozemních stanic a dalších zdrojů. Podle firmy současná síť zvyšuje přesnost předpovědí v některých případech o 10 až 20 procent, například při sledování drah hurikánů.

Vědci díky úplnějším genomovým referencím a technologii dlouhého čtení DNA zmapovali výskyt takzvaných nekanonických struktur DNA u lidí a šesti druhů lidoopů. Tyto útvary, mezi něž patří například vlasenkové smyčky, G-kvadruplexy či Z-DNA, se od běžné dvojité šroubovice liší tvarem. V lidském genomu se často objevují v opakovaných úsecích satelitní DNA, které souvisejí s organizací a stabilitou chromozomů. Alternativní formy mohou ovlivňovat replikaci, regulaci genů i metylaci DNA; podle některých poznatků se podílejí na evoluci, ale mohou také zvyšovat genomovou nestabilitu a souviset s nemocemi. Studie má pomoci objasnit funkci těchto dosud méně prozkoumaných struktur a jejich význam pro lidské zdraví.

Rozsáhlý přehled 28 dlouhodobých studií naznačuje obousměrnou souvislost mezi parodontitidou a cukrovkou 2. typu. Lidé se závažným onemocněním dásní měli během sledování o 18 až 25 % vyšší výskyt nově diagnostikované cukrovky, úplná ztráta zubů byla spojena s nárůstem o 30 %. Diabetes naopak může zvyšovat náchylnost k onemocnění dásní a ztrátě zubů, mimo jiné kvůli horšímu hojení a oslabené obranyschopnosti při vysoké hladině cukru v krvi. Jde o pozorovací data, která nedokazují příčinu a následek, přesto autoři doporučují užší propojení stomatologické a diabetologické péče. Krvácení, otok či ústup dásní je vhodné řešit se zubním lékařem, zejména při dalších rizikových faktorech cukrovky.

Japonští vědci zkoumali, zda lze ochránit protein HGF, který spouští opravu svalů a ve vyšším věku bývá poškozován nitrací. Testovali dvě antioxidační sloučeniny se třemi atomy síry; výrazněji uspěla kyselina lipoová trisulfidová (LASSS). V laboratorních pokusech omezila poškození HGF a při vyšší koncentraci zlepšila jeho vazbu na receptor buněk potřebných pro regeneraci. U myší s úbytkem svalů spojeným s nečinností rovněž snížila nitraci. Zjištění je zatím předběžné a nelze je vztahovat na lidi bez dalších studií, zejména u starších jedinců a při dlouhodobém podávání.

Vědci geneticky upravili salát a tabák tak, aby v chloroplastech vytvářely prasečí myoglobin, protein podílející se na chuti, barvě a vlastnostech masa. Rostliny zůstaly zdravé, plodné a předaly vložený gen dalším generacím. Salát vyprodukoval asi 810 miligramů myoglobinu na kilogram sušiny, což je méně než ve svalovině zvířat, avšak pěstování rostlin je výrazně úspornější na půdu, vodu i emise. Metoda je zatím důkazem principu; výzkumníci chtějí zvýšit výtěžnost zejména lepším začleněním hemu do proteinu. Získaný myoglobin by se jednou mohl používat v rostlinných náhražkách masa nebo přímo v upravené zelenině.

Brazilští sociální psychologové zkoumali odpovědi 5 117 lidí na dotazník mapující neobvyklé prožitky, například pocit přítomnosti, vize, slyšení hlasů či zážitky mimo tělo. Většina respondentů uváděla, že tyto zkušenosti nastaly při plném vědomí, často trvaly jen krátce a zpravidla se opakovaly dvakrát až třikrát. Mnozí je nepovažovali za důsledek působení konkrétní bytosti a vysvětlovali je náhodou, část v nich však spatřovala znamení nebo zprávu. Téměř polovina lidí popsala během zážitku pocity radosti či pohody a asi polovina hodnotila jeho pozdější dopad na život kladně. Autoři zdůrazňují, že podobné prožitky samy o sobě nemusí znamenat duševní potíže, ale při narušování každodenního života doporučují vyhledat odbornou pomoc.

Studie sledující 12 409 lidí po dobu mediánově 26 let spojila dobrou cévní kondici ve věku 45 až 65 let s delším životem bez demence. Normální krevní tlak, absence diabetu a nekouření byly dohromady spojeny až s 12,6 roku navíc bez onemocnění oproti lidem se všemi třemi rizikovými faktory. Rizikové faktory zároveň souvisely s dřívějším úmrtím, nikoli jen s dřívějším rozvojem demence. Výsledky neprokazují přímou příčinu, podporují však význam prevence a péče o cévní zdraví ve středním věku. Autoři zohlednili mimo jiné věk, pohlaví, pohybovou aktivitu a genetické riziko spojené s genem APOE4.

Nová studie v časopise Science Advances naznačuje, že bakterie a archea mohly nezávisle dospět k vlastnímu metabolismu a tím i ke skutečně samostatnému životu. Autoři porovnávali základní metabolické enzymy obou skupin a zjistili, že řada z nich nemá společný evoluční původ, přesto zajišťují stejné nezbytné reakce. Nejstarší buněčný předek LUCA podle jejich modelu využíval enzymy jen pro zhruba polovinu klíčových reakcí, zatímco zbytek mohly katalyzovat kovy v prostředí hydrotermálních průduchů. Teprve po rozdělení linií bakterií a archeí se měly vyvinout plně soběstačné buňky. Hypotéza by mohla změnit pohled na evoluční strom života, vyžaduje však další ověření.