energetika

Vědci z Edith Cowan University zkoumali, zda mohou ložiska železné rudy v Západní Austrálii vytvářet a uchovávat přírodní vodík. Laboratorní pokusy ukázaly, že při kontaktu horké vody s magnetitem za vysokého tlaku vzniká vodík. Nejvyšší produkci vykazoval jemný, porézní magnetit, protože voda se snáze dostává k čerstvým minerálním povrchům skrze trhliny a póry. Výsledky naznačují, že vhodná geologická naleziště by mohla být zdrojem nízkouhlíkového paliva, jejich skutečný potenciál a těžitelnost však bude nutné ověřit v terénu. Reakce zároveň mění magnetit na hematit, který může další tvorbu vodíku postupně omezovat.

Španělská vláda prodloužila o tři roky provoz dvou reaktorů elektrárny Almaraz o celkovém výkonu zhruba 2 GW, jejichž odstavení bylo plánováno na rok 2027. Rozhodnutí má síti zajistit stabilní bezemisní základní výkon v době rychlého růstu solární energetiky, nedostatku akumulace a modernizace přenosové soustavy. Tlak zvýšily také výpadek elektřiny na Pyrenejském poloostrově v roce 2025, dražší plyn a širší evropský obrat v přístupu k jádru. Země investuje do odolnosti sítě, propojení s Francií i bateriových úložišť a do roku 2030 chce výrazně navýšit kapacitu akumulace. Kritici však varují, že delší provoz jaderných zdrojů může omezit výnosy ze solárních elektráren a oslabit motivaci k čistým investicím.

Nákladní lodě na metanol už vstupují do pravidelného provozu a přístavy v Číně i jinde budují systém pro jejich zásobování. Americký startup Emvolon chce vyrábět biomethanol přímo u skládek, čistíren odpadních vod či ropných vrtů z metanu, který by se jinak spaloval nebo unikal do ovzduší. Jeho zařízení velikosti přepravního kontejneru využívá upravený automobilový motor k výrobě syntézního plynu a následné přeměně na metanol. Firma uzavřela dohodu o prodeji paliv až za 450 milionů dolarů a první komerční jednotku chystá v Texasu na rok 2027. Rozptýlená výroba by mohla snížit náklady i závislost na velkých chemických závodech, její schopnost pokrýt budoucí potřeby světové flotily však zatím není jistá.

Studie v časopise Nature Materials upozorňuje, že současné plynové turbíny nejsou připraveny na spalování vodíku. Vodík proniká do niklových superslitin a při vysokých teplotách výrazně zvyšuje jejich křehkost, což může vést až k vážnému poškození součástí. Největší potíže se objevily při zahřívání zhruba mezi 400 a 600 °C, kdy se tažnost materiálu snížila až o 30 procent. Atomy vodíku narušují karbidy, které slitinám dodávají pevnost, a mohou v nich vytvářet metan s vysokým lokálním tlakem. Rozvoj vodíkové energetiky proto může vyžadovat nové slitiny nejen pro potrubí a zásobníky, ale i pro turbíny a letecké motory.

Americká firma Eden GeoPower testuje u Bostonu metodu, při níž vysokonapěťové impulzy rozrušují hlubinné horniny a vytvářejí v nich síť jemných trhlin. Do hornin bohatých na železo by pak mohla proudit voda; při reakci s minerály se železo oxiduje a jako vedlejší produkt vzniká vodík. Takzvaný stimulovaný geologický vodík by na rozdíl od hledání přirozených ložisek umožnil plyn vytvářet přímo v podzemí. Technologie je zatím v rané fázi a není jisté, zda dokáže dosáhnout komerčně využitelných objemů. Zastánci očekávají nižší ekologická rizika a lepší kontrolu než u hydraulického štěpení, zároveň by postup mohl sloužit i geotermii, těžbě či ukládání oxidu uhličitého. Americká agentura ARPA-E v roce 2024 podpořila výzkum podobných přístupů dotací pro 16 týmů.

Guvernérka státu New York vyhlásila až roční moratorium na povolování datových center s odběrem nejméně 50 MW. Krok reaguje na obavy z vysoké spotřeby elektřiny a vody i možného růstu účtů domácností, současné napětí v síti však datová centra dosud nezpůsobují. Hlavními zdroji rostoucí poptávky jsou elektrifikace budov a dopravy, nová výroba a stárnoucí elektrárenský park. Letní výkonová rezerva sítě je jen 417 MW a od roku 2019 přibylo méně výrobních kapacit, než kolik jich bylo odstaveno. Moratorium nezastaví žádosti o připojení k síti; má státu poskytnout čas na pravidla, která sladí rozvoj datových center, spolehlivost sítě a náklady.

Americký start-up Peak Energy chce s podporou General Motors nasadit sodíko-iontové baterie pro elektrickou síť, přestože v USA již několik podobných projektů skončilo neúspěchem. Firma plánuje továrnu u Sacramenta s roční kapacitou 4 GWh, která má zahájit provoz v roce 2027. Její baterie mají díky pasivnímu chlazení a vysoké odolnosti vůči teplotám nabídnout asi o pětinu nižší celoživotní náklady než dnešní lithium-železo-fosfátové systémy. Peak uvádí životnost až 20 let a zhruba 20 000 cyklů při zachování 80 procent kapacity. Zatím však nakupuje články od čínských dodavatelů a analytici očekávají, že sodíkové technologie budou do roku 2030 tvořit jen malý podíl nových amerických úložišť.

Vzrůstající poptávka po službách AI a cloud computingu zvyšuje energetickou náročnost datových center. Přibližně polovina jejich spotřeby je věnována chlazení. Inženýři nyní vyvinuli efektivnější chladicí systém založený na měděných destičkách s hroty, které se připojují k počítačovým čipům. Nový systém, vyvinutý za pomoci umělé inteligence, je až o 32 % účinnější než tradiční metody a výrazně snižuje spotřebu energie potřebnou na chlazení. Díky tomu může technologie výrazně snížit náklady datových center na chlazení a být aplikovatelná i v jiných oblastech.