Grónsko zažívá deformaci způsobenou tisíciletími akumulace a tání ledu, což mění jeho tvar. Vědci z Technické univerzity Dánska zjistili, že se ostrov každoročně posouvá o 2 cm severozápadně, což má vliv na navigaci v okolí. Tento proces je ovlivněn deskovou tektonikou, uvolňováním tlaku z ledovců a izostatickým vyrovnáváním po poslední době ledové. Přesné měření těchto pohybů může zlepšit modely budoucích změn a pomoci pochopit dopady klimatických změn. Studie byla publikována v magazínu Journal of Geophysical Research: Solid Earth.

Ploštěnci jsou známí svou schopností regenerace. Nový výzkum ukázal, že u některých druhů může dojít k vytvoření hlavy na obou koncích těla. Vědci z Varšavské univerzity objevili, že tento fenomén může nastat přirozeně u druhu Stenostomum brevipharyngium, který se rozmnožuje asexuálně. Při rozřezání dvojhlavých mutantů došlo k regeneraci dvou ocasů, což vedlo k překvapivé záměně hlav a ocasů. Přestože tato změna orientace těla nevykazovala vliv na jejich přežití ani reprodukční schopnosti, ukázala na mimořádnou pružnost jejich tělního plánu díky přítomnosti pluripotentních kmenových buněk.

Mileniálové, narozeni mezi lety 1981 a 1995, mají vyšší riziko vzniku nádorů než jejich rodiče. Hlavními faktory jsou životní styl, stravovací návyky a konzumace alkoholu. Změny ve stravě od 80. let vedly k nárůstu obezity, která je spojena s vyšším rizikem určitých typů rakoviny. Také nadměrná konzumace alkoholu a nedostatek spánku přispívají k většímu riziku rakoviny. Stres a sebemedikace situaci ještě zhoršují. Přijetí zdravějších návyků může snížit riziko a zlepšit kvalitu života.

Hurikán Melissa, poháněný neobvykle teplými karibskými vodami, zesílil na kategorii 5. Její rychlá intenzifikace a pomalý pohyb jsou spojeny s narůstajícím vlivem klimatické změny. Teplejší mořské teploty dodávají hurikánům více energie, což vede k intenzivnějším bouřím a vyšším srážkám, jak předvedl model Climate Central. Tento jev může mít devastující dopad na infrastrukturu a ekonomiku, zejména v oblastech závislých na turistice, jako je Jamajka. Zastavení a další zintenzivnění bouře je neobvyklé, ukazuje, jak zásadní vliv má oteplování oceánů.

Prodloužený půst, konkrétně 21denní půst s vodou, je často mylně považován za prostředek k vyléčení rakoviny. Ačkoli půst může ovlivnit metabolismus a určité buněčné procesy, není vědecky doloženo, že by tento extrémní přístup mohl nádory eradikovat. Prodloužený půst může být nebezpečný, zejména pro osoby oslabené rakovinou nebo jejími léčbami. Výzkumy se soustředí spíše na krátkodobé formy půstu, které mohou ovlivňovat buněčnou opravdu a energetický management, avšak nesou s sebou i rizika. Nadměrné půstování může oslabit imunitní systém a zvýšit riziko infekcí či jiných komplikací. Ačkoliv půst aktivuje určité přežívací mechanismy v těle, není náhradou za standardní medicínské postupy proti rakovině.

Vědci objevili spojitost mezi tajemnými světelnými jevy z 40. a 50. let 20. století a nukleárními testy. Archívní astronomická pozorování a svědectví o neidentifikovaných jevech (UAP) naznačují, že nukleární éra zanechala stopy v astronomických záznamech. Výzkum zjistil, že po jaderných testech se zvyšoval výskyt takzvaných tranzientů, což jsou krátkodobé světelné jevy na obloze. Pravděpodobnost jejich výskytu byla o 68 % vyšší den po nukleárním testu. Studie také mírně prokázala souvislost mezi výskytem UAP a tranzienty. Důkazy naznačují, že tyto jevy by mohly být skutečné a nesouvisejí jen s vadami na záznamových materiálech.

Studie z roku 2023 naznačila, že užívání prášků na spaní může pomoci snížit hromadění toxických proteinů spojených s Alzheimerovou chorobou. Výzkum ukázal, že lidé užívající suvorexant, běžně používaný při nespavosti, měli menší nárůst amyloid-beta a tau proteinů. Přestože studie zahrnula pouze malou skupinu zdravých dospělých, naznačuje souvislost mezi spánkem a Alzheimerovou chorobou. Odborníci varují, že užívání prášků na spaní jako preventivního opatření proti Alzheimerově chorobě je předčasné. Souvisí to s tím, že příčiny Alzheimerovy choroby jsou stále předmětem zkoumání.

Vědci z Univerzity Würzburg vyvinuli nejmenší pixel na světě, který měří pouze 300 × 300 nanometrů a je dostatečně jasný, aby konkuroval současným pixelům. Tento inovativní pixel by mohl být využit v malých displejích pro virtuální a rozšířenou realitu, například ve VR brýlích. S novým designem, využívajícím zlatou elektrodu jako anténu, se dosahuje vysokého jasu bez ztráty kvality zobrazení. Navzdory slibnému pokroku zůstávají výzvy v pokrytí barevného spektra a efektivitě. Výzkum ukazuje cestu k překonání omezení v nanoskopických optoelektronických zařízeních.

Kim Kardashian oznámila, že má mozkové aneuryzma, což je rozšíření tepny v mozku, které může mít vážné následky, pokud by prasklo. Zatím nejsou k dispozici podrobnosti o velikosti nebo umístění jejího aneuryzmatu. U žen je vyšší riziko vzniku této poruchy, které se zvyšuje po menopauze kvůli snížení hladin estrogenu. Mezi další rizikové faktory patří rodinná historie aneuryzmat, kouření a vysoký krevní tlak. Neléčené aneuryzma může způsobit nenadálé příznaky jako silné bolesti hlavy a nevolnost a v případě prasknutí vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Vědci zkonstruovali pracovní memrystory z mycelia hub šiitake, což by mohlo být levnou alternativou k současným paměťovým systémům. Memristory, které 'pamatují' své elektrické stavy, byly vytvořeny z robustního mycelia, což proměňuje jejich výkon v potenciálně ekologickou a nákladově efektivní variantu. Experiment ukázal slibné výsledky, kdy rychlost přepínání dosahovala přibližně 5 850 přepnutí za sekundu. Přestože je využití této technologie zatím v počátcích, představuje zajímavou možnost pro budoucí vývoj biologicky rozložitelných komponentů. Tato průkopnická práce by mohla otevřít cestu k udržitelnějšímu vývoji počítačových čipů.

Vědci identifikovali signály krevních proteinů, které mohou naznačit roztroušenou sklerózu až sedm let před objevením příznaků. Tato zjištění nabízejí příležitosti pro včasnější léčbu a hlubší pochopení vývoje nemoci. Studie z Kalifornské univerzity v San Franciscu zjistila nárůst hladin specifických proteinů, jako je myelin oligodendrocytový glykoprotein, mnoho let před klinickými projevy. Tato zjištění naznačují, že nemoc napadá ochranné vrstvy nervového systému dlouho před objevením viditelných příznaků. Výzkum by mohl vést k vytvoření krevních testů pro včasnou identifikaci MS a poskytnout nové náhledy na možná rizika a prevenci.

Nalezené fosilie ruky vyhynulého lidského příbuzného Paranthropus boisei ohromily vědce svou směsicí lidských a gorilích znaků. Fosilie, objevené v Keni a staré 1,5 milionu let, představují první jasné důkazy kostí ruky tohoto druhu. Paranthropus boisei, známý také jako Louskáčkový člověk, se vyznačoval mohutnými čelistmi a zuby, což naznačuje konzumaci tvrdé vegetace. Nové nálezy ukazují, že se tento druh pohyboval efektivně po dvou nohách, a to v otevřených habitátech východní Afriky. Anatomie nohou a rukou naznačuje, že bipedální chůze byla sdílenou vlastností Paranthropa i Homo, ale každý z nich se vyvinul jinak. Tento objev mění dosavadní pohled na evoluční úspěch těchto druhů.

Vědci objevili mikroorganismy přežívající pod arktickým ledem, což bylo dříve považováno za nemožné. Tyto mikroby, které fixují dusík, mohou mít globální vliv na ekosystémy a případně na klima. Výzkum ukazuje, že okraje arktického ledu hostí více těchto bakterií, a jak led taje vlivem klimatických změn, může dojít k narušení potravního řetězce a změnám v absorpci CO2. Vědci doporučují tyto organismy zahrnout do budoucích klimatických modelů.

Navzdory iniciativám ke snížení plastového odpadu zůstává oceánová hladina znečištěná plastovými fragmenty desítky let. Nový výzkum vysvětluje, jak tyto části plastů degradují a interagují s tzv. mořským sněhem, což jsou částice tvořící přirozenou cestu k mořskému dnu. Studie ukazuje, že plasty mohou zůstávat na mořské hladině po desetiletí, než se přemění na mikroplasty a začnou se propadat ke dnu. Tento proces plastového rozpadu může ovlivnit mořské ekosystémy a regulaci klimatu. Řešení vyžaduje dlouhodobé strategie zaměřené na celé řetězce výroby a likvidace plastů.

Nová studie ukazuje, že špatná hygiena při manipulaci se syrovým masem může být příčinou až pětiny infekcí močových cest (UTI). Tyto infekce jsou často spojovány s bakterií Escherichia coli, která se do kuchyně může dostat z kontaminovaného masa, zejména drůbeže. Výzkum zdůrazňuje zvýšené riziko pro obyvatele s nižšími příjmy a doporučuje lepší hygienická opatření, jako je oddělené zpracování surového masa a důslednější sanitace. Výsledky studie otevírají nové možnosti prevence, především pro zranitelné komunity.

Leonardo da Vinci, renesanční umělec známý svou Mona Lisou, měl pokročilé znalosti geometrie. Při tvorbě Vitruviánského muže možná použil matematický poměr oficiálně definovaný až v 19. století. Londýnský zubař Rory Mac Sweeney odhalil, že v rozkroku kresby se skrývá rovnostranný trojúhelník, který by mohl vysvětlit záhadu proporcí díla. Tento trojúhelník vykazuje poměr blízký tetraedrickému poměru, který optimalizuje prostorovou organizaci. Mac Sweeney navrhuje, že lidská anatomie se řídí geometrickými principy přítomnými v celé přírodě, což mohl da Vinci intuitivně pochopit při kreslení.

Nová studie z Japonska naznačuje, že šedivé vlasy mohou signalizovat, že tělo se chrání před rakovinou. Výzkumy na myších ukazují, že buňky mohou obětovat barvu vlasů, aby se zbavily potenciálně nebezpečných buněk. DNA poškození, které se běžně vyskytuje v kožních buňkách, může vést k jejich vyčerpání a šedivění vlasů. Tento proces je nazýván seno-diferenciace a ukazuje, že buňky ztrácejí schopnost se obnovovat, což může snížit riziko vzniku melanomu. I když šedivé vlasy samy o sobě nejsou obranou proti rakovině, naznačují vyloučení nebezpečných buněk v reakci na genotoxické stresy.

V dubnu 2025 došlo u izraelského pobřeží k historicky prvnímu smrtícímu útoku neškodných žraloků druhu Carcharhinus obscurus na člověka. Příčinou útoku byl zřejmě omylem způsobený souboj, když žralok chytil video kameru místo potápěče. Díky krvi a panice došlo k přilákání dalších žraloků, což vedlo k tragédii. Žraloci byli přitom dosud považováni za neagresivní vůči lidem a oblast je oblíbená pro eko-turistiku. Vědci navrhují jako řešení zákaz krmení žraloků, aby se předešlo podobným incidentům.

Když se Napoleonova armáda v roce 1812 stahovala z Ruska, čelila extrémním zimním podmínkám, hladu a nemocem. Nová studie zkoumající DNA zubů 13 vojáků naznačuje, že příčinou byly paratyfus způsobený Salmonellou enterica a návratná horečka způsobená bakteriemi Borrelia, přenášenými vešmi. Přestože není vyloučeno, že tyfus hrál roli, analýza jeho přítomnost neprokázala. Výzkumníci zdůrazňují, že k plnému pochopení epidemických nemocí Napoleonovy armády bude zapotřebí více vzorků. Odhaduje se, že smrtonosný mix vyčerpání, chladna a nemocí byl hlavní příčinou úmrtí.

Jižní oceán absorbuje velké množství oxidu uhličitého a tepla, ale podle německých vědců může po ukončení emisí uvolnit obrovskou dávku tepla. Toto 'říhnutí' by mohlo znovu spustit globální oteplování na více než století. Rozsáhlé modely naznačují, že ochlazení planety po zastavení emisí nebude rovnoměrné a že jižní polokoule bude nejvíce postižena. Studie také zpochybňuje přímou souvislost mezi kumulativními emisemi CO2 a globálním oteplováním, což má dopady na politické rozhodování. Výsledky naznačují, že dopady klimatických opatření mohou být viditelné až po dlouhé době.